Pondělí 20. srpna. Svátek má Bernard.

Editorial ze dne 5.2.2007

V pátek Honza Majer svým článkem inicioval velmi zajímavou diskuzi ohledně důchodové reformy. Rád bych využil příležitosti. Na tento web chodí převážně lidé, kteří mají zájem o finance. Pojďme společně hledat možná řešení.

Pomožme našim zákonodárcům. Bez námětů od lidí z praxe se neobejdou. Jestli chceme důchodovou reformu zrealizovat, musíme ji nejdříve pomoct vymyslet.

Zhruba před rokem jsme s kamarády založili Klub podnikatelů s přidanou hodnotou. Cílem klubu je kromě jiného přispět k řešení penzijního systému posilováním vlastní zodpovědnosti lidí, jak vystihuje naše motto „Vezměte odpovědnost do vlastních rukou“.

Našli bychom mnoho možností, jak se zajistit na postproduktivní věk. Bezpochyby nejjednodušší variantou je naspořit si dostatečný kapitál a z něj posléze čerpat rentu, případně nakoupit akcie a dluhopisy a žít z dividend, resp. úrokových prémií.

Podobně lze koupit nemovitost a pronajímat ji. Našli bychom i mnoho jiných způsobů. Ovšem je toto celoplošné řešení? Kolik lidí bude schopno postarat se samo o sebe, zajistit se dostatečně na důchod? A co s těmi, kteří to nezvládnou?

Chceme se vrátit o století zpátky, kdy i lidstvo žilo podle Darwinova systému výběru druhů – silnější přežije? Nebo je správné aplikovat sociální politiku – „schopnějším“ brát a „méně schopným“ dávat?

Asi budeme muset najít rozumný kompromis. Kompromis, který umožní schopnějším vzít odpovědnost do vlastních rukou, ale zároveň bude všem ostatním garantovat dostačující důchody. Důchodová reforma musí řešit několik problémů zároveň:

1) Jak financovat důchody současným důchodcům?
2) Jak změnit systém pro dnešní mladou generaci (řekněme do 35 let)?
3) Jak postupovat u střední generace, která již delší dobu do systému přispívá a zároveň nebude mít dostatek času, aby si novým systémem zajistila slušný důchod?

Nabízí se poměrně jednoduché, avšak pro nynější mladou generaci a minimálně ještě jednu následující generaci finančně velmi nákladné řešení. Jedna složka pojistného na sociální pojištění by šla na financování stávajících důchodů. Druhá pak na financování vlastního důchodu.

Ta druhá část by mohla mít více variant – od státem garantovaných fondů, kde by výše důchodu byla pevně daná, až po čistě kapitálově-tržní. Hlavní problém však vidím v tom, že dnešní již (dle mého názoru) neúměrně vysoké odvody na sociální pojištění sotva financují stávající důchody.

Z toho vyplývá, že celá druhá složka pojistného by se musela odvádět navíc nad rámec dnešních odvodů. A to si radši nechci ani představovat. Jak to vidíte vy? Dovedeme tu společně vymyslet nové podněty pro tolik potřebnou penzijní reformu?

39 komentářů: “Editorial ze dne 5.2.2007”

  1. Michal Kára napsal:

    Zkusme se na to podivat jinak. V soucasne dobe, pokud vim, zivi jeden obcan v produktivnim veky pul duchodce. Tedy, presneji receno, vytvari hodnoty pro sebe a pro pul duchodce. Pokud se pomer zmeni za par let na 1:1, tak bude vytvaret hodnoty pro sebe a pro jednoho duchodce.

    Z toho vyplyva nekolik veci (predpokladejme, ze duchodce disponuje nasporenymi penezi, t.j. nebavime se o prubeznem systemu):
    1) Pokud nebude rust produktivity dostatecne velky, aby za tu dobu stoupla o 1/3, dojde ke snizeni zivotni urovne.
    2) Podle meho nazoru musi nutne dojit ke zvyseni ceny prace (bude mene pracujicich a vice duchodcu, co nepracuji a jen poptavaji).

    Z toho mi vychazi, ze jen setreni neni v masove mire resenim, protoze co nasetrite vam z velke miry sezere inflace kvuli stoupajici cene prace. A navic nizkoprijmovi obcane mohou setrit absolutne a hlavne i relativne mene, nez viceprijmovi a nedokazi nasetrit tolik, aby si mohli zaplatit praci druhych v duchodu.

