Středa 21. listopadu. Svátek má Albert.

Editorial ze dne 28.11.2006

V pondělí jsem zapnul televizi. Něco po deváté večer, a docela výjimečně. Zaujaly mě titulky k začínajícímu filmu. Mělo to myšlenku, bylo to graficky báječně zpracované… Příjemně naladěn jsem se po čase opět stal televizním divákem!

Po dvaceti minutách jsem se vrátil „domů“, do reality, k vypínači. Zoufalý téměř stejně, jako sympatické Američanky na prahu středního věku. Zoufalá děvčata jsou moje vrstevnice, a tak si nemusím zoufat sám.

I když vyznávám spíše „Old Schoolovou“ školu, tak uznávám, že nápad vytvoření specializovaného serveru pro zprostředkovatele a poradce byl výborný. Dokonce tak moc, že možná chybělo jen pár dní a zřizovatelem nebylo Fincentrum…

Investujeme.cz je príma, ať už ho provozuje kdokoliv. Má to myšlenku, je to graficky báječně zpracované… Čtu ho každý den. Jistě, má své mouchy. Kdo je ale nemá? Potíž je v tom, že některé malé „mouchy“ se v poslední době začínají zvětšovat do velikosti slona!

Ano zoufám si! Zoufám si nad úrovní diskusí a některých konkrétních článků. Diskuse se stává exhibičním forem pro vzájemné poplácávání se po ramenou několika spřízněných, lehce frustrovaných Duší.

Duše se přou a filosofují; nadávají si, omlouvají se za ošklivé invektivy, aby si posléze vynadaly znovu; potvrzují si vzájemně jak jsou dobří, šikovní, jedineční a výjimeční. Některé Duše jsou navíc spřízněny i obchodně.

V debatě si pak spolu přihrávají a chválí se navzájem. Duše si většinou tykají. Úspěšnější konkurenty pak dokážou Duše „zblbnout“ natolik, že ti se pak s nimi přou, aniž vědí o čem.

Vysokoškolské vzdělání, vysoké postavení ani milionový obrat před tím neochraňuje! V článcích nám Duše sdělují důležité informace. Chtějí abychom například věděli, že mají děvče (druhé v pořadí), jsou odborníci na pneumatiky a navštěvují erotické veletrhy.

Pokud někoho kritizují, tak se vším všudy. Ukážou nám, jak vysoko nad oním „chudákem“ ční odborně, lidsky, filosoficky, slohově ….. Prostě tip TOP.

Duše mají (zřejmě) spoustu volného času, málo klientů, velké sebevědomí a co je nejpodstatnější: milují „megadiskuze“. V pátek si užijeme, napsala jedna (Duše)! Útěchou snad může být to, že z toho časem (ty mladší) vyrostou.

Pan Majer má také duši! Zřejmě podlehla všeobecné diskusní atmosféře. Duše jsou prý fenomén! Nechtěl bych hochy z Top Gun(u) zklamat. Omyl však zůstává omylem i když se mýlíme s Majerem!

Mimochodem, ten sál nebyl ani Kongresový (2674) ani Společenský (1034), byl fakt docela malý! Sedělo tam asi padesát lidí, většinou z pojišťoven a myslím, že se někteří i nudili.

Dozvěděli jsme se o převratné koncepci ve finančním poradenství, používané v jedné firmě celými deseti poradci.

Víme o záměru těch nejlepších z nejlepších na vytvoření další (nejlepší) Komory a můj přítel Petr Fejtek si (jako konečně vždy a všude) zanadával na IŽP. Ostatně si nemyslím, že Petr bude tak úspěšný jako Cato starší.

A ta převratná koncepce funguje (ne vždy a ne stoprocentně) už spoustu a spoustu let v OVB. Na pana Hustáka jsem zapomněl, ale tu jeho ministerskou koncepci budu kritizovat až na konferenci IIR.

Hrome, tak jsem sklouzl sám k tomu co mě tak zoufale štve! K jedovatosti, přehnanému sarkasmu, k rádoby blazeovanosti, pokryteckému nadhledu…

Jo a našel jsem si na Googlu jak se jmenoval autor jednoho slavného citátu. Jsem dobrý, že?

A co z mého textu vyplynulo? Vlastně zhola nic! Snad jen to, že jsem zoufalý muž středního věku, sleduji hloupoučké televizní seriály, mám rád OVB a nemám rád „elitní“ piloty. A možná jsem i úplně zpitoměl, když píšu takové bláboly. No není to k uzoufání?

