CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Jan Traxler

22. 08. 2008

52 komentářů

Individuální investice proti LCF: Kdo vítězí?

 


 

Druhý díl seriálu o porovnání výhodnosti individuální pravidelné investice ve srovnání s fondy životního cyklu.

Simulace vývoje akciových trhů

Ať se nebavíme jen abstraktně, ukažme si na grafech možný scénář vývoje na dvaceti letech pravidelného investování částky dva tisíce. Upozorňuji, že jde pouze o simulaci vývoje, jak mě zrovna napadala čísla. Jediné pevné body, kterých se simulace drží, je předpoklad průměrného dlouhodobého zhodnocení akciového portfolia u LCF (life cycle fund, fond životního cyklu) o 8 % p.a., u Brazílie a Indie (B+I) o 12 % p.a. a v poslední řadě zhodnocení konzervativní složky (např. korunový dluhopisový fond, spořící účet, pevně úročené vklady) o 4 % p.a.

Samozřejmě předpoklady zhodnocení se nemusí naplnit, nikdo neví, co bude za dvacet let. Pro finální porovnání zda LCF, nebo B+I, je nejpodstatnější, která akciová složka přinese na dvacetiletém horizontu vyšší zhodnocení. Pravděpodobnost, že to bude B+I je poměrně vysoká.

 

První graf zobrazuje pouze simulaci vývoje akciových trhů. Můžete si to také představit jako hodnotu investované stokoruny. LCF přiřazuji nižší zhodnocení, jelikož jde o široce diverzifikovanou akciovou investici prostřednictvím několika akciových fondů zejména na rozvinutých trzích a do velkých společností (typu Microsoft, Coca-Cola apod.), zároveň i nižší volatilitu. Naopak B+I jsou oba rozvíjející se trhy s vysokou volatilitou, zato však také výrazně vyšším potenciálem růstu.

Jestli vám to někomu připadá, že v prvních letech je vývoj příliš “hladký“, tak vězte, že to je optický klam. Procentuálně jsou naopak v prvních letech naší simulace větší výkyvy než později, ty první dva malé zobáčky dolů jsou korekce o 50 % (záměrně, protože vám na tom chci za chvilku něco ukázat). Podívejte se na graf číslo 2, který je jen výřezem prvních pěti let z prvního grafu, hned obrázek vypadá jinak.

REKLAMA

 

Dopad vývoje akciové složky na celé portfolio

Vývoj akciových trhů je klíčový, ale není to všechno. Celkový výsledek ještě ovlivní “zamykání výnosů“ – přesouvání kapitálu z akcií do konzervativních aktiv. To je u LCF simulováno po dobu posledních deseti let (tak to přesně funguje u produktu Horizont Invest).

Během doby uzamykání výnosů jsou na akciových trzích simulované tři výraznější poklesy. Z toho dva jsou ještě v době, kdy u B+I je 100 % v akciích, jelikož u B+I jsou přesuny z akcií simulovány až v posledních pěti letech.

(Neříkám, že je lepší realokaci provádět až v posledních pěti letech, ale myslím, že je to dostačující. Lepší by rozhodně bylo realokaci provádět častěji, třeba čtvrtletně. Každopádně nejlepší by bylo už mnohem dříve realokovat část do komodit, část do nemovitostí atd. Ale držme se jednoduchého řešení.)


 

Graf číslo 3 zobrazuje vývoj hodnoty celého portfolia. Žlutě je zobrazen investovaný kapitál, který lineárně roste každý měsíc o dva tisíce. Celkem bychom za dvacet let vložili 480 tis. Kč. Prostřednictvím LCF bychom se v naší simulaci dostali na částku necelých 989 tis. Kč, tj. o 106 % více než bylo celkem investováno. Průměrný roční výnos, pokud zohledníme, že každý vklad se úročí jinak dlouho, mi pak vychází na 7,18 %. Podobně u B+I se v simulaci dostáváme na částku 1 430 tis. Kč, což je o 198 % více než bylo investováno a průměrný roční výnos vychází na 10,96 %.

Ještě ale musím upozornit, že je kalkulováno s předpokládaným zhodnocením trhu. Kdybychom zohlednili poplatky, dostaneme se na průměrný roční výnos cca o 1 až 2 procentní body nižší, stejně tak na nižší částky na konci. Aby měla čísla lepší vypovídací hodnotu, bylo by dobré je ještě zohlednit předpokládanou inflací. A třetí neznámá, která by mohla trochu zamíchat kartami celkových výsledků, je vývoj koruny. (Pro účely srovnání LCF a B+I to nyní raději nekomplikujme, ale v praxi byste s náklady, inflací a měnovým rizikem měli počítat.)

REKLAMA

Cost-average efekt a zamykání výnosů

Na výše uvedeném grafu jsou krásně vidět tři věci:

1) Tzv. cost-average efekt, neboli průměrování nákladů, který se nejvíce projevuje v prvních letech. Ještě lépe je to vidět níže na grafu č. 4, což je výřez prvních pěti let z grafu č. 3. Ačkoliv jsme si na druhém grafu ukázali, že během tohoto období došlo na akciových trzích k dvěma velkým poklesům o 50 %, tyto poklesy měly jen nepatrný vliv na hodnotu portfolia. Logicky mají zpočátku větší vliv nové úložky.

Například když portfolio v hodnotě 20 tisíc korun poklesne za měsíc o 5 %, je to pokles o jeden tisíc, ale další dva tisíce tam v daném měsíci přibudou jako nový vklad. Výhodou pravidelného investování pak je, že v tomto měsíci nakoupíte za nižší cenu (o těch 5 %), v jiném zase za dražší a celkově tak dochází k průměrování nákupní ceny, čili stabilnějšímu vývoji portfolia. Poklesy jsou vítané, protože nakupujete “se slevou“.

2) Vliv cost-average efektu ale s postupem času klesá. Zejména se podívejte na vývoj B+I v období od desátého do patnáctého roku. De facto už jen kopíruje vývoj akciových trhů. Proto bych osobně v tuto dobu už dávno měl více diverzifikované portfolio než jen Brazílie a Indie.

3) Zamykání výnosů – přesněji řečeno zkonzervativňování portfolia ke konci investičního horizontu. V posledních letech je vývoj portfolia přímočarý, ačkoliv akciové trhy kolísají. Přesunem do konzervativních aktiv se snižuje riziko, pochopitelně za cenu nižších výnosů.

 

Proč zrovna Brazílie a Indie?

Není pochyb, že oba trhy budou podléhat výrazným korekcím, což je ale zejména v počáteční fázi dobře. Oba trhy mají nesporně z dlouhodobého hlediska obrovský potenciál. Dokonce si troufám tvrdit, že větší než populární Čína. A zároveň jsou na sobě do značné míry nezávislé. Je to dáno charakterem hospodářství.

REKLAMA

Zatímco Brazílie stojí především na komoditách, zemědělství a potravinářském průmyslu, v Indii hrají čím dál tím větší roli technologie a služby. Díky rozdílnému charakteru hospodářství se i akciové trhy vyvíjí odlišně. Ačkoliv oba jsou volatilní, jejich nezávislost pomáhá snižovat celkovou volatilitu B+I, ta by nakonec mohla být i výrazně nižší, než jak je zobrazena na grafech.

Ještě jedno plus: jak brazilský real, tak indická rupie by dle mého očekávání měly dlouhodobě posilovat vůči euru i americkému dolaru. (V budoucnu si na Brazílii i Indii posvítíme v tradiční regionální analýze, ať to teď nenatahuji.)

Důležité upozornění:
Stále se bavíme o dlouhodobé akumulaci kapitálu formou pravidelných vkladů (říkejme klidně spoření). Zcela jinak bych postupoval u jednorázové investice, třeba brazilské ani indické akcie bych v takovém případě dnes nevolil. Odlišně bych postupoval ve fázi čerpání finanční renty. Jinak bych skládal portfolio u krátkodobý investic… Investování není o žhavých tipech, tak to funguje jen ve filmech. Primární je zvolit vhodnou strategii.

Je kombinace B+I skutečně rizikovější než LCF?

Kombinace B+I se na první pohled může jevit rizikovější, zejména díky velmi úzké diverzifikaci (jen dva instrumenty). Ale řekl bych, že v případě pravidelných investic a dlouhodobého horizontu jde pouze o mírně vyšší riziko. Ačkoliv B+I bude pravděpodobně vykazovat vyšší volatilitu než LCF, v konečném zúčtování je pravděpodobnost lepšího výsledku u B+I hodně vysoká. Přitom pravděpodobnost, že B+I obecně řečeno skončí špatně, je jen nepatrně vyšší než u LCF.

Ukažme si to na konkrétních číslech. Následující tabulka zobrazuje čistě má subjektivní očekávání. Avšak myslím, že se mnou budete více méně souhlasit. Když možný výnos a riziko vyjádříme pomocí pravděpodobnosti, není co řešit. Mně z toho jednoznačně vyplývá B+I jako jasná volba mezi těmato dvěma možnostmi.

 

Ani výrazný pokles v posledních letech by na tom neměl nic měnit. Mimochodem na grafu č. 1 si můžete všimnout, že je úmyslně simulovaná prudká korekce těsně před první realokací u B+I po patnácti letech tak, aby korekce měla špatný dopad na hodnotu portfolia B+I, zatímco u LCF už je v tu dobu poměr akciové složky menší, a tudíž i negativní dopad na hodnotu portfolia. Na druhou stranu to pak platí i opačně u simulovaného opětovného růstu, ze kterého má více B+I než LCF. Kdyby k tomuto opětovnému růstu nedošlo, nebyl by nakonec rozdíl ve výsledku B+I a LCF tak velký.

Hlavní riziko spočívá jinde. Co kdyby se například k moci v Brazílii dostal nějaký “brazilský Hugo Chávez“ a začal znárodňovat? Nebo co kdyby Pákistán poslal atomový dáreček na Dillí? Ale to stejné lze říci i o Washingtonu. Existují politicko-právní rizika, kterým se hold člověk při investování nevyhne. V případě B+I jsou ale každopádně vyšší než obecně u šíře diverzifikovaných LCF. Proto v tabulce první dva řádky vychází lépe ve prospěch LCF.

