Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Finanční poradci: Vyděláváte moc? Pozor na DPH!

Úspěšní finanční poradci se často mohou dostat do situace, kdy jim nezbude nic jiného než se povinně registrovat k dani z přidané hodnoty. Agenda související s daní z přidané hodnoty sice není až tak složitá, ale spíše se hodí pro účetní nebo daňové specialisty. Jaké podmínky musí finanční poradci splnit, aby se registraci k DPH vyhnuli?

Při překročení obratu jednoho miliónu korun se musí finanční poradci registrovat k DPH

Každý poplatník vyvíjející ekonomickou činnost se od začátku podnikání stává podle zákona o dani z přidané hodnoty osobou povinnou k dani. Co to znamená? Sice se to ze samotného označení poměrně těžko dovozuje, ale zjednodušeně řečeno jde o subjekt, který není plátcem DPH, ale v případě překročení některých limitů daných právě zákonem o DPH se jím povinně stává.

Skutečností, které mohou z neplátce DPH učinit povinně plátce, je více (například pořízení zboží ze zahraničí nebo z jiného členského státu apod.), avšak nejčastější příčinou povinné registrace finančních poradců bývá překročení hranice obratu (zjednodušeně příjmů) jeden milión korun za dvanáct měsíců.

Není činnost jako činnost: Finanční poradce musí sledovat druh svojí činnosti

Spočítat si příjmy za bezprostředně po sobě jdoucích dvanáct měsíců je asi to nejjednodušší a nebylo by nutné o tom psát žádný článek. Pro pochopení celé podstaty problému se musíme podívat na pohled zákona o DPH na druh činnosti vykonávané finančními poradci. Konkrétně jde o § 54 a 55, které se věnují finančním činnostem (§ 54) a pojišťovacím činnostem (§ 55).

V praxi finančního poradenství jde nejčastěji o následující činnosti:

pojišťovací zprostředkovatel nebo pojišťovací agent
zprostředkovatel penzijního připojištění
zprostředkovatel stavebních a hypotečních úvěrů
investiční zprostředkovatel

Výše uvedené činnosti (nejen ony, zákon ve finanční činnosti pracuje s mnoha dalšími) patří do skupiny osvobozených plnění bez nároku na odpočet daně. Zjednodušeně řečeno se to dá vysvětlit tak, že ani plátci daně z přidané hodnoty nemusí z uskutečněných plnění daň uplatňovat (jde o osvobozenou činnost), ale zase si nemohou uplatnit žádnou daň na vstupu použitou na tato osvobozená plnění.

A co si z výše uvedeného může odnést finanční poradce, který balancuje na hranici povinné registrace?

Hlídejte si obrat jeden milión a zvažte ostatní ekonomické aktivity vedle osvobozených

Představme si typického finančního poradce dnešních dnů. Kromě poradenské činnosti klientům, kdy například sestavuje osobní finanční plán klientovi, žije v dobrém slovy smyslu na bázi provizí za zprostředkování finančních a investičních produktů (viz vysvětlení výše optikou zákona o dani z přidané hodnoty). Skoro by se dalo říci, že provize nebo meziprovize patří k hlavním druhům příjmů finančního a investičního poradce.

Vedle toho může poradce vykonávat jakýkoli jiný druh podnikání – například zprostředkovat výhodný prodej automobilu a inkasovat zprostředkovatelskou provizi, která nepatří do skupiny osvobozených činností bez nároku na odpočet. Možností se samozřejmě nabízí více.

Máte pouze osvobozené činnosti: Obrat jeden milión můžete klidně překročit

Pro vazbu na povinnou registraci k dani z přidané hodnoty musí finanční poradce neustále sledovat hranici jednoho miliónu. Neplatí to za kalendářní rok, ale vždy za bezprostředně po sobě jdoucích dvanáct kalendářních měsíců. To má jedinou výjimku – pokud veškeré jeho příjmy (bez jediné výjimky i například pouze v řádech stokorun) patří do skupiny finančních a pojišťovacích činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet, tak se nemusí (a ani to nelze; finanční úřad v takovém případě neprovede ani dobrovolnou registraci) registrovat k dani ani v případě, že jeden milión bude překonán o jakoukoli částku.

V momentě, kdy se vedle osvobozených ovšem vyskytne jakýkoli příjem, který nespadá do této kategorie, automaticky musí dojít k registraci (při překročení hranice miliónu Kč) a v tomto případě i k relativně velmi složité administrativě v oblasti DPH.

