Čtvrtek 24. května. Svátek má Jana.

Jsou nízkonákladové produkty životaschopné?

V diskusích zde se opakovaně střetávají dva přístupy k finančním poradenským a zprostředkovatelským službám, říká PETR ŠAFRÁNEK

Tyto firmy využívají různě modifikovaný systém víceúrovňového marketingu a disponující díky tomu rozsáhlými sítěmi obchodních zástupců a obrovským počtem klientů.

Ti první zde vždy obhajují poměrně sofistikovaná řešení, postavená na maximálním užitku klienta. Ti druzí naopak obhajují svá řešení zohledňující mnohdy výši provizního příjmu a často čelí kritice těch prvních. Náhodný čtenář by mohl nabýt dojmu, že ti první jsou ti jediní správní, morální a čestní, zatímco ti druzí pouze zneužívají nevědomost klientů k vlastnímu prospěchu.

Ve skutečnosti je situace podstatně složitější. Základní příčinou je fakt, že naprostá většina finančních produktů není klienty kupována, ale je jim prodávána formou aktivního prodeje. Pokud by tomu bylo obráceně – tedy pokud by klienti na základě vlastního uvědomění potřeby být finančně zajištěni sami vyhledávali vhodné nástroje, vypadal by trh úplně jinak!

O kvalitní finanční poradce by byla obdobná nouze jako třeba o zubní lékaře, před jejich kancelářemi by stály fronty a každý by rád zaplatil za jejich služby. A finanční produkty by byly podstatně levnější – minimálně o různé vstupní poplatky či počáteční náklady, tedy obecně o náklady na distribuci. Provizní prodej by byl na okraji zájmu klientů.

Reálná situace je však, a to nejenom v ČR, přesně opačná. Jakýsi trh existuje snad jen v povinném ručení, protože to je asi jeden z mála finančních produktů, který klienti sami kupují (protože je k tomu nutí zákon). A samozřejmě v hypotéčním úvěrování, to je také produkt vyhledávaný klienty, nikoliv nabízený aktivním prodejem.

Trochu jiné už je to v oblasti spotřebitelských úvěrů a leasingů – prodej těchto produktů je zpravidla přímo provázán s prodejem předmětů financování. Obrovský zájem a na druhou stranu velké riziko nesplácení tyto produkty ovšem výrazně předražují. Pomáhá tomu i neschopnost většiny lidí vypočítat si reálné náklady na tímto způsobem pořizované zboží a samozřejmě v neposlední řadě přirozená touha člověka mít všechno hned.

Naopak v oblasti pojištění, zejména pak životního, penzijního připojištění, stavebního spoření a kolektivního investování neexistuje trh v pravém slova smyslu, převládá zde aktivní prodej. A s tím jsou spojeny náklady – čím více chcete prodat, tím vyšší provizi musíte do produktu zakomponovat.

Zásadní otázka zní: Objeví-li se na trhu kvalitní, tedy pro klienta nízkonákladový produkt, má se za výše popsané reality trhu šanci dostat k velkému množství klientů? Pokud ne, není z pohledu jeho producenta životaschopný. To, že produkt bude doporučovat několik set nezávislých poradců, majících dosah na několik desítek tisíc klientů, je bohužel naprosto nezajímavé.

Zajímavé je, pokud produkt začne aktivně nabízet několikatisícová a neustále se rozrůstající síť, mající v konečném důsledku dosah na statisíce klientů. Aby se ovšem taková síť uživila, musí v sobě produkt zahrnovat dostatečně vysokou provizi. A tu samozřejmě vždy zaplatí klient – produkt tak rázem přestává být nízkonákladový.

Nejde přitom o žádnou teorii. Je všeobecně dlouhodobě znám případ dvojí sazby na IŽP Investor – relativně nízkonákladová T150 a provizně zajímavější B150.