Proč to vlastně píšu

Na závěr chci jen podotknout, že mým cílem není kritizovat LCF (ani penzijní připojištění  a IŽP) jako takové, i když to tak možná vyzní. Navíc dávat tyhle tři typy produktů na jednu hromádku je dosti nefér, každý má své výhody i nevýhody a mají své místo na trhu. Co mi ale primárně vadí a proč vůbec tento text píšu, je způsob, jakým se “prodávají“ (to ani nejde jinak nazvat) – masová distribuce do všech koutů republiky bez rozdílu věku, pohlaví, barvy pleti, náboženského vyznání… (Pozn.: myšleno obrazně.)

Jako by se jednalo o všelék prodávaný už několik let ve znamení strachu pod značkou “penzijní reforma“. Nutné očkování proti nedostatečnému finančnímu zajištění v postproduktivním věku. Na to musím vytáhnout ze šuplíku jednu zaprášenou odpověď: „Mnoho lidí se bude divit, až jim po třiceti letech doběhne pojištění a oni zjistí, že tam mají 25 tisíc euro, což tou dobou bude průměrný tříměsíční výdělek.“

Ano, trochu to přeháním, a úmyslně. A samozřejmě je pravda, že je lepší něco než nic. Avšak na principu to nic nemění. Jsou daleko lepší způsoby, jak se finančně zajistit na stáří. A pak, finanční zajištění je jen jedna stránka věci. Primárně bude nezbytné změnit postoj lidí ve vztahu k zodpovědnosti a rodině.

Loading

Vstoupit do diskuze 52 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Ludovít

    22 srpna, 2008

    Dobře, řekněme, že jste mne v tuto chvíli přesvědčil, ale u LCF vím, kam peníze jednoduše vložit (např. Rentier nebo Horizont Invest), ale pokud chci dávat ty Vámi uvedené 2 tis. Kč, tak je po tisícikoruně musím investovat do nějakého produktu,ceritfikátu atd…. Takže do jakého p. Traxlere?? Je to něco co je i mě, jako běžnému smrtelníkovi zvyklému chodit do banky, jednoduše dostupné??? To je to, proč pravděpodobně ta \“masa\“ jak říkáte kupuje LCF. Do čeho tedy mám uložit své dva tisíce korun ???

    Odpovědět

  • proc

    22 srpna, 2008

    no to je prave to umeni poznat kam spravne investovat. a to nedokaze rict kazdy. tedy spravne se rozhodnout neumi kazdy. a kdo to umi, ten si to necha zaplatit. ovsem rozhodne ne zaplatit na nejakym IZP nebo podobne absurdite

    Odpovědět

  • Ludovít

    22 srpna, 2008

    Zjevně jste nepochopil podstatu mé otázky, nejde mi o tom kam, ale jakým způsobem. P. Traxler ukazuje směr, jakým by doporučoval jít, ale mě zajímá realizace. Víte v teoretické rovině nelze této úvaze nic upřít, ale zkuste se zamyslet nad praktickou realizací… Pokud někdo bude dávat 2 tis. měsíčně a více nebude moci, kolik asi tak zaplatí svému fin. poradci??? Ale hlavně, jaký konkrétní instrument využije. Certifikát?? ETF??? Podílový fond??? A to za 2 x 1000 Kč měsíčně??? (při rozdělení 1 tis. Indie a 1 tis. Brazílie) Bude si muset otevřít BrokerJet nebo účet u nějakého jiného Brokera aby to realizoval???? Jde i o praktičnost toho, co zde teoreticky vypadá jako krásná pohádka….

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    Myslim, ze kdyz si prectete prvni cast clanku (vysel jako samostatny clanek zhruba pred tydnem), najdete tam odpoved na Vasi otazku… lze to jednoduse prostrednictvim podilovych fondu (1000 na fond)… jinymi slovy technicky staci trvaly prikaz z uctu, zadny broker.
    Ktere konkretni fondy bych zvolil, to uz zde publikovat nebudu.
    Jen jeste jednou opakuji, jde pouze o priklad, jeden z mnoha. Smyslem je ukazat jinou cestu, ne davat doporuceni presne tak a jedine tak.

    Odpovědět

  • Martin Stepnicka

    22 srpna, 2008

    Částečně souhlasím s Ludovítem. Sám jste fondy pochopitelně neuvedl. Kolik lidí je asi nalezne? (Kolik jich asi vůbec tuší, co je OPF). Ukázal jste jinou cestu, ale na se vlastně až tak neliší. Jaký je rozdíl mezi Vámi navrhovanou pravidlenou investicí s realokací na konci a LCF? Jen ve struktuře portfolia, schématem realokace a poplatcích.
    Pro pohodlí klienta mi vychází jako nejlepší tedy produkt LCF, který ale umožní širší možnosti výběru konkretních OPF (to je zatím bída ať už od ISČS, ČPI či Consequ), lepší možnost měnit délku fází a schéma realokací (to už ČPI trochu lépe nabízí). Pak by pro mne jedinou brzdou byly ty děsivé poplatky, které u LCF jsou. Zvlášť při investicích do OPF z vlastní skupiny jsou zarážející. Nízké poplatky má produkt od ČSOB, ale ten je zas naprosto nepružný vůči klinetovým požadavkům. Hlavní výhodou LCF pak je možnost diverzifikace od 500,-/mes (u CSOB od 100,-/mes).
    Chci jen říct, že vlastně neporovnáváte dva přístupy, ale stavíte si své LCF odstraněním neduhů prefabrikovaně přednastavených produktů. Kdyby investiční společnosti ty neduhy úmyslně neimplementovaly, nebylo by to asi třeba.

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    Souhlas, vzdyt to stale dokola vlastne rikam… hlavnim nedostatkem LCF, IZP, PP atd. je slozeni portfolia. Dale pak flexibilita, likvidita, nakladovost… Ale primarni je slozeni portfolia.
    V prni casti clanku tohle take najdete.
    P.S. Pokud nekdo nenalezne fondy, nebo dokonce netusi, co to jsou podilove fondy, tak asi tezko nalezne LCF ci IZP, ktere jsou teprve z fondu odvozene (poskladane). Problem je na strane distributoru, ne na strane zakazniku.

    Odpovědět

  • Martin Stepnicka

    22 srpna, 2008

    Nese ale tu jednu jedinou výhodu … diverzifikace do více fondů již od nejnižší částky.
    S tím (ne)nalezením: jak uvádite, nenalezne, ale je mu nabídnuto distribučním kanálem. Proč by ale distribučni kanál neměl nabízet LCF s vyšší mírou flexibility ve všech směrech, že. Do té doby je výhoda diverzifikace od 500Kč naprosto zanedbatelná.
    IŽP nechávám stranou, problém je na straně distributora a dále podle mne hlavně na straně pojišťoven viz článek:
    http://investujeme.cz/clanky/izp-a-taxisuv-prikop/

    Odpovědět

  • jiri.cerny2

    22 srpna, 2008

    Já si myslím že ta diverzifikace v LCF od malé částky je také jenom zástěrka. Když jeden měsíc můžete investovat do Brazílie a druhý do Indie, třetí do USA, čtvrtý do EU, pátý do EM a šestý do dluhopisů. A tak pořád dokola a širokou a pravidelnou investici máte taky.
    Podle mě je mnohem výhodnější vlastnit samostatné instrumenty nežli jakékoliv „všechno v jednom“ (IZP, LCF, penzijko, smíšení fondy, word fondy…). Jde o to že máte horizont do důchodu třeba 30 let. a teď si přestavte že se ve 40 letech vybouráte a budete dva roky (v lepším případě) doma bez platu:( Pokud budu mít „vše v jednom“ tak budu muset prodávat vše, bez ohledu na to jestli je to zrovna v korekci nebo na vrcholu. Zato když budete mít jednotlivé instrumenty zvlášť, tak můžete prodávat podle toho co je zrovna na vrcholu a nemusíte realizovat ztrátu na těch do budoucna potenciálních instrumentech které jsou zrovna v korekci. Váš celý plán na důchod se začne hroutit a takhle se dá ještě něco zachránit. Krom toho je asi docela blbost všechno zamknout ke dni odchodu do důchodu. Ty peníze nebudete potřebovat v jeden den. Ty peníze budete spotřebovávat nějakých 10-15 let, proč je tedy nenechat růst dál? Proč nebrat z toho instrumentu který je právě na vrcholu a mýt zamčeno třeba cca potřebu na následující 3-4 roky pro případ korekce?

    Odpovědět

  • Martin Štěpnička

    22 srpna, 2008

    S těmi investicemi jednou tam a pak zas jinam přicházíte částečně o efekt průměrování cen, budete-li kupovat různých 6 podkladů a bude-li korekce dolů trvat 3 měsíce a za 3 to opět vystoupá, trefíte dvě špičky. Čím hustěji, tím lépe. Ale LCF nebráním. Má své problémy. Nemělo-li by je, není třeba si tvořit vlastní.
    Vyšší flexibilita likvidity u podkladového aktiva, kterou uvádíte jako argument, je sice ke zvážení, ale toto je debata o produktu zajišťujícím podzim a zimu života. O autohavárii ve 40 letech se nebavíme, to je mimo zadání, na to jsou přeci úplně jiné nástroje. Nikdo tu snad nikdy netvrdil, že se bavíme o alternativách 1) vše do LCF, anebo 2) vše do pravidelné investice. Jistě že je řeč pouze o zajištění vyššího příjmu v penzi. Na to jde jen určité % volných financí a zbylé peníze se používají jinak.