Žádost o registraci do 15 dnů od konce měsíce

Pokud jste si jisti, že společně s osvobozenými plněními uskutečňujete i ostatní plnění neosvobozená (např. ekonomické poradenství, zprostředkování v obchodu apod.), tak byste si měli každý měsíc dělat něco jakou součet obratu za posledních dvanáct měsíců. Nepřekročíte-li jeden milión, tak pokračujte dále jako neplátci. V případě, že překročíte, tak navštivte nejpozději k 15 dni následujícího měsíce finanční úřad a zaregistrujte se. Plátcem se stanete od začátku třetího měsíce po měsíci, kdy jste dosáhli stanoveného obratu.

Být plátcem DPH sice není žádnou potupou, spíše naopak. Bohužel je s tím spojena v tomto případě extrémně vysoká administrativa a spíše to je potom na objednávku u účetní firmy. Finanční poradci by si tedy měli vše s předstihem rozmyslet a buď držet obrat pod jedním miliónem, anebo mít příjmy pouze z osvobozených druhů činností. Při nedodržení těchto podmínek se jim totiž DPH se všemi důsledky nevyhne.

Jste plátci DPH?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

19 komentářů: “Finanční poradci: Vyděláváte moc? Pozor na DPH!”

  1. Leviathan napsal:

    Dobrý den, prosím Vás mám jeden dotaz: Teoreticky – s.r.o., výdělek více než 1 000 000 vydělaných při 12 po sobě jdoucích měsících přičemž by hlavní podnikatelská činnost byla činnost zprostředkovatelská (povinné ručení, úvěry, pojištění majetku aj.) – stává se daný subjekt plátcem dph? Respektive spadá zprostředkovatelská činnost do plátcovství dph?

  2. Radim K. napsal:

    Panove, skoncil jsem s touto praci na hl. prac. pomer. Co mam ted udelat? Kam se vsude mam jit odhlasit? na financak, spravu sp i na zp? Diky, jeste jsem s podnikanim nikdy nekoncil a to uz podnikam temer 5 let, ale ted nevim, kam jit, diky moc.

    • Petr Šafránek napsal:

      Končíte úplně s podnikáním, nebo budete podnikat jako vedlejší činnost? To je dost podstatné.

      • Radim K. napsal:

        Uplne. I kdyz v budoucnu mozna rozjedu jine podnikani.

        • Petr Šafránek napsal:

          Pokud máte nějakou živnost, tak na živnostenském úřadě pozastavit. Pokud máte zvláštní podnikatelská oprávnění (investiční nebo pojišťovací zprostředkovatel), tak zrušit (nelze pozastavit). Pak vše oznámit finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně (změní se Vám placení záloh). Za rok 2008 budete ovšem muset podat daňové přiznání i oba přehledy (zdrav. a soc. poj.), protože ke změně dochází v průběhu zdaňovacího období.

          • Radim K. napsal:

            Predmetem mam zprostredkovani obchodu a sluzeb. A mam pouze licence od CNB na pojistovnictvi a investovani, za ktere jsem platil 4tis. Takze to neni zvlastni podnikani? Takze staci pouze zrusit na zivnostenskem urade a zajit nahlasit na sp a zp, ze jsem prestal podnikat? Zmeni se na tomhle postupu neco, kdyz hned zacnu od pristiho mesice pracovat u zamestnavatele?

  3. Vladimír Zdražil napsal:

    Přiznám se, že nemám zkušenosti z těchto MLM struktur (neznám jejich metodiku), ale můj „daňový postoj“ je následující. Předpokládám, že meziprovizi si mezi sebou vyúčtovávají vedoucí struktury s pracovníkem z nižší úrovně. Jinými slovy, že nejde o přímý finanční tok mezi finanční institucí a vedoucím divize. V takovém případě by byl režim stejný jako jsem psal v článku. Jestliže ale jde o vazbu, že vedoucí inkasuje nějakou meziprovizi od nižšího pracovníka, tak takové plnění nepovažuji za osvobozené a dle mého názoru by tam mělo být 19procentní DPH.

