Editorial ze dne 29.10.2006
Psal se leden 1999 a já byl čerstvým držitelem svého prvního živnostenského listu a pevného odhodlání začít podnikat. Tenkrát mi zavolala kamarádka Hanka, že se v prostorách Svazu účetních zúčastnila zajímavé přednášky nějaké německé společnosti, která pomáhá lidem vybírat z nepřehledné nabídky finančních produktů.
Na další přednášku mne vzala s sebou. Tak jsme spolu začali podnikat se společností OVB. Hanka vzala za svoji myšlenku práce pro dobro klienta a šířila ji mezi desítky a desítky dalších lidí.
Nikdy se necítila být prodejcem produktů a vždy pečlivě zvažovala a jako původním povoláním účetní i počítala, než někomu cokoliv doporučila. K tomu vždy vedla i všechny své spolupracovníky.
Její cesta na oblastní ředitelku pro OVB jí díky tomuto velmi pečlivému přístupu ke klientům i spolupracovníkům trvala 5 let, přestože této práci obětovala opravdu každý den.
O tomto víkendu se věnovala svému velkému snu – potápění a už se bohužel mezi nás nevrátí…
Hanko, díky za všechno, co jsi udělala pro dobré jméno finančního zprostředkování a poradenství.
Věřím, že těch několik stovek lidí, které jsi k této práci přivedla, bude pokračovat v Tvém poctivém přístupu k této profesi.
Dobře, že někdo napíše i takový příspěvek. Přemýšlet co po nás tady zůstane a řídit se podle toho, spousta diskuzí je zbytečná…
Také se připojuji a rád bych vyjádřil lítost nad touto událostí.
Soucítím s Vámi a chápu Váš zármutek. My jsme, obdobně nečekaně, ztratili před nedávnou dobou našeho kolegu a společníka Radka Khýra. Je vždy velkou škodou, když takto, předčasně, opustí obor člověk, který pro něj hodně vykonal a kterého si vážíme.