Pátek 23. června. Svátek má Zdeňka.

Finanční poradenství: Má nováček nárok na omluvu?

Kvalita finančního poradenství závisí především na lidech. Systém kontroly a dohledu nad poradci může odhalit mnohá „zvěrstva“, ale zdaleka nemůže odhalit veškeré nekvalitní poradenství. Kvalita poradenství roste se zkušenostmi. Co ale s nováčky? Jak mají získat zkušenosti?

Nejrychleji se lidé naučí plavat, jsou-li vhozeni do vody. Stejným způsobem postupuje naprostá většina finančně poradenských společností se svými nováčky – běž a raď. Praxe a zkušenosti tímto způsobem získané pak vedou poradce ke světlejším zítřkům… ale co jejich první klienty?

Nad poradcem v multilevelových společnostech by v prvé řadě měl ostřížím zrakem dohlížet jeho vedoucí. Ovšem… dvakrát, možná třikrát s nováčkem zajde na schůzku, předá mu část svých zkušeností, ale pak je začínající poradce odkázán sám na sebe. Jeho nadřízený pak možná kontroluje sestavené plány a doporučené produkty, možná si ale mne ruce, jak se nováčkovi daří prodávat provizně zajímavé IŽP.

S přibývající praxí se poradce vypracuje buď na velmi dobrého prodejce, který je schopen prodat téměř cokoli téměř komukoli, nebo na velmi dobrého finančního poradce, který je schopen porozumět klientově situaci a navrhnout mu optimální řešení. Ideální je kombinace obého, která však bývá vzácná.

Začínající poradci… co s nimi?

Chce-li člověk pracovat jako finanční poradce ve společnosti nabízející placené finanční poradenství, musí prokázat dostatečné znalosti, zkušenosti a komunikační dovednosti. Praxi může získat buď ve finančních institucích, nebo v jiných finančně poradenských společnostech. Případně je přijat na zaškolení a zpočátku se učí.

U multilevelových finančně poradenských společností je mnohdy přijímán kdokoli. Ano, vždyť každý má nějaké známé a příbuzné, a přes nováčka lze „obsloužit“ alespoň tento okruh klientů. Začne-li ale nový poradce tímto způsobem, zpravidla velmi rychle také končí.

Než začne nový poradce pracovat, absolvuje několik školení, získání povinných registrací je jen formalita a už je vyslán do terénu. Má-li štěstí, je pod dohledem a odborným vedením. Nemá-li… plav.

Poradenství začátečníků tak není zdaleka optimální. Co s tím? Zpřísnění legislativy? Požadavek praxe či minimálního dosaženého vzdělání ekonomického směru? Nebo to nechat být s vědomím, že klient je svéprávný, a když koupí, tak je to jeho – problém?, starost?, chyba?, blbost?…

Finančních poradců je potřeba masa… ale

Zadluženost českých domácností a peníze ležící převážně na běžných účtech (nyní se přesouvají alespoň na účty spořící) svědčí o potřebnosti rad v oblasti osobních a rodinných financí. Svědčí o tom též průzkumy finanční gramotnosti.

Poradců je tedy třeba jako soli, a nelze spoléhat na placené poradenství, které může být kvalitnější a může pracovat s levnějšími produkty. Velké množství lidí jsou schopny obsloužit multilevelové společnosti. Jsou ale schopny zajistit dostatečnou kvalitu finančního poradenství?

Co je to „dostatečná kvalita finančního poradenství“? Pro někoho je dostatečné jen to nejlepší. Pro jiného je dostatečné, pokud stav po návštěvě poradce je lepší než před jeho návštěvou. Jaký je váš názor?

Tento editorial zakončuji mnohem větším množstvím otázek než odpovědí. Nejsem, nebyl jsem a ani se nechystám být finančním poradcem. Nejen mne ale zajímá názor finančních poradců na uvedené otázky. A názor klientů finančních poradců.

Může být finanční poradenství nováčků kvalitní?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

7 komentářů: “Finanční poradenství: Má nováček nárok na omluvu?”

