Pátek 23. června. Svátek má Zdeňka.

Jak nepřežít svůj finanční plán

Penze Roman Dvořák 24.01.2008 | 13:26 26 komentářů

Prodlužování délky života je krutou ekonomickou pravdou pro investory i pro jejich poradce, kteří jim mají sestavit finanční plán, říká ROMAN DVOŘÁK.

Již samotný průměr může vést k výsledkům, které se budou od skutečné délky života člověka lišit. Průměrnou délkou života totiž nekončí život asi poloviny z nás. Podle statistik za populaci USA v roce 2003 zbývalo při dosažení průměrné délky života 77,5 let do smrti průměrně dalších 10,6 let.

NEBEZPEČNÝ PRŮMĚR
Počítat s průměrnou délkou života ve finančím plánu by tedy způsobilo, že by klient s vysokou pravděpodobností utratil svůj majetek o mnoho let dříve, než zemře. S přihlédnutím k prodlužování délky života by pak byl bez prostředků ještě déle.

Jeho poradce by se pak musel spoléhat jenom na zákony pravděpodobnosti, které jsou v oboru životní statistiky neúprosné. Tak například, u sedmasedmdesátiletého člověka existovala jen 4 % pravděpodobnost, že do roka zemře.

U devadesátiletého se tato pravděpodobnost zvyšuje již na 13 % a u staletého na 27 %. Pokud bychom kromě věku, zohlednili i jiné faktory, na kterém délka života závisí, například pohlaví a rasu, byla by pravděpodobnost úmrtí vyšší u mužů než žen a u černochů než bělochů.

Podcenění životní statistiky by mělo tedy v každém případě fatální důsledky na kvalitu života v důchodovém věku. Americké fondy životního cyklu (tzv. life-cycle fondy) proto kalkulují s tím, že se někteří investoři dožijí i devadesáti a více let.

V portfoliu těchto speciálních fondů je i po dosažení důchodového věku klienta obvykle 20 až 30 % procent akcií. Předpoklad, že americký důchodce bude z fondu odčerpávat prostředky ještě dalších třicet let je reálný, proto si může (musí) dovolit mít v portfoliu menší podíl akcií.

PRODLUŽOVÁNÍ BEZ KONCE
Od počátku dějin se průměrná délka života člověka značně prodloužila. Člověk sběrač-lovec se dožíval v průměru pouhých 25 let a obyvatelé Anglie kolem roku 1700 jen 37 let.

Díky pokrokům ve výživě, lékařství, zlepšenému zásobování čistou pitnou vodou, užívání antibiotik, vyšší vzdělanosti a lepším pracovním podmínkám, dosahuje průměrná délka života obyvatel Evropské unie a USA úctyhodných 78 let.

A prodlužování pokračuje. Mezi lety 2002 a 2003 se zvýšila v USA průměrná délka života o 0,2 let, u černošských žen dokonce o 0,5 roku. V Indií a Číně od roku 1950 narostla celkem o 30 let.

EKONOMIKA A ZDRAVÍ
Do určité míry souvisí délka života a její prodlužování s ekonomickou vyspělostí státu. Z grafu vyčteme, že čím vyšší je HDP na jednoho obyvatele je vyšší i průměrná délka života jeho obyvatel.


Jižní Korea například přežívá Severní přibližně o 6 let. Nicméně rozdíly v průměrné délce života nejsou mezi méně chudými a bohatými tak markatní, s výjímkou Afriky, kde prodlužování průměrné délky zastavila až infekce HIV.

Dalšími výjimkami jsou například Kuba a Jordánsko, obě s nízkým HDP na hlavu, ale vysokou průměrnou délkou života. Nebo Grónsko, ekonomicky srovnatelné s Jižní Koreou, ale délkou života jen s Běloruskem. Poloha České republiky v grafu je nejblíže Francouzské polynésií a Portugalsku.

Zdroj: 2006 CIA World Factbook. Obrázek zvětšíte kliknutím.

KALKULÁTOR DÉLKY ŽIVOTA
Vzhledem k důležitosti údaje o délce života ve finančním plánování, najdeme na některých zahraničních finančních serverech kalkulálor, který nám po zadání několika údajů naplánuje pravděpodobný věk, případně interval, naší smrti.

Většina otázek má pochopitelně prověřit zejména zdravotní stav a životosprávu, na kterých je délka života závislá. Hodnota krevního tlaku, hladina cholesterolu, množství vypitého alkoholu a vykouřených cigaret jsou jen některé z otázek.