54 komentářů: “Editorial ze dne 28.11.2006”

  1. rpfnkrnit napsal:

    130BvP werjlyjkhbgz, [url=http://vjgkuotsdkbo.com/]vjgkuotsdkbo[/url], [link=http://gnkjbagrxxik.com/]gnkjbagrxxik[/link], http://vqtqfefxobdj.com/

  2. Petra Diestlerová napsal:

    Ironie příspěvku pana Gardavského je příjemně osvěžující a přiznám, že mu tleskám za tu ťafku holobrádkům, co se projevují ve stylu „všechno vím, všechno znám, všude jsem se potápěl a od všeho mám klíče“. Jo, a pokud jde o diskusi, trochu mě překvapuje, že takoví mladí hezcí dynamičtí lidé přiznávají důvěrnou znalost pořadů, jejichž oblibou prosluli spíš mírně sociopatičtí zaměstnanci IT supportu. Ale jinak nic ve zlém, tenhle web je pro mě v poslední době velkým zdrojem zábavy a poučení. A prozraďte mi, jestli to není profesionální tajemství – jak se okvádrovaný a okravatovaný finanční poradce dokáže v pětatřiceti stupních ve stínu nepotit? Že by zásluha Huga Bosse? Anebo to byl mimozemšťan?

    • Pavel Hanzl napsal:

      Milá paní Petro Distlerová,
      my se potíme, protože musíme mít předepsané oblečení. Co by nám bylo platné, že něco umíme a klientovi to chceme předat, kdyby nám čouhala sláma z bot a měli bychom umaštěné rifle s rozhalenkou? Klient by se bál. Je zcela jedno, zda je to oblek od firmy Hugo Boss, nebo od firmy Second Hand Petrásek. Kdybychom byli zámečníci, měli bychom montérky modré. Takhle holt nosíme montérky černé nebo šedé. Jen tak na okraj, milá kolegyně: holobrádek již nějaký pátek nejsem. Je mi 43 let a někteří Ti holobrádci tady mají můj respekt. PS: Nejsem ani mladý, ani hezký, ani dynamický. Přesto patřím do téhle party, která se nebojí nahlas a veřejně napsat svůj názor. Děkuji za všechny kolegy i Vám, že jste to dokázala. Pokračujte, prosím….

      • Roman Scherks napsal:

        Vážený pane Hanzle. To co napíšu, berte jen jako můj čistě osobní názor a příspěvek do této, nijak vážné, diskuse. Tedy rozhodně ne jako něco, čím bych chtěl rozpoutat nějakou vášnivou debatu.
        V dobách, kdy jsem ještě poradcoval na plný úvazek, jsem měl od firmy taky předepsané „montérky“. Přiznávám se bez mučení, že jsem si kvádro a zejména kravatu na sebe vždy oblékal ( a to platí dodnes) s největším odporem a většinou jen na firemní akce, typu školení, porady apod. S klienty jsem většinou jednal v normálním oblečení, někdy jsem dokoce měl i ty rifle. A můžete mi věřit nebo nebo, nikdy se mi nestalo, že by mi to někdo dal sežrat nebo jsem o obchod dokonce přišel díky „nevhodnému“ oblečení.
        Dnes je to trošku jiné, to kvádro na sebe musím navléct častěji, ale stejně se mu vyhýbám jak čert kříži. A pokud jednám s klientem, tak ho nemám prakticky nikdy. Život a praxe mě naučili, že jen v oblečení to není. Dokonce jsem přesvědčen, že i částečně odtud pramení určitá nechuť obyvatelstva k lidem z naší branže. Všichni pamatujeme poradce ve fialovém saku a červené kravatě, že?
        A závěrem jeden příběh ze života:
        Kdysi, v počátcích svého poradcování, jsem jel za klientem v obleku, jak velel firemní zákon. Klient mě přijal v trenýrkách a tílku. Vyřídili jsme vše potřebné a já odjel. Po nějakém čase se tentýž klient zastavil neohlášeně u mě v kanceláři, zrovna v době, kdy jsem měl „sanitární den“. Já byl v šortkách a tričku a on přijel v obleku. No nasmáli jsme se jak pitomci.

    • Jan Majer napsal:

      Paní Diestlerová, právě jsem se chystal napsat kratičký editorial, v němž bych připomněl, že tyto diskuse – ať je kdo chce vnímá jak chce – jsou také a možná především o tom, že se tady setkávají lidé, které vzájemná komunikace baví. Někdo se pobaví v hospodě, někdo tady. Vy jste mi ale úplně sebrala vítr z plachet. Tahle diskuse tady ještě chvilku zůstane.

