Úterý 21. září. Svátek má Matouš.

Jak se předpokládaný růst inflace dotkne důchodového pojištění?

Foto: Pixabay

Téměř 2,9 milionu důchodců by mělo dostat od roku 2022 přidáno 300 korun nad rámec každoročního zákonného navýšení. V průměru by se díky tomu měl průměrný důchod vyšplhat na zhruba 16 195 korun, což odpovídá přibližně 42,5 % průměrné mzdy. V této souvislosti je důležité sledovat i otázku penzijního připojištění a ruku v ruce s tím i inflaci. Jak se její předpokládaný růst v důchodovém pojištění odrazí? Zeptali jsme se odborníků.

Šimon Blecha z Ministerstva financí (MF) pro server Investujeme.cz vysvětluje, že inflace se v důchodovém pojištění projevuje skrze valorizaci. „Ta bere v úvahu celý růst indexu spotřebitelských cen nebo indexu životních nákladů důchodců (podle toho, který je vyšší) a polovinu růstu reálných mezd. Valorizace ve výši 458 Kč na rok 2022 vycházela z odhadu červnové meziroční inflace ve výši 2,3 %,podotýká Šimon Blecha.

Analytik Československé obchodní banky (ČSOB) pro portál Investujeme.cz uvádí, že zhodnocení úspor v rámci penzijního připojištění závisí v první řadě na vývoji na finančních trzích, který zásadním způsobem ovlivňuje měnová politika. „Pokud globálně narůstají inflační tlaky a centrální banky udržují nízké úrokové sazby, zůstávají relativně nízko i výnosy dluhopisů nebo úročení bankovních depozit. Na druhou stranu nízké úrokové sazby podporují růst cen akcií, takže v případě penzijních fondů investujícím i do akcií taková doba přeje,“ myslí si Petr Dufek.

V případě České republiky lze podle ekonomů předpokládat růst úrokových sazeb ČNB, které se pozitivně odrazí i ve výnosech krátkých dluhopisů. „Na druhou stranu delší konec výnosové křivky spíše než inflace ovlivňuje dění na hlavních trzích, kde centrální banky zatím žádné zpřísňování měnové politiky neplánují, protože současné inflační tlaky považují za krátkodobé,“ říká odborník ČSOB.

Ekonom Partners Martin Mašát komentuje, že zvýšená inflace se v České republice drží již skoro 5 let a na výši vybraného důchodového pojištění to mělo pouze zprostředkovaný efekt. S větší inflací totiž rychleji rostou a následně se zvyšuje i výběr důchodového pojištění, který se počítá konkrétními procenty ze mzdy. „Přímý vliv lze vidět hlavně u valorizací důchodů, kde je inflace přímo jedním ze vstupů do výše valorizace. Inflace tak tlačí na zvyšování deficitu důchodového účtu a tím větší problémy s udržením současné výše důchodů v budoucnu,“ uvádí Martin Mašát.

V Česku je v současné době 2,38 mil. seniorů

Vraťme se pro úplnost ještě k návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z České strany sociálně demokratické (ČSSD) na navýšení důchodů. V aktuální podobě jej podpořili poslanci v prvním čtení. Valorizaci důchodů bude po Sněmovně projednávat i Senát, přičemž finální podpis prezidenta republiky by se měl stihnout do konce září 2021. „Náš návrh se týká všech důchodců, ale myslí zejména na ty, kteří pobírají nejméně,“ říká Jana Maláčová a vysvětluje: „Pro navýšení větší, než je to zákonné, je přitom celá řada dobrých důvodů. Pro mě jsou hlavní dva. Prvním z nich je stále vysoký počet důchodců, kteří mají velmi nízké příjmy.

