Pátek 17. srpna. Svátek má Petra.

Jsou peníze jen čísly v systému?

Každodenně používáme jak hotovostní, tak bezhotovostní peníze, které máme v peněžence nebo na účtu vedeném u banky. Když vyrovnáváme dluh, v naší peněžence nebo na účtu peněz ubývá, a naopak, když prodáváme aktiva, peněz přibývá. Kde se hotovostní či bezhotovostní peníze vezmou a jak to, že dokáží vyjádřit hodnotu?

Peníze jako „čísla v systému“

Zavedeme-li s někým diskusi nad tím, jak dnešní peníze vznikají a jak fungují, můžeme dostat různé odpovědi. Tak například v jednom internetovém diskusním fóru se objevil následující dotaz a komentář: „Mám takový možná hloupý dotaz. Když je mBank bezhotovostní, tak to moje peníze jsou jen číslem v systému? Ve Spořce jsem viděla za přepážkama velký trezor, tak jsem si říkala, že jsou tam. Ale teď? Chodí mi peníze na účet, platím kartou – to už by se ty papírky a kovové plíšky mohly skoro zrušit.“

Budeme-li nad tímto dotazem diskutovat, asi při nějakém zjednodušení dospějeme k závěru, že se opravdu jedná o „čísla v systému“. Diskutující na výše uvedeném fóru odpovídá: „V tom trezoru ve Spořce nějaké peníze byly, ale rozhodně se nedá říct, že by to byly zrovna ty vaše… mBank (stejně jako jakákoli jiná banka) s vašimi penězi obchoduje, investuje je atd… nedrží je zavřené v trezoru… hotovost se dá vybrat například v libovolném bankomatu…“

Peníze, tedy „číslo v systému“, nám slibuje, že až budeme potřebovat, získáme výměnou za něj potřebné výrobky a služby nebo jiná aktiva. Tomu, kdo nám je poskytne, je jedno (neuvažujeme-li jeho náklady na provedení peněžní transakce), zda mu je dáme v podobě hotových peněz nebo bezhotovostně (zaplacením kartou, bankovním převodem).

Podstatnou skutečnosti je to, že hodnota peněz je relativní. Vždy existuje riziko, že jejich kupní síla klesne, dojde k devalvaci měny (čímž se zdraží výrobky a služby ze zahraničí) nebo ji znehodnotí inflace (ceny vzrostou). Pilíři bankovního systému jsou banky, měna je zaštítěna bankou centrální, použití peněz v každodenním životě, tj. úvěrování a platební styk, zajišťuje celá řada bank komerčních (obchodních).

Role centrální banky

Centrální (ústřední) banka vystupuje v roli bankéře obchodních bank a státu, v ČR je to Česká národní banka. Centrální banky jsou většinou založeny jako veřejné organizace, v některých zemích je jim Ústavou udělena nezávislost na vládě. Z pohledu každodenně používaných peněz provádí centrální banka několik činností, které systém používaných peněz ovlivňují:

  • Plnění emisní funkce a podpora toku oběživa, tj. zajištění tisku papírových bankovek a ražby mincí, respektive stahování z oběhu poškozeného oběživa. Příkladem takového zásahu je stažení padesátihaléřových mincí z oběhu.
  • Vedení účtů obchodním bankám. Účty obchodních (komerčních) bank jsou rozlišeny kódem banky. Platíme-li nějakou částku z našeho účtu u obchodní banky na účet vedení u banky jiné, provádí zúčtování clearingové centrum centrální banky.
  • Půjčování peněz obchodním (komerčním) bankám za tzv. diskontní sazbu. Touto sazbou je regulována nabídka peněz, čím vyšší bude diskontní sazba, tím vyšší úroky a cenu peněz lze očekávat.
  • Správa povinných rezerv obchodních bank. Každá obchodní banka musí ponechat určité procento vkladů trvale nerozpůjčované a deponované u centrální banky. Čím vyšší rezervy musí být drženy, tím méně půjček může být poskytnuto. Výše povinných rezerv ovlivňuje, podobně jako diskontní sazba, celkovou nabídku peněz.
  • Intervenování slovy i činy, nákup nebo prodej cenných papírů nebo deviz. Čím více obchodovatelných cenných papírů centrální banka koupí, tím více peněz se v oběhu „objeví“ (tím více likvidity bude dodáno). Dodatečné peníze, které centrální banka vyšle do oběhu (tzv. mocné peníze, měnová báze), představují pohledávky, které tvoří protihodnotu peněžní zásoby.

