Neděle 18. února. Svátek má Gizela.

Jaká je budoucnost konzervativních fondů?

Investice 24.01.2008 | 16:41 2 komentáře

Investiční výhled je pozitivní, zejména pro investory, kteří během následujících měsíců hodlají dluhopisy nakupovat, soudí LEOŠ BARTOŇ.

V poslední době je patrný výrazný pokles zájmu investorů o konzervativní podílové fondy, což je případ fondů peněžního trhu a fondů dluhopisových. Jednou z příčin je samozřejmě klesající výkonnost fondů.

Bohužel domácí investoři, jak to již bývá zvykem, reagují především na vývoj výkonnosti v minulosti, a to častokrát s velkým zpožděním. Právě tak je tomu i dnes.

PROČ INVESTOŘI OPUŠTĚJÍ KONZERVATIVNÍ FONDY?
"U peněžních fondů vidím problém především v nominálním výnosu. Výkonnost 1,10 – 1,20% p.a. není pro běžné investory příliš atraktivní," říká Leoš Bartoň. Lidé se podle něj zajímají o výnosy kolem pěti procent a výše, které jsou schopni rozeznávat a jsou pro ně zajímavější než úroky na termínovaných vkladech.

Výkonnost odrazuje investory i od dluhopisových fondů. V posledních měsících vytrvale klesá, od začátku roku je na úrovni kolem 2%.

Týká se to trhů globálně, nejen českých dluhopisů. "Bohužel to, co prodává fondy, je historická výkonnost. Při pohledu na výkonnost v novinách, kde je to několik procent v mínusu, investoři propadají panice. Když je něco v mínusu, tak to nebudou kupovat. Bohužel je to tak, i když by to tak být nemělo, " říká Bartoň.

Příčinou poklesu cen dluhopisů a následné nižší výkonnosti dluhopisových fondů je zejména zvyšování úrokových sazeb. To je problém nejenom u nás, ale také v západní Evropě a zejména v USA, kde tento proces probíhá relativně dlouhou dobu.

"Fondy spravované v Praze jsou korunové, investující zejména na domácím trhu, na který má vliv především vývoj v EU. Evropa je zase hodně vázána na vývoj v USA, trhy jsou značně propojeny a dá se tedy říci, že zprostředkovaně jsme ovlivněni také USA, " vysvětluje Bartoň.

A právě v souvislosti s vývojem na americkém trhu s dluhopisy se hodně spekuluje na téma, kdy se dočkáme konce zvyšování úrokových sazeb. Největším strašákem, zejména dluhopisových investorů, je určitě nejistota, kterou takové spekulace provázejí.

"Fondy peněžního trhu nakupují produkty s krátkou dobou splatnosti, které jsou na krátkém konci výnosové křivky a jsou na nominální úrovni úrokových sazeb. Po odečtení nákladů fondů dostaneme výkonnost, takže repo sazba velmi zásadním způsobem určuje výkonnost fondů. Když je repo sazba 2,0%, výkonnost fondů se pohybuje kolem 1,2 %."

ČEKÁNÍ NA AMERIKU
"V USA se už půl roku spekuluje o tom, kdy FED skončí se zvyšováním úrokových sazeb. Ještě před půlrokem se mluvilo o 4,75 až 5%, nyní se mluví o 5,25 až 5,50%."

V současnosti je úroková sazba na úrovni 5, 25%. Komentáře z centrální banky se samozřejmě přizpůsobují situaci na trhu a makrodatům vycházejícím z ekonomiky.

"Podstatné je to, že příští rok by FED mohl přistoupit nejen k zastavení, ale i ke snížení úrokových sazeb," míní Bartoň. Tyto předpoklady souvisí s tvarem výnosové křivky.

"U nás je klasická, strmá výnosová křivka. V USA je víceméně plochá, poslední měsíc již má dokonce inverzní charakter, což znamená, že pololetní sazby jsou výš než například desetileté, třicetileté."

Trh tedy počítá s tím, že v horizontu přibližně jednoho roku může FED přistoupit ke snižování sazeb, aby ekonomiku úplně neutlumil. I díky více tržnímu prostředí v USA se předpokládaný vývoj anticipuje hodně dopředu, takže na úrovni 5,50% bychom se skutečně mohli dočkat snižování.

"To je moment, který by měl globálně "odstartovat" tvorbu relativně příznivého prostředí pro dluhopisy."

EVROPSKÝ SCÉNÁŘ
Nejdříve tedy dojde k zastavení zvyšování úroků v USA, kde je volatilita sazeb nejvýraznější, a potom přijde na řadu západní Evropa, kde je tento proces vždy pomalejší a není tak výrazný.

Tento proces bude samozřejmě pokračovat dál směrem na východ. Protože dluhopisy v ČR (zejména s delší splatností kolem 10-ti let) výrazně kopírují výnosy v EU kvůli očekávanému přijetí eura mezi lety 2010 a 2015, mohli bychom u nás pocítit vliv ukončení růstu sazeb v USA mnohem dříve, než například dluhopisový trh polský či maďarský.