Obdobný problém musela nedávno řešit i Kooperativa. Přes léto uvedla na trh velmi zajímavé a poplatkově na trhu nejpříznivější IŽP – sazba 3BN. Ovšem v momentě, kdy bylo třeba produkt dostat mezi lidi, tedy dát jej k dispozici sítím, vznikla sazba 4BN s podstatně vyšší provizí, ale také vyššími náklady pro klienta. Jenom díky tomu se toto kvalitní IŽP stává "vlajkovým produktem" například Kapitolu.

Pojišťovny jsou nepochybně ve výhodě, spočívající v možnosti vyšší provize zakomponovat do produktu tak, že nejsou na první pohled vidět. Proti tomu například investiční společnosti takto postupovat nemohou. Maximum, co je ještě klienty akceptovatelné, je předplacený vstupní poplatek.

Kdyby přidaly ještě obdobu počátečních nákladů ve výši srovnatelné s IŽP, produkt by byl již neprodejný. A to jenom proto, že takové poplatky by byly na první pohled vidět. Přitom u naprosté většiny IŽP zaplatí klient kromě počátečních nákladů ve výši až dvou ročních plateb i vstupní poplatky do fondů ve výši až 5% z každé platby.

Soudě podle zemí na západ od naší hranice je asi nereálné očekávat výrazný obrat směrem k aktivnímu vyhledávání finančních produktů klienty. Aktivní prodej bude zřejmě stále převládat. Daní za to jsou produkty zatížené náklady na tuto aktivní distribuci a také skutečnost, že klient, který se sám aktivně o své finance nezajímá, nedostane zpravidla úplně optimální řešení.

Nemalý podíl na výše popsané situaci má nepochybně stát, kterému se příliš nechce informovat o realitě náhradového poměru státního penzijního systému. V důsledku toho musí každý poradce ale i provizní prodejce nejprve vůbec přesvědčit klienta o potřebě odložené spotřeby a teprve pak může nabízet nějaké produkty k tomu určené.

Asi se shodneme na tom, že za takové situace je užitečný každý, kdo dokáže klienta o nějaké odložené spotřebě přesvědčit. Těch, co poté nabídnou optimální nízkonákladové řešení, je a bude relativně málo. Mohou si to dovolit proto, že si buď nechají od klienta přímo zaplatit, nebo mají plnou získatelskou provizi, nedělí se tedy ve víceúrovňové síti a vystačí s nižší provizí.

Díky tomu ovšem svojí společensky užitečnou misi splní u zlomku populace. Naopak Ti, kteří mají šanci oslovit podstatnou část populace díky víceúrovňovému marketingu, potřebují na jeho fungování produkty s vyšší provizí. Pokud by systém víceúrovňového marketingu nevyužívali, neosloví zdaleka takový počet klientů.

Je nepochybně dobré si výše uvedená fakta uvědomit, zejména pak při nekonečných diskusích o tom, zda dané řešení je pro klienta to nejvhodnější. Co je totiž platné, že existuje řešení lepší, když realita trhu je taková, že toto lepší řešení nemá šanci se k většině klientů vůbec dostat! Je určitě správné poukazovat na vyložené nešvary a ukazovat možná lepší řešení, ovšem spíše jako osvětu pro klienty.

Očekávat, že velké sítě přestanou prodávat, je utopie. A i kdyby přestaly – není tu nikdo, kdo by je dokázal v takovém rozsahu nahradit, pokud jde o osvětu potřeby odložit spotřebu ve prospěch vlastního zajištění do budoucnosti.

Závěrem prosím každého, kdo bude psát nesouhlasnou reakci, aby se současně zamyslel nad tím, zda jeho obchodní model, nabízející kvalitnějsí služby, je schopen v plném rozsahu nahradit kritizované fungující modely, tedy převzít statisíce klientů při zachování příslušné kvality.