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    To je take zajimavy podnet, i kdyz s nim souhlasim jen castecne. Ja to tak treba delam, ale to je dano tim, ze jednak k tomu mam dostatecne znalosti, a dale jsem ochotny tomu venovat cas. Ovsem uplny laik to takto sam asi delat nebude, proste Vami navrhovany postup moc neodpovida zadani jednoduchosti, srozumitelnosti a dostupnosti siroke verejnosti. Jinak je to ale dalsi mozny postup.
    Co se tyce zmeny investicni strategie mezi akumulaci a cerpanim renty… opet, ja to tak treba mam v planu se svym kapitalem delat… ale tady je to dano zase tim, ze jsem proti vykyvum celkem odolny. Coz si u lidi ve veku 60-70 let moc nedovedu predstavit. Preci jen, s vekem se nachylnost k infarktum zvysuje. ;-))

    Odpovědět

  • Karásek

    22 srpna, 2008

    Takovou ten clánek a grafy daly práci, moc hodin, ale bohuzel je to vsechno na nic. Furt si pocítaji alfu a betu a riziko a korelaci a volatilitu a akciím je to pak zcela jedno, kolik si kdo vypocítá, ze ony porostou a chovaji se zcela naruby. A stále je nutno opakovat do nekonecna „akcie Brazilie jsou pro Brazilce a akcie Indie jsou pro Indy.“ Mnohé ceské akcie udelaly posledních 6 az 9 let stovky a tisíce procent a bez menového rizika. Akcie CEZ od 1999 do 2008 udelala ( v euro ) +5.000%. Ale páni zde budou furt donekonecne snít o akciích exotických, s obrovským menovým rizikem, bez znalosti podniku, bez znalosti chefa, bez znalosti P/E, P/S, ROE, bez znalosti rustu zisku.
    Hlavne, ze si dokázou spocítat, jak jim ty akcie Brazilie a Indie porostou prístích 7 nebo 30 let. Asi si protáhnou graf minulých 5-10 let tim samym smerem na budoucich 5-10 let. A aby získali dobrou prumernou nákupní cenu, budou kupovat pri P/E 10 a pri P/E 30 a pri P/E 300 kupovat jeste furt, neveda, kde zkoncit a kdy prodat. Tedy nutno furt opakovat, nastudovat si Lynche a Buffetta a Grahama a Fishera a kupovat akcie známé a levné z Evropy, kdyz podnik zvysuje zisk a prodat je, budou-li predrazené, nebo kdyz podnik prestane zvysovat zisk. Nejvetsí potenciál dnes maji naprosto známé a blízké akcie s naprosto známým fundamentem z Nemecka a taky CEZ. A zádné akcie z Brazilie ani Indie. Takhle z vás nikdy gurus nevyrostou, kdyz budete jako Cesi furt ztrácet peníze s fondy a s akciemi Brazilie a Indie, zatimco ceské akcie ( a nemecké ) delaji stovky a tisíce procent bez menového rizika.

    Odpovědět

  • PJ

    22 srpna, 2008

    Naprostá právda. Ještě pořád platí „ševče, drž se svého kopyta“ i v oblasti financí. Investovat by se mělo do toho čemu se rozumí, do doho o čem mám hodně informací, tam, kde mohu rychle reagovat na náhlou změnu trendu, do té měny, ve které bude následovat budoucí spotřeba, do zemí, titulů a sektorů, které velmi dobře znám.
    Každý dobrý investiční zprostředkovatel vás musí dopodrobna informovat o skutečné míře rizika, která souvisí s vložením vašich peněz do takového teritoria jako je uváděná Brazílie a Indie. Potenciál vyššího výnosu (o cca 3-4% např. proti LCF) je totiž vykoupen i vyšší mírou rizika. A pokud se na toto doporučení chcete vydat se svými penězi, je nutno to pořádně zvážit. Ne vždy totiž vznikají jenom kladné výsledky – klienti z Pioneer Trustu či Helvagu by mohli vyprávět!! A tak správně zvažujte doporučení investičních rádců, často se totiž jedná o „parazity“, kteří jenom žijí z vašich investovaných peněz a kritizují jistější produkty jako stavební spoření, penzijní připojištění, IŽP či LCF.

    Odpovědět

  • Petr

    22 srpna, 2008

    IŽP jistější produkt? A kam si myslíte, že „peníze přes pojišťovnu“ jdou? Do podílových fondů. Takže investiční riziko je stejné, navíc krom toho podstupujete riziko pádu pojišťovny (neříkám, že je vysoké, ale u fondů není žádné).
    A srovnávat investici s Helvagem? To si skutečně myslíte, že investiční příležitosti v Brazílii a Indii (nebo i jinde) jsou podvodem?

    Odpovědět

  • PJ

    22 srpna, 2008

    Myslím – nemyslím – toť otázka. Helvag byla taky investice, dokonce v seriózním Švýcarsku. Zkuste se zeptat jejich klientů, zda to bylo výhodnější a výnosnější než např. v LCF. PJ.

    Odpovědět

  • Zdenál

    23 srpna, 2008

    Dobrý den, to naprosto mícháte hrušky a jablka. Helvag byla (tuším, nejsem si jistý) komanditní společnost s neznámým pozadím, bez historie, bez nějakého posvěcení regulátora trhu k puštění prodejů na trh (on regulátor tehdy de facto ani nebyl) a stálo vše na tom, že je to ze „Švajcu“ a proto je to určitě perfektní (srovnání s kvalitními švýcarskými bankami apod.). V podílovém fondu Vám peníze „vyfouknuty“ ze zákona být nemůžou. Ted pokud nebudeme uvažovat riziko, jakože selže i depozitář, který dohlíží na správce apod…. Srovnávat Helvag vers. LCF či OPF bez právní subjektivity je nesmysl z principu, legislativně nesrovnatelné.

    Odpovědět

  • Mario

    23 srpna, 2008

    Pracoval jste někdy v investiční společnosti? On to takový problém zase moc není. Samozřejmě, muselo by se jednat o vědomé porušení zákona, ale šlo by to.
    Příklad Akro fondu Svět dokazuje, že když selže obchodník s cennými papíry, který obchody zajišťuje, mají podílníci smůlu. Žádně pojištění, jen oči pro pláč. A to mělo Akro ještě štěstí, že zbytek fondů už dělali přes Wells Fargo. Jinak by v tom zahučeli naprosto všichni…

    Odpovědět

  • Zdenál

    23 srpna, 2008

    Pokud připustíme levárny a podrazy, tak jde téměř cokoliv a kdekoliv. Pak nezbývá než peníze do štrozoku, neztrácet čas uvažováním, které řešení je lepší a nechat si pohltit peníze inflací.

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    No, zminovany Pioneer Trust drzel zejmena americke „dotcom akcie“ a s P/E nekde kolem 70. ;-)) Helvag… koho by taky napadlo poskytovat kapital komanditni spolecnosti ze Svycarska. ;-))
    Ale hlavne ze vite, o cem mluvite, a nesrovnavate jabka s hruskama. ;-))

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    Lado, proc zbytecna prace? Ze Vy preferujete jiny zpusob, ktery neni ani jednoduchy, ani srozumitelny a „dostupny“ siroke verejnosti, ani casove a financne efektivni, bavime-li se o 2000 Kc mesicne… to preci jeste neznamena, ze to byla zbytecna prace. 😉
    Opakuji, co jsem Vam odpovedel pod prvni casti clanku. Vami pouzivana strategie je dobra, mne se take libi a do znacne miry postupuji podobne. Ale nevyhovuje zadani… jednoduchost, srozumitelnost, dostupnost siroke verejnosti.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    22 srpna, 2008

    Znam jednoho pana co podle P/E, P/S, ROE a rustu zisku doporucoval jeste pred rokem takove tituly jako City, Royal Bank of Scottland… Nebyl jste to nahodou vy? 😉
    I kdyz uznavam, ze doporucit bluechip na kterem se pak ztrati -70% za rok _je_ docela umeni 😉
    (A mimochodem, jaktoze nemecke akcie nemaji menove riziko?)

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    22 srpna, 2008

    Kdyby akcie Brazílie byly pro Brazilce a akcie Indů pro Indy,tak žádné akcie v Brazílii a v Indii nejsou.Stejně tak v Česku milý pane Karásku.
    Brazilská ocelárna Vale do Rio Doce:
    kurs 27,07 USD obchodovaná na NYSE,
    P/E 10,5
    ROE 33,2%
    PS 2,45
    Total Net Income,od posledního čtvrtletí
    2,021,000
    2,573,000
    2,940,000
    4,095,000
    Jak vidíte,nedá moc práce ty ukazatele,které Vám chybí zjistit.Vy jste do toho ČEZu nějak zamilovaný.Zrovna ho začala nakupovat masa ve velkém.Omezovat se pouze na český trh je nebezpečné.Už jen kvůli tomu,kolik tu máme titulů.Slabá nabídka.Část portfolia do určitého titulu,který dobře znám klidně,ale argumentovat tím,že měnové riziko je příliš vysoké všude jinde než v ČR,je blbost.Nezapomeňte,že kursové riziko podstupuji i v případě,že investuji v korunách.A kursy jsou dvousečná zbraň.Co platilo donedávna,už neplatí.Třeba přišla správná doba investovat pro změno dollary.Po bitvě je každý generál.

    Odpovědět

  • Marek

    22 srpna, 2008

    V našich končinách lze využít pouze Franklin India, Parvest India nebo Parvest Brazil.