Druhým je očekávaná menší zákonná valorizace než v předchozích letech.“ Podle posledních odhadů by zákonná valorizace pro rok 2022 činila v průměru 458 korun.  „Jde zatím jen o odhad, rozhodující kalkulace bude k dispozici v září,“ připomíná ministryně a pokračuje: „Pokud se podaří schválit 300 korun navíc, pak předpokládané průměrné zvýšení důchodů bude 758 korun, což je i tak méně, než bylo v posledních letech.“

Navýšení bude znamenat růst nákladů o 10,6 miliardy korun

Třísetkorunové mimořádné zvýšení by nejvíce pomohlo důchodcům s nejnižšími příjmy. V Česku je přitom v současné době více než 600 tisíc starobních důchodců s penzí nižší, než je 14 tisíc korun, a mezi nimi je skoro 90 tisíc lidí s důchodem pod 10 tisíc. „Představte si, že třeba žijete sami a nemáte vlastní bydlení.  Zkuste si z toho pak vyžít,“ upozorňuje Jana Maláčová.

Navýšení důchodů o mimořádných 300 korun by znamenalo růst nákladů o 10,6 miliardy korun, přičemž celkové výdaje na důchody by v roce 2022 dosáhly 555,9 miliardy korun. V současné době je v ČR 2,38 mil. starobních důchodců včetně těch, co šli do penze předčasně. Společně s invalidními a pozůstalostními se pak vyplácí celkem 2,86 milionu důchodů.

 

24 komentářů: “Jak se předpokládaný růst inflace dotkne důchodového pojištění?”

  1. BACHA! napsal:

    https://www.e15.cz/nazory/dominik-stroukal-duchodove-zazraky-se-nedeji-1382406

    To je pěkné. Ale vžijte se do člověka s mediánovou či průměrnou mzdou.
    Po té, co zaplatí (včetně odvodu jeho zaměstnavatele) OBROVSKOU částku na sociální pojištění (a na daních a zdravotním), po té, co zaplatí svou režii (bydlení, energie, jídlo, ošacení, … – vše znovu s DPH, poplatkem za OZE, doprava ještě se spotřební daní, …), tak mu už na investice moc nezbývá.

    Navíc prodavačka z Lidlu (samozřejmě ne každá, nepaušalizujme) nemá ani znalosti, ani odvahu k investování.

    Navíc i u soukromých investic hrozí to, co popisuje v článku Stroukal – znárodnění, nebo alespoň výraznější zdanění.
    Pokud v Maďarsku znárodnili obdobu našeho 2. pilíře v momentě, kdy se státní rozpočet a 1. pilíř dostal do problémů, tak v zemi, kde 2. pilíř ke znárodnění nebude (u nás byl zrušen), tak vláda zkrátka půjde peníze sebrat jinam – zdaní nemovitosti (dokonce progresivně), zavede daň z majetku, zvýší daň z dividend a výnosů kapitálu, atd… Jediná šance je investovat do něčeho typu umění/starožitnosti/víno/zlato/bitcoin, kde je určitá šance, že se tomu všemu vyhnete, protože stát neví, co máte schovaného v kumbále či trezoru (či Trezoru.io).

    A to pomíjím morální aspekt – jak je vůči té prodavačce (s mediánovým až průměrným platem) nefér, že současným důchodcům platí horentní odvody na penze ve výši 50% průměrného platu, ale sama v penzi spadne na 25% průměrného platu a pokud chce těch dalších 25%, tak si na ně sama musí naspořit, resp. nainvestovat – což současní penzisti nemuseli. Kdo šel do penze před rokem, klidně mohl celý svůj čistý příjem utratit a stejně má 50% průměrné mzdy.

    • Richard Fuld napsal:

      Nic neférového se zde neděje. Pokud nová generace nebude mít dostatečné důchody, bude to protože neměli dost potomků, kteří by na ty důchody jejich odváděli do průběžného systému peníze. Budou si tak za to moci sami. Ty peníze, co dnes odvádějí do průběžného systému platí svým předkům.