      Já jsem věkem někde mezi (už se holím, ale jakešovské pindy o holobrádcích pořád beru osobně). Panu Gardavskému přitom, jak je znát z mých komentářů, držím palce.

      K těm pořadům, co podle vás sledují sociopati: Které „pořady“ jste měla na mysli? Upozorňuji, že to pro vás bude náročná debata, jestli se do ní pustíme:-)

      • Petra Diestlerova napsal:

        To mě mrzí, pánové, že jsem se zrovna vás takhle dotkla, protože právě vaše články a diskusní příspěvky mi tu téměř vždycky připadají věcné, rozumné a psané s nadhledem. Tu poznámku o holobrádcích jsem myslela trochu jinak – z některých zdejších článků a komentářů totiž jako by čišel pocit nadřazenosti dotyčného finančního poradce nad nebetyčně blbými klienty, kterým se musí všechno opentlovat a servírovat pěkně po lopatě, a přitom jako by si autor neuvědomoval, že někteří z těch klientů jsou lidé inteligentní, ve svých oborech schopní a úspěšní a fakt, že nepoznají KŽP od IŽP, z nich ještě nedělá hlupáky. A úplně konkrétně jsem myslela ten článek, z nějž jsme se dověděli, jak podotýkal pan Gardavský, že autor má děvče a navštěvuje erotické veletrhy, a který celý probíhal v duchu „chachá, ale on nevěděl, že jsem taky finanční poradce a že JÁ mu na ty naučené kecy neskočím“. Podobné postoje se dají omluvit skutečně jenom mládím a osobnostní nevyzrálostí. Že někdo při jednání s vámi postupuje podle naučeného návodu, totiž pozná skoro každý a mně jedna podobná zkušenost (která ve mně vyvolala pocit: ten chlapeček se mnou nepokrytě manipuluje, ještě si myslí, že jsem úplně blbá, a jediná polehčující okolnost je, že má hezkou kravatu) přiměla k pevnému rozhodnutí už nikdy na žádnou schůzku s finančním poradcem nejít. Až při občasných návštěvách zdejších stránek jsem pochopila, že každý finanční poradce nemusí být šizuňk v dobře padnoucím obleku.
        Jo, a ty seriály – jsem holt ve vleku stereotypů a nejspíš jsem očekávala, že nejoblíbenějším TV pořadem finančních poradců budou Otázky Václava Moravce nebo tak něco. Ale Star Trek? Červený trpaslík? Na druhou stranu, jako někdo, kdo svou mateřskou dovolenou přežil částečně díky seriálu Buffy the Vampire Slayer, těžko můžu házet kamením.

        • Jan Majer napsal:

          A paní Diestlerová, jak s muzikou? Jaký žánr je vhodný pro finanční poradce? Mně tady hraje Tarwater, Sigur Rós, Tricky, Mogwai, Massive Attack… V autě se točí staří Talking Heads, nový John Cale, Foo Fighters, Vypsaná fixa, Strokes… Je to v pohodě?

          • Jan Lener napsal:

            REM!

            • Jana Fialová napsal:

              Hm, např. Shiny Happy People, nebo Everybody Hurts.. 😉 To neberte osobně, to mě jen tak napadlo při těch REM 🙂

              • Jan Lener napsal:

                Anebo Monster!

                • Pavel Hanzl napsal:

                  Wish You Were Here… jistě to znáte, Jane. Pink Floyd. Anebo třeba Death of The Fly. Tyhle věci mě vždy uklidní.

                  • Pavel Hanzl napsal:

                    Taky mě uklidní, když klient i po měsíci péče umí rozlůišit, kdo je pojišťovák, osobní bankéř a kdo je nezávislý finanční poradce, člen rodiny, lékař neefektivity. Víte přece, že rodinný pan doktor je někdo, na koho se vždy můžeme s důvěrou obrátit? Kdeže máte ten kancl?

          • Petra Diestlerová napsal:

            Pane Majere, ta vaše sbírka souborů na pomezí artrocku a taneční hudby plus pár ostrých kytarovek je sice zajímavá, leč předvídatelná. Diagnóza: japík, který je rád originální, ale zase ne tak moc, a nechce jít s proudem. I když nevylučuju, že tuhle muziku posloucháte proto, že se vám opravdu líbí, a ne abyste zapadl do profesní/věkové/socioekonomické skupiny :-). Ale opravdu byste mě shockoval, kdybyste tvrdil, že si v autě cestou za klientem pouštíte Supercroo, Nedvědy nebo Traviatu.

