Pátek 19. října. Svátek má Michaela.

Jak vyplnit daňové přiznání? Začněte s nadhledem a sepište si svoje příjmy v 2007

Pro někoho je daňové přiznání rutinní záležitostí, avšak pro lidi z většiny pracovních oborů je velmi nepříjemnou věcí. Dost často si situaci komplikují poplatníci sami. Jednak tím, že nechávají daňové přiznání až na úplný konec března a také svojí nepořádností během zdaňovacího období. Před vlastním vyplňováním tiskopisu doporučujeme poplatníkovi nadhled. Jak na to?

Poplatníků, kteří nemusí podávat daňové přiznání, pomalu ubývá, neboť i lidé s příjmy ze zaměstnání většinou dosahují v průběhu zdaňovacího období nějakých dalších příjmů. Může jít například o příjmy z investování do cenných papírů, pronájmu nějaké nemovitosti vlastněné poplatníkem nebo například o příjmy z prodeje rodinného domu.

Samozřejmě nezmiňuji poměrně početnou skupinu živnostníků nebo osob podnikajících podle zvláštního zákona (například praktičtí lékaři). Ti si již na daňové povinnosti zvykli a buď si daně počítají již několik let sami, anebo využívají služeb odborníků.

I zaměstnanci musí někdy podávat daňové přiznání

Počet poplatníků s více druhy příjmů se s nekončícím rozvojem společnosti rozšiřuje, a proto by si každý zaměstnanec měl sednout v klidu k pracovnímu stolu a sepsat si veškeré příjmy dosažené v roce 2007. Kdo nemusí podávat za rok 2007 daňové přiznání?

Povinnost podávat daňové přiznání se netýká pouze poplatníků s příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) pouze od jednoho plátce (zaměstnavatele) nebo postupně od více plátců za podmínky, že u každého plátce poplatník podepsal prohlášení k dani. Pouze v tomto případě může takový poplatník požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob. Zaměstnavatel je v takovém případě povinen zúčtování záloh provést a poplatník nemusí podávat daňové přiznání.

Na druhé straně bohužel pro takové zaměstnance je nutné si uvědomit, že zúčtování může zaměstnavatel provést pouze za předpokladu, že kromě příjmů ze závislé činnost neměl poplatník žádné další příjmy dle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6 000 Kč. Pokud by tuto hranici poplatník překročil, tak ho povinnost podat daňové přiznání nemine.

Co zákonodárce považuje za příjmy dle § 7 až 10? V následujícím výčtu budu obsah jednotlivých druhů příjmů výrazně zjednodušovat (plný obsah najdete v Zákoně o daních z příjmů.

Ø      Paragraf 7 – Příjmy z podnikání – nejčastěji ze živnosti nebo jiného svobodného povolání atd.

Ø      Paragraf 8 – Příjmy z kapitálového majetku – nejčastěji v praxi jde o podíly na zisku (dividendy), úrokové výnosy apod.

Ø      Paragraf 9 – Příjmy z pronájmu – nejvíce jsou zastoupeny příjmy z pronájmu nemovitostí a bytů, popřípadě i příjmy z pronájmu movitých věcí.

Ø      Paragraf 10 – Ostatní příjmy – sem musí poplatní zadat veškeré další příjmy, které nelze přiřadit do žádné z předchozích kategorií.

Pozor na společné zdanění manželů a příjmy ze zahraničí

V úvodu jsem napsal tu nejobecnější a nejzákladnější radu všem poplatníkům, kterou by měli dodržet před vyplňováním daňového přiznání – sepsat veškeré příjmy za rok 2007 na kus papíru. Pokud jste tak udělali a vedle zaměstnání nemáte žádné příjmy ve výše uvedených § 7 až 10 vyšší než šest tisíc korun, tak se ještě zaměřte na případné příjmy ze zahraničí nebo možnost využití takzvaného společného zdanění manželů.

Bylo by škoda institutu společného zdanění letos naposledy nevyužít. Vyplatí se totiž všem manželským párům s dítětem v případě, že manželé dosáhli v roce 2007 alespoň trochu rozdílných příjmů.

Co se týče příjmů ze zahraničí, tak tam musí být poplatníci obzvlášť obezřetní, neboť mají celosvětovou daňovou povinnost a neplatí automaticky fakt, že co se zdanilo v zahraničí již nepatří do daňových povinností v ČR. Zde doporučím všem se zahraničními příjmy buď rovnou konzultaci s daňovým odborníkem, anebo nahlédnout do příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a konkrétním státem.

Daňové přiznání funguje jako skladba různých druhů příjmů – vše se v něm propojí

Nyní by již každý čtenář měl vědět, zda je povinen podat daňové přiznání nebo ne, a pokud ano, tak do jaké kolonky každý konkrétní příjem patří. Zkusme si to ukázat na příkladu konkrétního poplatníka, který v roce 2007 dosáhl následujících příjmů:

Ø      Paragraf 6 – závislá činnost – 25 221 Kč, (úhrn pojistného 3 153 Kč), poplatník pracoval jen jeden měsíc v roce 2007, od té doby podniká jako živnostník, dílčí základ daně 22 068 Kč.

