Úterý 22. srpna. Svátek má Bohuslav.

Jaký bude rok 2007

Titulek je bez otazníku. Znamená to, že si PAVEL KOHOUT zahraje trochu na proroka. Namísto mlhavých vizí nabízí pár silných názorů.

V roce 2007 nenastane žádná významná finanční krize, ani ve světě ani v ČR.
Každá významná finanční krize během uplynulých 15 let byla již drahnou dobu předtím diskutována v odborných kruzích.

Argentina byla velkým tématem již několik let před svojí platební neschopností v roce 2002. Také ruská finanční krize v srpnu 1998 byla dlouho předtím signalizována a samotné její propuknutí nikoho nepřekvapilo.

Asijská krize v roce 1997 sice přišla relativně nečekaně, ale ekonomové upozorňovali na závažnou nerovnováhu již dva roky předtím. Totéž platilo i o mexické krizi v roce 1995. A náznaky české finanční krize z roku 1997 byly odborníkům patrné s dlouhým předstihem.

V současnosti žádná krize srovnatelná s uvedenými nehrozí, alespoň v žádné ekonomice, která má nějaká význam. (Přiznám se, že Mozambik, Vanuatu nebo Nepál nemám nastudované do velkých podrobností.)

Pokud jde o často diskutovaný deficit obchodní bilance USA, jde o pseudoproblém, který zřejmě vyplývá z použití velmi zastaralé metodiky statistické evidence exportů a importů. O něco závažnější by mohla být tzv. bublina nemovitostí, ale ani v tomto případě se zřejmě nejedná o fatální záležitost.

Ani ochlazení amerického trhu nemovitostí nepovede ke katastrofě.
V minulosti bývaly americké ekonomické recese doprovázeny poklesem růstu na trhu nemovitostí. (Je zajímavé, že během poválečné historie USA cenové indexy ani jednou nepoklesly na celonárodní úrovni – vždy jen na úrovni jednotlivých států nebo okresů.)

Odtud se usuzuje, že pokles nemovitostí = pokles ekonomiky. Leč není tomu tak. Příčinná souvislost je taková, že pokles růstu peněžní zásoby v období recese a pokles růstu reálných příjmů se promítly do zpomalení cen nemovitostí.

Takováto je kauzalita, nikoli opačná. Pokles cen nemovitostí (způsobený například příliš velkým objemem nové výstavby) by se nemusel nutně promítnout do recese celé ekonomiky.

Existuje jen jediný věrohodný mechanismus, který by umožnil, aby se pokles cen nemovitostí promítl do zpomalení ekonomiky.

Tímto mechanismem je úvěrová krize, která by teoreticky mohla vzniknout tak, že růst podílu špatných úvěrů podstatně zpomalí růst objemu úvěrů v ekonomice – tedy i nám známý "credit crunch".

V současnosti neexistuje ani náznak krize na trhu úvěrů. Podíl hypotéčních úvěrů s platbami zpožděnými o více než 90 dní dosahuje na hypotékách v USA pouhých 0,70 % (údaje k 3. čtvrtletí 2006).

Podíl čistých ztrát dosahuje dokonce jen 0,07 %, což je zcela zanedbatelné. Podíl čistých ztrát na spotřebitelských úvěrech dosahuje 2,50 %, tedy rovněž nijak dramatické číslo. Navíc od roku 2005 se toto číslo dokonce zlepšilo.

Americká výnosová křivka se zploští zhruba na úrovni 4,7 %.
Americké úrokové sazby v posledních letech již několikrát překvapily. Naposledy v roce 2006, kdy se na delší dobu "ustanovila" inverzně skloněná výnosová křivka (tj. krátkodobé úrokové sazby převýšily dlouhodobé sazby.

Inverzní sklon výnosové křivky je málo obvyklý, přičemž v historii se často vyskytoval na začátku ekonomických recesí. Také proto v roce 2006 mnozí ekonomové předpovídali vyšší pravděpodobnost recese v americké, a tudíž i ve světové ekonomice.