  2. Poražený VÍTĚZ napsal:

    „Centrální banky sice budou říkat, že nechtějí inflaci, ale ve skutečnosti ji potřebujeme. Neexistuje jiný způsob, jak se z toho, kam se ekonomiky dostaly, ven. ECB není schopná zvýšit sazby, protože by zničila slabé státy EU, vrátily by se na scénu Řecko, Portugalsko a spol. a cirkus kolem jejich předlužení. Jedinou cestou, jak platit dluhy, je relativně velká inflace. Na elektřině a komoditách jsme svědky obrovského růstu. Dnes to není vidět, ale během dvou let to zasáhne spotřebitele.“

    Obyčejní lidé zkrátka budou ožebračeni.
    Pár lidí, kteří se vyznají, na tom vydělají. To je naprosto v pořádku. Ale běžný Jouda to prostě odskáče.
    Plus tedy argument „ECB musí tisknout, protože jinak by krachli PIGS“ je takový pololichý – protože EU a ECB za to jejich zaostávání, zahnívání, stagnaci, nezaměstnanost a deindustrializaci může. Stačí se podívat na Itálii – od vstupu do eurozóny prakticky neroste. Jen její dluhy rostou. Čili ta věta v podstatě omlouvá pachatele jeho předešlými prohřešky. „Ekonomiky se TAM dostaly“ je zastíráním toho, že je tam někdo dovedl.

    Ale Šnobr má samozřejmě recht – běžný člověk s tím nic nenadělá, jen se může snažit investovat tak, aby nebyl na straně obětí. Ale to nic nemění na faktu, že většinová masa tou obětí bude. A kdo omlouvá a hájí systém, který k tomu vede, by zasloužil víte co.
    Pokud ho tu omlouvá Pavel a Fuld, kteří (možná) jsou schopnými investory (či si to o sobě myslí) a na rozdíl od 80% paretovské většiny mají schopnosti na straně těch obětí nebýt, tak je to od nich pěkná křivárna. Ale asi je to docela lidské – pokud by tu řádil nějaký vražedný DýmějovýMor2.0 a já a dalších 1000 bychom byli imunní a ještě měli schopnost na tom vydělat, tak bychom si ten sobecký pocit asi také nějak vnitřně „racionalizovali“, jako že to je vlastně dobře (lidstvo je stejně přemnožené, planeta ho neuživí, …).

    https://www.newstream.cz/leaders/jsem-investor-podnikatel-akcionar-lego-fanousek-hotelier-a-zemedelec-rika-michal-snobr

    • Richard Fuld napsal:

      Jaká křivárna. Naučit se investovat může každý. Není to nic složitého. Kdo se stará ten se má, kdo toho není schopen, nebo se mu nechce, musí spoléhat na průběžný systém a může nadávat na Fulda a Pavla, ale v ničem mu to nepomůže.

      Co je špatného na tom, že obhajuji ten průběžný systém, který jediný těm lidem dává šanci mít slušný důchod?

      Kdybych byl křivák, jak píšete, tak bych na průběžný důchodový systém nadával a naopak bych prosazoval kapitálový systém typu, každý ať si naspoří, jak umí. Toto by pro mě bylo jistě mnohem výhodnější, než se zastávat pro mě ekonomicky zcela nevýhodného průběžného systému. Nicméně pro mě je mnohem cennější nepotkávat na ulicích žebrající důchodce, než mít o pár desítek tisíc vyšší důchod.

      Tak si to srovnejte v hlavě, než zase začnete psát nesmysly.

  3. R O B napsal:

    Chudáci BabyBoomeři.

    O kolik je tak asi politika vlády a FEDu kumulativně připraví?

    https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/ekonomika/toto-je-zrejme-hlavni-duvod-proc-se-fed-nehrne-do-zvysovani-sazeb

    Žít budou ještě tak cca 15 let a tratit budou ročně minimálně 3% ze svých úspor – výnos nula, oficiální inflace 3%, reálná vzhledem ke koši důchodců asi citelně vyšší (a s novým ekošílenstvím ještě vyšší, protože nahoru půjdou energie i potraviny).

    Poslední věta článku „A byť je Fed apolitickou institucí, stále kope za Spojené státy.“ je napůl pravdivá, napůl eufemistická – protože pan „Spojené státy“ do penze nejde a Fed nekope za lidi, ale za vládu a za zájmy elit vládě nejbližších. Zcela logicky. Obdobně s tím ekošílenstvím – tipnul bych si, že člověk na odchodu do penze toto opravdu nepovažuje za prioritu. Jen to má zaplatit, aby se „eko“firmy napojené na vládu napakovaly.