    Odpovědět

  • Jiří

    22 srpna, 2008

    Dobrý den pane Traxlere. Jsem pouze laik, ale zato vášnivý čtenář vašich článků a komentářů.
    Možná by jste mi mohl pomoct s urovnáním si myšlenkových pochodů, protože v tom mám trošku zmatek.
    Nedaří se mi porovnat to, co píšete v těchto článcích o LCF s tím, co píšete ve svých článcích o tvorbě portfolia.
    Mám na mysli tyto články.
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/id-21/
    a hlavně
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/id-23/
    V druhém uvedeném článku (o akciové složce portfolia) píšete, že:
    1) „Vyspělé trhy (USA, západní Evropa, Japonsko a Austrálie) by měly tvořit většinu portfolia. Jejich vývoj bývá stabilnější.
    Kromě nižší volatility nabízí vyspělé trhy také vyšší dividendy.
    Naproti tomu více volatilní emerging markets by měly být pouze doplňkem akciové složky portfolia.
    Investoři jsou dnes ze všech stran masírováni pohádkovými zisky fondů obsahujících v názvu slova jako BRIC, Emerging Markets, Latin America, Asie ex Japan, Eastern Europe a jiné.“
    2) „Pasivní portfolio by mělo být zaměřeno především na large cap instrumenty, avšak je dobré část kapitálu investovat i do menších firem.“
    Vaše definice LCF v článcích o LCF vypadá velmi podobně jako definice akciové složky vašeho pasivního portfolia, cituji:
    „LCF přiřazuji nižší zhodnocení, jelikož jde o široce diverzifikovanou akciovou investici prostřednictvím několika akciových fondů
    zejména na rozvinutých trzích a do velkých společností (typu Microsoft, Coca-Cola apod.), zároveň i nižší volatilitu.“
    A teď ten problém.
    Pokud bych tedy LCF mohl nahradit dvěma EM instrumenty (na B+I), pak bych se stejnou logikou
    (protože (vaše) definice LCF mi připadá téměř identická s (vaší) definicí akciové složky portfolia) mohl akciovou složku vašeho pracně vybudovaného portfolia v dřívějších článcích
    nahradit těmito dvěma EM instrumenty, neboť podle vás „Pro finální porovnání zda LCF, nebo B+I, je nejpodstatnější,
    která akciová složka přinese na dvacetiletém horizontu vyšší zhodnocení. Pravděpodobnost, že to bude B+I je poměrně vysoká.“
    Možná pletu jabka s hruškama, ale vnesl jste mi do toho chaos.
    Já tu totiž vidím spor. Na jedné straně (váš článek o budování akciové složky portfolia) píšete,
    že EM by měly být jen doplněk porfolia a na druhé straně, že (podobně definované) portfolio (LCF)
    je možné („pokud mi nestačí plus minus 5 – 7 % anualizovaného výnosu“) nahradit individuálně nastaveným programem pravidelného investování do dvou EM (B+I) instrumentů.
    Nebo se zeptám ještě takto:
    Proč bych se tedy měl při vytváření svého portfolia vůbec zabývat regionálním rozložením akci,
    když „Pravděpodobnost, že B+I přinese na dvacetiletém horizontu vyšší zhodnocení je poměrně vysoká“.
    Vím, že jste na komentářích k článkům o LCF (např. http://investujeme.cz/clanky/life-cycle-programy-co-jsou-zac-a-pro-koho/nazory/)
    vyčerpal hodně energie a v žádném případě nemám v úmyslu vás nějak popichovat.
    Děkuji za vysvětlení

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    Dekuji za vynikajici dotaz k veci. Odpoved je celkem jednoducha. Zminovane clanky o stavbe portfolia se tykaly dlouhodobeho pasivniho dynamickeho portfolia a jednorazove investice. Tento se zabyva dlouhodobymi pasivnimi dynamickymi pravidelnymi investicemi.
    Je velky rozdil mezi portfoliem pro jednorazove investice a portfoliem pro pravidelne investice. U pravidelnych totiz do hry vstupuje cost-average efekt zminovany v clanku. Ale ten s postupem casu klesa, proto je pak take dobre postupne portfolio rozsirovat.
    Samozrejme je potreba pri konstrukci portfolia zohlednovat zakladni investicni cile, jako cilove zhodnoceni, investicni horizont, akceptovatelne kratkodobe poklesy, mozne ztraty…
    Dale je obrovsky rozdil mezi portfoliem, ktere je sestaveno jako pasivni treba na 20 let a portfoliem, se kterym se planuje aktivne pracovat. To si clovek muze dovolit uplne jine investice.
    Staci takhle? Ony ty rozdily nejde zrovna strucne popsat. Jen popis toho pasivniho dlouhodobeho dynamickeho portfolia pro jednorazove investice byl na mnoho dilu.
    Pro lepsi pochopeni mohu jeste doporucit tyto dva clanky, trochu se v nich dotykam problematiky, co ovlivnuje konstrukci portfolia:
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/id-53/
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/id-57/

    Odpovědět

  • Jiří Popelka

    22 srpna, 2008

    Děkuji za odpověď. Myslím, že už se mi rozsvítilo 🙂
    Když jsem si tento článek přečetl znovu, tak jsem to tam našel.
    např.
    – „Vliv cost-average efektu ale s postupem času klesá. Zejména se podívejte na vývoj B+I v období od desátého do patnáctého roku. De facto už jen kopíruje vývoj akciových trhů. Proto bych osobně v tuto dobu už dávno měl více diverzifikované portfolio než jen Brazílie a Indie.“
    – „Zcela jinak bych postupoval u jednorázové investice, třeba brazilské ani indické akcie bych v takovém případě dnes nevolil.“

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    V poradku. Ja jsem vazne rad, ze jste dotaz polozil. Zvolil bych ho dokonce jako nejpodstatnejsi a nejvecnejsi dotaz mesice. 😉
    On si to stale malokdo uvedomuje, ze ruzne situace vyzaduji odlisne investicni strategie. Pak se clovek akorat usmiva na otazku: „Do ceho byste dnes investoval?“ ;-))

    Odpovědět

  • Anonym

    22 srpna, 2008

    Jane Traxlere, tenhle článek je obsažný a skutečně něco objektivně pravdivě říká. Děkuji za něj!

    Odpovědět

  • Lukáš Skopálek

    22 srpna, 2008

    ano, pravdivy je. Nikdo nevi co bude za 20 let a proto jsou to jen teorie, pravdepodobnosti a nejistota. A proto bych na vítenou příčku umístil životní pojištění Dynamik od České pojišťovny, protože se dokáže přizpůsobit životní situaci klienta a v našich fondech klienti ziskali za poslednich pet let 75 % hodnoty navíc. A to se vyplatí.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 srpna, 2008

    Ahoj Honzo, začínám si už pomalu zvykat na to, že i když máš pro svá tvrzení jen velmi málo informací, nebojíš se porovnávat neporovnatelné a prognózovat neprognózovatelné.
    POROVNÁVÁNÍ INVESTIČNÍCH STRATEGIÍ
    —————————————————
    Hned z počátku ti chci říci, že tak jako mi připadá nerozumné porovnávat fondy jen z pohledu výkonnosti, stejně tak mi připadá i nerozumné porovnávat (a to nejen z pohledu výkonnosti) pravidelné investice do LCF s pravidelnými investicemi do fondů zaměřených na brazilský a indický trh. Prostě se jedná o klasické porovnávání jablek s hruškami. Ale budiž, beru to tak, že ses zaměřil jen na outperformanci jedné investiční strategie oproti druhé.
    RIZIKO A VÝNOS
    ————————
    Tvrdíš, že pravděpodobnost vyššího zhodnocení, za předem daných podmínek (rebalancovaní i realokaci), je u pravidelné investice do fondů zaměřených na B+I. Tady bych se na chvíli zastavil. Chápu, že tvůj odhad bude asi založen na prostém předpokladu, že EM rostou výrazně rychleji než vyspělé trhy, ale nemyslíš si, že by stálo za to napsat, že ne všechny ekonomiky u rozvíjejících zemí rostou a i nadále porostou stejně rychle. Docela by mě zajímalo, zda ta tvá strategie (investice do dvou trhů) počítá i s rizikem nesprávného výběru? A to nejen z důvodu kurzovního, ale i měnového, systémového, likvidního a politického rizika. Tím spíš, když se bavíme o velmi dlouhém horizontu cca 20 let. Jaká je podle tebe současná úroveň vlády a zákonů potažmo finančních trhů v B+I? Co veřejné finance, zadlužení, inflace…? Viděl jsi úroveň korupce v těchto zemích? Vidím, že počítáš s vysokým výnosem, ale jak počítáš s bezpečností investovaného kapitálu? Nikde jsem si nevšiml, že bys do svých výpočtů zahrnul i tato další důležitá rizika a jejich dopad na outperformanci jedné investiční strategie oproti druhé. Ne nadarmo se investice do rozvíjejících trhů považují za více rizikovou. Nevyhýbám se investicím zaměřených na B+I, není to špatný nápad, ale musí se aplikovat s rozumem.
    VÝBĚR A SPRÁVA FONDŮ
    ———————————
    Dále u tvého porovnání narážím na další problémy. Stejně jako v případě LCF je výběr toho správného fondu více či méně dílem náhody a dle mého názoru je tedy mnohem důležitější zvolit správnou strategii než-li pokoušet šťastnou ruku. Nebo si myslíš, že bude stačit si jednoduše vybrat jakýkoliv fond zaměřený na B+I? Zde je podle mě práce pro investičního poradce (výběru fondů na základě investičního profilu, horizontu, cíle, kvality správy atd.) nebo pro investiční společnost. V obou případech jsem ale spíše skeptický. Investiční společnost nevybírá nejlepší fondy s přiměřenými náklady a často se zaměřuje jen na fondy z vlastní rodiny. Na druhou stranu je však schopna nabídnout profesionální správu spolu s nejrůznějšími způsoby rebalancovaní a realokace (od jednoduchých až po velmi komplikované). Investiční poradce může být při výběru toho správného fondu nezávislý, ale už nebude schopen se o klienta dlouhodobě postarat (každý rok rebalancovat a postupně realokovat své portfolio) a pravděpodobně nebude ani schopen nabídnout profesionální správu investic. Otázkou pak stále ještě zůstává, zda se vůbec vynaložená snaha a náklady s ní spojené klientovi vyplatí.
    JE KOMBINACE B+I SKUTEČNĚ RIZIKOVĚJŠÍ NEŽ LCF?
    ————————————————————————-
    No a poslední komentář je ke způsobu tvé analýzy. Očekával jsem, že provedeš poctivou analýzu a porovnáš zjištěné výsledky se svým modelovým příkladem. Místo toho jsem se jen setkal s analýzou, která jen obsahuje více vlastních subjektivních pohledů než těch objektivních, založených na pečlivé analýze a nestranném úsudku. Dále mě překvapilo, jak si odhadl pravděpodobnost vyššího zhodnocení u fondů zaměřených na B+I. Prostě si jen dole umístnil tabulku, která zobrazuje tvé subjektivní očekávání a tečka. Stejně tak jsi přistoupil i k volatilitě fondů zaměřených na B+I. Nebýt zmínky, že nezávislost těchto trhů může snížit celkovou volatilitu B+I, tak bych si myslel, že jediné na čem záleží je jen míra předpokládaného zhodnocení. Přitom právě volatilita, hraje důležitou roli nejen při odhadu očekávaného výnosu, ale i odhadu pravděpodobnosti úspěšnosti dané strategie. Shrnu-li to, vezmeme-li v úvahu nejen výše uvedená rizika, ale i předpokládanou vyšší volatilitu fondů zaměřenou na brazilský a indický trh, tak ti tvá strategie i ti tvůj odhadovaný o polovinu vyšší průměrný dlouhodobý výnos ani nemusí stát za to, aby ti kompenzoval rizika, kterým se při investici do LCF můžeš vyhnout.
    Na závěr bych rád dodal, že i když jsem si vědom toho, že strategie „kup a drž“ spolu s pravidelnou a dlouhodobou investicí výrazně snižuje riziko špatného načasování nákupu akcií i to, že růst trhů může v dlouhodobém měřítku převážit zvýšené riziko, tak stále nikde nemáme záruku, že právě pravidelná a dlouhodobá investice do fondů zaměřených na brazilský a indický trh bude v dlouhodobém horizontu tím nejlepším investičním rozhodnutím.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 srpna, 2008