Je to možná zvláštní způsob, jak omezit riziko, že investor přežije svůj finanční plán, nicméně je zodpovědnější než průměrná délka života a nelze mu ani vytknout snahu ušít řešení klientovi na míru.

Velmi podrobný dotazník lze najít na stránkách "Život do stovky" (https://www.livingto100.com), při jehož vyplňování nás povzbuzuje fotka stodesetileté Daphne Brannové u volební urny.

26 komentářů: “Jak nepřežít svůj finanční plán”

  1. M napsal:

    Spořit si na stáří formou nějakých geniálních investic se zhodnocením pět procent za rok? A to chcete rozlišovat dobré a špatné poradce? Co by tedy poradil ten dobrý? 🙂

    • Jan Traxler napsal:

      Pane nebo paní „M“,
      nějak jsem Váš příspěvek nepochopil. Můžete ho více rozepsat?
      Děkuji.

      • M napsal:

        Představte si, že s finančním poradcem investujete před deseti lety 1 mil. Kč. Geniální investice Vám přinese 5% ročně. Subjekt, u kterého budete mít peníze investovány, bude natolik slušný, že Vám bude úročit i připisované úroky (což nebývá v našem dolíku až tak často zvykem). Z milionu tedy budete mít 1,629 mil. Kč. Po odvodu daně ze „zisku“ jste na nějakých 1,535 mil. Kč. Inflace od roku 1996 je zhruba na úrovni Vašeho „zisku“, jste tedy na nule.
        Vy.
        Stát se přiživil, finanční poradce se přiživil, zbytek zůstal u finanční instituce, která Vám geniální pětiprocentní produkt poskytla.

        Popisuju situaci, za kterou by se nemusel stydět „dobrý“ poradce. Skutečný dobrý poradce by poradil asi něco jiného, než malou kladnou nulu. Mimochodem – jaký byl kurs ČEZu nebo Telecomu před deseti lety?

        Shrnuto: zhodnocení na úrovni inflace není zhodnocení. Hranici mezi dobrým a špatným poradcem bych posunul. Jsem pro rapidní zvýšení hranice mezi dobrým a špatným poradcem. Určitě bych je nehodnotil podle toho, jestli znají teorii, nebo podle toho, jestli jsou poradci či zprostředkovatelé,atd… Hodnotil bych je podle toho, co reálně svým klientům přinášejí. Zisk pod 10 procent p.a. bych paušálně označoval za špatnou službu.

        • Jan Traxler napsal:

          Částečně bych s Vámi souhlasil, pane „M“,
          ale není to tak jednoduché. Vezměte si poslední tři roky (do května 06)… to by všichni poradci i dealeři byli podle Vašich kriterií těmi dobrými. To nešlo trefit téměř nic pod 10% p.a. Naopak během let 99 – 02 by všichni byli špatní.
          Ideální by bylo hodnotit za 10 let zpátky, jenže to je také nereálné, protože před 10 lety u nás ani neexistoval kapitálový trh, to byla spíš fraška, natož nějací investiční poradci.
          Ku příkladu já dělám do investic dva roky. Sám sebe řadím hodně vysoko. Jak mě hodnotí veřejnost, to musí odpovědět jiní, ne já. Ale může mě snad někdo posuzovat podle toho, kolik jsem vydělal klientům? Za ty dva roky?… Navíc za dva roky, kdy jsem spíš horko těžko sháněl klientelu, právě proto, že jsem nemohl ukázat historické výnosy mých klientů?
          Bylo by to dobré kriterium, ale v praxi je nepoužitelné.

          A k Vašemu výpočtu…
          1) neznám moc subjektů, které by neúročily celý zůstatek i s úroky
          2) pokud se bavíme o investicích, tak po 6 měsícíh držení jsou výnosy pro fyzické osoby nepodnikatele osvobozeny od daně z příjmu

          A jestli máte za posledních 10 let výnos 5% p.a., tak byste měl změnit svého poradce, nebo pokud žádného nemáte, tak si nějakého najít. Omlouvám se, ale musím to říct takto upřímně.

          • M napsal:

            Mám investiční životní pojištění od holandských mistrů v pojištěním, kde ve výročním dopise asi před dvěma lety konstatují „zhodnocení“ 0%. Sjednáno přes jejich poradce.

            Pak přispívám dost do penzijního fondu, kde je „nárůst“ 3,7 %.

            Odtud pramení můj názor.

