Jak libě musí znít jejich uším volání exportérů ústy jejich asociace, která místo obvyklých (a zcela legitimních) požadavků na zeštíhlení státu a oslabování jeho vlivu na ekonomiku najednou vyzvala státní orgány k boji se silnou korunou.
Kdo chce bojovat, ať bojuje. Vyzývat ovšem státní instituce „k přijetí opatření k zastavení prudkého zdražování elektřiny“, jak to činí asociace, to mi připomíná slovník dávno minulý. Jestliže kdysi strana bojovala s počasím, dnes budou ministerstva bojovat se zvyšováním cen na globálních trzích s komoditami?
Anebo se věc má tak, že si exportéři vybrali jen ty firmy, jejichž většinovým akcionářem je hloupý stát, a ty by se měly vzdát svých zisků v jejich prospěch?
Optimisté tvrdí, že problém se silnou korunou zmizí s přijetím eura. Formálně jistě. Občané zaměstnanci, konejšení pomalým srovnáváním se svými kolegy ve „starých“ evropských zemích pomoci směnného kurzu, budou ovšem chtít svou životní úrovni dohánět i v době jednotné měny.
Až se ozvou výzvy, aby stát pomohl krotit přehnané mzdové požadavky (třeba zrovna v exportních firmách), pak už státní úředník nebude vědět, kam dřív skočit.
REKLAMA
Reflex č. 1/2007