    Takze nejlepsi duchodovou reformou jsou masivni odpocty z dani na deti,

    • Anonym napsal:

      Já jsem neplodný a šance abych měl biologicky vlastní děti je cca 30%, v nejhorším využijeme sperma od dárce. Ale co NAVRHUJETE těm párům kde je neplodná i žena a kde není možné mít děti, adopci? Mimochodem, umělé oplodnění nás bude stát odhadem 140 000 Kč, potom co si platíme zhruba 12 let ZP, a zku…… stát na léčbu mužské neplodnosti nepřispívá ani korunu. A tenhle problém řeší každý patý pár.
      Hle, bezplatné zdravotnictví socdem a spol.

      P.S. Jméno neuvádím z osobních důvodů, děkuji za pochopení.

      • Jan Traxler napsal:

        Neplodnost začíná čím dál více ohrožovat českou populaci. Myslím, že prvně by se každý jedinec měl zamyslet nad svým způsobem života. Většinou je totiž neplodnost způsobena nezdravým životním stylem. To je holý fakt.
        Bohužel je to podobné jako s problémem lidí, kteří si nenaspoří, protože k tomu nemají vzdělání, informace apod. Můžeme jen suše říct, to je „Váš problém“??? Nebo by se stát měl k takovým lidem stavět zodpovědně a podporovat je? Opět budeme muset najít rozumný kompromis. Ale přiznám se, že o neplodnosti toho zase tolik nevím, abych mohl navrhovat způsob, jak takové situace řešit. Každopádně díky moc za podnětný příspěvek do diskuze.
        Věřím, že ve Vašem případě vše dobře dopadne a děti mít budete. Hodně štěstí. 🙂

        • Anonym napsal:

          Mno, v mém případě je způsobena genetickou poruchou. Pravda, kouřil jsem, na druhou stranu jsem aktivně sportoval ( nyní již jen rekreačně ).
          Inicioval jste diskusi o důchodové reformě, soudím že naše zdravotnictví taktéž potřebuje reformu a po této zkušenosti mi není proti mysli si platit i soukromé zdravotní pojištění.
          Nevíte náhodou někdo o nějaké pojišťovně, kde by si dalo proti takovým to problémům pojistit? Tuším že seznam chorob na něž VZP i jiné pojišťovny nehradí léčbu bude dlouhý.

          • Jan Traxler napsal:

            Zreformovat by potřebovalo asi všechno. :-)) Jen bych se nerad choval jako „hospodský živel“, který vše kritizuje, ale sám pro zlepšení nic neudělá. Mnoho věcí nefunguje tak, jak bychom si přáli. Je potřeba provést mnoho změn. Ale jak je provést? Jak nastavit systém, aby fungoval lépe?

            Nevím o tom, že by neplodnost byla standardně u nějakého pojištění brána jako pojistná událost. U soukromých pojišťoven se můžete pojistit na předem sjednanou částku buď pro případ, že se u Vás vyskytne vážná choroba, úraz apod., nebo se můžete pojistit na denní dávky za léčení úrazu, za pobyt v nemocnici, za pracovní neschopnost apod. Avšak že by Vám soukromé pojišťovny platily léky, to nedělají. Prostě co máte sjednáno, to dostanete.

            • Jarmila napsal:

              Docela Vás chápu, je příjemné mít vlastní děti. Nicméně já bych to neviděla tak tragicky. Nic proti biologickému otcovství, ale já za rodiče považuji toho, kdo dítě vychová, nikoli toho, kdo ho zplodí. I když se může stát, že nebudete mít dítě vlastní, stále ještě existuje možnost vychovat děti osvojené, radost můžete mít ze všech. Já mám vlastní jedno a chci pomoci bráchovi s dalšími dvěma (on jich má šest), třeba jen formou ubytování, aby mohl studovat střední školu a potom třeba i vysokou.