Ø      Paragraf 7 – příjmy z podnikání – příjmy 205 200 Kč, výdaje 63 421 Kč, dílčí základ daně 141 779 Kč.

Ø      Paragraf 8 – příjmy z kapitálového majetku – dílčí základ daně 845 Kč, jde o přijaté úroky na podnikatelském účtu.

Ø      Paragraf 9 – příjmy z pronájmu – příjmy 96 500 Kč, výdaje 37 400 Kč, dílčí základ daně 59 100 Kč (pronajímá byt).

Ø      Paragraf 10 – ostatní příjmy –
příjmy z prodeje cenných papírů 495 821 Kč, výdaje 456 342 Kč, dílčí základ daně 39 479 Kč

V daňovém přiznání se to promítne do souhrnného oddílu 2 následovně:

Daňové přiznání - příklad

Výše uvedená daň ještě není konečná a poplatník si dále uplatní slevy na dani a úhrn zaplacených záloh. V našem případě má poplatník pouze nárok na slevu na dani na poplatníka 7 200 Kč a sražené zálohy činily pouze 4 420 Kč. Výsledná daň našeho poplatníka k úhradě činí 32 592 Kč.

Tip: Spočítejte si svou daňovou povinnost

Budete podávat daňové přiznání za rok 2007?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

17 komentářů: “Jak vyplnit daňové přiznání? Začněte s nadhledem a sepište si svoje příjmy v 2007”

  1. DoC napsal:

    Můžete tu prosím Vás pane Zdražil nechat Váš e-mail? Rád bych se Vás na něco zeptal. Děkuji

  2. Petr napsal:

    Zdravím. Mám dotaz. Když jsem pracoval na dohodu o provedení práce a byl jsem zároveň hlášen na úřadu práce a přišlo mi od zaměstnavatele za období, kdy jsem pracoval potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodněníza období…. Musím podávat daňové přiznání, když jsem byl na úřadu práce a pracoval na tu dohodu?

    • zajíc napsal:

      je to bordel v čr se mnou dělá člověk který za 4 roky nepodal danové přiznání a nic se neděje , dál si píše faktury a hází je s úsměvem do koše. a já poctivec platim jak mourovatej a píšou mě o každou korunu

  3. PR článek napsal:

    Zvolil jsem nešťastně čísla do paragrafu 7. Na druhou stranu těžko můžu v prvním díle našeho miniseriálu radit čtenářům o paušálu. Jak sám správně píšete a víte, tak paušálem se buď dá vydělat anebo prodělat. Vše závisí na tom, kolik těch skutečných výdajů poplatník má. Nenapadlo mě při sestavování toho modelového příkladu, že se objeví tak erudovaný čtenář jako vy a hned mi možnost paušálu podsune. Ve druhém díle jsem se již na paušál zaměřil a rozebral ho. Každopádně děkuji za správnou připomínku.

  4. Adam napsal:

    Mám otázku. Jak FÚ zjistí, že jsem v tom přiznání nelhal? Takhle by si tam každý mohl napsat částku jakou by chtěl. Je potřeba k tomu přikládat nějaké doklady? Ať už příjmové nebo výdajové, výplatní, pásky a tak podobně? Nebo jakým způsobem se to ošetři, aby člověk uvedl to, co je pravda?
    Počítají se do příjmů i dávky v nezaměstnanosti, když jsem byl třeba na ÚP? A ostatní sociální dávky?

    • Zdenek Jurák napsal:

      I.) Mimo dokladování příjmů ze zaměstnání, kde dokládáte přehled od zaměstnavatele se nedokládá nic, až při kontrole.
      Kontrola v podstatě chodí zejména na základě násl. skutečností:
      a.) udání
      b.) křížová kontrola – u vašeho odběratele, dodavatele byla kontrola a FÚ si chce ověřit správnost
      c.) problémový poplatnik – neplatíte daně atd.
      d.) kontrola velkých ztrát a odpočtů DPH
      e.) náhodný výběr

      2.) dávky nejsou příjmem

  5. Petr Šafránek napsal:

    Autor čísly v příkladu ukázal, jak to v praxi nedělat! Pokud při příjmech z podnikání ve výši 205.200,- vyjdou prokázané náklady jen 63.421,-, je třeba přejít na paušální výdaje. Ty jsou například u neřemeslné živnosti 50% příjmů, tedy 102.600,-, k tomu (naposledy za rok 2007) lze uplatnit ještě zaplacené pojistné na soc. a zdrav. pojištění OSVČ a dílčí daňový základ podle § 7 bude rázem úplně jinde! Navíc FÚ nemůže při následné kontrole prakticky nic kontrolovat, protože nemůže zpochybnit žádné výdajové doklady…
    Poplatnik podle zvoleného příkadu by tedy zaplatil zbytečně vysokou daň.

    • Adam napsal:

      Vidím, že v tom máte dost jasno. A proto bych se rad na neco zeptal. Za minulý rok jsem nebyl v zaměstnaneckém poměru, pracoval na dohodu o provedení práce, chvíli byl na úřadu práce a jako osvč na hlavní poměr jsem za rok nevykázal žádný příjem, respektive max. 5tis. kč. a platil sp a zp. Mám povinnost podávat daňové přiznání?