Pokud tedy předpoklady o vývoji úrokových sazeb budou reálné, pak by již na přelomu letošního a příštího roku mohly dosáhnout výnosy dluhopisů pro dlouhodobé investory zajímavějších výnosů než například fondy peněžního trhu, což je hlavním posláním dluhopisových fondů.

Těžko samozřejmě můžeme mluvit o nadstandardním příjmu v porovnáni s akciemi, u nichž nikdo neví, co se bude dít za měsíc nebo za pár let. Díky tomu, že se chystá konec zvyšování úrokových sazeb v USA, je tato předpověď budoucnosti oceněna v cenách aktuálních dluhopisů.

Investiční výhled je tedy pozitivní, zejména pro investory, kteří v současné době nebo během následujících měsíců hodlají dluhopisy nakupovat. Díky tomu, že jsou dluhopisy již hodně nízko, bude to pro investory příznivé v tom, že bude jejich výnos nadstandardní oproti výnosům v peněžním trhu."



VLIV SOUSEDŮ A POSILUJÍCÍ KORUNY
I když se Česká republika stále více blíží vyspělým zemím západní Evropy, stále ještě patří do regionu střední Evropy a dění v okolních zemích ji více či méně ovlivňuje. Hlavním pojítkem však není ani tak vývoj úrokových sazeb, ale dění na měnovém trhu (i když měny samozřejmě ovlivňují úrokové sazby).

Například snížení ratingu Maďarska kvůli rozpočtovým problémům a následné oslabení forintu oproti EUR mělo dopad také na českou korunu, i když ne až tak výrazný, jako například na polský zlotý nebo slovenskou korunu.

"I tady už je ČR brána z pohledu obchodníků na trzích s měnami jako jistý mezistupeň mezi vyspělými trhy a emerging markets. Sice tam stále patříme, ale je to tak na pomezí, " vysvětluje Leoš Bartoň.

Kurz koruny hraje důležitou roli při hodnocení inflačních rizik, které také souvisí s úroky a cenami dluhopisů. V posledních letech koruna v podstatě neustále posiluje a patří mezi měny, které vůči EUR posilují nejsilněji, a to dokonce z globálního hlediska. V regionu je jednoznačně nejsilnější.

I přesto, že predikce vývoje kterékoli měny (a potažmo také koruny) je nanejvýš obtížná, lze říci, že pokud nebude ovlivňovaná negativními informacemi, je možné očekávat trend posilování i do budoucna. Ekonomika funguje výborně (růst HDP 7,4 %, export jako tahoun ekonomiky, příliv zahraničních investic), takže předpoklad pro růst koruny je skutečně reálný, což vytváří mnohem menší inflační tlaky.

"To je samozřejmě v modelech ČNB dosti podstatné pro to, zda se bude sazba pohybovat nahoru rychle nebo pomalu. To, že sazby porostou, je jasné, protože jde o celosvětový trend. Otázkou ale zůstává, kam až porostou do doby, kdy se v USA jejich růst zastaví. Během podzimu se mohou zvýšit ještě jednou, dvakrát, a pak nastane určitá stabilita, " dodává Bartoň.

Pro dluhopisy bude tedy jednoznačným pozitivem, pokud bude koruna posilovat např. tempem jako v posledním roce a půl. Pokud by koruna ještě víc posílila, ještě více by poklesly tlaky na zvyšování sazeb.

JAK JSOU NA TOM FONDY PIONEER?
"Fond Pioneer – obligační je velmi konzervativní tím, že hodně sleduje index státních dluhopisů sdružující dluhopisy se splatností delší než jeden rok. Naším cílem samozřejmě je být lepší, než výkonnost benchmarku," říká Bartoň.

"U fondu, kde je zcela zřejmé, do čeho investuje, mají investoři jasno v tom, kam jejich prostředky směřují. Ve fondu je momentálně kolem 85% státních dluhopisů, takže se hodně chová jako index."

Je to důležité při konstrukci portfolia, kde záleží na tom, jakou má investor averzi k riziku, s jakým investičním horizontem počítá apod. Vždy však má mít nějakou část v dluhopisech. Ty by ostatně měly být součástí každého portfolia.

Pro drobného investora je prakticky nemožné koupit si konkrétní dluhopis přímo, i kdyby to představovalo to nejlepší řešení jeho potřeb.

PŘEHLEDNOST A JEDNODUCHOST
I když by možná bylo, vzhledem k očekávání brzkého zlepšení výkonnosti amerických dluhopisů, zajímavé nakupovat dluhopisy také v USA, fondy z české rodiny Pioneer se zaměřují výlučně na domácí trh, výjimečně na Evropu.

"Myslím, že je dobré zachovat standard trhu, aby investoři přesně věděli, co ve svém portfoliu mají. Pokud jej chtějí rozšířit nějakým dalším směrem, existuje dost alternativ."

Podobné je to s aktivitou manažera fondu a výměnou cenných papírů v portfoliu. "Určitě musí existovat aktivita. Podstatná je ale výkonnost benchmarku. Když se domníváme, že benchmark půjde dolů, cenné papíry se prodají, nebo naopak."