  1. Marry napsal:

    Kvalita poradcovství v začátcích záleží nejen na společnosti, ale i na jeho manažerovi a na něm samém. Vidím to u svých kolegů – každý začínal jinak. Se mnou třeba manažer na schůzky nechodil, měla jsem ho asi u třech, a když jsem viděla výsledek, odmítla jsem jeho další „pomoc“ v tomto směru. Příliš se snažil ukázat mi, jak se to má dělat, málo se zajímal o to, že má před sebou klienta. A mělo to spoustu dalších much. Také informačně mě mnohokrát zmátl a já byla ta, kdo si to potom musel vyříkávat se svým svědomím nebo i s pobouřeným klientem. Těžko říct, co z toho je horší. Bylo to náročné, ale naučilo mě to víc přemýšlet a brát v potaz jen informace, které se mi donesly ze tří různých zdrojů ve stejné podobě – častokrát nám totiž řekne každý něco jiného. Spoustu informací ani nemáme kde jinde získat než ptaním se manažerů a starších kolegů. To všechno vede zkrátka často k tomu, že naše práce zpočátku připomíná spíš prodej jednoho či dvou produktů (a na provizích přitom nesejde, je to prostě o tom, co nás na začátku naučí) než poradenství. Po několika měsících v businessu ale vím o hodně víc a taky jsem se dost změnila, změnila jsem přístup a některé zvyky a zpětně se dívám na všechno, co jsem doposud udělala. Ano, byly tam chyby. A nemusely tam být. Ale nějak se začít musí a když je nováček kontrolován manažerem (a nevázne mezi nimi komunikace), když má jeho společnost kvalitní vzdělávací systém a když on sám je dobře vychován, pak by na tom první klienti neměli být o nic hůře než ti další.

  2. Jan Majer napsal:

    Když redaktoři finančních příloh dávají dohromady (nebo opisují jeden od druhého) desatero rad „Jak si vybrat finančního poradce“, jedno z prvních doporučení zní: „Zajímejte se, jaké má poradce zkušenosti. Radit si nechte jen od odborníka s dlouholetou praxí.“ Každý zkušený poradce ale někdy začínal a své zkušenosti musel získat u klientů…

    Více v článku Finanční poradci na startovní čáře na FINMAG.CZ (http://www.finmag.cz/clanek/1103/)

    • Petr Stuchlík napsal:

      Honzo, já vím, že chceš zvednout návštěvnost finmag.cz aspoň na úroveň Investujeme (=na dvojnásobek). Petr Zámečník nemá problémy se skrytou reklamou finmagu a na rozdíl od finmagu diskuse necenzuruje, takže vesele vkládej dál.
      Ale prosím v zájmu našich čtenářů: Dělej to aspoň trochu inteligentně a nenuceně. Uznej, jakou má Tvůj příspěvek informační hodnotu? Žádnou :-). BTW: V případě zájmu se dohodni na umístění placené a označené reklamy s Martinem Slapničkou, rádi finmagu pomůžeme.

      • Jan Majer napsal:

        Petře, pan Zámečník v článku vznesl několik podnětných otázek, na které jsem sám před časem hledal odpovědi. V době publikování mého materiálu nebyla ještě u nás diskuse, takže jsem moje náměty hodil do placu sem na Investujeme.cz. Čekal jsem věcnou diskusi, ne nakládačku od majitele webu.

        Odkazem (na víc jsem po ránu neměl čas) jsem chtěl přispět do diskuse, to je celé. Ať se propadnu zpátky do Fincentra, jestli jsem to myslel jinak. Podobným způsobem se návštěvnost webu nezvedne ani o fous, to přece víš.

        Ostatní tvoje výpady nebudu komentovat. Tvrzení o návštěvnosti si bude moci brzy kdokoli ověřit v oficiálních výstupech Netmonitor.cz, kde jsou vedeny oba weby. Všiml jsem si, že nevynecháš jedinou příležitost zopakovat někde, že na Finmag je cenzura. Jasně, a já jsem cenzor. Podobné stupidní výměny názorů zcela mimo téma tam nenajdeš. Nemyslím si, že je to špatně.

  3. bývalý OVB napsal:

    Se mnou za prvními klienty můj vedoucí nechodil.
    Než jsem se naučil dělat rozumně nastavená portfolia, prodával jsem pouze jen IŽP. Vedoucí mi přesně vštěpoval ty známé „pravdy“
    1. klient je ochráněn před exekucí
    2. investování přes pojišťovnu je bezpečnější než přímo do fondů. Ještě teď si vzpomínám, že často uváděl Kiyosakiho „tání společných fondů“, kdežto pojišťovna, která je zajištěna svou zajišťovnou, nikdy nepadne a klient nikdy nepřijde o své peníze a další podobný kydy.
    Prostě jsem byl vypatlanej bouchač, který vedoucímu všechno baštil a ještě dnes se stydím , že jsem tehdy ve svých 30 letech neměl víc rozumu.
    Snad jsem to alespoň v dalších letech napravil-:)

    • ex-GST napsal:

      Rád bych doplnil, že pohádky o ochraně před exekucí prostřednictvím investic přes IŽP roznášeli sami školitelé z partnerských finančních domů a musím se přiznat, že jsem to své nováčky učil též až do té doby, než se na investujeme.cz objevil článek, který tento mýtus vyvracuje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.