Role bank komerčních

Aby mohly domácnost a firmy v moderní ekonomice uskutečňovat každodenní platební styk, musejí využívat služeb komerčních (obchodních) bank. Komerční banky v návaznosti na spolupráci s centrální bankou poskytují celou řadu služeb:

  • Přijímání hotovostních vkladů od jednotlivců a podniků (např. vložení tržby na účet, hotovostní vklad na účet).
  • Vedení účtů umožňujících vkládání peněz a realizaci platebního styku (např. běžný účet, spořící účet).
  • Používání vkladů (depozit) k poskytování půjček (např. konkokorentní úvěry, hypotéky, kreditní karty).
  • Zajišťování přesunu peněz a realizace platebního styku (např. placení debetní kartou, úhrada faktur, platba inkasem).
  • Směna peněz jedné měny na měnu jinou.

Díky poskytování úvěrů a systému částečných rezerv banky úvěrováním vytvářejí komerční banky dodatečné, tzv. depozitní či žirové peníze. Pokud by existoval systém úplného krytí, musely by mít komerční banky všechny peníze z vkladů deponovány na účtech centrální banky, popřípadě je mít uschovány v trezorech a sejfech. V systému částečných rezerv tomu tak není.

Systém využívá skutečnosti, že většina vkladatelů své peníze v bance deponuje dlouhodobě. Za běžné situace, kdy není narušena důvěra ve schopnost banky dostát svým závazkům, mohou banky pro případné výběry udržovat jako rezervu jen část všech vkladů.

Stávající bankovní systémy ve světě jsou v převažující podobě systémy částečných rezerv. V čele daného peněžního systému stojí centrální banka, která dohlíží nad bankami komerčními. Peníze, které obíhají v hotovosti nebo jsou vedeny na účtech různých vlastníků, jsou do jisté míry číslem bankovního systému. Skutečnou hodnotu těchto peněz udává inflace a směnný kurz. Inflace odráží, nakolik případné zvětšování peněžní zásoby (množství peněz) vede k růstu cen, a směnný kurz udává, kolik zahraničních výrobků, služeb či jiných aktiv si držitel dané měny může pořídit.

Vyznáte se v makroekonomických ukazatelích?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

59 komentářů: “Jsou peníze jen čísly v systému?”

  1. Petr Fiala napsal:

    Pokud se oprostíte od myšlení v abstraktních pojmech (peníze) a přejdete k myšlení v konkrétních pojmech a větách-myšlenkách-sděleních „platidlo 100Kč“, nebo „1kg mouky hrubé za 30,–Kč“, nebo „roční úroková sazba z půjčeného 1000000Kč bude 5%“, „ČNB k 1.1.1993 má připraveno k vydání 100 bilionů Kč ve formě nových platidel“, atp. leccos se logickému, matematickému myšlení ozřejmí.
    Myšlení v abstraktních pojmech přísluší filosofům, velmi nepraktickým lidem.
    Nezapomínejme, že základním motorem rozvoje západních kultur je KAPITÁL a PRÁVNÍ ŘÁD.

  2. Otazník napsal:

    Základní, nejdůležitější a vskutku jediná potřeba pro život v určité době je energie. Bez energie bychom nebyli živi, neexistovali bychom. Energii nutnou pro život mohou lidé na trhu směnit za peníze a peníze zpět za tuto energii (koupit nebo prodat). Někdo třeba může namítnout, že za peníze mohu směnit i něco co nepotřebuje pro život nikdo. O tom dost pochybuji. Pokud budeme uvažovat pouze o směnách uskutečněných svobodnou vůlí, bez nátlaku, tak se ukáže, že to co lidé svobodně mění za peníze považují za svoji životní potřebu, a to i kdyby to „objektivně“ nepotřebovali. Jinak by to přece nekupovali. Ukazuje se zde tedy, že energie nutná pro život má různé formy, ale ta pro směnu nejvhodnější jsou peníze. Pro tento důvod byly také vynalezeny. Dá se pak tedy říct, že potřeba pro život je cokoli co se dá směnit za peníze a naopak.

    • Konference napsal:

      Ekonomie ma pro tu „zivotni potrebu“ pojem „uzitek“. 😉 A ten se pochopitelne u kazdeho muze lisit. Jak se casto uvadi na prikladu, kdybyste dva dny nic nejedl, tak byste za rohlik byl ochotny dat treba 20 korun. 😉
      Ekonomie take popisuje funkce penez, jednou z tech zakladnich je smena. 😉
      Tedy doporucuji studovat ekonomii, myslim (dle Vasich myslenkovych pochodu), ze Vas to bude bavit. 😉

      • Otazník napsal:

        Díky za radu, ale nechci studovat ekonomii, přestože ji považuji za jeden z nejzajímavějších oborů. Bojím se, že bych moc nasákl „pravdami“, na které se v tomto oboru přišlo, a které, jak je vidět, jsou pravdami jen dočasnými a částečnými. Radši se dívám kolem sebe, a jen tak si přemýšlím jak ten náš svět funguje. Nakonec postarat se o sebe umím, tak co.