Občas si při čtení diskusí totiž připadám tak, jako by majitel malé pekárny, kde s rodinou ručně umotá 1.000 vynikajících housek za noc, neustále kritizoval strojní výrobu rozpékaného pečiva v obchodních řetězích. Ovšem v momentě, kdy by měl začít zásobovat tyto řetězce on, zjistil by, že to nemá řešení… Jeho vynikající housky bude mít jen jedna vesnice a ostatní musí vzít za vděk strojovým rozpékaným pečivem. Ale asi pořád lepší, než kdyby neměli žádné….

27 komentářů: “Jsou nízkonákladové produkty životaschopné?”

  1. Mario Tomiševič napsal:

    Krátký sumář:
    – v mnohých článcích a diskusích je jasně patrné, že jeho znalost produktů je nedostatečná, což je ovšem na druhou stranu i pochopitelné, protože není v silách jednoho člověka celou oblast obsáhnout
    – dále je jasně patrné, že existují poradenské firmy, které má pan Šafránek rád, a ty, které nemá – opět využívá plytké a mnohdy zastaralé informace
    – můžeme plynule přejít k podobné „nezávislosti“ i vstříc finančním domům
    – a k článku o poplatcích? Zavádí klientovu pozornost do poplatkové sféry. Ta je bezesporu důležitá. Nicméně zdaleka není tak fatalní! Základním problémem jakéhokoliv klienta i jakéhokoliv poradce je totiž znalost ekonomických fakt, zákonitostí a konstrukcí. Žadný z produktů nemá plošnou doporučitelnost a pouhá neznalost na straně poradce nebo klienta pak svádí k zaměřování se na snadno pochopitelnou a populistickou oblast (v tomto případě poplatky). Dokonalá znalost diverzifikace investic se spravnou prezentací rizik, analýza likvidity a vysvětlení zákonitostí jejího výhledu, schopnost reagovat na vyvoj atd. jsou sumárně pro investora mnohonásobně důležitější, než vědomí, že jednou na poplatcích zaplatí x tisíc a v druhém případě x desítek tisíc. Je to v úplně jiném řádu.
    V jedním s ním ale souhlasit budu: problém českého trhu spočívá v neexistenci nezávislého poradenství, kdy klient platí za poradenské služby poradci přímo, nikoliv prostřednictvím zakoupeného produktu (firmy a poradci nabízející výběr z produktů mnoha finančních domů také nejsou nezávislé, protože jsou opět ohodnoceny z prodávaného produktu). A jejich odpovědnost za prodaný produkt je také velmi krátká.

    • Petr Šafránek napsal:

      Můžete, prosím, svá úvodní konstatování na moji adresu konkretizovat jasnými argumenty – fakty? Napsat obecná konstatování bez jakýchkoloiv argumentů – k tomu stačí umět ovládat klávesnici počítače…
      Za pozornost stojí i fakt, že jméno Tomiševič neexistuje v žádném dostupném registru a dokonce ani Google na toto heslo nevyhledá zhola nic….

    • Jan Lener napsal:

      To je velmi nechutný osobní útok, který nemá opodstatnění v racionální složce myšlení teda.

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Dobrý večer, dovolím si reagovat.

      A) Základním problémem je v prodeji těchto produktů a jejich skryté poplatky. Poplatky, podle mě, hrají výraznou roli za hypotetického předpokladu stejné efektivity. Shrnul jste to tedy pěkně, ale moc jste nám toho neřekl.

      B) Diverzifikace, systematická a nesystematická rizika, analýza těchto rizik společně s aktivní řízením, likvidita, výnos, časování trhu atd., jsou sice důležité nicméně ne až tak fatálně důležité pro klienta, jako pro jeho správce. Klent to vždy ucítí na poplatcích. Dokonce i tehdy, když prodělává. Očekáváte nějakou změnu?