Nicméně samotná prostá skutečnost, že krátké sazby převyšují dlouhé, k recesi nevede. Neexistuje žádný mechanismus, který by recesi mohl způsobit pouze díky inverzi výnosové křivky.

Spíše je tomu tak, že tvar výnosové křivky indikuje jistou konfiguraci ekonomických ukazatelů, které k recesi vedou. Pokud krátkodobé sazby převýší dlouhodobé, může to být známkou příliš restriktivní měnové politika, která k recesi skutečně zpravidla vede.

V minulosti k tomuto jevu také několikrát opravdu došlo. V současnosti se však nezdá, že by americké úrokové sazby na krátkém konci byly nepřiměřeně vysoké. Proto je mechanické uvažování typu inverzní výnosová křivka = recese příliš zkratkovité.




A nyní několik silných tvrzení, kterým se raději vyhnu. Osobně se domnívám, že by se jim měl vyhnout každý svéprávný ekonom, protože předpovídat kursy měn a akcií zpravidla nelze:

• Americký dolar bude nadále oslabovat.
Možná bude, možná nebude. Nikdo neví. Důvody pro oslabení: (a) negativní "polarizace" názorů trhu; (b) možnost snižování základních úrokových sazeb v USA při paralelním růstu eurových sazeb; (c) v delším historickém srovnání není dolar až tak dramaticky slabý.

Důvody pro posílení: (a) dolar již klesal tak dlouho, že může nastat "přepólování" názoru trhu; (b) americká ekonomika je silnější, zdravější a robustnější než evropská; (c) růst americké měnové zásoby je dlouhodobě pomalejší než růst eurové měnové zásoby, což se jednou musí na trhu projevit.

• Akcie nadále porostou
Jedinou jistotou akciového trhu je, že bude kolísat. V posledních letech akcie rostly téměř celosvětově díky nadbytku globálního kapitálu, menšímu strachu z terorismu a skutečnosti, že poslední velká finanční krize se konala naposledy v roce 2002 (v Argentině.) Jenomže od té doby si světové trhy natolik navykly na bezproblémové prostředí, že i relativně bezvýznamná krize může otřást důvěrou investorů.

V červnu 2006 jsme viděli, že i celkem bezvýznamná zpráva o poklesu tempa růstu měnové zásoby dosti slušně vykolejila světové akciové trhy, včetně pražské burzy.

Ačkoli žádná velká světová krize se téměř určitě konat nebude, nelze vyloučit, že i relativně bezvýznamná událost (jako například případné problémy bankovního sektoru na Islandu nebo fiskální krize v Zimbabwe) se stane spouštěcím mechanismem, který "přepóluje" dosavadní pozitivní ladění trhu.

Je dokonce vysoce pravděpodobné (asi tak na 90 %), že k opakování scénáře z června 2006 během roku 2007 dojde (jen ať se proboha nikdo neptá, kdy.)

Na jedné straně tedy máme rostoucí trend akciových trhů způsobený robustními a z velké části vypočitatelnými faktory, jako je růst peněžní zásoby a růst zisků.

Na druhé straně je zde nevypočitatelné a nepředvídatelné riziko plynoucí z psychologie trhu. A třebaže nečekáme žádnou skutečnou krizi, je možné, že z psychologických důvodů by letos akcie mohly mít i záporný výnos.

Ale to se již dostávám k předpovědím typu "nebude-li pršet, nezmoknem", kam jsem se dostat rozhodně nechtěl.