  3. petrph napsal:

    Vzhledem k tomu, že se část příspěvků rozběhla trochu jiným směrem, dovolil bych si taky přijít s vlastním komentářem. Systém bank je vůči sobě otevřený, lze tedy přesouvat peníze jako čísla mezi bankami – tedy že přesunete například peníze ze svého účtu ve Spořce do mBanky, nebo že Vám pošle zaměstnavatel výplatu ze svého účtu na Váš účet, nebo že Vy zaplatíte převodem plyn, nebo zaplatíte kartou v obchodě a obchodníkovi se převedou peníze(t.j. čísla) na jeho účet. Převod těch čísel na peníze a zpět je probíhá tak že někdo ty peníze uložil v hotovosti na pokladně nějaké banky , a hlavně že kdokoliv kdo nyní ona čísla má na účtu má možnost si je v hotovosti vybrat – v bankomatu nebo na pobočce banky. Ten původní dotaz se týkal mBanky, ta má určité specifikum, ona žádné pobočky nemá, nelze tedy u ní hotové peníze vkládat, a ani přímo vybírat (omluvte mne a opravte pokud se mýlím,ale mBanka nemá vlastní bankomaty, klient si vybírá peníze z bankomatů cizích bank a ty si to pak s mBankou proúčtují v číslech). To je daň za nulové poplatky mBanky. A zároveň důvod vyšších poplatků ostatních bank – transakce s hotovými penězi jsou vždy drahé. To že je ve Spořce vidět trezor, to má spíš psychologický efekt – doporučuji přečíst Arthur Hailey – Penězoměnci…..

  4. Petr Šafránek napsal:

    Týdenní statistika akciových, komoditních indexů a komodit k 28.8.2008: http://www.sweb.cz/Miroslav.Pitak/statistika.htm

  5. Jan Dvořák napsal:

    Dva moc pěkné články o fungování bankovního systému:

    http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1272
    http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=%201273

  6. Konference napsal:

    O tom, ze penize jsou jen cisla v systemu, by mohli dnes vypravet v Zimbabwe. Na vlastni kuzi to clovek pociti, az kdyz se system zhrouti.

  7. Jan napsal:

    Proč banky vlastně umožňují,aby si u nich lidé spořili a ještě jim vyplácejí úroky.Z toho,jak si peníze vytvoří je vůbec nepotřebují.Přitom spoř.účet je vyšší a okamžitě přístupný,než termínovaný vklad.Pochybuji,že by to dělaly bezdůvodně.Princip banky přesunu peněz z místa kde jsou,na místo kde nejsou,ztrácí smysl.

    • OTTO napsal:

      Zadejte si na google Peníze jako dluh. Dostanete se k 45-ti minutovému videu jak vznikají peníze. Tento systém funguje už skoro 150 let, ale většina lidí o tom nemá ponětí.
      Po shlédnutí videa člověku dojde proč bohatí bohatnou a chudí chudnou.
      Bohatí ví jak systém funguje a využívají ho ve svůj prospěch naopak chudí neví že existuje a neví jak se v tomto systému moudře chovat. To je drží v chudobě.
      Robert Kiyosaki člověk který se vypracoval během 12 let z majetku 0 na majetek 800 milionů dolarů říká – cash is trash ( peníze jsou odpadky ).
      Bohatí lidé peníze ( odpadky ) dokáží velmi rychle a efektivně směňovat za aktiva.
      Aktiva uchovávají hodnotu a ještě jim přinášejí další pasivní příjem, který je rychle a moudře vyměněn za další aktiva.
      Bohatí lidé na hotovosti nemají moc peněz ať už papírových nebo elektronických.
      Snaží se je velmi rychle vyměňovat za aktiva a z toho asi vznikl dojem, že bohatí lidé pořád utrácejí peníze.
      Kupují nemovitosti, firmy, nebo podíly ve firmách, diamanty, starožitnosti, akcie atd.
      Běžnému člověku se to zdá jako utrácení za nepotřebné věci a vysvětlují si to snobstvím, nebo snahou bohatých udělat dojem na okolí.
      Pravda je taková, že bohatí to berou jako investici a bezpečné uložení peněz do instrumentů, které mají stálou hodnotu, která v čase stoupá a navíc generuje pasivní příjem.

