Sobota 27. května. Svátek má Valdemar.

Jak dál v penzijním připojištění?

Penzijní připojištění nezatěžuje účet klienta přímo žádnými poplatky. Je ale opravdu tak výhodné? Odpověď nabízí PETR ŠAFRÁNEK z AFIZ.

Žádný poplatek za založení smlouvy, žádný poplatek za vedení účtu, žádný poplatek za roční výpis. Z tohoto pohledu nemá penzijní připojištění na trhu obdoby. Navíc ještě státní příspěvek až 150,- Kč měsíčně – no, neberte to!

V čem je tedy "zakopaný pes"? Je jich hned několik:

NEODDĚLENÝ MAJETEK
Akcionáři penzijních fondů samozřejmě neposkytují penzijní připojištění klientům zdarma. Investované příspěvky účastníků přinášejí výnos a proti němu mohou penzijní fondy uplatnit zjednodušeně řečeno libovolné výdaje.

V systému penzijního připojištění totiž není oddělen majetek účastníků od majetku akcionářů. Kdyby tomu tak bylo, mohl by penzijní fond hospodařit pouze s předem definovaným poplatkem za správu, tedy obdobně jako investiční společnost, kde majetek podílníků oddělen je.

V ten moment by byl jistě konec "bezpoplatkového" penzijního připojištění – platili bychom minimálně vstupní poplatek, aby bylo na provize pro distribuci. Takto provize zaplatí fond jako náklad, tedy z celkového výnosu, ovšem naprosto neprůhledně.

Zákon o penzijním připojištění nereguluje žádným způsobem výši nákladů penzijního fondu, pouze stanoví, že fond nesmí vykázat ztrátu, resp. pokud se tak stane, musí být ztráta kryta z rezervního fondu popřípadě ze snížení základního kapitálu. Jinými slovy, klient nesmí v žádném roce mít připsán záporný výnos.

Penzijní fond tak může teoreticky svými náklady vynulovat veškerý výnos z peněz účastníků. V praxi se tak neděje, konkurenční prostředí nutí fondy připisovat klientům kladný výnos.

Nicméně například výsledky penzijních fondů za rok 2005 jasně ukazují, že dva největší fondy (Winterthur a PF České pojišťovny) připsaly jedny z nejhorších výsledků na trhu, jednou z příčin jsou nepochybně obrovské náklady….

Pokud by ovšem majetek účastníků byl oddělen, připsaný výnos by mohl být vyšší a systém podstatně průhlednější. Navíc v případě konkursu by bylo jasné, že majetek účastníků nesmí být zahrnut do konkursní podstaty.

REGULOVANÁ INVESTIČNÍ STRATEGIE
Stát naopak reguluje velmi přísně investiční strategii penzijního fondu, a to jako velmi konzervativní.

Bohužel se zde nerozlišuje doba trvání penzijního připojištění a fond tak nemůže nabídnout např. mladším účastníkům ani na počátku výrazně dynamičtější a tedy vesměs výnosnější investiční strategii.

FOND JE I POJIŠŤOVNOU
Současný model penzijního připojištění v sobě kombinuje kolektivní investování (první fáze penzijního připojištění) s volitelným důchodovým pojištěním (výplata doživotního důchodu).

Tím, že fond musí každému účastníkovi v závěru nabídnout možnost doživotní penze, vypočtenou pojistě-matematickými metodami z výše stavu účtu účastníka, dostává se současně do postavení pojišťovny se všemi riziky, která s tím souvisejí.

Na Slovensku je přitom například fáze "spoření" svěřena specializovaným institucím (DSS) a fáze pojištění pak pojišťovnám.

JAKÉ JSOU ALTERNATIVY
Vzhledem k tomu, že dnes již máme na trhu sofistikované produkty pravidelného investování s automatickou realokací do méně rizikových aktiv s blížícím se koncem (např. Horizont Invest od Consequ nebo Rentier Invest od Pioneeru), lze konstatovat, že penzijní připojištění drží na trhu již pouze státní příspěvek a daňové zvýhodnění.

A kdo dobře počítá, ten se dnes nenechá ani na státní příspěvek nachytat – on totiž v celkové výši zhodnocení nehraje v dlouhodobém horizontu příliš velkou roli a je zaplacen velmi špatnou likviditou peněz, vložených do penzijního připojištění.

Ta sice nemusí být na závadu, pokud jde opravdu o spoření "na důchod". Co ovšem na závadu je, to jsou relativně nízká zhodnocení, která z výše uvedených důvodů fondy připisují.

