V minulosti jsme naše členství ve Visegrádské čtyřce vnímali pomalu jako ponižující, ale situace ukazuje, že toho máme s Maďarskem, Polskem a Slovenskem pořád hodně společného.
Platí to i o soutěžení, kdo a v čem předběhne toho druhého. Ještě nedávno bylo cílem hlavního závodu přijetí eura. Jak je dnes vidět, nešlo ani tak o soutěž jednotlivých ekonomik, ale o ambice jednotlivých politiků a politických stran, které byly zrovna u moci.
V Polsku a na Slovensku se po posledních volbách nová vládní garnitura necítí vázána sliby předchozích vlád, v Maďarsku dnes o termínu rozhodují voliči-demonstranti, u nás bývalá vláda usoudila, že levicový volič raději před cestou do ciziny navštíví směnárnu, než aby přišel o možnost navštěvovat úřad se žádosti o sociální dávku, a nová vláda nemá sílu navíc než na boj o přežití.
Optimistická nálada v celém regionu se během několika týdnů změnila v pesimistickou. Analytikům investiční banky Merrill Lynch je to málo a v souvislosti s maďarskými událostmi dále varují před přílišným optimismem některých investorů.
Osobně to nevidím tak černě. Jen to posiluje mé přesvědčení o nutnosti pustit do kapitálových investic novou čerstvou krev. Přijetí Rumunska a Bulharska do evropské unie v příštím roce může být inspirací při výběru jejich teritoria.
REKLAMA
Reflex č. 40/2006