      • Roman napsal:

        To video je opravdu zajimave!!! Je to vlastne strasne primitivni az cloveka z toho mrazi. V podstate i kdyz mate penize ve sve podstate vlastne nic nemusite mit. V teto dobe krize, ktera zacala v Americe,ale hraji obrovskou roli take media. Staci,aby rekli te mase lidi, ze ma nejaka banka problemy, pak druhy den rekne nejaka filmova hvezda, ze radeji vybira penize z jiste nejmenovane banky a za par dni si jdou lide vybrat sve penize, ktere ale banka nema a tak zkrachuje. Ty nejvetsi ale dostanou nejakou zazracnou podporu penez od vlady, ktere vlastne take neexistuji a ty mensi co jim berou zisky se nechaji zbankrotovat.
        Slava svobodne Americe, jenze tady v Evrope se k tomu velmi rychle blizime.

      • Otazník napsal:

        To video je podnětné, protože ukazuje něco co není jen tak na první pohled vidět. Problém, který s ním mám já je ten, že mi připadá jako propagace nějaké ideologie, protože hraje na emoce, což mě trochu vadí a způsobuje, že jsem vůči těm tvrzením obezřetný. A také mi vadí, že některá tvrzení, která toto video obsahuje nemají, z mého pohledu, reálný podklad. Není banka jako banka. Komerční banky, které půjčují peníze si tyto peníze nevycucají z prstu, jak se zde tvrdí, ale buď je mají od svých střadatelů, nebo si je „koupí“ na mezibankovním trhu. Na druhé straně je ovšem pravda, že toto neplatí pro banku, která peníze opravdu „vytváří z ničeho“, a to je například v ČR ČNB a v USA FED. Ale ty banky, které peníze „vytváří z ničeho“ mají své zákonem dané úkoly a „vytváření“ nebo spíš dávání peněz do oběhu podléhá nějakým pravidlům (třeba tzv. „cílují“ inflaci, to je znehodnocování peněz). Ty pak opravdu dávají peníze do oběhu ze slibu půjčovatelů je splatit. Atd. atd. Celý ten systém je komplikovaný a má za účel podporovat pracovitost obyvatel, nebo radši členů společnosti, protože se všeobecně podléhá dojmu, že čím více lidé makají a spotřebovávají, tím lépe se jim vede.

        • Otazník napsal:

          A ještě něco bych chtěl dodat. Hodně se tu přetřásá zlatý standart, který by, podle některých, zabránil tomu co se v současnosti na finančních trzích děje. Já se ale domnívám, že udržování zlatého standartu je něco co by rozvoji ekonomiky nepomohlo, a naopak by ji brzdilo. Proto byl opuštěný.
          Abych to vysvětlil, opuštěný byl podle mého názoru hlavně proto, protože hmotné statky vytvořené lidstvem jsou dnes už tak veliké, že by pro udržení zlatého standartu nebylo na světě dost zlata, (takže jeho cena by stoupala do astronomických výšek a nikdo by jej nepoužil například na kontakty do počítačů, čímž by podvázal rozvoj výpočetní techniky, která ovšem zásadně pomáhá technologickému a tím sociálnímu rozvoji lidstva), a také proto, že když na věc přijde (mám na mysli krizi), tak ani zlata se nikdo nenají. Každý by rád na poušti směnil kilo zlata za litr vody, kdyby mu to mělo zachránit život. Nebo ne?

          • Radek napsal:

            Se zlatým standardem máte pravdu. Inflaci nedokázaly zabránit ani zlaté oběhové mince ve středověku. Zlato je jen jeden ze statků a používat ho v jakékoli formě je podobné jako platit např. plátěnými svitky.

            • Jan Dvořák napsal:

              Docela by mne zajímalo, co by se dělo v případě, že by se některé země rozhodly vrátit zpět ke zlatému standardu.

              • OTTO napsal:

                V te zemi by ubylo penez ktere mohou byt v obehu tedy by bylo tezsi dostat uver na podnikani a bezny obcan by na uvar mohl asi rovnou zapomenout.

                Tim by se zpomalila ekonomika a firmy by zacali propoustet zamestnance aby nezkrachovali, nebo by se prestehovali do zemi kde zlaty standart neni zaveden a nebo by vyhlasily bankrot.
                Lide by nakonec politiky co zavedli zlaty standart ukrizovali protoze od jeho zavedeni by se vsem beznym lidem zacalo vest hure a hure.