            • Michal Ott napsal:

              Vaše diagnóza je skutečně úžasná, raději nechci vědět co byste řekla na moje oblíbené Jedi Mind Tricks nebo Taliba Kweliho… Je podle Vás normální, aby finanční poradce poslouchal Indyho a Wiche?

              • Petra Diestlerová napsal:

                „1000MCs z ulice, co maj vod rodičů spoření“? Motherfuckin nigga, gun is a tool of trade? OVB Allfinanz? Pane Otte, obávám se, že v tomto případě je jedinou možnou diagnózou schizofrenní porucha.

                • Michal Ott napsal:

                  Ok, můj psychiatr to říká taky, tak na tom asi něco bude. A teď se pochlubte Vy, co posloucháte :))

                  • Jan Majer napsal:

                    Paní Diestlerová, mohla byste prosím ještě doladit tu diagnózu? V uvedeném namátkovém mixu není zastoupen art-rock ani taneční hudba, musela jste si to nějak poplést. Mám pro vás ale další podklady. V diskusi jsem chvíli chyběl, byl jsem na chalupě a kromě štípání dříví jsem četl nového Palahniuka a pil smrdutý čaj pu-erh. A do toho zase ty náplasti na mé mindráky – soundtrack k filmu Mise, předposlední album bratrů Ebenů, Bloodhound Gang, Pearl Jam unplugged. Prosím, napište mi. Je to normální? Proč to dělám a proč k tomu všemu ještě piju rádoby zajímavé čaje? Kam patřím, kdo jsem? Jaké povolání by se pro mne hodilo? Neměl bych zajít na ČNB a vrátit registraci? Co ale dál? Prosím, nenechte mě tápat. Souhlasila byste se zřízením stálé rubriky, kde by se na vás mohli obracet i další sociopati z naší branže?

                    • Michal Ott napsal:

                      Ta stálá rubrika by opravdu byla třeba, no považte, že mám kolegu, který poslouchá disco…

                    • Jan Majer napsal:

                      Přeci jen bych ale ocenil, kdyby nám paní Diestlerová normálně řekla, co poslouchá ona, nebo jak by to zkrátka mělo být správně. Jaké žánry a interprety by měl poslouchat finanční poradce. Zatím jen říká, co to být nemá a kdo máme jakou diagnózu. Trip hop ne, islanská alternativa ne, retro ala Lou Reed ne, Indy a Wich ne… Co ano, paní Diestlerová? Napište něco konstruktivního, nebo vám tu rubriku nesvěřím.

                    • Michal Ott napsal:

                      S ohledem na nedávno proběhlou debatu o oblékání, brýlích a jiných proprietách bych navrhoval rovnou rubriku „lifestyle“ xD

                    • Jan Lener napsal:

                      A její vedoucí bude PMČ!

                    • Petra Diestlerová napsal:

                      Jé, mít lajfstajlovou poradnu je můj životní sen. Ale vy, pane Majere, vy žádnou nepotřebujete, protože byste nemohl být víc trendy, ani kdybyste se snažil, a to včetně četby (Chuck je in) a „zajímavých čajů“, vzlyk. Když k tomu přidáte ještě ty správné sporty (ricochet, squash je out, dvakrát týdně posilovna, v zimě s prknem do Alp, v létě na bajk) a osvěžovny (sushi bary, Irish Puby) můžete mít fotku u slovníkového hesla frikulín. 🙂
                      Jinak, Sigur Rós by v 70. letech dělali předkapelu Pink Floyd, co je tady zmiňoval pan Hanzl, a Trickyho a Massive Attack milovali přátelé, co chodili do Radosti, zato rockeři kolem mně je nemohli vystát, tak možná proto. Ale žánrové zařazení závisí na úhlu pohledu, pro některé lidi je koneckonců Vypsaná fixa vrchol undergroundu. U kombinace finanční poradce+hiphop jsem nezpochybňovala hudební vkus, nýbrž integritu světonázoru, ale stávají se i divnější věci…
                      A když jinak nedáte, tak co poslouchám já: o víkendu jsem se při pečení cukroví nezdravě předávkovala vánočními písněmi Binga Crosbyho a všeobecnou dobrou vůlí, jak je vidět :-), ale jinak v poslední době: Fairport Convention, Macy Gray, k. d. lang, Leonard Cohen, Hudba Praha, Gipsy.cz, Coco Rosie… Já vím, je to divný, ale co chcete od člověka, který špičkování s partou finančních poradců na webu považuje za druh relaxace?