  2. Adam Černý napsal:

    Narovinu říkám že při čtení článku Občana 🙂 jsem místy poprskal monitor když jsem se musel smát. Jediná věc mě k tomu napadla, a to že každý člověk na světě je bohužel svým způsobem nevolníkem, právě proto že na Zemi druh Homo sapiens sapiens (mylně nazýván všemoudrý :-D) vytvořil něco, čemu se řečí učených říká ekonomické společenství. Ať už jste v ČR, USA nebo v nějakém daňovém ráji, nikdy nebudete sám v izolaci od okolí. I pouhé sociální vazby (rodina nebo přátelé) jsou pro vás ekonomické pouto i když to vnímáme jako přirozenost) a ruku na srdce jejich „služby“ také vždy nepoptáváte 😉

    Docela často mě baví na schůzkách poslouchat formulky klientů, které jim blokují celé myšlení založené na ekonomických principech. Nejčastější je ta, že státní peníze a státem poskytované jistoty jsou nejbezpečnější. Přitom stát je firmou, která ročně ztrácí miliardy na vrub svých „zaměstanců“ – obyvatel. A upřímně já bych nikdy nespoléhal na věci garantované firmou co spěje k ekonomickému krachu – konkrétně na MŮJ důchod (čeká mě za 40let podle dnešních zákonů, za 50 po úpravě), na podporu v těžkých životních situacích nebo na penzijní připojištění (to jediné ale považuji za jakžtakž přijatelný způsob jak ZAČÍT s tvorbou rezerv na stáří).

  3. Robin Štafl napsal:

    Dobrý den. Mám dotaz ohledně příspěvků na PP.
    „Účastník PP má možnost snížit svůj ZD o jím zaplacené příspěvky na PP převyšující částku 6000,– ročně/ 500,– měsíčně. Maximálně je možno za jedno zdaňovací období odečíst 12000,–.“

    „Výše měsíčního příspěvku účastníka pro využití všech výhod poskytovaných státem činí 1500,–(na 500,– se vztahuje státní příspěvek, max. 1000 lze uplatit při daňovýh výhodách).“

    To znamená, že příspevěk je rozdělen na dvě částky a z toho se pak zohledňuje státní příspěvek a daňové výhody? Já myslel, že se to počítá s celkové výše příspěvku?
    Takto, pokud někdo platí 500kč měsíčně, tak nemá národ na daňový odpočet, když se 500kč vztahuje na 150kč státního příspěvku, i když za rok zaplatí 6000kč (tato částka je odrazovým můstkem pro uplatněný odpočtů), ale protože již nemá žádnou částku, která by se vztahovala na daňové výhody, tak nemůže uplatit nárok na ně?
    Nejsem ještě příliš erudovaný v PP, ale není to tak? 🙂

    • Robin Štafl napsal:

      Tedy nárok na daňové odpočty má osoba, která bude měsíčně platit 501,– Kč a více? (Při platbě 501 Kč měsíčně by mohl uplatit daňový odpočet 12,– Kč za rok, jak legrační :-))

      • Jan Traxler napsal:

        Ano, v takovém případě by si mohl odečíst 12 Kč za celý rok… ovšem pozor, z daňového základu, ne z daní… tedy vrátilo by se mu 12-32% (podle výše celkových zdanitelných příjmů) z 12 Kč. :-))

        • Katka Gregorová napsal:

          Mohu se zeptat, kde najdu ty procentní sazby k odpočtům? Děkuji

          • Jan Traxler napsal:

            V zákoně o daních z příjmu… to jsou sazby daně z příjmu… odpočet z daňového základu znamená, že když máte roční příjem třeba 120 000 Kč a možnost odpočtu 12 000 Kč, tak daň platíte (v tomto případě sazba 12%) pouze ze 108 000 Kč.
            V praxi za vás zaměstnavatel platí zálohy na daň a odpočet se uplatní až při vratce někdy v únoru až dubnu následujícího roku.

    • Jíří Birnbaher napsal:

      Já mám k tomu také podobný dotaz 🙂
      „Daňové úlevy pro platbu nad 500kč měsíčně až do výše 1500kč měsíčně. To mám chápat tak, že ten kdo platí nad 1500kč tak nemůže mít daňové úlevy?

      • Jan Bartoš napsal:

        1)Na 100-500/měs 50-150,- SP
        2)Na NÁSLEDNOU až 1000/měs odpočet, do maximální výše 12 000,-/ročně

        • Robin Štafl napsal:

          Díky, takže s těmi 12ti korunami ročně jsem měl pravdu že? 🙂 Čekejte ode mně v nejbližší době e-mail .-)

  4. honzyk napsal:

    omlouvám se autorovi, kterého neznám, za použití tohoto díla:)))

