Investice do větru. Investoři sází i na plovoucí větrné elektrárny

Například norská společnost Equinor nedávno oficiálně zahájila provoz největší plovoucí větrné elektrárny na světě. Elektrárna bude zásobovat pět ropných a plynových plošin v Severním moři elektřinou, aby snížila jejich emise oxidu uhličitého. Uvedla to firma Equinor a dodala, že očekává úsporu 200 000 tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 0,4 procenta celkových emisí Norska v loňském roce.

Oficiálního spuštění provozu elektrárny pojmenované Hywind Tampen se zúčastnil norský korunní princ Haakon. Ten na ropné plošině Gullfaks C při symbolickém zahájení spojil dva kabely.

Plovoucí větrné turbíny nejsou na moři pevně ukotvené k mořskému dnu. Místo toho jsou namontovány na plovoucích betonových konstrukcích se společným kotevním systémem. Hywind Tampen se skládá z 11 plovoucích turbín a stála 7,4 miliardy norských korun (15,5 miliardy Kč). První elektřinu již vyrobila v listopadu 2022. S plánovaným celkovým výkonem 88 megawattů by měla pokrýt přibližně třetinu poptávky po elektřině pěti ropných a plynových plošin.

Plovoucí fotovoltaiku v Česku zkouší ČEZ

Podle analytiků je technologie plovoucích větrných turbín vhodná pro použití v hlubších vodách na moři. Technologie je ale stále v plenkách. Náklady na Hywind Tampen vzrostly z původně odhadovaných 5,2 miliardy NOK, což bylo způsobeno zpožděním dodávek surovin, problémy s kvalitou, inflací a kurzovými vlivy, uvedla agentura Reuters.

^REKLAMA

Plovoucí fotovoltaika je i v Česku. Na pilotním zdroji o výkonu 22 kWp umístěném na horní nádrži přečerpávací elektrárny ve středočeských Štěchovicích zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Do roku 2030 chce ČEZ přispět k transformaci české energetiky do bezemisní podoby vybudováním obnovitelných zdrojů o výkonu až 6 GW.

Štěchovická přečerpávací elektrárna, cenný pohotovostní zdroj, získává nyní na dalším významu. Skládačka v podobě čtyř řad monokrystalických fotovoltaických panelů vznikla díky spolupráci firem ČEZ Obnovitelné zdroje, PRODECO a vodních elektráren ČEZ. Tzv. stříšky s orientací východ-západ drží nad hladinou horní nádrže více než třicet vzduchem plněných plováků o nosnosti přes 6 tun. Proti rozmarům počasí a neustálému pohybu hladiny nádrže, kterou určuje provoz přečerpávací elektrárny, je celá konstrukce fixována pojezdovými ližinami připevněnými na stěny nádrže.

„Fotovoltaika má díky neustále se zvyšující efektivitě solárních panelů obrovský potenciál a my nechceme podcenit žádnou z oblastí jejího využití. Velká očekávání jsou od umístění fotovoltaik na vhodných vodních plochách, ale teprve realita ukáže, co si můžeme dovolit v českých podmínkách. Pokud nás pilotní instalace ve Štěchovicích přesvědčí, v létě bychom chtěli zpětinásobit její výkon a začít ho standardně dodávat do sítě. Pro případ, že by s plovoucími solárními zdroji počítaly další výzvy Modernizačního fondu, chceme být připraveni nejen teoreticky, ale především prakticky,“ říká Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

Sdružená cena energie (LCOE)

• Je veličina umožňující srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie.
• Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti.
• V evropském prostředí se nejčastěji uvádí v EUR/MWh. Ceny nezahrnují dotace ani ceny emisních povolenek.

Investice do obnovitelných zdrojů obecně stoupají. Zároveň se zvyšují investice to takzvané nové energetiky, například virtuálních elektráren – vzájemně propojených agregačních bloků. Například energetická skupiny UCED má v plánu do roku 2030 vybudovat agregační blog o výkonu 1000 megawatt.