                Bezny clovek nad sebou at se to nekomu libi nebo ne musi mit bic v podobe povinnosti ze musi pracovat a vytvaret hodnoty aby mu nevzali byt, auto a ostatni krasne veci ktere si koupil protoze nemohl odolat pokuseni odmenit se a doprat si kdyz je tak snadne si pujcit a pak splacet v nizkych mesicnich splatkach.

                Lide s financnim vzdelanim budou bohati a budou dal bohatnout jeste vic se zlatym standartem i bez neho.
                90% lidi ale financni vzdelani nema a budou pomaleji chudnout bez zlateho standartu nez s nim coz nevyvola masovou hysterii a ukrizovani politiku.

                Ikdyz ma dnesni system radu nevyhod diky nemu jsme zazili vedeckotechnickou revoluci a ekonomika je nucena hledat zpusoby jak vytvaret vetsi a vetsi HDP – hodnoty.
                Za zlateho standartu by nucena nebyla protoze by neexistovala takova konkurence a nevysel by nad ni damokluv mec v podobe dluhu ktery je kryty vytvorenim hodnot v budoucnosti v hodnote pujcene castky + uroky a inflace.

                • FL napsal:

                  Sakra OTTO, napiste uz vsechny tyhle myslenky nekam na e-papir a hodte to nekam, budu rozhodne 1.ctenar.

                  • OTTO napsal:

                    Financni vzdelani je pristupne pro kazdeho a kdo se financne vzdelava zacne chapat veci v jinych souvislostech a o to predevsim jde.
                    Je napsano mnoho knih a nahrano mnoho seminaru i skoleni ktere uci financni vzdelani.
                    Tohle je pro vas lepsi nez chtit abych napsal svoje nazory a vy jste si je mohl precist.
                    Ja chci aby jste mel svoje nazory podeprene financnim vzdelanim.
                    Pak vam treba taky napise nekdo na vas prispevek v diskuzi at to date na e-papir nekam to hodite, ze budete prvni ctenar a vy mu tehdy napisete to same co ja ted vam.
                    Uvidite.
                    Pokud vas moje nazory povzbudily k tomu aby jste se financne vzdelaval tak jsem rad.
                    Pokud vas povzbudily k tomu ze si budete moci precist dalsi moje nazory a tim to konci tak jdete spatnym smerem.
                    Pokud chcete doporucim vam nejakou literaturu.
                    Potreboval bych zjistit uroven vaseho financniho vzdelani abych vam nedoporucoval neco co uz vite nebo neco co pochopite a uplatnite spatne protoze vam chybi vzdelani predtim ktere je treba ke spravnemu chapani a pouzivani v praxi.
                    Zkratka jako kdyby nekdo preskocil napr. 2 rocniky ve skole tak bude mit stejny problem protoze ucivo na sebe navazuje a stoji na znalostech z minulych rocniku

                    • FL napsal:

                      OTTO, jsem na prvnich kruckach, ted ctu Kiyosakiho, ale dost „zazitych“ pravd znam, ty ruzne hloupe nazory jako dobre se uc a najdi si jistou praci,….a chtel bych si precist „myslenim k bohatstvi“

                    • OTTO napsal:

                      Jake knihy od Kiyosakiho uz jste precetl? Pokud jste na zacatku tak myslenim k bohatstvi bude pro vas tezka cetba.
                      Jak uz nazev napovida k bohatstvi se clovek dostane myslenim.
                      Jak to spravne mysleni vypada je v knize napsano.
                      Jsou dalsi knihy o mysleni ktere je treba opravdu zmenit pokud chce clovek patrit na pravou stranu cash flow kvadrantu.
                      Cetl jste knihu Myslete velkoryse?

                    • FL napsal:

                      mam tu klasiku, bohaty tata, chudy tata a cashflow kvadrant…

                    • OTTO napsal:

                      Super, ale pokračujte dál.
                      Do češtiny je přeloženo skoro 10 knih od Kiyosakiho.
                      Přečtěte si třeba Kam se poděly mé peníze – investujte včas a dřív než ostatní.
                      Dále doporučuju Do důchodu mladý a bohatý – jak získat majetek a nikdy o něj nepřijít.
                      Dále Co bohatí učí své děti a střední vrstva a chudí ne.
                      Vše napsal Kiyosaki.
                      Jsou ještě další ale nechci vás zahltit.
                      Co ta knížka Myslete velkoryse?
                      Četl jste ji?
                      Napsal ji pan Schwarz

                    • FL napsal:

                      Myslete velkoryse neznam,necetl jsem, Do duchodu mlady a bohaty jsem videl, mam na ni zaostreno v nakem e-shopu. 😉

                    • Konference napsal:

                      „Myslete velkoryse“ vrele doporucuji, velmi moudra kniha, mnoho uzitecnych myslenek pro kazdeho. Nauci Vas myslet pozitivne a velkoryse, byt stastny. Neprehanim, kdyz reknu, ze to je kniha k nezaplaceni.
                      „Do duchodu mlady a bohaty“ je vynikajici motivacni kniha, ostatne v tom spociva asi hlavni Kiyosakiho kouzlo – umi zaujmout a motivovat.