    Vážený státe,

    rád bych věděl, kam mám zajít, abych se mohl úplně odhlásit ze státního penzijního systému. Mám na mysli podepsání nějakého prohlášení (reversu), že až budu starý, nebudu od státu požadovat žádný důchod a na oplátku teď nebudu na tento systém muset platit. Rozhodl jsem se totiž, že bude jistější, když si sám budu spořit ve fondech, založím si akciové portfolio a koupím si na hypotéku nějakou nemovitost, kterou pak v důchodu buď prodám, nebo pronajmu. Mám totiž obavu, že jinak teď budu platit vysoké daně a až mi bude 65, stát řekne „sorry, nejsou peníze na důchody – můžou za to předchozí vlády, to my ne. Jo a vy jste si vedle toho spořil do státem podporovaných penzijních fondů? Sorry, ale inflace produkovaná minulým vedením ČNB tyto úspory znehodnotila, nehledě k tomu, že vám ty úspory zdaníme sedmdesáti procenty, aby bylo na důchody pro ty, kteří si nespořili. Jak by k tomu ti chudáci přišli, že…“

    Zároveň bych chtěl úplně přestat platit sociální pojištění, protože si myslím, že v mém oboru je riziko nezaměstnanosti relativně malé. Platit si toto pojištění má smysl přeci pouze pro ty, kteří mají reálný důvod se nezaměstnanosti obávat, ne? Kdyby mi patřila Petřínská rozhledna, asi bych si ji také nepojišťoval proti povodni… A nebo bych se možná i proti nezaměstnanosti pojistil, ale rád bych si sjednal individuální podmínky v nějaké komerční pojišťovně, protože mám pocit, že rozumnější (pro obě strany) je odvíjet výši pojistného od míry rizika a ne od výše příjmů.

    Také bych se rád zdravotně pojistil u nějaké komerční pojišťovny, opět podle míry mé zdravotní rizikovosti (sportuji, nekouřím, nepiji, nedýchám uhelný prach v dole, nebrousím sklo, nepracuji s trhavinami) a ne podle výše mého příjmu.

    Také bych někde rád podepsal papír, že na smrt mé matky přísahám, že v životě nepoužiji služeb Českých drah, aby mi mohla být refundována část daní, která do ČD teče. Také si myslím, že už stát za mé základní a střední vzdělání dostal ode mne daní dost.. Zas tak dobré ty školy nebyly! Vysokou školu si platím sám, takže na školství bych již platit rád přestal.. Nepřijde mi zrovna moc rozumné ani spravedlivé platit si školu sám a ještě ji platit někomu jinému jenom proto, že se u nás stát neobtěžoval zřídit studijní obor, který zrovna potřebuji studovat.

    Také by mne zajímalo, jak se vyreklamovat z pravomoci Ministerstva pro místní rozvoj.. Přijde mi totiž poněkud nespravedlivé, že sousední státní činžák, kde žijí vyvolení za poloviční náklady, než jaké platíme my přes ulici v družstevním domě, je nákladně rekonstruován také z mých daní. Když si budeme chtít opravit náš družstevní dům, budeme si to muset zaplatit ze svého, ale ty daně, které platíme i na rekonstrukci sousedního státního domu, nám už nikdo nevrátí. Přitom v tom státním domě zcela jistě nebydlí sociálně potřební občané, nejhorší auto, co před ním parkuje je Octavia.

    Také bych se chtěl zeptat, kde na magistrátu se odhlásit od služeb městské policie. Ona totiž naši čtvrť navštíví jen občas a to výhradně z důvodu montáže botiček na auta, která opět díky městskému rozhodnutí nemají kde jinde parkovat. Bohužel již tato městská policie nijak nebrání pravidelnému vykrádáni aut či sklepů. Když jsem na toto městské policisty upozornil, doporučili mi, abychom si zřídili „domobranu“ po vzoru některých sídlišť, nebo abychom si najali hlídače (ta drzost!). To druhé bych velice rád udělal – spočetl jsem si, že kdyby se náš blok složil na nočního hlídače, vyšlo by to na cca 100Kč na jednu domácnost. Věřím, že o té doby by krádeže ustaly. Jen nevím, jak odhlásit a neplatit služby městské policie, kterou bychom pak nepotřebovali.

    Proto bych se chtěl zeptat, vzhledem k tomu, že prý žijeme ve svobodném státě, na jaký úřad mám zajít, abych si mohl zaškrtat, které služby od státu chci a které ne. Je přeci nesmysl platit něco, co nepoptávám, ne?

    Myslím, že bych s chutí odhlásil i služby Statistického úřadu, Výzkumného ústavu pedagogického, Školských úřadů, Ústavu státu a práva, Úřadu pro státní informační systém a několika stovek dalších.