      Děkuji SK

  2. Vladimír Kutálek napsal:

    Pokud jsem to dobře pochopil, myslíte si, že necílené přesvědčování řádově více klientů je pro pojišťovnu vhodnější než prodávání produktu těm, co si ho přejí. Připomíná mi to problém spamu, obchod z informací desítky klientů, které si informace vyžádali a u kterých je pravděpodobnost obchodu (ale také spokojenost) vysoká JE MENSI než obchod milióny klientů, kteří o informace nestojí, pravděpodobnost (ale i spokojenost) je mizivá. ANO to je pravda, ale naštěstí dočasně. Tito nespokojení a obtěžování klienti si dříve či později vymohou zákonem či jiným způsobem zákaz či omezení tohoto lukrativního způsobu… Negativní zkušenost využívající spam zůstává…
    Podobně to vidím i u pojištoven. Ano necílené smlouvy lidem, kteří by si smlouvu jinak neuzavřeli vynáší víc než těch pár klientů, kteří si o své finance pečují sami nebo s placeným poradcem… Ale klientů, kteří špatným fin. poradenstvím, neznalostí, podlehnutí reklamy si sjednali pro ně nevýhodný produkt roste… A s tím i nevraživost vůči všem poradcům i pojištovnám či bankám…
    Ano souhlasím, krátkodobě se jim může vyplatit, dlouhodobě určitě ne. Vámi zmiňovaná pojištovna dokonce nereaguje na dotazy klientů a poradce od banky odmítá poslat požadované informace možnému klientovi… Nevím sice jestli by podobné informace mohla zneužít konkurence (jedná se o modelaci s 0% úrokem IZP), ale dokud nebudou veškeré informace o produktu snadno dostupné na webu, nebo dokonce pokud bez osobní návštěvy pojištovna nesdělí informace o svém produktu klientovi, ano pak drahé produkty budou jediná cesta, ale myslím si/doufám, že ne dlouho…
    I pojištovny to postupně zjišťují, ale pořád nevěří na inteligenci klientů, tak prozatím jen u jednodušších produktů. Cestovní pojištění, úrazové pojištění, povinné ručení je detailně popsáno… Proč není IZP, ZP? Protože jednou nachytaný klient ztratí tak jako tak peníze… Ne pro všechny klienty je zprostředkovatel anděl spásy, který přinese důchodovou pojistku, bez které by se neobešli…Protože ne u všech klientů je nutné spořit na důchod…

    • Petr Šafránek napsal:

      Já se obávám, že jde o dlouhodobé trendy. Podívejte se do Německa – na špici v distribuci jsou AWD, OVB, MLP – a trh tak funguje podstatně déle. Kdyby šlo o nějaký krátkodobý trend související s nevyspělostí trhu, tyto firmy by už musely právě v Německu dávno zaniknout… Realita je přesně opačná.