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      Ten Kiyosaki mě nikdy nějak nebavil číst.Přišlo mi to jako slabikář.Akorát místo Ema mele maso,nech za sebe pracovat peníze.Nemám pocit,že by tenhle pán přišel na něco převratného.Ale uznávám,že se mu podařilo rozšířit ekonomicko-liberální myšlení mezi obyčejné lidi.To je záslužná věc.Já mám radši Miltona Friedmana.Ten tvrdí,že ekonomie je tak úasně jednoduchá,že vše důležité z ní napíšete na 1 stranu A4.Vše ostatní jsou procesy.A na ty je Kiyosaki dost slabá příprava.

                    • Konference napsal:

                      Vyraz „umi zaujmout a motivovat“ nerika nic o ekonomickych ani investicnich kapacitach. Ale tim, ze umi zaujmout a motivovat, vydelal snad stovky milionu dolaru. 😉

                      Kdyz Vas zajimaji ekonomicke procesy, tak se pochopitelne vrhnete na jinou knihu. Stejne jako kdyz hledate recept na nejake jidlo, tak ho asi taky nebudete hledat v Kiyosakiho knize. ;-))

                    • Simona napsal:

                      Naprostý souhlas pane Traxlere :0)

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      Určitě existuje mnoho zajímavejších a více motivujích knih.Jenže to nejsou takové kulturní braky jako Kiyosaki.Ten má totiž určitě blíže ke kuchařce typu „Vaříme s celebritami“ než například ke svěklému románu z bankovního prostředí A.Haileyho „Penězoměnci“ či nádhernému filmu ze světa finančních trhů „Peníze těch druhých“ v titulní roli s báječným de Vitem.Kdo četl a viděl něco toto nebo něco ze stejné kategorie,jen těžko může uznávat Kiyosakiho.

                    • OTTO napsal:

                      Chápu vás, ale nezapomínejte, že většina lidí na tom není jako vy.
                      Pro mnohé je zcela nová informace, že v kapitalismusmu si každý člověk potřebuje budovat a zvětšovat pasivní příjem až bude jeho pasivní příjem větší než jeho výdaje.
                      Vy jste v pozici středoškoláka, který oznamuje lidem v jeslích a v meteřské školce, že to co se tam učí pro vás není až tak motivující a že existují zajímavější informace.
                      A máte pravdu, ale oni by z nich tak nadšení asi nebyli, protože by jim možná nerozuměli.
                      A pokud by si mysleli, že jim rozumí, tak je otázka jestli by rozuměli správně.
                      Až člověk zvládne mateřskou tedy Kiyosakyho, muže pokročit dále.

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      Myslím,že jste celkem udeřil hřebíček na hlavičku.Dal bych to číst dětem na prvním stupni základní školy.

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      Ale jako vzdělání pro finančního poradce?Takového poradce bych vážně nechtěl.A věřte mi,že takových je zvláčtě v MLM strukturách plno,kteří to pojali jako hlavní materiál ke studiu.

                    • FL napsal:

                      pane Zarubo jeste jednou, pokud tohle je prispevek smerovany na mne – ja nejsem fin.poradce uz . nastesti.

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      Necíloval jsem to na Vás.Spíš na tu masu poradců.Když jsem byl ještě v OVB,tak Kiyosaki byl doslova ikonou mezi mými kolegy.Nic jiného neznali.Vyústilo to v to,že nováčci dělali děsivé a masivní nábory v době,kdy sami nic neuměli.Jen toho Kiyosakiho znali.Inu chtěli ten pasivní příjem za každou cenu:-)

                    • FL napsal:

                      Pane Zarubo, jake tituly jsou tedy dle vas hodne k precteni? Rad si rozsirim obzory

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      1)
                      Pokud teprve pronikáte do tajů ekonomie,tak bych začal nějakou komplex knihou.Samuelssonova učebnice je jistě dobrá,ale není příliš čtivá.Celkem obsáhlá i čtivá je Ekonomie napsaná dnešním bossem z FEDu Benem Bernankem.Velmi čtivá je učebnice ekonomie od pana Holmana.Mezi těmi českými je asi nejlepší.