Pokud má mít penzijní připojištění dále smysl, měl by stát v každém případě uvolnit přísnou regulaci investiční strategie a současně uzákonit oddělení majetku účastníků od majetku akcionářů. K diskusi je i přesunutí poskytování doživotní penze na pojišťovny, tedy možnost ponechat v penzijních fondech pouze fázi "spoření".

Jinak bude opravdu výhodné pouze jako nástroj pro čerpání tzv. zaměstnaneckých výhod, tedy tam, kde přispívá zaměstnavatel. Tam je ovšem výhodnost penzijního připojištění postavena na osvobození příspěvků zaměstnavatele od sociálního a zdravotního pojištění, nikoliv na konstrukci produktu jako takového.

16 komentářů: “Jak dál v penzijním připojištění?”

  1. zinfo napsal:

    Moji rodiče již vzhledem k věku ukončili PP a dostali jednorázovou výplatu. Oběma je po 60 letech. Zajímalo by mě, zda jim něco brání v uzavření nové smlouvy o PP a získávání dalších st. příspěvků. Při jejich věku by zhodnocení na 5 let bylo lepší než SS. A jaký fond byste doporučili v takovém případě?

  2. Milli napsal:

    Nevěděl by prosím někdo ze zde přítomných, jestli je stále ještě možné v případě penzijního připojištění provádět „fígl“ s jednorázovým vkladem na konci roku a následným zrušením PP s výplatou odbytného při zachovaní možnosti daňového odpočtu? Mám dojem, že MF mělo v úmyslu tuto mezeru v zákoně „zacelit“, nicméně už nevím, zda se jim to podařilo, příp. s jakokou platností.

    • Petr Šafránek napsal:

      Toto už možné není, od 1. ledna 2006 je v zákoně povinnost dodatečného zdanění uplatněného odpočtu.

  3. Jan Valachovič napsal:

    Bylo by možná dobré zmínit proč mají dva největší fondy tak vysoké náklady… Nejsou to jen provize, ale především náklady na převzetí několika ztrátových fondů a oba „spolkly“ jeden velký fond (zaměstnanci, duplicitní pobočky) a i z vývoje je vidět, že se hospodaření těchto obrů zlepšuje (přestože ani jeden nepatří mezi mé favority).

    • Petr Šafránek napsal:

      Máte nepochybně pravdu. Ovšem z pohledu klienta fondu není až tak podstatné, kde náklady vznikly. Láká-li někoho reklama do jedničky na trhu a on pak zjistí, že ve zhodnocení se rozhodně o jedničku nejedná, není to asi to pravé ořechové….

      • Jan Valachovič napsal:

        Chytrý klient nedá jen na reklamu….. A ode mě se dozví, jak si který stojí a ať si vybere a nezapomínejte na báječný institut převodu- hospodaří jiný fond dlouhodobě lépe?- pojď me k němu:-)

        • hop napsal:

          na druhou stranu, když se to srovná se st. spořením, kde ja úrok 2% a lidi jsou masírovaní jak je to skvělý, by to mohlo být horší

          • Jan Traxler napsal:

            No stavební spoření je skvělé ne díky 2% p.a. zúročení, ale kvůli 15% státního příspěvku. Když ho vyberete po 6 letech, tak jste na efektivníám úroku odhadem 6,5% p.a. (nechce se mi to počítat). A mít 6,5% p.a. bez rizika je celkem fajn. Problém je s likviditou a s omezením hranicí 20 000 ročně pro efektivní využití.

            • Anonym napsal:

              je to mimo téma, ale zajímat by to někoho mohlo:

              smlouvy 1600/6 let IRR 6,55% (nové smlouvy)
              smlouvy 1500/5let IRR 10,82% (staré smlouvy)

              IRR-vnitřní míra výnosnosti-efektivný úrok

              • Jan Rettich napsal:

                Uměl by někdo přesně spočítat jaký je efektivní úrok u PP pro klienta nad 55 let, příspěvek 1500/M, doba 5 let, daňová skupina 32% a zhodnocení řekněme 4% p.a.?
                To by mě opravdu zajímalo. Předem děkuji nějakému šikovnému matematikovi. 🙂

                • Jan Lener napsal:

                  7,7935%
                  bez vlivu čachů s daněmi. Spokojený Honzíku?

                  • Jan Rettich napsal:

                    Stačí, děkuji. No to je pěkné zhodnocení. Škoda že mi není nad 55. 🙁 Mohl bys ještě to samé spočítat na příspěvek 500/M? Díky

                    • Jan Lener napsal:

                      14,5189% pošli mi na účet 180Kč za 3 minuty mého času.

    • gottlieb napsal:

      Dle mého názoru je také nemalým nákladem drahá televizní reklama. Jsou fondy, které na obrazovce nevidíte, zatímco některé jsou vidět stále.Takovéto spoty stojí miliony.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.