18 komentářů: “Jaký bude rok 2007”

  1. Petr Novák napsal:

    Dobrý večer. Nevim koho se zeptat, tak se ptám zde. Jsem laik, který má nejastnost v tomto úryvku:
    Ceny akcií sice rostly i v prostředí rostoucích sazeb v minulém období (od léta 2004 vzrostly sazby po 17 pohybech o 0,25 % na konečných 5,25 %). Problém ale může nastat v případě. Právě pokles sazeb může být náznakem, že ekonomika brzdí příliš rychle. Nemalým problémem je i oslabující dolar (profil, názory).
    Evropa a Japonsko jsou na tom o poznání lépe díky relativně nízkým sazbám. Potenciál je i v rozvíjejících se trzích, ale je nutné již dobře vybírat a počítat s vysokou volatilitou.
    O jakých sazbách se zde píše? Nevím, co si mám představit pod spojením „pokles sazeb“ 🙁

    • pesavar napsal:

      Jde o úrokové sazby, za které centrální banka, zjednodušeně řečeno, půjčuje peníze komerčním bankám. Tedy sazby určující „cenu peněz“.

      • Petr Adamec napsal:

        Takže když budou vysoké, tak to bude mít pozitivní vliv na státní rozpočet a na snížení deficitu? Ale na druhou stranu to bude mít horší vliv na investory?

        • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

          Úrokové sazby mají vliv hlavně na objem peněz, které se používají (za vysoké úroky si spíše nepůjčíte na rozjezd podnikání). Když se používá méně peněz, méně se staví, opravuje, utrácí atd. Celkový produkt (nebo třeba chcete-li „výroba“) tolik neroste. Firmy proto nemají takové zisky a proto jejich akcie investoři tolik nechtějí. Na státní rozpočet to určitě pozitivní vliv nemá, z čeho jste tak usoudil?

          • Petr Adamec napsal:

            Usoudil jsem to z předchozího příspěvku. Kdy centrální banka bude půjčovat ostatním bankám za vyšší sazby, tudíž bude mít větší zisky a tím se bude snižovat deficit, nebo ne? 🙂

            • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

              Jenže centrální banka pouze nepůjčuje, ona taky umožňuje ukládat a tyto vklady bankám úročí. Čím vyšší sazby, tím větší úrokové náklady. Proto ten vztah nemůže být tak jednoznačný. Navíc, hospodaření centrální banky a hospodaření státu není zdaleka totéž.

  2. Vladimír Kutálek napsal:

    Předně oceňuji s vyrukováním vizí, které jsou méně mlhavé než jiné na mnoha místech publikované. Na druhou stranu, vize zde prezentované mě stále, matematicky zaměřenému, připadají stále mlhavé.
    „V roce 2007 nenastane žádná významná finanční krize, ani ve světě ani v ČR.“ Co to je „významná krize“? Naštěstí je v popisu pár příkladu, které zřejmě autor pokládá za významné, ale stejně definici typu „pokles něčeho je větší než x%“ či nějak obdobně by byla méně mlhavá… (uznávám, ale zase méně čitelná pro laiky…)
    „Ani ochlazení amerického trhu nemovitostí nepovede ke katastrofě.“ Co to je „katastrofa“?
    V článku, který si dává za úkol být méně mlhavý než ostatní, se příliš často objevují mlhavé věty, ze mnoha vybírám: „V současnosti se však nezdá, že by americké úrokové sazby na krátkém konci byly nepřiměřeně vysoké. “
    Na závěr podotýkám, že autora si vážím (jeho kniha mi na začátku mého investorského života byla doporučena jako „bible“ 🙂 ), ale „pár silných názorů“ to pořád není…
    Ale vzhledem k povaze ekonomiky jako celek je to nejlepší možné…

    • richard kučera napsal:

      Co je to významná krize máte napsáno v tom článku. Dokonce to sám píšete, že tam autor uvedl pár příkladů nechápu co víc by jste chtěl. Ani otázku „Co je to katastrofa?“ nechápu. Mám pocit, že Vy nejste laik, ale ptáte na věci které musí být snad jasné, na tomto webu každému.

  3. pesavar napsal:

    „Osobně nesnáším ekonomické prognózy typu s 60% pravděpodobností koruna posílí, v opačném případě oslabí. Mám raději jednoznačné předpovědi, připadá mi to poctivější, než se skrývat za vágní formulace nebo alibistická procenta pravděpodobnosti,“ – to nám pan Kohout předvedl v poslední části: „Je dokonce vysoce pravděpodobné (asi tak na 90 %), že k opakování scénáře z června 2006 během roku 2007 dojde“.
    Při prognózování (ve společenskovědní/ekonomické oblasti) se pravděpodobnosti nevyhneme, otázkou je jen její výše: „efektivně“ 90 % to bez fundemantálního studia, relativně složitého aparátu a pouze u jednoho „experta“ bude většinou jen u jevů a prognóz velice obecných.

