Zdroj: Pixabay.com
Hlavními tématy letošního roku budou ve zdravotnictví ve znamení digitalizace, wellbeingu či udržitelnosti. Trend sledují i investoři. Do jakých segmentů investují?
Šimon Blecha z tiskového odboru Ministerstva financí uvádí, že obecně se ve zdravotnictví prosazuje elektronizace a digitalizace a s tím související distanční zdravotní péče, která by mimo jiné mohla zmírnit problémy s dostupností některých zdravotnických segmentů v odlehlých oblastech České republiky. „Vzhledem ke stárnutí populace se očekává poměrný nárůst úhrad za dlouhodobou a rehabilitační péči, respektive za zdravotně-sociální péči. Je také zřejmé, že se bude muset řešit problematika nedostatku dětských psychologů a psychiatrů,“ vysvětluje Šimon Blecha.
Témata, na která by se státy a zdravotnické organizace měly v roce 2022 zaměřit
Globální pandemie nebývalých rozměrů, rychlý pokrok v lékařské vědě, příchod digitálních technologií, informovaní spotřebitelé a pacienti, důraz na prevenci nebo téma udržitelnosti – to jsou jen některé z nejvýznamnějších událostí a trendů, které hýbou světem zdravotní péče. Jak si může celý systém zajistit odolnost i lepší výsledky? Společnost Deloitte popisuje 6 témat v aktuální studii.
Dočteme se v ní mimo jiné, že státy a instituce by měly být schopny maximálně využít lidského potenciálu, a to ve všech oblastech zdravotnictví a wellbeingu. Zdraví fyzické i duševní se v důsledku koronavirové pandmie stalo politickou prioritou a důležitou součástí agendy zdravotnictví, pozornost instituce se proto zaměřila i na rovnost v oblasti zdraví.
REKLAMA
Důležitá je i změna klimatu, která ovlivňuje podmínky, v nichž se lidé rodí, rostou, pracují, žijí a stárnou. Zároveň mění prostředí a systémy, které jsou součástní každodenního života, a podílí se na utváření faktorů ovlivňujících zdraví. Zdravotní náklady související se změnou klimatu a znečištěním odhadují na 820 miliard USD ročně. I proto se jedná o téma, na které by se měly státy zaměřit.
Koronavirovou pandemií bylo poznamenáno nejen fyzické, ale i duševní zdraví mnoha lidí. Prevence a léčba těchto potíží představuje pro světovou ekonomiku velkou zátěž. V době před pandemií však panovala určitá tendence téma duševního zdraví přehlížet. Pandemie však odhalila nedostatky v přístupu k včasným, kvalitním a cenově dostupným službám duševního zdraví po celém světě a přiměla státy, instituce, firmy i jednotlivce věnovat tomuto tématu větší pozornost.
Důležitým tématem byla už před koronavirovou pandemií digitální transformace zdravotnictví. V době krize však došlo k akceleraci vývoje a implementace nejrůznějších moderních technologií. Digitalizace může pomoci v mnoha oblastech týkajících se zdravotnictví, jako jsou léčba (její dostupnost a forma), komunikace (mezi pacienty, lékaři a dodavateli), infrastruktura, suppy chain a další. Velký potenciál mají technologie jako AI, cloud nebo big data.
I když je nutné řešit přednostně aktuální krize a problémy, je potřeba zároveň hledět do budoucnosti. Lékařská věda se v současné době mění díky objevům, které výrazně posunou způsob diagnostiky a léčby různých onemocnění. A s tím je třeba do budoucna počítat. Významný vliv budou mít digitální medicína, nanomedicína, genomika, umělá inteligence a další.
Pandemie koronaviru připomněla vládám, zainteresovaným stranám z průmyslu a spotřebitelům výzvy, které jsou se systémy veřejného zdraví neodmyslitelně spjaté. Zároveň se ukázalo, jak důležité je investovat do zdraví populace. Systém veřejného zdravotnictví tedy čeká transformace obsahu i formy. A významnou roli bude i v tomto případě hrát digitalizace.