                      2)
                      Určitě bych Vám doporučil knihu Bankovnictví pro bankéře a klienty od pana Dvořáka.Na obecný přehled a pochopení finanční nástrojů a produktů je to vynikající.Detailnější parametry produktů získáte v ČR pak přímo u jednotlivých finančních institucí.

                      3)Knih o finanční plánování příliš není.Jednu napsal Martin Novotný,který je nyní v Broker Consulting.Já ho znám z jeho dřívějšího působení v Sophii.Myslím,že jeho pojetí finančního plánu je ok.

                      4)
                      Velmi nutná podmínka=Finanční matematika.Měl byste ovládat alespoň základy.Na ty postačí kniha od paní Radové.Pojistná matematika taktéž paní Radová.Pro tu si ještě sežeňte umrtnostní tabulky.

                      5)
                      Excel.Bez něho jste ztracen a odkázán na to,co Vám řeknou druzí.Dává smysl jen s tou matikou.

                      6)
                      Investice.Tam je to nejnáročnější.Šikovná může být na úvod kniha Curyšské axiomy.Pak se hodí nějaká kniha,která Vás seznámí s investičními nástroji komplexně.Přiznám se,že žádnou takto komplexní knihu jsem nečetl ke své škodě.Musel jsem to absorbovat po částech.Určitě se hodí nějaký studijní materiál k analýzám.Na tu fundamentální se zaměřte víc.Ta Vám totiž řekne,jestli budete investovat nebo ne.Technická analýza řekne kdy.Z knih o investování jsou velmi zábavné ale i poučné knihy Jima Rogerse.Žhavé komodity se Vám určitě budou líbit.No a pak už jen google,wikipedia.Ta anglická je o mnoho lepší,protože tam najdete obrovské množství dat z byznysu.Plus to chce sledovat.Ale to už chce nějaký market data server,který Vám sedne nejvíc.

                      7)
                      Inspiraci hledejte v literatuře a filmech,které Vás budou bavit.Čas od času není od věci nakousnout i sousední obory jako je právo či daně.

                    • Jan Dvořák napsal:

                      Z českých knih mohu ještě doporučit knihy P. Musílka. Učil mne na VŠE, jeho přednášky byly vždy zajímavé.

                      Pokud byste se rozhodl pro investování do akcií, tak povinná četba je podle mne následující kniha:
                      Ed Easterling: Unexpected Returns – Understanding Secular Stock Market Cycles

                      Co se týče osobních financí, doporučuji následující:
                      Belsky, Gilovich: Proč chytří lidé dělají hloupé chyby, když jde o peníze

                    • Tomáš Ježek napsal:

                      Četl jste Deriváty, hedžové fondy, offshorové společnosti od pana Josefa Jílka? Pokud ano, co na to říkáte?

                    • FL napsal:

                      Pane Zarubo dekuju za tipy, jen se mi na prvni pohled nejaka literatura nelibi – mam za sebou praci fin.porace,kde jsem se dost vzdelaval predevsim na webech a jeste obchoduji forex a par komodit, takze trading a nejake investice mi zas tak cizi uplne nejsou.. ale kazdopadne diky!

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      Aha.Tak to jistě pár lekcí za sebou již máte.Držel jsem se Vašeho vyjádření,že začínáte.Tím lépe pro Vás.Ale rozhodně nic z toho co jsem Vám tam doporučil neuškodí ani zkušenějšímu finančníkovi.Nikdo z nás si nepamatuje vše.Čas od času se vracím ad fontes.Obchodujete forex?Intradenní obchodování?

                    • FL napsal:

                      Mate pravdu, ja se tez casto se vracim k ruznym clankum, clovek z toho dost zajimavych veci zapomene.
                      Ano, id obchodovani, pozicne moc ne. K pravidelnym ziskum a ziti z tradingu je ale jeste dlouha cesta a hodne uceni.

                    • Konference napsal:

                      Ondreji, takovy hloupy dotaz, cetl jste onu zminovanou kniho „Do duchodu mlady a bohaty“? Dle meho nazoru je to opravdu velmi dobra motivacni kniha. Stoji-li clovek pred nejakym dulezitym rozhodnutim, nebo ma-li udelat nejaky dulezity zivotni krok, pak mu presne tato kniha dovede dodat sebeduveru a navic se tak trochu povznest nad vec, videt ji z vetsi dalky, v sirsich souvislostech.