    A proto bravo, pane Kohoute, dále nás oblažujte svými prognózami, tedy názory k diskuzi:)

    • Jan Majer napsal:

      Ta devadesátiprocentní prognóza je v textu „pod čarou“ – tuto část autor uvedl upozorněním, že jde o silná tvrzení, jimž by se měl každý svéprávný ekonom raději vyhnout. Jinými slovy, opravdu jde o podněty k diskusi.

      • pesavar napsal:

        Možná jsem špatně četl, ale kurzívou to původně nebylo pan Majere, není liž pravda?:)

        A BTW: „A nyní několik silných tvrzení, kterým se raději vyhnu. Osobně se domnívám, že by se jim měl vyhnout každý svéprávný ekonom, protože předpovídat kursy měn a akcií zpravidla nelze.“ Touto větou pan Kohout deklasuje sám sebe a popírá i image prognostického „drsňáka“, které si vytváří v úvodu. Tak buď spekulativní proklamace nepublikuji a jsem solidní prognostik (dle p. Kohouta) anebo je dělám a jsem méně solidní prognostik (samozřejmě přehnáno do krajnosti). Přístup vydávání se za (a) a přitom konání (b) je podle mně nejhorší, přestože jistě z hlediska atraktivity článku velmi zajímavý. Každý si rád přečte o „pár silných názorech“ ekonoma, který „nemá rád vágní procenta pravděpodobnosti“ a přitom se závěr článku nenápadně stočí k hladově očekávané, nicméně silně stochastické oblasti akciových trhů a i ty pravděpodobnosti se nám raději „pro jistotuů vrátí do hry:)

        BTW2: A pan Kohout svými závěrečnými 90 % jen dokládá to, co tvrdím já: bez pravděpodobnosti se zhusta obejdou jen prognózy typu: otočím kohoutkem a buded téct voda:)

        Nechci pana Kohouta „kamenovat“, to určitě ne, ale snaha napsat líbivý článek je z toho podle mně cítit na sto honů…

        Hezký den!

        • Jan Majer napsal:

          Ano, ta druhá část byla oddělená jen těmi třemi čtverečky. Tu kurzívu to chtělo, díky za váš komentář.

          Pan Kohout myslím rozdělil predikovatelné a méně predikovatelné. Vím, jak své výtky myslíte, ale vy přece také chápete, jak to autor myslel.

          A obávám se, že „snaha napsat líbivý článek“ může být při troše averze cítit na sto honů z většiny čtivých textů. Já se z každého takového raduju.

          • B.Navratil napsal:

            Mne neni sympaticky vubec zadny cesky clovek pisici o akciich a fondech a pojistenich.
            Hlavne mi nejsou sympaticti ti , co pracuji ve spolku nejakeho z deseti ceskych miliardaru , jako je spolek PPF , kde je snad pan Kohout.
            Ja vidim totiz ve vsech deseti ceskych miliardarich podvodniky , kterym se zatim vsechny podvody prominuly.
            Vzdyt je to k smichu nebo k vzteku , kdyz si miliardar z pocatku obstaral postovni schranku ve Svycarsku a na jeji adresu napsal akcie koncernu za miliardy korun a ceske soudy se o to nestaraji , hlavne ze ten cesky koncern funguje a dava praci tisici lidi.
            Dale nemam rad a dalsi moji kolegove nemaji radi , kdyz se o burze a akciich a fondech básní , jako ze tekla krev a býci meli neco s medvedy a prisly mraky nebo vysvitlo slunce. Páni P.Fejtek i E.Dockal at prominou , ale jednou by meli zacit mluviti o akciich a fondech technicky a presne a k veci a neprenaset burzu a fondy nekam do prirody.
            Kdyz uz bych se bavil o akciich , nezapominal bych nikdy dnesni P/E akcii a indexu a ty P/Es na pocatku krachu 1999/2000 , jenom to P/E necha nekdy nejaky krach ocekavat , snad 2010.