    Také by bylo dobré, kdyby bylo možné nějak určit cenu jednotlivých služeb, které nám stát poskytuje. Proto je ale zapotřebí, aby tyto služby byly nabízeny na tržním principu a v prostředí konkurence. Když si totiž jdu koupit housku za 5Kč, jasně tím demonstruji, že ta houska pro mne má větší cenu, než mých 5Kč, resp. že houska je pro mne to nejlepší, co si za těch 5Kč mohu koupit.. Také koupí té konkrétní housky demonstruji, že právě tato houska od tohoto konkrétního pekaře je to, co preferuji. Každý den tak vlastně svými peneženkami hlasujeme, co je pro nás důležitější a vhodnější.

    Se státními službami to tak není. Neznáme jejich cenu. Nevíme, zdali by je konkurence nenabídla levněji a kvalitněji. A hlavně nemáme možnost se rozhodnout, zda-li o ty služby za daných podmínek stojíme. Můžeme odmítnout státní vzdělání a zaplatit si soukromou školu, ale povinnosti platit na státní školství nás to nezbaví.

    A tak je to se všemi státními službami – buď si jejich poskytování stát monopolizuje úplně, takže vůbec nemáme volbu, nebo na výběr máme, ale přesto pak musíme platit i tu státní službu, kterou jsme ale nahradili placenou službou od konkurence.

    Bylo by dobré, kdyby antimonopolní úřad přinutil stát vzdát se svých monopolů (na sociální pojištění, na emisi peněz, na rozhodování sporů, na zajišťování pořádku, atd…). Také by ten antimonopolní úřad měl postihnout sám sebe za monopolizaci práva na rozhodování antimonopolních kauz. Problém asi bude v tom, že instituce, které by nás měly i před státem chránit (od Antimonopolního úřadu až po Ústavní soud) jsou vlastně jeho součástí..

    A tak bych byl rád, kdybyste mi poradili, jak mám zajistit svoji svobodu, jak přestat být nevolníkem, jak platit pouze za to, co poptávám, jak sám rozhodovat o svém životě a majetku.

    Děkuji, s úctou Váš Občan.

    • Jan Traxler napsal:

      Nic výstižnějšího snad ani nejde napsat… 😉

      • Vladimír Kutálek napsal:

        Jako žert dobré….
        Pokud to bylo myšleno vážně, poradím. Jako si můžete vybrat pekaře, můžete si vybrat stát, který poskytuje dostatečný komfort. Pokud např. nechcete služby policie, stačí Vám menší komfort, bohužel opět v rámci „paušálu“ připadá vhodná Ukrajina (?-Předem se omlouvám za výběr, pokud jsem zvolil nesprávný stát)… Tam se moc policie nedovoláte…
        Ano taky nechápu význam některých úřadů, některé úřady pracují neefektivně, na druhou stranu nepodporovat např. statistický úřad? Proč? Protože vy nevidíte okamžitý užitek z něj? (Bez něho byste s velkou pravděpodobností nevěděl, že bude problém s důchody, nebo byste byl masírován mnohem později, takže byste nenapsal pod tíhou masáže tento příspěvek) apod.

    • Lukáš Heinz napsal:

      Všichni jistě známe levicovou sociální utopii, kde všichni pracují podle svých možností, berou si podle svých potřeb a všechno je všech. Všem je po zkušenostech v minulosti jasné, že něco takového prostě nemůže v reálném světě fungovat.
      Toto, co zde prezentujete, je naopak pravicová liberální utopie, kdy všichni se starají o sebe, jsou odměňováni podle svých schgopností a všechno si musí zasloužit. Stát zde zastává jen jakousi funkci „nočního hlídače“, kdy dohlíží, aby všichni respektovali daná pravidla.
      Nevím, jestli si to uvědomujete, ale je zde spousta lidí, kteří nemohou pracovat třeba ze zdravotních důvodů. Po nich chcete, aby si na důchod spořili sami? Nebo snad po lidech, kteří jsou rádi, že dostudovali základní školu? Váš systém je s těmito lidmi naprosto nesolidární. Navíc víte jaký měla dopad hopodářská krize v roce 1929, kdy neexistoval sociální systém a stát nedisponoval s velkými prostředky?
      Musím však v omezené míře souhlasit, že stát dnes přerozděluje a stravuje poněkud velké množství prostředků a je na čase to omezit. A důchodová reforma je naprosto nezbytným krokem. Ovšem naprosté zbavení státu odpovědnosti za důchody není nejlepším řešením.