    Slavo, ja uz nevim, jak jinak to napsat, abys me pochopil. Vpodstate na vsechno uz mas mou odpoved jak v diskuzi pod clankem o LCF, tak v tomto dvoudilnem clanku.
    Nevim, do jake miry znas brazilsky a indicky trh, ale kazdopadne casem k obema publikuji regionalni analyzu, mozna pak porozumis, proc rikam, co rikam. Zaroven jeste jednou zduraznuji, je to pouze priklad, dalo by se jich najit vice.
    Nemluvim o jakychkoliv EM. Ba naopak, EM, ktere by do tohoto konceptu zapadaly, moc neni. Nepodsouvej mi prosim neco, co vubec netvrdim. Zadny predpoklad, ze EM rostou vzdy rychleji. To je hodne mylna predstava spousty lidi.
    Rizika jsou zahrnuta v pravdepodobnosti. Mozna mas jina ocekavani nez ja a tabulku pravdepodobnosti bys sestavil jinak. To netusim.
    Jinak v clanku nic neprognozuji, pouze uvadim pravdepodobnost, kterou ruznym scenarum prirazuji. Grafy vyvoje (a potazmo i kalkulovane vynosy atd.) jsou pouze simulace pro snadnejsi pochopeni, ne prognoza.
    Myslim, ze porovnavam porovnatelne. Jen nadpis jsem nezvolil zrovna stastny, protoze nejde rict, ze jedno je lepsi nez druhe. Ale jde pomerne jasne rict, zda pro danou situaci bude lepsi pouzit to a nebo ono. Kdyz pouziji prirovnani Richarda Siudy z nasi puvodni diskuze, nejde rict, jestli je lepsi ferrari, nebo octavka. Ale lze dojit k pomerne jasnemu zaveru, ze pro zavod na brnenskem okruhu bude lepsi zvolit ferrari.
    Analyzovanim historickych dat se zabyva statistika. Ja se ale venuji investovani a ne statistice. A investuji na zaklade ocekavani, ne na zaklade historie. Ocekavani jsou vzdy subjektivni.

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    24 srpna, 2008

    Honzo,
    asi Váš ušlapou, ale do té doby máte mou bezvýznamou podporu:-)
    Chápu argumenty pana Kožúška, každý investiční poradce si musí především krýt záda a udělat řádnou analýzu, ve které odhalí všechna rizika a nezpomene je vypsat tučnými písmeny, aby byl z obliga.
    Ovšem pokud mám racionální a konzistentní plán (a Vaše návrhy považuji za obé), řídím se heslem Phillipa Vorndrana: „…našel jsem investiční příležitost, o které jsem přesvědčený, a kterou ostatní lidé kolem mě nevidí, tudíž mám velkou pravděpodobnost slušného zhodnocení…“

    Odpovědět

  • Anonym

    24 srpna, 2008

    Honzo, ten článek nepíšeš jen pro mě, ale i pro ostatní čtenáře 🙂 Má reakce byla na to, že i když máš pro svá tvrzení jen velmi málo informací, nebojíš se porovnávat neporovnatelné a prognózovat neprognózovatelné.
    Brazilský a indický trh neznám. Nějaké dostupné informace mám z internetu a něco i z jiných zdrojů. Přesto nerozumím důvodu tvé otázky (nebo poznámky): „Nevím, do jaké míry znáš brazilsky a indicky trh…“ Předpokládám, že nejsi expert na všechno (bez narážky). Každý z nás zná něco jiného a proto se tu sekáváme a diskutujeme. Makroekonomickou a regionální analýzou se zabývají ekonomové (popř. analytici trhů) a pokud se jedná o tvou regionální analýzu, tak tu by měli nejčastěji provádět experti z daných zemí. Mám nějakou představu o analýze a myslím si, že ty taky. Stačí trochu „zagooglovat“ anebo si přečíst něco z Patrie, Atlantiku atd. Jinak, nemám nic proti tvé regionální analýze, rád si ji i přečtu, ale tvůj článek o tom, že individuální pravidelná a dlouhodobá investice do fondů, zaměřených jen dva trhy do B+I je lepší než pravidelná a dlouhodobá investice do LCF, mě přiměl reagovat.
    Dále, EM ti nepodsouvám. Napsal jsem přece: „Chápu, že tvůj odhad bude [asi] založen na prostém předpokladu, že EM rostou výrazně rychleji než vyspělé trhy, ale nemyslíš si, že by stálo za to napsat, že ne všechny ekonomiky u rozvíjejících zemí rostou a i nadále porostou stejně rychle.“ Docela by mě zajímalo, jak dokážeš odhadnout, že zrovna tyto dva trhy se budou po dobu dvaceti let vyvíjet lépe než celé portfolio LCF? O co se vlastně opíráš? O historická data nebo správnost a konzistentnost své makroekonomické a regionální analýzy (popř. obojí)? Taky by mě zajímalo, jestli si uvědomuješ, jaká je míra spolehlivosti tvého odhadu, že investice zaměřená jen na dva trhy do B+I je lepší než pravidelná a dlouhodobá investice do jakéhokoliv LCF?
    K riziku se stavím tak, že ho vždy poměřuji s výnosem. Jednak z pohledu racionálního investora a pak i z pohledu statistiky. Uvědomuji si, že je celá řada dalších rizik, která se snažím eliminovat pomocí „inteligentní diverzifikace“. Dále se dá říci, že se snažím hledat efektivní portfolio (při dané úrovni rizika, maximální možný výnos). Třeba to někdy spolu rozebereme.
    Co se týká toho, že nic neprognózuješ, ale pouze uvádíš pravděpodobnosti, tak s tím nesouhlasím. Celý tvůj článek je více prognózování než o výpočtu pravděpodobnosti.
    Myslím, že porovnáváš neporovnatelné. Investiční strategie LCF není zaměřena především na výnos, ale i na ochranu investovaného kapitálu. Je to takový kompromis, který může být ještě více vylepšen. To samé se o investici zaměřenou po celou dobu jen na trhy B+I říci nedá. Zde se nejedná o racionální investování, ale o sázku na outperformanci (nadvýnosu) jedné investiční strategie oproti druhé. Pojedeš sice v rychlejším Ferrary, ale vlivem špatného stavu vozovky a počasí můžeš skončit v příkopě. Já nevím jaká bude cesta a ani co mě při ní potká za počasí a tak si raději vezmu Octavii. Alespoň tak nějak by podle mě měl uvažovat racionální investor. Jiná věc je samozřejmě to, že mi nebude daný odhadovaný výnos stačit, ale i tak bych neměl zapomínat na to, že za vyšší výnos obvykle platíme vyšším rizikem, které se nám v konečném výsledku nemusí ani vyplatit. Schválně zkus mi napsat, kde je podle tebe hranice mezi investováním a sázením?
    Analyzováním historických dat se zabývá například i fundamentální analýza a makroekonomická i regionální analýza je její součástí.
    Předem ti děkuji za odpověď jak na mé předchozí tak i na mé současné otázky. Tvé odpovědi nějak nemohu nalézt a tedy prosím o konkrétní příklady s tvým komentářem. Tvé odpovědi mě velmi zajímají.
    Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    24 srpna, 2008

    No a ja Ti znovu odpovidam, ze si myslim, ze porovnavam porovnatelne a neprognozuji. Je to bezny rozhodovaci proces za pomoci odhadovane pravdepodobnosti. Ta se presne spocitat neda, lze ji pouze odhadovat a takovy odhad bude vzdy subjektivni.
    V clanku je taky dost jasne napsano, ze pokud chce nekdo dlouhodoby vynos ze sporeni cca 6%, tak nema ani smysl nad nicim jinym nez LCF uvazovat. Kdo chce ale vic, tak tomu jsou zase LCF na dve veci.
    Lisime se v pristupu, to bude asi hlavni duvod, proc si tak casto nerozumime a ztracime tu cas diskutovanim, ktere nikam nevede. Ty vychazis od rizika a k nemu hledas maximalni vynos. Ja vychazim od cileneho vynosu a k nemu hledam minimalni riziko.
    Takze jsem obrazne receno ochotny riskovat, ze skoncim v prikope, za cenu toho, ze mam sanci dostat se do cile. Ovsem pouze v pripade, ze je pravdepodobnost dosazeni cile znacne vysoka a pravdepodobnost, ze skoncim v prikope, naopak velmi mala (alespon z meho pohledu). Pokud by tomu tak nebylo, vzdal bych se cile.
    Tvuj pohled je ale asi jiny, riziko, ze skoncis v prikopu se Ti jevi prilis velike, takze radeji zvolis octavku, kde je riziko, ze skoncis v prikope nizsi. Zaroven se tim ale vzdavas sveho cile, protoze je predem temer jasne, ze s octavkou dojedes jen do poloviny trate.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 srpna, 2008