                    • Jan Majer napsal:

                      Tak, a paní Diestlerová, jakou diagnózou se označují muži, kteří pod smyšleným jménem vstupují v roli ženy do internetových diskusí? Všiml jsem si, že vás kolegové odhalili už pěkných pár týdnů zpátky:-) Že já se takhle nechám nachytat. Prosím vás, nic nám už nepište, a pošlete nám do redakce trochu toho vánočního cukroví, ok?

                      Sigur Rós před Pink Floyd… To snad neni pravda.

                    • Petra Diestlerová napsal:

                      Pane Majere, existuje také slovo, které označuje lidi, co věří jen tomu, čemu věřit chtějí. A jestli ve vás tak hlodá moje identita a čtete i něco jiného než Palahniuka, kupte si novou Zadie Smith a mrkněte se do tiráže. Dobrou noc.

                    • Jan Majer napsal:

                      Dobrou. Takže to cukroví nebude…?

  3. Hana Šimková napsal:

    Ale, ale pánové. Každý je občas nostalgický a potřebuje to zdělit světu :o)

  4. Jan Traxler napsal:

    Tedy Martine, nic proti Vám nemám a proti OVB už vůbec ne…
    … ale tipuji, že tenhle editorial jste psal minimálně po 6 sklenkách červeného s nálepkou OVB :-))

    • Jan Rettich napsal:

      „My jsme ti profíci, my jsme ti z OVB, s úsměvem na líci, my jsme ti kdo ti poradí, tak příjď do OVBéééé“…. :-))) (to byl vtip)

      Pane Gardavský,
      parádní editorial, už dlouho jsem se tak úžasně nepobavil. Máte talent. Pište víc.
      Víc o věcech co jsou TOP. Přesněji tip TOP. Nebo TOP gun. To je přeci jedno…

      Díky a krásný večer

      JR

  5. Jan Lener napsal:

    Hele, všimli jste si, že Martin Gardavský má stejné brýle jako já? Pěkné 🙂

    • Jan Majer napsal:

      Ano, tohle je asi jediná správná reakce, Honzo:-)

      • Jan Lener napsal:

        Dolce and Gabbana

        • Jan Majer napsal:

          Oko – do Duše okno.

        • Roman Sokola napsal:

          Hm, ponožky si kupuju Marks & Spencer, oblek mám z Londýna od Hoopera, ale považte, pane Lener, trenky na spaní nemám ani od Dolčeho, ani od Gábiny, ale od vietnamce á 20,-Kč/ks (topráá cená pané). Asi budu out, co?

          • Jan Lener napsal:

            Romane, to je zajímavá informace, že spíte v trenkách. Out určitě nejste, pokud máte správnou veklikost a materiál. 🙂

            • Jan Majer napsal:

              Pánové, rubriku, v níž budou moci poradci konzultovat svůj zevnějšek a módní doplňky, můžeme připravit. Sem to nepatří! Ale když už jsme u toho, trenky nakupujte také v Marks & Spencer (3 ks za 790,- Kč). Na spaní si kupte stejné, ale o číslo větší. Pyžamo je out. Ponožky kupujte v Tesco, 40,- Kč/pár (90% bavlna). Základní pravidlo – co klient nevidí, to obchod neohrozí. Jediná výjimka jsou právě ty trenýrky. Vyberte si takové, jež vyjadřují vaši osobnost a dodávají vám pocit komfortu a sebedůvěry.

  6. Jan Bartoš napsal:

    Dobrý večer všem,

    také si připadám potrefený, nicméně i lidé kteří mají vzdělání, postavení a milionový obrat nemají monopol na pravdu, ať kopou za jakékoliv barvy. A jestliže se vloží do diskuze, měli by obhajovat své názory slušně a věcně a ne právě obratem a postavením.

  7. Pavel Hanzl napsal:

    Pěkný večer všem Duším, hlásím se na pár minut do diskuse. Speciálně zdravím přírůstek, neb se prokázalo, že i pan Gardavský disponuje svou duší. Nepíše gramatické ani stylistické chyby a má co říci. Heuréka !!!
    ———–
    Konečně někdo nový, kdo taky nemá čas, ale chce si jej pro nás všechny udělat. Jen pro pořádek: klientů mám hodně a za svou účast zde dobrovolně platím krvavou daň v provizích, které si nestihnu vydělat. Vydělávám si i tak velmi slušné peníze a doporučuji to všem kolegům.