  3. Pavel Hanzl napsal:

    Dobrý den!
    článek mě velmi zaujal a děkuji za něj! Tak už konečně vím, proč mi před rokem můj makléř sdělil, že od 1.7.2005 nesmím nabízet sazbu T150 u Investora Plus. Já hlupák si myslel, že je to proto, že ING je nemravná, že jen chce vyšší provizí zaplašit jakékoliv myšlenky poradce na téma svědomí a etika. O peníze jde až v první řadě, tak co? Ale tak tomu bohužel není, jak nám objasňuje pan Šafránek. Jde o účinné rozšíření produktu co nejvíce klientům. Vždyť i špatná smlouva znamená, že někdo (budiž pochválen) přesvědčil klienta o nutnosti odkládat spotřebu a zajistit se proti rizikům. V ČR máme už přes 900.000 smluv Dynamik od ČP. Jde o průměrný produkt a neprodává se tolik proto, že by jej pojišťováci a externí distribuční sítě (my) považovali za dobrý. Motorem jsou peníze a po zuby ozbrojené marketinkové působení na bezbranné rodiny, zpravidla nic netušící o nezávislém finančním poradenství, natož o nízkonákladových produktech.
    ——-
    Makléři jsou bezpochyby schopnější obchodníci, než pojišťováci. Pak abych se třásl, že si to klient zjistí, že existuje ještě T150. Budu pro něj jenom sprostý podvodník a ztratím jeho důvěru, říkám si. Ale ING to má spočítané líp než já. Tohle riziko klidně podstoupí, protože většinový vzorek poradců pracujících pod makléřem jí přinese mnohem více B150 – a tedy se služba dostala více klientům. Pan Šafránek tak ukazuje na podstatu, že stejně schopný makléř prodá více B150, než T150 a tedy obslouží více klientů (pro jistotu mu ING zakáže prodej T150, co kdyby šlo o poradce, který není ranař?). Navzdory etice. A mimochodem: to že jsem neprodal ani jednu B150 a nemám ING rád na věci nic nezmění. Pro klienta je asi lepší drahý produkt, který se k němu skutečně umí dostat, než supermegahyperlevný produkt, o kterém ví jen pár lidí z branže a jejich klienti. Jako s těmi houskami, jde o velmi těžké zadání: dostat službu poradenství a zprostředkování s relativním užitkem co nejširšímu počtu klientů (a přežít v oboru a chválit ranaře za odbyt, protože jen o ten mají pojišťovny zájem). Jinak nám tu budou běhat jen namotivovaní pojišťováci, kteří přinášejí finanční poradenství odborné úrovně limitně se blížící nule. A pardon, taky pár eticky vyspělých a odborně erudovaných poradců, kteří se dobrovolně vzdávají většiny své odměny ve prospěch klienta. Opět jsem u otázky, zda si s tímhle pokrývač dělá těžkou hlavu?
    ——-
    Vzpomínáte, jak jsem psal o relativním užitku? Pan Šafránek má pravdu, že schopný prodejce musí optimalizovat svou provizi, jinak bude chudý a nespokojený, takže odejde do jiného oboru. Proto se masově prodává IŽP a nikoliv OPF. Víte, absolutně etické poradenství s takovou tou důslednou minimalizací poplatků je na trhu asi anomálie, která nepřevládne. Jde koneckonců o veliký byznys a já i Vy přece děláme poradenství za pěkné peníze, že?
    ——-
    A kdopak potom bude obsluhovat tu většinu klientů? Ten malý poslední šik mezi bezbranným lidem a po zuby ozbrojenými pojišťovnami nezachrání statisíce, ale jen desetitisíce klientů. Pan Lener také napsal, že být mravný je naším posláním. A pan Šafránek dodává, že dodat službu relativně kvalitního finančního poradenství není a nesmí být to nejlacinější řešení pro klienta. Tedy: pro podstatnou část populace. Jde tedy o to být slušný, mravný a etický v mezích současného trhu.

    • Pavel Zachrdla napsal:

      Nemyslíte, že Váš postoj „být slušný, mravný a etický v mezích možností“ by se mohl dotknout všech, kdo pro tyto ideály v minulosti riskovali mnohem více, než jen svoji životní úroveň?

      • Pavel Hanzl napsal:

        Ne, to si nemyslím. Taky jsem býval čistý optimista, který věří v absolutní hodnoty. Život je opravdu jiný.
        ——–
        Od Vás není fair tahat do byznysu politiku, boj za svobodu a lidská práva, či jiné věci. Vy se snažíte považovat za poslání něco, co je ve skutečnosti jen prostředkem k obchodu. Nic na tom nezmění to, zda se pár lidí nad svým svědomím zamýšlí. Drtivá většina poradců svědomí má, ale stejně plánuje a uskutečňuje finanční obchody, které právě ještě obhájí. Každý se denně rozhoduje, co je pro něj efektivní, všichni ve svém životě neustále optimalizujeme. Proč by tomu mělo být ve finančním poradenství jinak?
        ———
        Nedávno jste napsal, že působím opravdu sebevědomě. Asi jste mi chtěl nastavit zrcadlo slovy že Vy o sobě často pochybujete. Protože víte, že my poradci o Vás víme hodně, že jste dobrý poradce s etikou, tak jste asi chtěl, abych se styděl? Ale jestli si mé texty přečtete pozorně, musíte přece vědět, proč tak působím. Když jsem ještě neuměl správně jednat s klienty, byl jsem velmi nešťastný, protože moje poctivá příprava a dokonalé řešení nebyly oceněny důvěrou. Klient ve mně neviděl spokojeného, úspěšného, sebejistého (a jistě i kvalitního) poradce. Obchody u něj udělal konkurent bez svědomí, který přesně věděl, jak funguje lidský mozek a co se má a jak to říct klientovi.
        ———
        Kdo to přepálí, bude muset z kola ven. Klienti nemají rádi, když se jim něco prodává. Úplně každý člověk mnohem raději nakupuje z vlastního podnětu. A proto je nutné jim dodat službu nezávislého finančního poradenství, aby pochopili objektivní nutnost řešit stav svých financí a cítili to i subjektivně. Za tohle platí tu relativní nemalou daň v poplatcích, ze kterých žijeme. Myslím si, že pomáhat lidem a nechat si za to zaplatit je etické. Relativně, právě tak jako relativní je ten užitek.
        ———–
        Ty finanční ústavy stojí o obchod a já opakuji, že jen odborně a eticky vyspělý poradce bude moci dlouhodobě udržet své klienty, protože se naučí dávkovat etiku a slušnost v mezích trhu, který se dále bude (doufejme správně) vyvíjet. Jde jen o různou optiku, s jakou na stejný problém my dva nahlížíme. Co je pro Vás JEN RELATIVNÍ užitek, to je pro drtivou většinu klientů fiančních ústavů MODRÉ Z NEBE.

        • Pavel Zachrdla napsal:

          Já vím, že jste se nechtěl úmyslně nikoho dotknout. Za tu dobu našich diskusí se již známe a myslím, že si i rozumíme. My na sebe narážíte spíše ohledně formy diskuse než kvůli obsahu. Vy máte potřebu být mnohomluvný a bombastický a já zase mám tendenci takový příspěvek spíše uzemnit. Názorově si ale příliš vzdáleni nejsme, to víme i z naší privátní korespondence :-).

  4. Jan Lener napsal:

    Bylo dřív vejce, nebo slepice? Byli dřív klienti, kteří chtěli poradenství zadarmo, nebo poradci, kteří jej zadarmo poskytovali? Byli dříve klienti, kteří si nevážili poradců, nebo poradci, kteří si nevážením klientů zasloužili jejich obecný despekt? Byl dříve klient, nebo poradce?

    • Petr Šafránek napsal:

      Dovolím si vyslovit názor, že řešit v tuto chvíli, co zde bylo dříve, je poněkud irelevantní a nikam to nevede. Žijeme v nějaké realitě, se kterou se musíme vypořádat. Co je její příčnou jsem se snažil v článku popsat, zkoumat, co zde bylo dříve, je podle mého názoru zbytečné….

      • Jan Lener napsal:

        Chápu Váš názor. Z praktického hlediska je to možná k ničemu na první pohled. Zeptám se i jinak. Kdyby tu od 1993 běhali pouze placení poradci, nebyli by na to dnes lidé zvyklí? Nebo by to trh jako jeden muž odmítl 🙂

        • Petr Šafránek napsal:

          Odpovím otázkou: I kdyby tu zákon zakázal cokoliv jiného než placené poradenství, byli by tito schopni obsloužit takové množství klientů a udělat dostatečné obraty finančním domům, aby zde mohly být nízkonákladové produkty? Pojišťovny nepotřebují počáteční náklady, investiční společnosti nepotřebují vstupní poplatky, stavební spořitelny nepotřebují 1% z CČ – ovšem vše za podmínky, že jim placení poradci zajistí stejný obrat jako aktivní distribuční sítě…. A o tom to je. Nejde o to, že sem jako první „vtrhly“ MLM sítě, ale o to, kolik dokáží obsloužit klientů a jaký dokáží udělat finančním domům obrat.