    Ahoj Honzo, to že se něco stane a nebo nestane nelze spočítat, ale to co můžeš určit je pravděpodobnost výskytu daného jevu. Asi by bylo dobré, kdyby ses znovu podíval na tento link…
    http://www.investujeme.cz/clanky/trzne-neutralni-strategie/nazory/10781/
    Určitě existuje lepší model než LCF. Navíc i tolerance k riziku a potřeby jsou u každého jiné. Poukazuji však na tvou spekulaci, tj. zaměření se na outperformanci (nadvýnosu) dvou fondů zaměřených na trhy B+I, nad trhy na které se zaměřují LCF. Proč spekulaci jsem už popsal výše.
    Nevycházím od rizika. Efektivní portfolio je o něčem úplně jiném a v tom se asi rozcházíme. Takže můj pohled je jiný (dokonce i jiný než uvádíš).
    Jinak čas diskutováním tu ztrácím(e), protože na své otázky nedostávám odpovědi.
    Sláva

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    25 srpna, 2008

    Vážený pane Kožúšku,
    z diskuze výše vycházíte jako obhájce LCF, ale tuším, že jím nejste.
    Já sám sdílím podobný názor na LCF jako Honza Traxler, ale v zásadě si myslím, že Vaše názorové rozdílnosti nejsou tak velké, jak vypadají.
    Vezmu to na názorném příkladu. Snadno se setkáte s klientem, který dává „na důchod“ 10.000,-/měsíčně do LCF. Řekněme 45 letý, úspěšná vyšší střední třída. Pčijde Vám to jako ptimální řešení?
    Pokud by Honza Traxler ustoupil od své teze I+B a řekněme poskytnul variantu kvalitněji sestaveného diverzifikovaného portfolia (budete souhlasit, že sestavením LCF jednou IS nutně získávám kompromis průměrnosti?), budete souhlasit, že překoná LCF?
    Dále z toho, co píšete vyplývá, že podceňujete Honzu Traxlera, že by mohl svým klientům poskytnou kvalifikované investiční doporučení. Myslíte, že řídit doporučení podle „analytiků“ z atlantiku a podobným společností je lepší? (Kolik stohů papíru bylo popsáno o vývojích odhadů cílových cen a opět jsem toho svědkem. Šroubování nahoru před propadem a snižování na dně)
    Můžete snad ještě jednou krátce a přesně vyjádřit, v čem Vám přijde strategie univerzálních LCF lepší než individuální diverzifikované portfolio? Já si taky dovolím jeden příměr: Na trati Aš-Jablunkov soutěží na spotřebu (náklady) dvě oktávky o stejném obsahu. Jedna má manuální převodovku a druhá je automatická. Může ta automatická dosáhnout nižší spotřeby?

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    25 srpna, 2008

    Vážený pane Kožúšku,
    z diskuze výše vycházíte jako obhájce LCF, ale tuším, že jím nejste.
    Já sám sdílím podobný názor na LCF jako Honza Traxler, ale v zásadě si myslím, že Vaše názorové rozdílnosti nejsou tak velké, jak vypadají.
    Vezmu to na názorném příkladu. Snadno se setkáte s klientem, který dává „na důchod“ 10.000,-/měsíčně do LCF. Řekněme 45 letý, úspěšná vyšší střední třída. Pčijde Vám to jako ptimální řešení?
    Pokud by Honza Traxler ustoupil od své teze I+B a řekněme poskytnul variantu kvalitněji sestaveného diverzifikovaného portfolia (budete souhlasit, že sestavením LCF jednou IS nutně získávám kompromis průměrnosti?), budete souhlasit, že překoná LCF?
    Dále z toho, co píšete vyplývá, že podceňujete Honzu Traxlera, že by mohl svým klientům poskytnou kvalifikované investiční doporučení. Myslíte, že řídit doporučení podle „analytiků“ z atlantiku a podobným společností je lepší? (Kolik stohů papíru bylo popsáno o vývojích odhadů cílových cen a opět jsem toho svědkem. Šroubování nahoru před propadem a snižování na dně)
    Můžete snad ještě jednou krátce a přesně vyjádřit, v čem Vám přijde strategie univerzálních LCF lepší než individuální diverzifikované portfolio? Já si taky dovolím jeden příměr: Na trati Aš-Jablunkov soutěží na spotřebu (náklady) dvě oktávky o stejném obsahu. Jedna má manuální převodovku a druhá je automatická. Může ta automatická dosáhnout nižší spotřeby?

    Odpovědět

  • Anonym

    25 srpna, 2008

    Zdravim Vas, Honzo,
    jen chci pro jistotu jeste jednou (i kdyz uz to opakuji aspon podesate) zduraznit, ze B+I je pouze priklad, ze je mozne i s malou castkou jako jsou 2tis mesicne pouhym pasivnim investovanim na zaklade trvaleho prikazu (tedy bez jakekoliv aktivni prace s portfoliem, bez rebalancovani, bez siroke diverzifikace atd.) s vysokou pravdepodobnosti dosahnout lepsich vysledku nez prostrednictvim LCF. Tedy tvrdim, ze existuje jednoduche, srozumitelne a dostupne reseni i pro sirokou verejnost, je-li cilove zhodnoceni nad 6% p.a., kde uz LCF tezko mohou slouzit.
    Jsem sice zastancem aktivniho pristupu a siroke diverzifikace, sam tak investuji a podobne pracuji i s vetsinou zakazniku… ale to bohuzel neni jednoduche, ani srozumitelne, ani dostupne siroke verejnosti (a jeste bych dodal, ze u malych castek to neni ani financne, ani casove efektivni). To si muze dovolit nekdo, kdo se investovanim aktivne zabyva, a nebo nekdo, kdo vyuziva sluzeb nejakeho schopneho investicniho poradce (treba Vas, nebo pana Kozuska).
    Kazdopadne dekuji za Vasi podporu, vazim si toho. 😉
    Hezky vecer

    Odpovědět

  • Anonym

    27 srpna, 2008

    Dobrý den pane Bartoši,
    jen krátce, není mi zrovna nejlépe.
    LCF mají své místo na trhu, stejně jako jiné produkty. Jde jen o to porovnávat porovnatelné a pokud možno správně. Tedy má reakce nebyla ani tak zaměřena na obhajobu LCF, jako spíše na nedostačující analýzu autora článků.
    Stejně tak mým úmyslem nebyla snaha podceňovat pana Traxlera, ale pouze poukázat na to, že ne všechno je černobílé a pravidelná investice do dvou trhů se nemusí příliš vyplatit. Portfolio, které má sloužit k zajištění penze, ale přitom je zaměřeno hlavně na výnos, nepovažuji za portfolio racionálního investora.
    Otázka toho co je optimální řešení je velmi individuální. Já jsem obecně více nakloněn globální diverzifikaci portfolia, která by na rozdíl od investice do dvou EM mohla vykazovat nižší volatilitu a přiměřený zisk. Dokonce si myslím, že tento zisk může být i na dlouhodobém horizontu vyšší než v případě investice do dvou EM. Velmi bude záležet i na schopnostech portfoliomanažerů.
    Kdyby tedy pan Traxler ustoupil od své teze a poskytnul variantu kvalitněji sestaveného diverzifikovaného portfolia asi bych tolik neprotestoval.
    K sestavení LCF jednou investiční společností jsem se už vyjadřoval. Myslím si, že na LCF je ještě co dost zlepšovat. Odpovím protiotázkou: „Myslíte si, že investiční společnosti se už nebudou dále podílet na kvalitě portfolia i správy aktiv v případě LCF?“
    Na vaši otázku: „Myslíte, že řídit doporučení podle „analytiků“ z Atlantiku a podobným společností je lepší?“ Jsem už přece odpovídal tím, že makroekonomickou a regionální analýzou se zabývají ekonomové (popř. analytici trhů) a pokud se jedná o regionální analýzu, tak tu by měli nejčastěji provádět experti z daných zemí. Posouzení doporučení je opět individuální a kvalita analýzy je dána nejenom znalostmi, ale i zdrojem informací.
    Individuální diverzifikované portfolio se může lépe přizpůsobit vašim potřebám. LCF mohou nabídnout profesionálnější správu investic. Těžko říci co bude lepší

    Odpovědět

  • Jan Bartoš

    27 srpna, 2008

    Dobrý den pane Kožúšku,
    souhlasím, že každý považuje za efektivnější jiné řešení. Já to vnímám tak, že klient bude po 20-ti letech počítat výnos a nebude se starat, jaká volatilita byla po cestě.
    K investičním společnostem. Myslím si o nich všechno, jen ne, že by dokázali přinést nadvýkonnost pro klienta proti trhu. A už vůbec ne u univerzálního produktu. Tady mluví Vaše statistiky a chování fondů proti indexům zcela jasně. Tedy individuální rozložení může alespoň doufat, že se pokusí o nemožné:-)
    Co se týče těch analýz, tak s Vámi souhlasím. Ale když se podíváte na dnes zveřejnenou analýzu z forexu, je to to, co máte na mysli? Kolik je těch skutečně věrohodných analýz, které si neuděláte sám, nebo hodně mastně nezaplatíte?
    Myslím, že chápu ten nesoulad mezi Vámi a Honzou. Tvrdíte, že efektivní tvorba portfolia je na základě modelu z historických dat. Já osobně hodně dám na historická data, ale zasazená do makroekonomického kontextu a soudobého prostředí. Vezměme třeba české dluhopisy, ty prodělali jedinečný vývoj, do jisté míry neopakovatelný, nemůžu je přeci soudit pořád stejnou optikou.(mění se volatilita i výnos v souladu se změnou prostředí). A naopak, když v tom portfoliu mohli být před 5-ti lety, proč by v něm dnes na stejné místě nemohli být dluhopisy východnější? Efekt bude dost pravděpodobně stejný.
    s pozdravem JB