  8. Michal Ott napsal:

    Jsem docela zvědavý na následnou diskusi; zda se potrefené „duše“ ozvou, nebo budou dělat, jako že se jich to nedotklo. xD

    • Jan Majer napsal:

      Jako potrefený se ozývám. Že se občas v něčem pletu? O tom nepochybuji! Právě tohle vědomí dělá z veřejné diskuse tak trochu adrenalinovou disciplínu. Může se jí věnovat jen ten, kdo to ustojí a zároveň na to má čas. Já jsem za to placený:-)

      To slovo fenomén, které jsem použil a panu Gardavskému se nelíbilo, je dost abstraktní, takže se budeme těžko přít, zda bylo použito vhodně či nevhodně. Klidně beru zpět a opravuji: Diskuse na ICZ jsou jedinečné a řadě vlivných lidí z oboru se zdají inspirativní a užitečné. Lepší?

      V každém případě souhlasím, že pokud by tady mělo pár stejných lidí stále dokola řešit totéž, bude to nuda. Proto mě těší, že na našem webu publikují stále častěji své články lidé z OVB, tedy z firmy pana Gardavského.

      • Jan Majer napsal:

        Ještě kulturní vložka, když je řeč o těch seriálech. Vím, jak někoho na čas bezpečně vyřadit z provozu, a tedy i z účasti v diskusích. Chce to kupu DVD se seriálem Lost (u nás uváděno v malých dávkách na Nově jako Ztracení). Nemám nejzarytějším Top Guns rozeslat balíček s tímto danajským darem? Na dva týdny bude klid (první dvě série = 48 dílů).

        • Michal Ott napsal:

          Mám stejnou zkušenost se seriálem Red Dwarf (Červený trpaslík) nebo Futurama. Velmi kvalitně strávené dva týdny.
          Ale bez pana Lenera by tu asi bylo trochu mrtvo, nemyslíte? xD

          • Jan Majer napsal:

            Komu došel Lost, přešel na Prison Break, prý ještě o třídu lepší.

            Pan Lener v každém případě umí rozhýbat a oživit diskusi, umí formulovat myšlenky a taky naštvat. Je ale zbytečné jeho nebo kohokoli jiného démonizovat. Na ICZ denně přijde přes 1000 lidí, drtivá většina z oboru. Každý týden se do diskusí přidávají další, kteří svými názory převahu jednoho pohledu na věc vybalancují. Bohužel, někteří se do toho pouštějí anonymně, což jejich názory shazuje.

            • Michal Ott napsal:

              Prison Break je hodně brutální, hlavně ze začátku je to dost silná káva, ale vřele doporučuji.
              Máte pravdu, těch anonymů je škoda, ale ze stálejších diskutérů se podepisuje naprostá většina.

            • Pavel Hanzl napsal:

              Ale pane kolego, víte přece, že ta vlastní kůže bolí? Kdyby každý směl nosit samurajský meč, to by bylo nudné. Zdravím i všechny další kolegy, co mají na veřejnou diskusi a ještě se rozmýšlejí, zda to unesou s vlastním jménem…

            • Jan Lener napsal:

              Doporučuji také Startrek – pohádka. Téměř nekonečné, vtahující a hlavně všechno tam funguje.

              • Jan Majer napsal:

                A všechno je tam takové čisté, lítá se rychlostí světla, bad guys se poznají tak, že mají křivé zuby… Tenhle druh sci-fi nemůžu, ani Hvězdné války apod. Všechno tam funguje jen jako. Ve skutečnosti všechno sedí a funguje ve „špinavém“ Vetřelci. Jak z toho vykřesat podobenství pro finanční poradce?

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Jo, aby jste mohli pozorovat duše, tak prý musíte být duch. Pan Gardavský zřejmě bude takovým tím duchem a proto mu posílám něco, aby nám uplně nezpitoměl. Nebojte není to k uzoufání 🙂

      Duchové

      Na podzim u hřbitova sedí duchové. Je sychravá noc, fouká severák a poprchává. Oba duchové se klepou zimou a v tom ten jeden povídá:
      Nevím jak vy, ale já se naposledy pořádně ohřál v krematoriu…

      Pokoj v duši přeje SK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.