          • Pavel Zachrdla napsal:

            Proč ale dělání obratu institucím nazýváte poradenstvím ve prospěch klienta? Proč tomu, po pravdě, neříkáte zprostředkování?

            • Petr Šafránek napsal:

              A kde, prosím Vás, nazývám dělání obratu institucím poradenstvím ve prospěch klienta? Pouze upozorňuji na to, že i supernezávislí klientem placení poradci v konečném důsledku potřebují pro své klienty PRODUKTY, a to pokud možno nízkonákladové. Aby je tu ovšem mohli mít, museli by dokázat svojí činností udělat patřičné obraty – takové jsou zákony trhu! Produkty jsou drahé proto, že je třeba zaplatit aktivní distribuci….

              • Pavel Zachrdla napsal:

                Svou činnost nazývá poradenstvím velká část firem sdružených v AFIZu. A Vy zde přece vystupujete jménem a v zájmu tohoto sdružení, (alespoň tak soudím ze záhlaví Vaši diskuse). Nedávno se zde propíral např. Kapitol. Myslím, že je to docela typický příklad, kdy dělání obratu instituci je klamavě vydáváno za poradenství ve prospěch klienta. Přesto tato firma prošla vstupním auditem a sdružení její nemravnost zaštítilo svými křídly. Jde přece o obrat a v tom je síla.

                • Petr Šafránek napsal:

                  To se opět dostáváme do nekončící diskuse poradenství vs. zprostředkování. Podle mého názoru je vždy třeba klienta informovat, v jakých mantinelech se příslušná služba pohybuje. Kapitol se pohybuje v rámci Koopertaivy a skupiny ČS a.s., v rámci těchto produktů může nabízet i poradenství, klient ovšem musí vědět, kde jsou ony mantinely. Nemravné je podle mne pouze předstírat výběr z celého trhu, když mám k dispozici jen jeho část.
                  Mohl bych stejně tak označit za nemravné vybírat peníze za finanční plán a následně brát ještě provize za jeho zprostředkování, a tvářit se jako jediný správný a mravný na trhu. Znám dost zprostředkovatelů, kteří jsou schopni před zprostředkováním sestavit zdarma kvalitativně stejný finanční plán, za jaký se například u Vás platí… Vaše černobílé vidění nezohledňuje realitu….

                  • Pavel Zachrdla napsal:

                    Myslím, že jsem konečně pochopil, proč si nerozumíme. Mezi námi je časový nesoulad. Vy popisujete stávající stav, současnou realitu a já neustále mluvím o dalším směřováni profese, o vizi.
                    Nedávno jsem četl na toto téma článek, dovolím si citovat: „Když se v noci plavíte po moři, orientujete se podle hvězdy, ke které nikdy nedoplujete. Ale potřebujete ji, abyste nezabloudil.“ Erazim Kohák ? filosof.

                    • Pavel Hanzl napsal:

                      Zvedám oba palce, pane Zachrdlo. Lidí jako je Vy a pánové Lener, Majer či Šafránek je málo, potřebujeme Vás pro kultivaci, pro zdravý růst této profese. Dovolím si dodat, že vše je relativní, jak kdysi napsal jistý Albert E. Váš i můj čas a vzdálenosti, které se mění podle naší rychlosti. Podle této teorie budete v lepším poradenství dříve než já, ač žijeme ve stejné době. Jste totiž rychlejší…

                    • Slavomír Kožúšek napsal:

                      Je však potřeba si uvědomit, že i pravdivost vašich slov. Bez narážky pane kolego 🙂 SK