    Odpovědět

  • Anonym

    27 srpna, 2008

    Dobrý den pane Bartoši, opět jenom krátce.
    \“Když se podíváte na dnes zveřejněnou analýzu z Forexu, je to to, co máte na mysli?\“
    Ne. Později se k tomu vrátím.
    \“Tvrdíte, že efektivní tvorba portfolia je na základě modelu z historických dat. Já osobně hodně dám na historická data, ale zasazená do makroekonomického kontextu a soudobého prostředí.\“
    Má odpověď (viz. analyzování historických dat)
    Očekávaný vývoj v budoucnosti, bez potřebných informací, bych nazval spekulací. Riziko, které tyto spekulace přinášejí, lze kontrolovat pomocí rozumné diverzifikace. Ať chceme nebo ne, historická data (A OKOLNOSTI, KTERÉ JE PROVÁZEJÍ) nám pomáhají se lépe rozhodnout. Je to trochu podobné jako v případě tipování ve sportu.
    S pozdravem S.Kožúšek

    Odpovědět

  • Anonym

    25 srpna, 2008

    No a jsme zase tam, kde jsme byli… analyzovani historickych dat… k cemu je pravdepodobnost vyskytu daneho jevu?… Ze kdyz tomu tak bylo uplynulych dvacet let, ze je velka pravdepodobnost, ze to tak bude i nasledujicich dvacet let?
    Ne, takove \“analyzy\“ opravdu nepovazuji za smysluplne.
    Nevim, co myslis pojmem \“efektivni portfolio\“, ale muzes se o tom nekdy rozepsat. Rad si poctu.
    Pokud jsem Ti na nektere Tve otazky doslovne neodpovedel, tak asi presneji odpovedet nedovedu. Jeste muzes pokud chces vsechny nezodpovezene dotazy vypsat jako cislovany seznam. Ja se pak ke kazdemu samostatne vyjadrim.

    Odpovědět

  • Anonym

    27 srpna, 2008

    Ahoj Honzo, ptáš se k čemu je analyzování historických dat? K tomu, že historická data, se nedají popřít, mají své důvody a závěry z nich vyvozené lze i aplikovat v praxi (třeba pravděpodobností výskytu nějakého jevu). Dále si mohu například na historických datech vyzkoušet, jak by fungovala ta či ona uváděná investiční strategie v minulosti. Možností využití je celá řada a příkladů víc než dost.
    Když se bavíme spolu o té pravděpodobnosti, tak bych se tě rád zeptal, jak se ty rozhoduješ v případě nejistých výsledků? Házíš si korunou a nebo si prostě řekneš, jdeme do toho, vždyť ono už to nějak dopadne? Ne, takové \“analýzy\“ opravdu nepovažuji za smysluplné.
    Pod pojmem efektivní portfolio myslím (stačí si „zagooglovat“): „Efektivní portfolio je pak takové portfolio, které při daném středním výnosu minimalizuje riziko (resp. při daném riziku maximalizuje střední výnos). Výběr konkrétního portfolia záleží na vztahu investora k riziku. (www.mesec.cz)
    Pokud chceš na některé mé otázky odpovědět obejdeme se i bez číslovaného seznamu. Hned v prvním mém příspěvku máš několik otázek, na které by snad šlo přesněji odpovědět.
    Sláva

    Odpovědět

  • Anonym

    27 srpna, 2008

    a) analyzovani historickych dat
    To je pekne, ze si muzu spocitat pravdepodobnost vyskytu jevu v minulosti, ze si muzu vyzkouset, jak by to fungovalo v minulosti apod. Hlavne ze se mi to pak hodi v praxi, kde neinvestuji do minulosti, ale do budoucnosti. Ja nerikam, ze je zcela k nicemu sledovat historicky vyvoj. Co se Ti ale snazim porad rict, ze za daleko podstatnejsi povazuji ocekavany vyvoj v budoucnosti.
    b) pravdepodobnost – nechapu otazku
    Jiste jsou jen dane a smrt, v investovani neni nic jisteho. Prave proto se rozhoduji na zaklade pravdepodobnosti. 100/0 nebude nikdy.
    c) efektivni portfolio
    Tak to je snad normalni.
    Vidis, ja kdyz se na Tvuj prvni prispevek podivam, tak jsem presvedceny, ze jsem na vsechny vyslovene otazky odpovedel. Cili jeste jednou. Nenachazis-li na nektere odpoved, tak je cislovane vypis. Ja vazne nevim, na jakou odpoved cekas.
    P.S. Mrzi me, ze se tady takhle „hadame“. Nejhorsi na tom je, ze si stale dokola meleme svou a stale dokola jeden druheho nechapeme. Vypis otazky, ja Ti k nim jednotlive vypisu odpovedi a pak to radeji uzavreme s tim, ze proste bud mame jiny nazor a nebo se nechapeme. Jeden druheho nepresvedcime. Tohle neni odborna diskuze, to je dohadovani a ja v nem nechci dal pokracovat, nic pozitivniho to neprinasi.

    Odpovědět

  • Anonym

    27 srpna, 2008

    a) analyzování historických dat
    Očekávaný vývoj v budoucnosti, bez potřebných informací, bych nazval spekulací. Riziko, které tyto spekulace přinášejí, lze kontrolovat pomocí rozumné diverzifikace. Ať chceme nebo ne, historická data (a okolnosti, které je provázejí) nám pomáhají se lépe rozhodnout. Je to trochu podobné jako v případě tipování ve sportu.
    b) pravděpodobnost – nechapu otazku
    Reakce byla na způsob tvého výpočtu. Můj přístup je jiný.
    c) efektivni portfolio
    Tak zde se shodnem?
    1.)Zajímalo by mě, zda ta tvá strategie (investice do dvou trhů) počítá i s rizikem nesprávného výběru? A to nejen z důvodu kurzovního, ale i měnového, systémového, likvidního a politického rizika. Tím spíš, když se bavíme o velmi dlouhém horizontu cca 20 let.
    2.)Jaká je podle tebe současná úroveň vlády a zákonů potažmo finančních trhů v B+I?
    3.)Co veřejné finance, zadlužení, inflace…?
    4.)Viděl jsi úroveň korupce v těchto zemích?
    5.)Vidím, že počítáš s vysokým výnosem, ale jak počítáš s bezpečností investovaného kapitálu?
    6.)Myslíš si, že bude stačit si jednoduše vybrat jakýkoliv fond zaměřený na B+I?
    7.)Zajímalo by mě, jak dokážeš odhadnout, že zrovna tyto dva trhy se budou po dobu dvaceti let vyvíjet lépe než celé portfolio LCF?
    8.)Když se bavíme spolu o té pravděpodobnosti, tak bych se tě rád zeptal, jak se ty rozhoduješ v případě nejistých výsledků?
    Mám pocit, že se s tebou nehádám, pouze jsem s tebou v některých věcech nesouhlasil. Nakolik bude naše diskuze odborná, záleží i na tobě. Nebudu tě tlačit, svůj názor jsem si řekl a tím to můžeme považovat za uzavřené.

    Odpovědět

  • Anonym

    28 srpna, 2008

    ad a) Tady nekdo mluvi o ocekavani bez informaci??? Informace neznamena historicky vyvoj. Ano, historie pomaha, ale neni urcujici. A ty okolnosti byvaji daleko dulezitejsi nez samotna analyza historickych dat. Nehlede na to, ze je casto lepsi se poucit z vyvoje jinde, kde okolnosti byly srovnatelne.
    ad c) To nevim a uz to ani nechci resit, protoze uz jsem v nasi debate totalne zamotany… chvili mi to prijde, ze mluvime o tom samem a chvili ze jeden o voze a druhy o koze.
    ad 1) jak jsem psal: zahrnuto v tabulce pravdepodobnosti
    a jak jsem psal: mozna vidis potencial a rizika B+I jinak a tabulku pravdepodobnosti bys sestavil jinak
    ad 2-4) jak jsem psal: bude na Brazilii i Indii samostatna regionalni analyza
    ad 5) = otazka 1 (pokud ne, tak ji spatne chapu)
    ad 6) Vzhledem k tomu, ze zrovna na tyto dva trhy je nabidka fondu v CR hodne uzka a zaroven jde ve vsech pripadech o velmi kvalitni fondy… ano, za momentalni nabidky si myslim, ze je mozne zvolit kterykoliv.
    ad 7) Stoprocentne to odhadnout nelze, ale v tabulce pravdepodobnosti uvadim, s jakou zhruba pravdepodobnosti ocekavam, ze tomu tak u celkoveho vysledku v pripade pravidelneho investovani bude. (A zduraznuji, v pripade pravidelneho investovani!) Jak? Na zaklade informaci a ocekavani, ktere o techto trzich mam. Vice viz casem regionalni analyzy.
    ad 8) Stale nechapu otazku, protoze nevim, co si predstavujes pod pojmem nejisty vysledek a nevim, jakou situaci mas na mysli. Zkus prosim uvest konkretni priklad.
    Ja Ti svuj nazor take opakuji stale dokola a nikam to nevede. Proste tahle nase debata asi nema reseni. A kolikrat uz ani nevim, o cem ze to vedeme spor. Kdyz si to prectu podruhe a potreti, jsem z toho jen vic a vic zmateny. Asi uz jsem tak unaveny, ze je to nad me schopnosti Te pochopit.
    Takze dobrou noc 😉

  • Anonym

    30 srpna, 2008

    Ahoj Honzo, je tu ještě někdo kdo nerozumí tomu co jsem napsal v odstavci \“a\“? :-))
    Ale teď vážně, není třeba už nic rozebírat. Nejsem sice příliš spokojen s tvými odpověďmi (v některých případech nejsou žádné), ale nic ti nezazlívám. Spor se týkal tvé spekulace, tj. zaměření se na outperformanci (nadvýnosu) dvou fondů zaměřených na trhy B+I, nad trhy na které se zaměřují LCF. Proč spekulaci jsem už popsal výše.
    Jinak taky už mám pocit, že jsme v kruhu a tak ho opouštím.
    Sláva

  • Anonym

    24 srpna, 2008

    Statistika k 21.8.2008 – http://www.sweb.cz/Miroslav.Pitak/statistika.htm
    – vytvořena samostatná statistika regionu SRN = hlavní německé akciové indexy (DAX 30, DivDAX, MDAX, SDAX, TecDAX) + sektorové indexy DAXsector
    Americké hypotéční banky mi začínají připomínat dinosaura před vyhynutím, na roční bázi index Dow Jones U.S. Mortgage Finance klesl o závratných 91,2%.