  4. OptOut napsal:

    https://www.e15.cz/nazory/jakub-horak-nemecky-duchodce-ochotne-splati-uhlikovy-dluh-ten-cesky-doplaci-na-socialismus-1382160

    Tohoto se účastnit nechci a udělám maximum pro individuální privátní OptOut.
    – nepříznivý demografický vývoj
    – růst státního zadlužení a inflace
    – evropská ekonomická „GreenDeal“ sebevražda, deindustrializace, stagnace
    – zdražování všeho díky GreenDealu
    – růst korporativismu, socialismu, dirigismu, intervencionismu, fašismu
    – růst populismu:
    https://www.tydenikhrot.cz/clanek/chysta-se-horsi-povoden

    Zachraň se kdo můžeš. Sám za sebe.

  5. Představený napsal:

    „Představte si, že třeba žijete sami a nemáte vlastní bydlení. Zkuste si z toho pak vyžít,“ upozorňuje Jana Maláčová.

    Představte si, že jste se vykašlali na to mít děti. Nebo jste je měli, ale špatně jste je vzdělali a vychovali (pak se o vás nechtějí a nebo neumějí postarat). Představte si, že jste se celý život jen tak proflákali, nepracovali na vlastní kvalifikaci, nesnažili jste se a tedy platili jste odvody jen z minimální mzdy. Představte si, že jste si nic nespořili a vždy vše hned projedli. Představte si, že zatímco ostatní si svépomocí stavěli domy či spláceli hypotéku na byt, vy jste se na to vykašlali a vše projedli. No a představte si, že si dnes můžete zvolit soudružku Venezuelu či agenta Bureše, který řekne, že to nevadí a že vám tu penzi zvýší z peněz, které sebere těm, kteří se starali a snažili. Pohoda, ne?

    • Víra v "konec dějin" je blud napsal:

      Penzistů bude stále více, lidí v produktivním věku stále méně. Což zdaleka není jen problém pro penzijní systém. Ale třeba i pro zdravotní – tam také v průměru platí, že mladí zdraví platí péči starým nemocným.

      https://www.info.cz/nazory/nesnaseji-pravici-miluji-babise-a-chodi-volit-seniori-jsou-mocnou-hybnou-silou-jejich-hlasy-by-mohly-znovu-rozhodnout-volby-v-cesku

      1) 3 miliony penzistů budou mít jediný, jednotný a koncentrovaný zájem: vyšší penze teď, co bude za 10 let jim je logicky jedno. Nikdo je nepřehlasuje, všichni politici jim budou nadbíhat.

      2) Na druhou stranu penzistů bude hodně a těch, kdo na jejich penze vydělává, bude málo – trochu problém pro pyramidovou hru (její definice: dříve přišlí účastníci jsou vypláceni z vkladů nově příchozích).

      3) Vznikne generační konflikt. Respektive již vzniká – zatím zleva (Piráti) a přijde i zprava – od úspěšnějších a produktivnějších mládežníků. Ti sice nebudou chtít starým vzít jejich investiční byty (tak jako Piráti), jen zkrátka budou trvat na tom, že se starým k ničemu nezavázali, což je poměrně obtížné zpochybnit (jejich podpis na „kolektivní smlouvě“ je nějak k nenalezení).

      4) Ten konflikt nebude mít dobrého demokratického řešení, zájmy těch skupin jsou neslučitelné. Je to asi jako zkusit řešit hlasováním konflikt mezi Izraelci a Palestinci. Či tureckými a řeckými Kypřany. Koho je >50%, ten by ve volbách zválcoval toho druhého. Ten menšinový logicky MUSÍ odmítnout společně hlasovat.
      Řešení tedy bude hledáno a nacházeno mimo politiku: „vemte mi peníze na financování penzí, když ani nevíte, kolik mám a kolik vydělávám“. Poptávka po takovém řešení poroste a kde je poptávka, vznikne i nabídka.

      5) Bude to VELMI zajímavé a nejlépe na tom bude ten, kdo se zařídí po svém a bude pak ten cvrkot moci sledovat jako vcelku nezaujatý pozorovatel.