                      Mel bych ke Kiyosakimu mnoho vytek, zejmena na poli investovani. Asi bych se s nim casto dostaval do sporu. Ale o to v jeho knizkach vpodstate vubec nejde. To nejsou podrobne prirucky, jak spravovat kapital. Souhlasim, ze brat Kiyosakiho jako hlavni ucivo pro praci financniho poradce je nesmysl. Ale stavet na nem neni vubec od veci. Dovede na trefnych prikladeh vystihnout podstatu. Ukazuje zakladni financni navyky lidi. Zprostredkuje ctenari pohled na jednu a tutez vec z vice uhlu, a tim ho uci myslet jinak, divat se na veci jinak. A prave proto jeho knizky stoji za to.

                      P.S. Jen by nemusel v kazde knize vse ctyricetkrat opakovat. ;-))

                    • Ondřej Záruba napsal:

                      Četl jsem Bohatýho tátu a pak jsem se řídil heslem:“never more“.Pak jsem absolvoval tak 50 školení,kde jsem poslouchal hlavní myšlenky jeho knih.Zkrátka jsme si s panem Kiyosakim nesedli.Když se Vám nelíbí holka na prvním rande,tak se s ní rozloučíte.Když si ve sportu vyzkoušíte kecky a tlačí Vás,nepotřebujete v nich běžet maratón,abyste věděl,že Vás opravdu tlačí.Jen to empiricky dokážete krvavou nohou.

                    • Jindřiška napsal:

                      Mě naopak připadne, že už je všude, omlouvám se za ten termín, překiyosakiováno…

                    • Daniel G. napsal:

                      Máte pravdu, v některých knihách se opakuje a píše stále totéž s drobnými obměnami dokola.

                    • Robert Drahokoupil napsal:

                      Podle mého názoru je klíčová jeho první a druhá kniha, zbylé jsou už jen nástavby, ale pár myšlenek je tam taky k použití.

                    • OTTO napsal:

                      Pokud je pravda, že je překiyosakiováno tak jsem rád, ale pořád kolem sebe nevidím výsledky překiyosakovanosti.
                      Malinká skupinka bohatých je stále bohatších a chudí jsou stále chudší a malinká skupinka bohatých se sice rozrůstá, ale na to, že je překiyosakováno nijak závratnou rychlostí.
                      Možná je problém českého člověka, ne v neznalosti, ale v nečinnosti.

                    • OTTO napsal:

                      Super, že máte zaostřeno. Už stačí jen koupit, přečíst a činit.
                      Myslete velkoryse je kniha na kterou se také vyplatí zaostřit a další postup znáte.

                • Jan Dvořák napsal:

                  Že by se k tomu chystalo Rusko?

                  http://en.rian.ru/analysis/20080924/117072937.html

  8. XXL napsal:

    Jo abych nezapoměl 50níky se nestahují proto že jsou poškozené. Ale jen díky tomu že ČNB dobře plní svou další s rolí tzn. udržuje stabilní kladnou inflaci. Tzn. peníze také díky ČNB ztrácejí svou hodnotu.

    • Radek napsal:

      Nechci vám brát iluze, ale příčiny stahování padesátníků (a předtím desetníků a dvacetníků a ještě předtím jedníků, trojníků, pětníků apod.) nejsou snaha o udržení inflace, ale

      1/ inflace (stahování je jejím důsledkem, nikoli naopak, že by stažení inflaci zvyšovalo)
      2/ vysokými náklady na ražbu drobných mincí (cena ražby je vyšší než nominální hodnota mincí).

  9. XXL napsal:

    Poslední dobou je to nějaké žhavé téma. Články o hodnotě peněz 🙂

    http://www.mesec.cz/clanky/jsou-dnesni-penize-jeste-plnohodnotnou-odmenou/

    • Pavel napsal:

      Taky jsem si toho všiml, je to zajímavé. Lidi by si měli konečně uvědomit, co peníze vůbec jsou, hlavně ti kteří je utrácí za p……y a houfně si půjčujou a pak platí vysoké úroky z něčeho, co někdo vyčaroval klepnutím do klávesy.

      • prk napsal:

        🙂

        naopak, ti kteri si to uvedomuji, je nebudou sporit, protoze vi, ze je stejne nekdo umi vycarovat, a radeji je pouziji na nejake veci pro zprijemneni naseho konecneho zivota nebo si s nimi pohraji v ramci investic…

        • Konference napsal:

          A nebo budou sporit, ale ne do systemu holych cisel, ale do systemu, kde jsou cisla podlozena fyzickymi aktivy (akcie, nemovitost, puda…)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.