            • Jan Majer napsal:

              Mluviti o akciích a fondech technicky a přesně? Proč myslíte, že se začaly používat pojmy jako býčí a medvědí trhy? Ty trhy jsou otevřené laikům. Býk a medvěd jsou srozumitelné symboly pro snadnější komunikaci. Podávat lidem informace srozumitelnou, čtivou formou, to vám připadá jako něco napatřičného?

              Pokud kapitálové trhy vnímáte jako nepřátelské území, před nímž je třeba veřejnost varovat, pak vašim výhradám rozumím (ale nesouhlasím). V tom případě nechť se o tom všem mluví „technicky“, ať to pěkně zůstane mezi akademiky.

              Pokud ale nejste nějaký zatvrzelý odpůrce investování, budete snad slyšet na argument, že čím více informací veřejnost dostane, tím lépe.

              „Technicky“ psané analýzy by nikdo nečetl, nikdo by jim nerozuměl. Lidem dělá problém číst cokoli o financích, není to atraktivní téma. Pak si kupují předražené produkty z TV reklamy. Jestli je občas zaujme nějaký ten býk a medvěd, je to jen dobře!

              • Petr Adamec napsal:

                Jsem laik a těmto přirovnáním vůbec nerozumím!

                • Jirka napsal:

                  Dobrý den,
                  nikdy jsem si ani nepomyslel že bych si dovolil ne tomto serveru přidat komentář, ale tato diskuze mě vyprovokovala (a možná budu i za pitomce).
                  Jsem laik a laikem i umřu. Investuji na „kapitálovém“ trhu tři roky. Tedy investoval jsem už dříve (cca 11 let), ale dopadlo to spronevěrou a potom jsem si dal tříletou pauzu. Tedy když jsem před třemi roky znovu začínal, nejdříve jsem si přečet vše co jsem na internetu nalezl a nalezl jsem toho hodně. Potom jsem investoval, znova četl a znova investoval, dále četl a přehodnotil a investoval. A takle bych moh pokračovat, ale co tím chci říci, nikdy a opravdu nikdy jsem nebrečel že něčemu nerozumím a ať mi to někdo vysvětlí!!!! Termíny jako medvědí nebo býčí, holubičí nebo jestřábí, základní úroková sazba….. jsou zcela základní a bez jejich používání by asi nešel napsat žádný článek. Naopak hodnota P/E mě nic neříká a jejím výpočtem a analízou mezi ostatními se nechci zabývat.
                  Tedy jestly máte problém s těmi zvířaty snad Vám tento odkaz pomůže: http://ipoint.financninoviny.cz/slovnik.php?text=medv%ECd%ED

                  Autorům tohoto i ostatních webů bych rád poděkoval jakož i jejim přispivatelům. Jejich názory a články jsou pro mě inspirativní a mozek mám svůj.
                  DĚKUJI

                  • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

                    Za sympatický příspěvek krátká reakce – P/E znamená „cena lomeno zisk“ a tím Vám jednoduše říká, kolik platíte (při aktuální tržní ceně) za jednotku zisku (dosaženého v posledním období). Méně znamená levněji, tedy lépe. V podstatě u všech akcií zveřejňovaný údaj, který poskytuje jednoduché srovnání různých titulů nebo i trhů. Ale není 100% indikátor toho, jestli je něco levné nebo drahé – férovější by totiž bylo srovnávat cenu placenou za budoucí zisk, a tím nám do toho vstupuje velká neznámá.

                • pavel napsal:

                  Návodů na porozumění je na netu mnoho. Je tomu však potřeba věnovat čas a prostor v mozku. To je vlastní zkušenost a netrvá zase tak dlouho! http://www.koruna.websnadno.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.