      • Petr Šafránek napsal:

        Abyste nemusel DP podávat, muselo by současně platit, že:
        1. Příjem z dohod o provedení práce byl zdaněn zvláštní sazbou daně nebo celkový roční příjem (včetně příjmu z podnikání) nepřekročil 15.000,- Kč
        2. Z podnikání nechcete vykázat ztrátu.

        • Adam napsal:

          No překročil 15tis. Jde mi o to, že za rok 2006 jsem daňové přiznání podávat nemusel, protože to za mě dělal nejspíš ten zaměstnavatel u kterého jsem dělal na dohodu o provedení práce, protože ten rok jsem byl studentem, případně na úřadu práce a nepodnikal jsem. Tak by mě zajímalo jak to mám udělat v tomto roce, kdy jsem nestudoval, pracoval na dohodu a začal podnikat na hlavní poměr, ale příjmy z toho nebyly téměř žádné. Jestli musím podávat DP nebo ho za mě podá opět ten zaměstnavatel? Který za mě i odváděl SP a ZP? I když si Sp a Zp zlatím sám jako osvč.
          Daň z příjmů u té dohody mám v potvrzení o zdanitelných příjmech ve výši 8500tis.

          • Adam napsal:

            Ještě k bodu 2. Nevím, co si pod tím mám představit. Určitě není nikdo, kdo by chtěl být ve ztrátě 🙂

            • Petr Šafránek napsal:

              To je velký omyl! Jako začínající podnikatel můžete mít poměrně vysoké počáteční náklady a vykázat tedy vyšší výdaje než příjmy (pokud na to máte řádné doklady). Pak do daňového přiznání (v části podle § 7) vykážete záporný daňový základ, tedy ztrátu. Finanční úřad ji vyměří a vy ji můžete v dalších letech použít proti příjmům a snížit si tak v budoucnu daňový základ.

          • Petr Šafránek napsal:

            Pokud u dohody o provedení práce máte Potvrzení o zdanitelných příjmech, znamená to, že příjem byl daněn zálohově (nikoliv srážkou podle zvláštní sazby daně), tudíž musíte daňové přiznání podat (když jste přes 15.000 příjmů). Žádný zaměstnavatel za Vás daňové přiznání nedělá, může však udělat tzv. zúčtování záloh. Pokud Vám ovšem vystavil Potvrzení o zdanitelných příjmech, dal Vám tím jasně najevo, že si máte vše udělat sám!
            Takže jednoznačně DP podat! Dohoda patří do §6 – příjmy ze závislé činnosti.

            • Adam napsal:

              Díky moc.
              Přesně se to nazývá: „potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období….“, takže máte pravdu, že to budou jen zálohy. Jinak mám v DP uvést i ten min. příjem z hlavní čínnosti OSVČ? A uvést veškeré náklady jako OSVČ? Které vůbec náklady lze do DP psát? Jen SP a ZP? Vím, že bych nejspíš potřeboval poradce, ale chci si to vyřešit sám..

              • Jan Šimek napsal:

                Začněte vést daňovou evidenci, zpětně od 1.1.2007. Z ní musí být patrné daňově účinné příjmy a daňově účinné výdaje. Mezi daňově účinné příjmy a výdaje však třeba nepatří účetní pohyby typu vklad podnikatele do podnikání (vklad na běžný účet) a osobní spotřeba podnikatele (převod z běžného účtu na soukromý účet). Pokud daňové výdaje nedosáhnou 50% daňových příjmů, zvolte pro rok 2007 výdaje procentem, zde sazbou 50%. Další postup viz pokyny k přiznání k DPFO, vzor č. 14.
                Alternativně a účetně čistější je vést podvojné účetnictví, ale nevím zda byste na to měl náturu.
                Přeji pěkný den.

    • ono to s tím paušálem není vždy tak jednoduché napsal:

      Dobrý den pane Šafránku,
      děkuji za věcnou připomínku, která se jeví jako správná, avšak použití výdajových paušálů není až tak jednoduché jak píšete. Ze své praxe vím, že lidé se domnívají, že mohou přecházet z paušálu na uplatňování realizovaných výdajů z roku na rok kdy chtějí a naopak. Bohužel tomu tak není a je nutné vzít minimálně v potaz neprodané zásoby a nezaplacené pohledávky. Optikou jednoho roku máte pravdu, avšak ze své praxe vím, že spousta poplatníků paušál nemůže použít právě z důvodu zátěže z minulých let. Proto jsem ho do modelového příkladu nedával, i když to pro poplatníka není výhodné, v čemž vám dávám za pravdu.

      • Petr Šafránek napsal:

        V příkladu jste uvedl, že dotyčný byl měsíc zaměstnám a pak už jen podnikal, z čehož mi vychází, že jde o začínajícího podnikatele, který tedy nebude mít v příjmech a výdajích podle § 7 žádnou historii a volba paušálu tedy bude zcela bezproblémová….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.