            • Jan Lener napsal:

              Předpokládám, že životní pojištění máte také pro zajištění příjmu a můžete uplatnit daňovou úlevu a u penzijního fondu Vám přispívá stát, takže ty čísla nebudou tak příšerná. Nebo kolik do penzijního fondu?

              • Jan Lener napsal:

                Pardon ne pro zajištění příjmu, to mi ujelo, ale pro zajištění určitých rizik, pro pojištění prostě

            • Jan Traxler napsal:

              1) Pojišťovny jsou od toho, aby kryly rizika, ne od investování. Daňové úlevy u ŽP jsou jen nesmyslným výplodem lobbingu pojišťovacích kolosů.
              2) IŽP a PF vtoří konzervativní část Vašich úspor, tak je to ok. Víc než 5% p.a. od nich ani po zohlednění státních příspěvků a daňových úlev nemůžete čekat.
              3) Chcete-li vyšší výnos, pak budete muset vždycky podstoupit i vyšší riziko – riziko, že se Vám výnosu nepodaří dosahnout. O tom je investování. Zadarmo ani kuře nehrabe. Tak proč by měly peníze pracovat zadarmo.

            • Norei napsal:

              Domívám se, že se nebude jednat o IŽP ale o Kapitálové životní pojištění. Tím nechci říci, že by v IŽP nemohlo být zhodnocení „0“ ale některé historické výsledky si pamatuji a vím, že v těch letech skutečně u kapitálovek byla „0“.

        • Jan Lener napsal:

          1)pokud se bavíme o „investicích“, pak nelze vůbec hovořit o nějakém „připisování úroků“. S tím je spojena i záležitost s 0 daní. Řeknete-li, že Vám investice nevynesla, mýlíte se, přinesla nominálně 629.000, a reálně jste neprodělal v bance na termínovém vkladu. Dobrý finanční poradce by Vám neporadil koupit pouze ČEZ a Telecom :-), to je silná káva i pro riziko snášejícího klienta. Zisk pod 10% budete označovat za špatnou službu…tak to nalétnete nejspíše prvnímu gaunerovi, který Vám ho slíbí…Finanční poradenství není o velikosti zisku, to je třeba si uvědomit. Je to o strategii, upozorňování a uvědomění si.

    • Jan Lener napsal:

      Já jsem to také nepochopil, ale domnívám se, že M je velmi nezkušený investor. 🙂

      • M napsal:

        Vážený pane Lenere, plně s Vámi souhlasím ohledně Vašeho výroku o velmi nezkušeném investorovi. 🙂 🙂

  2. Jan Traxler napsal:

    Plánovat stylem: „Musím mít v tolika letech naspořeno tolik, abych vyžil až do tolika.“ je super. Sice trochu těžko odhadnutelné, ale přesto důležité plánování. Škoda že takto neuvažuje více lidí.
    Co ale považuji za ještě daleko moudřejší je plánovat stylem: „Musím mít v tolika letech tolik aktiv (peněz, akcií, nemovitostí…), aby mi stále generovala dostatečný příjem bez ohledu na to, kolika let se dožiju.“ Pak se nemusím trápit představou, že mi rok bude tvrdnout rakev na půdě a já při tom nebudu mít co jíst. A navíc zachovám slušné dědictví. 😉

  3. Jan Traxler napsal:

    Při plánování sice vycházíme z přesných dat a propočítáváme plán na koruny, ale v reálu stejně nejde všechno přesně naplánovat. Jestli se dožiju 85 nebo 86 let hraje samozřejmě pro dokonalý plán důležitou roli. Stejně jako jestli bude výnos z investic průměrně 9% nebo 9,5% p.a. Apod. Ale žádný z těchto údajů nelze přesně odhadnout. Je fajn vycházet ze statistik, od čeho jiného se při plánování odrazit, že? No ale kalkulovat si někde na webu, kolik se při mém životním stylu podle statistik dožiju… to už je vážně morbidní.

    • Miroslav Piták napsal:

      Souhlasím s Vámi, ale myslím si, že pořád je lepší chybnej morbidní plán než žádnej plán. Ze zkušenosti mohu říci, že plánování (je jedno plánování čehokoliv) je dobré tak akorát k tomu, abychom nakonci zjistili, jak dalece jsme se od plánu odchýlily. A přesto je nutné plánovat, protože bez plánu na tom budeme ještě hůře.