  5. honzyk napsal:

    Já myslím, že by zabralo, kdyby si i podprůměrně vydělávající člověk uvědomil, kolik odvádí do sociálního systému (spolu se svým zaměstnavatelem), a kolik by si za takovou částku dokázal řekněme při průměrném zhodnocení 7% p.a. naspořit za 40 let výdělečné činnosti… čím víc lidí si uvědomí neefktivitu správy peněz státem, tím je větší pravděpodobnost, že se penzijní refeorma vůbec prosadí (více volebních hlasů pro penzijní reformu)…

    jinak v penzijní reformě souhlasím s 3mi pilíři: živ. minimum dostane člověk od státu, část si naspoří a část budou platit jeho děti…. což prospěje porodnosti

    jinak kam si vlastní prostředky investovat? akcie, nemovitost, částečně asi i PP

    jinak ještě reakce na příspěvky lidí, kteří se bojí, že lidé prostě nestačí produkovat tolik statků, kolik bude potřeba:
    toho bych se určitě nebál… nové technologie, nové zdroje energie, roboti… to vše bude jistě v budoucnu přispívat k růstu HDP/osobu

  6. Pavel Hek napsal:

    Tak to je vskutku těžké téma. Já osobně předpokládám, že si na důchod musím našetřit sám, mám na to nějakých 35 – 40 let ( v 65 půjdu určitě, ale vzhledem k situaci v okolních zemích předpokládám odchod v 70 ).
    Ale co s těmi, kteří to mají do důchodu méně jak 30, 25 nebo třeba 5 let nevím.
    Především by současné nebo budoucí vlády měli přestat prošustrovávat příjmy či výnosy z prodeje podniků, které ještě drží. Představuji si to tak, že by vytvořily nějaký speciální účet ( mám za to že např. v Norsku mají účet kam plynou příjmy z pronájmu či čeho ropných polí ), kam by se ukládaly a následně čerpaly pouze pro důchody.
    Mno, tak už tu dumám skoro hodinu, prolez sem různé statistiky na ČSSZ, a vím že mě nic nenapadá. Holt naším zákonodárcům situaci neulehčím.
    Ale napadla mě jedna věc, jak zajistit vyrovnaný rozpočet, ba i rozpočet v přebytku. Všem politikům kteří se podílejí na schvalování rozpočtu bych sebral jejich majetky, vrátil bych je až po skončení jejich mandátů a podle toho jaký by byl výsledek jejich hospodaření by se hodnota jejich statků zvedla nebo klesla.
    Jo a volební právo bych dal lidem, kteří platí daně. No, už jdu spát, přeji dobrou noc, pokud je tu nějaký nespavec.

    • Jan Traxler napsal:

      O hospodárnosti státu asi nemá smysl ani debatovat. :-)) Jelikož jsem idealista, představuji si křeslo ve sněmovně pouze jako čestnou pozici. Ale to je asi hodně naivní představa… 🙁
      Vytvořit speciální fond pro výnosy z privatizovaných podniků, to je velice dobrý podnět. Rozhodně efektivnější řešení, než poslat všem důchodcům dárek 1000 Kč v době těsně před volbami. :-))

    • Jan Valachovič napsal:

      Nemám teď vlastní nápad tak můžu jen kritizovat:-). Státní fond z výnosů – dobrá věc jen se obávám, že naše ropná pole u Hodonína jaksi nedosáhnou potřebných výnosů jako v Norsku. Je to podobné jako když nám rakušáci předhazují v kauze Temelín jejich Zeltweg (jde to i bez atomu, ale asi težko naše vodní elektrárny budou produkovat stejně jako ty v Alpách).
      Vlastně něco mě napadlo: co takhle provozovat státní přímořské pláže v Krušných horách (globální oteplování má někde i pozitivní efekty…..)?

  7. miroslav chvátal napsal:

    Je to jednoduché. Vychovat 3 pokud možno slušné lidi, kteří se budou sami starat o svoje peníze, a naučit všechny desetinu příjmu odkládat na horší časy.
    Podobná myšlenka je rozvedena v „penzijní reformě ala ING“ – viz http://www.ing.cz – tam jde o to, že stát by odpouštěl část daní lidem, kteří vychovávají děti (max 3).V momentě, kdy jdou děti do světa, platí zase jako ostatní – velice zestručněno – doporučuji prostudovat – bez ohledu na to, že je to myšlenka mých současných chlebodárců 🙂

    • Jan Traxler napsal:

      Ano, určitě by bylo dobré ve velké míře podporovat rodiny s dětmi. A jak píšete, rozhodně ne formou sociálních dávek, ale formou daňových úlev. I dnes to tak částečně funguje, ale zatím nejde o příliš velkou motivaci.

