Vypočítejme si důchod v jednotlivých letech u nadprůměrné mzdy (1,67násobku průměrné mzdy v daném roce).
Výpočet státního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a průměrné měsíční mzdě za odpracované roky (neboli osobním vyměřovacím základu). Při výpočtu průměrné měsíční mzdy za odpracované roky se dřívější výdělky přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů.
Např. při výpočtu důchodu v roce 2008 se hodnotily příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální (důchodové) pojištění, v letech 1986 až 2007 a při výpočtu důchod v roce 2014 se hodnotily příjmy v letech 1986 až 2013.
Čím delší doba pojištění a vyšší průměrná mzda za odpracované roky (osobní vyměřovací základ), tím vyšší státní důchod. Z důvodu uplatněné redukce při výpočtu státního důchodu však při vyšších příjmech stoupá státní důchod méně než při nižších příjmech. Náhradový poměr mají občané s nižšími příjmy při odchodu do důchodu vyšší než občané s vyššími příjmy.
Posílení principu zásluhovosti
Při výpočtu státního důchodu je uplatněn nejenom prvek zásluhovosti, ale i solidarity, aby se občané s nižšími příjmy, kteří po celý život pracovali, nepropadli při odchodu do důchodu do „chudoby“.
Od roku 2011 každoročně nepatrně docházelo k posílení prvku zásluhovosti při výpočtu státního důchodu. Jak si ukážeme na praktickém příkladu, tak se jedná pro občany s vyššími příjmy o zanedbatelné zvýšení důchodu. Vlastní úspory a investice jsou pro občany s vyššími příjmy naprostou nutností. Bez vlastního zajištění na penzi klesá životní úroveň nejvíce občanům s vyššími příjmy.
Praktický příklad
V Tabulce 1 je vypočítán státní důchod v letech 2008 až 2014 u občana majícího v roce přiznání státního důchodu průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky na úrovni 1,67násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v daném roce. Ve všech případech počítáme se získanou dobou pojištění v rozsahu 40 let.
Následně je vypočítán hrubý náhradový poměr, což je poměr vypočteného státního důchodu vůči průměrné hrubé mzdě za odpracované roky (osobnímu vyměřovacímu základu). Jak je vidět z tabulky, náhradový poměr u nadprůměrné mzdy postupem let stoupá, jedná se však pouze o drobnou změnu.
Tabulka 1: Náhradový poměr při nadprůměrné mzdě
|
Rok |
Průměrná mzda |
Doba pojištění |
Osobní vyměřovací základ |
Státní důchod |
Náhradový poměr |
|
2008 |
23 542 Kč |
40 let |
39 315 Kč |
11 706 Kč |
29,8 % |
|
2010 |
23 951 Kč |
40 let |
39 998 Kč |
12 220 Kč |
30,6 % |
|
2012 |
25 101 Kč |
40 let |
41 919 Kč |
13 173 Kč |
31,4 % |
|
2014 |
25 686 Kč |
40 let |
42 896 Kč |
13 793 Kč |
32,2 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Závěr
Při výpočtu důchodu v roce 2008 činil v našem ukázkovém příkladu při námi zvolených vstupních údajích (osobní vyměřovací základ ve výši 1,67násobku průměrné mzdy v daném roce a získané době pojištění v rozsahu 40 let) státní důchod 29,8 % předchozího hrubého příjmu a v roce 2014 již 32,2 %.
Výpočet důchodu byl tedy postupem času výhodnější pro občany s nadprůměrnými příjmy. To platí i pro rok 2015. Pro většinu občanů s vyššími příjmy však méně než by očekávali. Nadále se tedy nemohou lidé s vyššími příjmy spoléhat na zajištění v penzi formou státního důchodu. Vlastní finanční polštář je z důvodu redukce při výpočtu důchodu pro ně s ohledem na zajištění životní úrovně v penzi důležitější než pro občany s nižšími příjmy.