    • Petr Šafránek napsal:

      Vážený pane Zdražile, je to úplně jinak. V legálním MLM nedochází k žádnému účtování ani toku peněz mezi jednotlivými spolupracovníky. Vše se vždy děje mezi „centrálou“ a každým spolupracovníkem. Jedině tam existuje také smluvní vztah, ve kterém má vyplácení provize právní podklad. Jde tedy o dělenou provizi, kdy „centrála“ inkasuje za konkrétní smlouvu provizi od finančního domu, část si ponechá a zbytek podle přesně daných pravidel rozúčtuje a vyplatí do sítě. To znamená, že každá meziprovize má jasný původ ve zprostředkování konkrétního finančního produktu a jde tedy o příjem od DPH osvobozený.
      Problém může nastat, pokud si „vedoucí“ a „podřízení“ v MLM začnou svévolně něco mezi sebou účtovat. Například si „vedoucí“ pronajme kancelář a účtuje „podřízeným“ měsíčně za její užívání. To už je příjem neosvobozený, a jak správně píšete, pokud má „vedoucí“ obrat přej 1MIO, je povinen se registrovat jako plátce DPH….
      Pokud se tedy účastníci MLM drží toho, co jim organizuje „centrála“ a nezačnou si mezi sebou svévolně cokoliv vyplácet, mají pouze příjmy od DPH osvobozené (samořejmě pokud současně nepodnikají v jiném oboru).

      • Vladimír Zdražil napsal:

        Já s vámi souhlasím a myslím si, že jsem i v tomto duchu reagoval. Že jsem nikdy nepracoval v MLM a tudíž neznám to jak tečou provize, za to se nestydím a zároveň jsem to i do příspěvku napsal.

        • Petr Šafránek napsal:

          OK, v žádném případě Vám nevyčítám, že jste nepracoval v MLM, pouze jsem uřesnil, že nejde o finanční toky uvnitř struktur.

    • Jaroslav Krabec napsal:

      Přímý finanční tok je mezi finanční institucí a zprostředkovatelskou firmou. Provize dělí firma. Vedoucí inkasuje meziprovizi od zprostředkovatelské firmy za to, že pracovník z nižší úrovně jeho struktury uzavřel s klientem smlouvu. Na této smlouvě je uvedená pouze zprostředkovatelská firma a pracovník z nižší úrovně ten,který smlouvu uzavřel. Vedoucí i pracovník z nižší úrovně pracují pro zprostředkovatelskou firmu jako samostatné právní subjekty na základě smluv o obchodním zastoupení. Mezi vedoucím a pracovníkem z nižší úrovně neexistuje písemní smluvní vztah.

      • investor napsal:

        to máte pravdu, mezi „vedoucím“ a „podřízeným“ neexistuje žádný smluvní vztah – na druhé straně je to svým způsobem absurdní, když vedoucí buzerují své podřízené nebo na ně přinejmenším tlačí, aby bouchali a bouchali investička. Přitom by měl právo si „vyskakovat“ spíš podřízený, který nosí nadřízenému a centrále nemalé peníze.

        • Jan Nový napsal:

          takovej malej Švarcsystém. Zažil jsem to v jedné pojišťovně – práva podnikatelů, povinnosti OSVČ. Takhle to v některých pojišťovnách a MLM funguje.

          • Petr Šafránek napsal:

            Pojišťovací i investiční zprostředkovatel je přímo v zákonech definovám jako OSVČ, není to tedy žádný Švarcsystém, jako třeba sekretářka na živnostenský list….

          • Jarolímek napsal:

            Ale i ve Švarcsystému je to o vztahu OSVČ na jedné straně a zákazníka na straně druhé. OSVČ si může stanovit cenu a zákazník ji buď akceptuje nebo ne. Tato svoboda naprosto odpadá v MLM. Např. si představte, že po půl roce spolupráce s poradenskou firmou XYZ požádate centrálu o zvyšení provize, protože jste právě zjistili , že váš kamarád, který dělá pojišťováka u Kooperativy na živnostenský list, má za tu samou smlouvu dvojnásobnou provizi. Centrála Vás pošle do pr…., vy využijete svého práva dát výpověd, ale nemůžete dál po dobu dvou v pojišťovnictví pracovat tak jako tak kvůli konkurenční doložce. To je tedy podnikáníčko.

            • Jan Bartoš napsal:

              Dobrý večer pane Jarolímku,

              pokud si Vás s někým nepletu pracujete pro OVB?

              s pozdravem JB

  4. Jaroslav Krabec napsal:

    Chci Vám položit stejné otázky, jaké jsem položil panu Šafránkovi ve Vašem článku http://investujeme.cz/clanky/financni-poradci-a-danove-priznani-pausal-nebo-skutecne-vydaje/ Kam má zařadit vedoucí struktury (u MLM) příjmy z meziprovizí, tj. příjmy z činnosti svých ,, podřízených,,? Jsou tyto příjmy osvobozené od DPH? Setkal jsem se totiž i s jiným názorem než uvádí pan Šafránek ve své odpovědi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.