  8. Jan Traxler napsal:

    Kolegové, vy nechcete penzijní reformu?? A já si naivně myslel, že se ke mně přidáte a začneme konečně konstruktivně diskutovat, namísto vzájemného pošťuchování… 🙁

  9. K. Ladislav napsal:

    Nejlepší je platiti si důchod dividendami z akcií. Jenom timto zpusobem lze ukladat penize zcela nepravidelne , jen kdyz nejake penize zbydou. Jenom timto zpusobem lze jiti do duchodu ihned , jakmile dividendy cloveku postaci a necekat do 65 let. Dlouhodobé dividendy lze dostavat jen z tech nejvetsich koncernu a je dobré rozlozit penize 1:1:1 na akcie EU/ČR:GB:USA , tedy nejlépe dlouhodobou investici na 50 let do akcii firem , ktere snad vydrzi jeste 50 let , nebo budou akcie vymeneny za jine. Navrhoval bych akcie Komerční Banka nebo Deutsche Bank : akcie Barclays nebo Royal Bank of Scotland : akcie Bank of America nebo Citigroup. Jakmile Barclays banka bude sloucena s jinou , pak z penez z Barclays koupit HBOS akcie. Nejlepsi je miti vsech techto 6 akcii na nekonecne dlouhou investici , protoze vdova a 2 deti si mouhou pak jako 3 dedici vytahnout z klobouku kazdy 2 akcie , né z jedné země. Diverisfikace do ruznych branží neni potreba , staci banky , ty maji penize stale na dividendy a hnedle 4% z kapitalu. Skromni lide neplatici najemne mohou jiti do duchodu uz s 100.000 euro v dividendovych akciich s 3% az 4% dividendou. A neskromni potrebujou 400.000 euro v dividendovych akciich , aby sli ihned do duchodu , jestli neplati najemné.

    • G. Felipe napsal:

      Duchod roste prumerne 1% rocne a povida se , ze pristich 30 let neporoste vubec , tedy 0% za 30 let.
      Dividendy od bankovnich akcii rostou prumerne 10% rocne , tedy 1645% za 30 let a i ten kapital v akciich roste prumerne 10% rocne , tedy se muze kdykoliv cast akcii prodat a koupit si za to neco.

      • Jan Traxler napsal:

        Ano, jak zmiňuji v článku, dividendy jsou jednou z variant, jak se starat sám o sebe. Bankovní sektor patří k těm stabilnějším, takže i v tomto bych souhlasil.
        Avšak takto to zvládnete Vy, možná i já… ale co většina populace, která slovo „dividendy“ slyší poprvé??

        • L. Konečný napsal:

          Všichni se budou míti dobře v důchodu. Neb příjem v důchodu nebude u nikoho nižší než sociální pomoc , víc než 300 euro. A nájemníkům zaplatí nájemné stát , když budou míti důchod stejný jak sociální pomoc. Jde jen o to , aby si všichni vyřídli cestování po světě a drahé nákupy , dokud mají mzdu. A v důchodu ať se spokojí lidé se sociální pomocí , jestli nezačnou včas investovat dlouhodobě do bezrizikových akcií největších bank Evropy a USA. Možnosti jak získat 150.000 euro na ty dividendové akcie jsou : 10 let jezdit v noci taxi v Mnichově , mnohem lepší je práce ve zdravotnictví v Britanii na 10 let , nebo práce s olejem v Norsku na 10 let , nebo se státi manager českého akciového fondu na 10 let.

          • Jan Traxler napsal:

            Láďo, asi jste ještě nepochopil, že důchodová reforma je právě o tom najít způsob, jak ufinancovat těch 300 euro. Zkuste nám navrhnout řešení, jak má postupovat stát a ne investor. Co Vy na to? 🙂

            • zinfo napsal:

              Předpokládám, že současný model důchodů bude v omezené míře zachován a dojde k jeho doplnění. Lze předpokládat, že i u nás odchod do důchodu překoná hranici 65 let a dostaneme se k věku 68 let a možná i výše. Bude kladen větší důraz na vlastní příspěvky klientů. Je jasné, že lidé potřebují nějaký impuls, nějaký bič, který by je donutil brát důchod vážně. Možná by takovým bičem mohlo být rozdělení doby vyplácení důchodu a odchodu na odpočinek. Například by lidé věděli, že od 68 let již nebudou muset platit zdravotní, sociální a důchodové platby, ale až do 70 nemají nárok na důchod. Záleželo by na nich jak tyto dva roky překlenou. Zda budou dále pracovat, budou mít na tyto roky naspořeno nebo se spolehnou na děti.