Ale není vhodné portfolio příliš obměňovat. "Čím menší je aktivita na portfoliu, tím více vystihuje situaci – je to obdobné jako když investor drží v portfoliu jen jeden dluhopis. Je ideální mít jeden dluhopis a vědět, že 30% portfolia vynese například 3,8% p.a. po dobu 5 let."

Čím více se ale portfolio obměňuje, tím výrazněji se jeho výnos může měnit – zlepšit, nebo zhoršit. Samozřejmě je to spojené i s náklady. Platí tedy, že čím vyšší je obrátkovost, tím více se narušuje strategie fondu a tím více se zvyšuje nákladovost.

"V současnosti je Pioneer obligační více zaměřen na benchmark, předtím více zohledňoval výkonnost konkurence. Samozřejmě benchmark je v dlouhodobém horizontu vždy lepší, výkonnější. Proto je vhodnější se ho v delším horizontu těsněji držet, což však v krátkém horizontu vycházet nemusí."

Benchmark prochází výkyvy, ale historicky v podstatě jenom roste. Je to dáno tím, že alikvotní úroky na dluhopisech existují a stále něco vynášejí, úrokové sazby procházejí cykly, ale historicky jakýkoli index neustále stoupá (s určitou volatilitou). V delším horizontu je tedy podle Bartoně dobré držet se benchmarkové strategie.

2 komentáře: “Jaká je budoucnost konzervativních fondů?”

  1. Pavel M. Černý, OVB napsal:

    Naprosto s vámi souhlasím, že lidé obvykle investují výhradně podle zpětného zrcátka a dnes se poněkud odklánějí od fondů peněžního trhu a v menší míře i od fondů dluhopisových. Na druhou stranu věřím tomu, že pokud je finanční konzultant profesionál, tak se nedívá na momentální nálady trhu a doporučuje klientovi strategii – a správné portfolio by v podstatě vždy mělo obsahovat i peněžní trh a dluhopisy (pokud se nebavíme o extra dlouhém horizontu, popř. pravidelných nákupech). Konkrétně v roce 2006 je jasně vidět, jaká byla chyba investovat pouze do dluhopisů a ne i do peněžního trhu. Snad se z toho poučíme. — Mám na vás však otázku trochu na tělo: čím to, že si teď Obligační vede tak nedobře? Mám na mysli vůči konkurenci. Když si udělám srovnání třeba na http://www.ifondy.cz, tak mi vyjde, že vaši největší konkurenti vás vesměs překonávají. Jak Sporobond, tak především Conseq Dluhopisový, který ale drtí naprosto všechny už řadu let (proto tam také moji klienti mají tolik peněz…). Před časem nám ze strany Pioneeru bylo prezentováno, že se hodně zkonzervativní strategie, z čehož mi tak nějak vyplývá, že sice fond nebude tolik vydělávat, ale také tolik neprodane. Teď to tak ale není. Mohu vám říci, že moji klienti v OBL teď moc happy nejsou…

    • Leoš Bartoň napsal:

      Děkuji za dotaz, rád Vám odpovím. Pioneer – obligační fond si ve srovnání s konkurencí vede ke dni 20.7.2006 na ročním horizontu následovně :

      Dle zdroje UNIS je to 6.místo ze 12 fondů, dle zdroje S&P ( používá Fondshop) je to 8.místo z 15 fondů. Roční periodu jsem vybral z důvodu dostatečně reprezentativního vzorku fondů, přičemž investiční horizont našeho fondu je 3 roky. Na kratších periodách se fond umísťuje v závislosti na čase a pohybu cen dluhopisů v široké škále od 1 až do 4 kvartilu. Je to dáno vyšší durací portfolia fondu oproti konkurenci, jež je svázanější s durací benchmarku fondu a fond tak více kopíruje vývoj českého dluhopisového trhu. Svůj benchmark pak fond na roční periodě poráží o 0,15%.

      Z uvedeného se mi tedy nezdá, že by si fond vedl zase tak špatně, ale drží si pozice spíše ve středu pole. Přesto pevně věřím, že se fond bude směrem do budoucna držet v horní polovině. Nepříjemné jsou pro investory aktuálně záporné absolutní výkonnosti, většinou na kratších periodách, které bohužel reflektují nedávný negativní vývoj na dluhopisových trzích obecně.

      Strategie fondu je opravdu konzervativní ve dvou směrech :

      1.Kreditní (přes 80% jsou státní dluhopisy a zbytek prakticky CP s kreditem ratingu A- a lepším)

      2.Fond se „drží“ benchmarkové strategie (v našem případě index státních dluhopisů) – fond pak investorovi více přibližuje jakési držení konkrétního státního dluhopisu se stejnou durací (u nás cca 5,15 roku).

      V případě investic v cizí měně, je fond zajišťuje proti měnovému riziku. Zde je rozdíl oproti některým dalším dluhopisovým fondům, které aktivně využívají měnové spekulace, či výraznější durační odchylky fondu od svého benchmarku a pak samozřejmě záleží, jak dalece se jim to daří. Pro investora pak může být zajímavý investiční mix dluhopisového fondu konzervativnější a oportunistické strategie, pokud je přesvědčen o úspěšnosti portfolio manažera takového fondu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.