      • Richard Fuld napsal:

        No, to jsou fakt strašné bláboly. 🙁

        • Kazatel napsal:

          Zato vaše dávno vyvrácené keyesiánské bludy jsou slovo boží.

          • Richard Fuld napsal:

            „vyvrácené keyesiánské bludy“?

            Každý, kdo si myslí, že nějaká ekonomická teorie může vyvrátit jinou ekonomickou teorii, má velký problém se smyslem pro realitu. 🙂

            Ty teorie mohou být v rozporu, nebo dokonce jen ve zdánlivém rozporu, protože každá z nich může být relevantní v jiném ekonomickém prostředí.

            Např. kvantitativní monetární teorie a na ně navázané ekonomické teorie jsou relevantní, pokud ekonomika funguje v prostředí exogenních peněz (typicky prostředí komoditních peněz). Jiné monetární a na ně navázané ekonomické teorie mohou být zase relevantní v prostředí endogenních peněz. Záleží na předpokladu povahy daného peněžního systému.

            V historii jsme tu měli období (do roku 1971), kdy zde byl smíšený peněžní systém exogenních a současně i endogenních peněz, takže různé ekonomické teorie mohly být současně považovaný za správné a současně i za nesprávné, podle toho na jaké peněžní prostředí se ta která ekonomická teorie aplikuje.

            Po roce 1971 zde ale je prostředí pouze endogenních peněz a za dnes relevantní ekonomické teorie tak lze považovat pouze ty, které vycházejí z předpokladu fungování ekonomiky v prostředí endogenních peněz. Jednou z těchto ekonomických teorií je i právě ta Keynesova. 🙂

            • Teoretik napsal:

              Správná teorie se pozná právě proto, že neplatí jen v umělých a dočasných podmínkách.
              Naopak – tím, že teorie neplatí v nějakých krajních podmínkách se ty teorie ve vědě vyvracejí.

              • Richard Fuld napsal:

                Ale no ták. Jak můžete napsat takovou pitomost. Podle Vás je správná ta ekonomický teorie, která ignoruje realitu prostředí, v němž se subjekty dotčené tou teorií nacházejí a namísto toho je předpokládáno její fungování v finančním systému, odlišném od reality? To přece nemůžete myslet vážně.

                A současné podmínky – finanční systém – není ani umělý ani dočasný. 🙂 Ostatně dočasnost, či nedočasnost daných podmínek je z hlediska správnosti té teorie úplně irelevantní.

                A snaha o vytvoření universální ekonomické teorie, která bude platit v různých prostředích (peněžních systémech) je zcela bláhová a hlavně zbytečná. Právě ignorování existence rozdílů mezi různými finančními prostředími vede k nesprávným ekonomickým teoriím a/nebo k (nepatřičným) pocitům bezvýchodnosti a neřešitelnosti nastalých situací.

                Z hlediska druhů finančního prostředí nelze uvažovat o nějaké škále a krajních podmínkách na této škále. Finanční systémy jsou zcela „nespojitou veličinou“, resp. nejsou veličinou vůbec.

        • Honza napsal:

          Richarde, to neřeš. To stejně nepochopíš.

    • Riki napsal:

      Nejlépe se vychovávají cizí děti a nejsnáze se splácejí cizí dluhy. Jak vidíme, stále to platí a nikdy se to nezmění.

  6. Anonym napsal:

    ad „Představte si, že třeba žijete sami a nemáte vlastní bydlení. Zkuste si z toho pak vyžít,“ upozorňuje Jana Maláčová.

    A oni nemaji deti? Proc se o ne nepostaraji?

    • Richard Fuld napsal:

      No vždyť ty jejich děti platí sociální pojištění, z kterého jsou jim vypláceny důchody.

      • Anonym napsal:

        Chanovske deti plati primo miliardy

        • Richard Fuld napsal:

          Ano, klasika. Na vyvrácení pravidla použijete výjimku, která je relevantní v rozsahu několika málo procent, pokud ne pouhých desetin procent. Děti, které se k placení sociálního pojištění nedostanou (např. také invalidé), jsou v daném ohledu marginalitou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.