  5. Slavomír Kožúšek napsal:

    Je vidět, že vás tato záležitost opravdu zajímá, když se tolik zamýšlíte nad situací v poradenském trhu a přemýšlíte o řešení. Taky přemýšlím nad tím, proč placeným poradenstvím obsloužím jen desetinu klientů. Těm ostatním se snažím nabídnout nízkonákladové řešení. Dobře je to vidět v investicích, kde si asset mohou dovolit jen ti bonbitnější a na ostatní zůstane kolektivní investování bez aktivní správy poradce. To však neznamená, že se jim nesnažím věnovat, pouze svůj čas nemohu prodávat zadarmo. Prostě tu stále platí to staré známé pravidlo, že co nic nestojí nemá žádnou cenu.

  6. Zachrdla - TriMan napsal:

    Proti prodeji předražených produktů, coby dani za aktivní prodej, nelze zcela jistě nic namítat. Je ale špatné toto vydávat za poradenství. Je třeba konečně akceptovat názor, že poradenství není služba pro široké masy s pasivním přístupem k osobním financím. Když toto vezmeme na vědomí, nebude mezi zprostředkovateli aktivně prodávajícími předražené produkty a poradci hledajícími pro klienta optimální řešení docházet k žádným rozporům. Obě služby jsou pro svoji kategorii klientů přínosné. Celý problém je v tom, že u klienta se nyní zaměňují dvě zcela rozdílné služby. Poradenství je samostatná služba, poskytovaná na základě samostatného podnikatelského oprávnění, podléhající jinému účetnímu a daňovému režimu a určená jen určité části populace. Pokud se na tomto shodneme, k žádným rozporům docházet nebude.

    • Petr Šafránek napsal:

      Na tom se jistě shodneme. Praxe – mimo jiné i obchodní model Vaší firmy – však ukazuje, že nakonec stejně dochácí ke spojení poradenství a zprostředkování „pod jednu střechu“. Kdyby Vaše firma následně nezprostředkovávala, museli by klienti nepochybně platit za smluvní poradenství podstatně větší sumy. Na Vašem webu jsem si nyní přečetl nabídku zprostředkovatelům, aby s použitím Vašeho know-how přidali ke zprostředkování ještě placené poradenství.
      Vaše nabídka doslova zní: „Budete tedy i nadále poskytovat poradenství svým jménem (případně jménem své makléřské společnosti), sjednávat produkty tak jako dosud, ale navíc budete svým jménem klientům poskytovat i placenou průběžnou péči za obdobných podmínek a ve stejné kvalitě, jako to dělá TriMan. Touto formou spolupráce nic neztratíte ze své samostatnosti, pouze získáte možnost navýšení a stabilizace svého příjmu.“
      Nezlobte se, ale trochu mi to připadá jako výzva: „Pojďte nadále prodávat za provizi, ale ještě klienta vyždímejte více, protože to, co mu normálně děláte zdarma, si s naším know-how necháte zaplatit“. Navíc je zřejmé, že za tyto lidi nepřebíráte žádnou odpovědnost, neboť poradenství mají poskytovat svým jménem. Jak pak můžete tvrdit, že to bude v kvalitě firmy TriMan?
      Obávám se, že realita trhu už Vás také posunuje jinam, než se snažíte proklamovat….

      • Zachrdla - TriMan napsal:

        Nemáte pravdu pane Šafránku. Na tom se zatím neshodneme. Bohužel.
        K Vašim výpadům proti TriManu se vyjadřovat nehodlám.

        • Petr Šafránek napsal:

          Je mi upřímně líto, že každou poznámku směřovanou na Vaši firmu okamžitě považujete za „výpad“. A to jsem jenom citoval Váš oficiální web, kde mne tato nabídka vyloženě bouchla do očí, protože příliš nekoresponduje s tím, co tady v diskusích prosazujete….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.