              • Jan Traxler napsal:

                A myslíte, že tím vyřešíme problém, jak má stát financovat těch 300 euro stále rostoucímu počtu důchodců při stále se snižujícím počtu produktivních lidí, kteří platí daně (+ soc a zdrav)?

                • zinfo napsal:

                  To vyřeší matematika. Pokud dnes jsou důchodci asi od 62 let a důchod se odsune až do 70, tak vzhledem k věku dožití počet osob pobírajících důchod drasticky klesne. Křivka dožití populace platí stále. Naproti tomu se zvýší počet osob přispívající na důchody. Pokud bude následný důchod 300 euro plně hrazen tímto systémem je otevřené. Mám za to, že lidé potřebují impuls, strašáka, aby začli spořit na důchod a spořit si může každý, jen je otázkou kolik.

                  • Jan Traxler napsal:

                    Určitě na tom něco bude. Kdyby se posunula hranice pro odchod do důchodu a zároveň se masivně podporovala porodnost, pak by se tvar demografické křivky mohl výrazně změnit. Tyto dva faktory (odsun důchodového věku a podpora porodnosti) by rozhodně měly hrát zásadní roli důchodové reformy.

                    • Tomáš Souček napsal:

                      Je tu ale někdo kdo chce zvyšovat porodnost? Já tedy ne! Zvýšením porodnosti, by zde museli vznikat další obytná místa, tím by se zastavovala už tak přestavěná volná příroda (které rok od roku ubývá) a intenzivněji by se zvyšoval prach ovzduší a ozonová díra, už tak velká! Takže rozhodně ne, pro zvýšení porodnost, spíše naopak!!

                    • Jan Traxler napsal:

                      Třeba já. 😉
                      To, co píšete jako důvody proti, má pouze velmi velmi málo společného s porodností v ČR, troufám si tvrdit, že naprosto zanedbatelně.

                    • Tomáš Souček napsal:

                      Čím více lidí tu bude, tím více se bude stavit továren, bude se víc vyrábět automobilů, atd. To je logické, na tom se shodnem ne? To vše má znatelný vliv na čistotu ovzduší, ale tady už se neshodneme? 🙂 Přeci pokud bude na světě více lidí, tak bude větší pravděpodobnost, že se více lidí bude podílet na vývoji moderních technologií, staveb, atp. I když samozřejmě budete argumentovat tím, že v budoucnu se bude jezdit na vodu, či elektriku, či se bude topit, nebo jezdit na nějaké biopalivo 🙂

                    • Jan Traxler napsal:

                      Aha, uz rozumim… nedorozumeni… Vy se bavite o svetove populaci, ja o ceske. Ja se snazim najit reseni pro cesky penzijni system. 😉
                      Porodnost ceske populace je hodne daleko od bodu ciste reprodukce. Pro udrzeni staleho objemu populace je potreba zplodit cca 2,1 ditete na zenu. Nevim, kde je dnes CR, ale bude to hodne pod cislem 2. Lide se sice dozivaji vyssiho veku a pak k nam chodi lide z vychodu, takze pocet obyvatel stagnuje. Ale ceska populace pri soucasnem trendu pomalu ale jiste vymira. Pokud se trend nezmeni, nebude se v CR stavet vice tovaren, ale vice domovu duchodcu, budeme mit opustene skolky, sidliste se budou menit v pristehovalecka gheta… A na duchodce ani na pristehovalce nebude mit kdo vydelavat. Kazdy schopny clovek se radeji odstehuje nekam jinam, kde nebude muset 80% prijmu odvest na danich (nebo kam az by stat dane vysrouboval).

                      To tu radeji budu mit o par tovaren a automobilu vic.
                      Jinak to, ze se v CR zastavuje stale dalsi a dalsi zelena plocha, to nema nic spolecneho s poctem obyvatel. To je ciste jen trendem doby – lide nechteji bydlet ve starych panelacich a kdo muze, tak se snazi jit do lepsiho. To navic podporuje silna generace Husakovych deti, ktera zaklada rodiny.

                      V celosvetovem meritku bych s Vami souhlasil, to by byla jina.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.