    Odpovědět

  • Zdenál

    27 srpna, 2008

    Dobrý den. Je přirozené, že názory se v niancích liší. Jinak by měl našinec obavy o již tak křehkou demokracii … 😉
    K věci: Obě pozice mají své plusy a minusy. Pokusit se je plnohodnotně srovnat dle mne dobře nelze. Budete si dopisovat donekonečna. Jsou to možnosti vedle sebe, nikoliv jako substitut jedná za druhou. Investování jednotlivců bylo, je a bude O STYLU, pocitu, dílčí technice, osobních preferencích… rozhodně bych si netroufal říct, že A je jasně lepší a B je jasně horší na horizont třeba 20 let…. Nelze efektivně porovnávat různé styly, taková debata nemá konec, proto myslím, že nedojdete vcelku logicky k nějakému konsensu. Je to o vztahu k riziku a to zde srovnatelné není. Jen můj názor. B+I mají určitě našlápnuto na vyšší potenciál – ovšem s jinak rozloženým legal rizikem, geografickým rizikem, politickým rizikem, rizikem, nemocí, pandemií, katastrof, zbloudilých střel ….. Čímž neříkám, že rozvinuté ekonomiky jsou ušetřeny, nicménmě LCF mají portfolio přece jen více napříč …. Můžeme místo toho uvažovat globalní OPF s nižšínmi náklady, ale vyšší potřebou „starání a zamykání““. Proč 12 % u B+I – a ne 12,5% nebo 10,3% nebo 14,96% % ročně ???? (nejde o odpověď, jen o zamyšlení ….). Stejně jako očekávání u rozvinutých zemí vychází „jen“ z historických zkušeností…..
    Jde o porovnání dvou zemí vůči více rozloženému portfoliu. Vždy to bude o subjektivních preferencích, pocitech, přístupu k rozkladu risku … a debaty budou nekonečné. Osobně bych to zkusil – ale ne „plný knedlík B+I měsíčně“ v horizontu třeba 25 let. Latinskou Ameriku s převahou Brazilie (ne solo Brazilie) a Asii s viditelným podílem Indie (ne solo Indie). Věřil bych celkem Marku Mobiovi, bez sáhodlouhého předplácení a nešlo by tam vše. Stejně tak vedle sedící soused to může cítit jinak a možná dopadne lépe. ….
    Dle mne diskuse nemá konec a konsens a vlastně ani jednoznačné opodstatnění, protože jde o dva odlišné styly a který bude lepší – na to budeme znát odpověď za 10-20-30 let …. Že moc průměruji a ředím ???? A znal tu někdo před 20 lety AIDS ?? – toť má odpověď …. kdo dnes tvrdí, že je to URČITĚ dobře nebo URČITĚ špatně – ten věští z koule, kterou nemá ……. Jak říkám – plná shoda názorů by byla „divná“ …. 😉

    Odpovědět

  • Anonym

    31 srpna, 2008

    Dobrý den Zdenále, vaše názory si vždycky rád přečtu. Nicméně řekl bych, že jsem už na něco podobného sám poukazoval a to při diskuzi s panem Traxlerem.
    Napsal jste: „Investování jednotlivců bylo, je a bude O STYLU, pocitu, dílčí technice, osobních preferencích…“
    Hned z počátku ti chci říci, že tak jako mi připadá nerozumné porovnávat fondy jen z pohledu výkonnosti, stejně tak mi připadá i nerozumné porovnávat (a to nejen z pohledu výkonnosti) pravidelné investice do LCF s pravidelnými investicemi do fondů zaměřených na brazilský a indický trh…
    Stejně jako v případě LCF je výběr toho správného fondu více či méně dílem náhody, a dle mého názoru je tedy mnohem důležitější zvolit správnou strategii nežli pokoušet šťastnou ruku. Nebo si myslíš, že bude stačit si jednoduše vybrat jakýkoliv fond zaměřený na B+I? Zde je podle mě práce pro investičního poradce (výběru fondů na základě investičního profilu, horizontu, cíle, kvality správy atd.)
    Napsal jste: „Latinskou Ameriku s převahou Brazílie (ne sólo Brazílie) a Asii s viditelným podílem Indie (ne sólo Indie).“
    Nevím, možná bych se i trochu obával, vzájemné provázanosti ekonomik v Latinské Americe a stejně tak i v Asii. Při správném výběru by to však mohl být dobrý nápad.
    Napsal jste: „…kdo dnes tvrdí, že je to URČITĚ dobře nebo URČITĚ špatně – ten věští z koule, kterou nemá“
    Naprostý souhlas 🙂
    Víc nechci psát, moc bych se opakoval.
    Pěkný den
    Sláva

    Odpovědět

  • Zdenál

    2 září, 2008

    Dobrý den, pane Slávo – Vy jste svým způsobem klasa, pan Traxler je svým způsobem klasa, pan Hanzl je svým způsobem klasa, pan Piták je svým způsobem klasa, pan Záruba je svým způsobem klasa, pan Bartoš je svým způsobem klasa, …. atd., atp. … ať už poradce či neporadce, každý je v něčem silný a v něčem naopak. Je to takové klišé, ale opravdu je strašně těžko porovnávat, co je lepší, pokud nehodnotíte jen čistě nominální náklady, poplatky ….. Je důležité, kdo sedí před Vámi jako klient a co vlastně chce řešit. Jestli chce řešit, aby měl za 15-20 let nějaké prostředky na opravu domu, který dnes buduje a řeší dnes i hypo, tak budiž – šel bych klidně ostře B+I (pokud to ten člověk mentálně snese), protože dům se dá prodat při krizové variantě a dožít ve 2+1, sic s nadáváním, ale snad důstojným dožitím. Pokud řeší peníz na penzi a aby nelámal denně rohlík do kafe, poněvadž na víc nemá …. víc bych ředil, takže globál + část do LA + část do Asie s podílem Indie …. Vycházel bych z důležitosti a nahraditelnosti a „oželitelnosti“ cíle toho člověka, který dává peníze …. při těžko nahraditelném cíli bych to jen „kořenil“ EM, při přece jen více nahraditelném cíli bych šel více vabank, pokud to ale ten dotyčný snáší.
    Takže proto si myslím, že ta debata má efektivnější závěr vždy v momentě, kdy vím, co konkrétně danou investicí mám řešit (nakolik „naharaditelný“ a „oželitelný“ cíl) a jak odvážný je investor. Jinak – viz jinde. Držím vám palce, já bych od začátku týdne dva „úředníky“ natvrdo propustil (sakra a to je teprve úterý), být majitelem firmy, kde dělají. Ale to je jiná věc, nejen v poradenství …. Pěkné babí leto !

    Odpovědět

  • Anonym

    3 září, 2008

    Zdravim Vas, Zdenale,
    uz se mi moc nechce to dale rozvadet, ale dovolim si kratce reagovat. Myslim, ze v jadru se shodneme, do znacne miry s Vami souhlasim. Ale v par vecech vidim odlisnosti.
    Mam dojem, ze asi moc nerozlisujete mezi jednorazovymi a pravidelnymi investicemi. Je muj dojem spravny? Ten samy dojem mam i u Slavy. Ale mozna se pletu.
    Ja mezi nimi rozlisuji velmi. Treba v pripade pravidelnych investic umyslne preferuji jeden vybrany trh (akcii apod) nez balicek v podobe celeho regionu, sektoru apod. Rekl bych obecne uzkou diverzifikaci. Tedy v dobe, kdy hraje podstatnou roli cost-average efekt. U jednorazovych investic nikoliv.
    Jeste bych se Vas rad zeptal na jedno. Take podobne jako Slava vidite u B+I vyrazne vyssi riziko nez u LCF? Pisete „ostre, pokud to mentalne snese“. (Jen pripominam, bavime se o pravidelnych investicich.) Jestli jste dva, tak to znamena, ze bud je muj pohled spatny, nebo mame velmi rozdilne mineni o trzich B+I, nebo to nedovedu vysvetlit, abyste me chapali.
    A posledni vec, podobne jako u Slavy, i z Vaseho textu mi vyzniva, ze primarne vychazite od rizika. Je to tak?
    Ja vychazim od cileneho vynosu, uz jsem se to snazil jednou v diskuzi vysvetlit, musim se vsak vejit do mezi akceptace rizika, jinak nezbyva nez snizit ze svych cilu, nebo prijmout vyssi riziko.
    P.S. Berte to ciste jako dotazy ze zvedavosti. Zajima me to, v cem se nase pohledy lisi. Se Slavou jsme se dostaly k „cyklicke chybe“, nebo aspon ja se v tom tak ztracim. Mozna mi Vas pohled nektere veci ujasni. Dekuji.
    Hezky den

    Odpovědět

  • Anonym

    7 září, 2008

    Ahoj Honzo, reaguji už jen na tvé poznámky. To, že něco preferuješ ještě neznamená, že je to správné. Tvůj dojem, že moc nerozlišujeme mezi jednorázovými a pravidelnými investicemi je založen jen na tvém pohledu na věc, který podle mého názoru podceňuje diverzifikaci portfolia u pravidelných investic.
    Jinak to, co si nedovedeš vysvětlit už zde podle mě velmi dobře popsal Zdenál. Stejně tak jsem ti i já napsal jak se rozhoduji při sestavování portfolia. Tedy znovu, primární není riziko, ale vztah mezi výnosem a rizikem.
    Sláva

    Odpovědět