      • Jan Traxler napsal:

        To rozhodně… plánování je základem úspěchu. Proto svou smrt zatím neplánuji. 😉

      • Jan Majer napsal:

        A já si zase říkám o kritickou nakládačku, když přítomným finančním plánovačům povím, že všechny ty sofistikované výpočty a kalkulačky jsou jen falešné prodejní argumenty. Díky nim se do portfolia klienta zapasuje životka, penzijní fond, předplacené pravidelné investice… Jediný dobrý plán je začít co nejdřív odkládat stranou tolik, kolik to jen jde. Samostatně zajistit rizika, ale většinu peněz nasměrovat tam, kde mají šanci na vysoké zhodnocení při nízkých nákladech. Jestli to člověk zabalí v 70 nebo 90 je potom jedno – čím dřív to bude, tím víc necháme dětem.

        • Jan Traxler napsal:

          Honzo, teď nemířím proti Vám, ale nemohu nereagovat. Někdo používá sofistikované výpočty jen jako prodejní argumenty, někdo si právě za sofistikované plánování (a nastavení vhodné strategie) nechává platit.

        • Luboš napsal:

          Teda Honzo, dovol, abych se zasmál… Českej člověk si sám bude ukládat na stranu?
          Teda pokud nemá minimálně vzdělání pojišťováka, tak ne. Buď utratí co má už teď („vždyť to přece není normální, aby se o něj stát jednou nepostaral“), nebo mu uděláme sebekvalitnější smlouvy, který by ho měly zajistit (tak aby měl v 60-65 letech naspořeno asi tak 5-10 milionů – ono to je jen renta kolem 15-40 tisíc měsíčně po dobu 20 let, při započtení inflace to může za 20 let odpovídat dnešnímu standardu dnešních důchodů kolem 8 tis/měsíčně), jenže už když mu to uděláš ve 20-letech tak to bude „drahý“ a on to brzo sám zruší…). Co jsem měl diskuzi se dvěma konkurenčníma poslancema někdy před rokem, proč Slovensko už mělo důchodovou reformu a my furt nic, tak oba řekli, že reformu nepotřebujeme, že ČR má oproti SR „důchovej polštář“ na 30 let dopředu…..! No comment!
          Hele co kdybys zkusil s některým superkavlitním ekonomickým analitikem udělat nějakej výhled, prognózu, něco na způsob, jak by se měly vyvýjet v letech 2010-2100 životní náklady, tak aby jsme se mohli nějak při výpočtu trefovat do nějaký sumy na konci investování+pojištění+spoření,a ne jen nastřelovat 5-10 milionů, tak jako teď já…

          • Jan Majer napsal:

            Myslím, že si neodporujeme, Luboši.

          • Miroslav Piták napsal:

            Myslím si, aby se člověk choval zodpovědně ke svým penězům, nemusí mít minimálně vzdělání pojištováka nebo finančního poradce. Prostě existují lidé zodpovědní a lidé nezodpovědní, kteří ani neznají základní ekonomickou rovnici výdaje<=příjmy. Bohužel těch nezodpovědných je asi v současné době více.

        • Jan Lener napsal:

          Úžasný prodejní argument pro to, jak omluvit úzký rozhled na trhu, neochotu převzít morální odpovědnost za dopad finančního plánu a nasměrovat klienta pouze k investicím do OPF. 🙂 Taky drsné, že?

          • Jan Majer napsal:

            Honzo, jestli to má být útok na mě, tak se s dovolením ohradím – jedná-li se o kompletní poradenství, sedím s klienty vždy společně s pojistným analytikem Dušanem Šídlem. Ten udělá pořádek v pojistkách a dalších produktech. Taky o tom něco vím, ale to svoje dělám líp. Jasně, mohl bych ty pojistky dělat na sebe, ale právě kvůli té morální odpovědnosti to nechávám na nejférovějším odborníkovi na pojistky, penzijní fondy a zaměstnanecké výhody, kterého znám. Mimochodem, Dušan můj skeptický pohled na precizní plánování nesdílí.

            To není o úzkém rozhledu na trhu, ale o soudnosti a zodpovědnosti, nemyslíte?

            • Jan Lener napsal:

              V pohodě! Upřímně nemám obavu, že pro klienty nezajistíte špičkové poradenství. Teď tedy vážně. Existují klienti, kterým se plánuje a počítá a je to přesné, i když výsledek bude pak pravděpodobně odchylný. A pak existují klienti, kterým zajistíte rizika, následně odkládáte, co se dá, bez absolutně vymezeného účelu, s nějak vymezeným horizontem. Co je lepší? Podle mne je obojí správně. Vy jste očekával „nakládačku“, tak jsem se trochu toho chytil :-)))), protože nesouhlasím s tím, že exaktní plánování je pouze falešným prodejním argumentem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.