Pondělí 19. února. Svátek má Patrik.

Editorial ze dne 19.11.2006

Editorial Jan Majer 19.11.2006 | 07:11 2 komentáře

Před dvěma týdny jsem v Reflexu publikoval rozhovor s manažerem ING o tom, že Češi nemají dostatečně zajištěna rizika. Pěkně jsem to od čtenářů schytal. Prý skrytá reklama, nemaskovaný brainwashing…

Jeden ze čtenářů napsal dlouhý dopis, kde opakovaně zdůrazňoval, že manažeři finančních institucí mají nemravně vysoké platy. A že jsme jedna banda, co okrádá poctivé lidi. Jasně.

Připomnělo mi to (teď odbočuji od tématu, ale zase se k němu vrátím) setkání rodičů před nástupem syna na víceleté gymnázium. Když ředitel vysvětloval, proč škola založila školní fond (aby mohla nadstandardně vybavit učebny a aby i děti z chudších rodin mohly absolvovat s ostatními různé kurzy), přihlásil se jeden tatík a se zachmuřeným výrazem pronesl: „Jestli ty příspěvky nebudou anonymní, tak ode mě neuvidíte ani korunu. Budou anonymní?“

Ředitele to zaskočilo. Otázku nepochopil. Ujišťoval nás, že pokud si to někdo bude přát, třeba kvůli daním nebo co, zkusí zařídit, aby jeho příspěvek byl veden anonymně. Ale že neví, jestli to jde. Tím tématem jsme zabili asi dvacet minut.

Taťkovi, který dotaz položil, však šlo o něco jiného: Okamžitě mu bylo jasné, že učitelé budou nadržovat žákům, jejichž rodiče dají víc. A naopak, ty, jejichž rodiče dají málo nebo nic, budou dusit. „No tak holt budou mít ty děti zazobanejch rodičů jedničky, vždyť je to jedno, už s tím dejte pokoj,“ odlehčil trapnou situaci jeden z příčetných otců. To už se všichni smáli nahlas.

Pan ředitel si získal naše sympatie tím, že až do konce diskuse vůbec nepochopil, o co vlastně tomu člověku jde. Bylo to tak absurdní podezření, že mu to rozum prostě nebral.

Při psaní pro laickou veřejnost stále narážím na taková absurdní podezření. Když je to článek o výhodném pravidleném investování, lobbuju prý za podezřelé tuneláře. A dostávám dopisy, odhalující skandální skutečnosti a souvislosti.

O jedné investiční společnosti, se kterou většina z nás spolupracuje, mi čtenářka s tituly před i za jménem napsala: „Mají tu drzost, že dokonce v propagačních materiálech uvádějí (a teď se podržte!), že investice do podílových listů obsahuje riziko kolísání hodnoty investované částky! No skandál. Tím přece jasně říkají, že můžou klienta kdykoli okrást, usoudila ta vzdělaná paní.

Vypadá to, že z toho na mě padla deprese? Kdepak. Většina čtenářů články o financích přeskakuje. Jiní si je přečtou, ale nic to s nimi nedělá. Někteří se naštvou, že někdo píše o investování, když oni sotva vyjdou s tím málem, co mají. Strašně je to rozčiluje, píšou do redakcí. A pár lidí se ozve s prosbou o radu.

To všechno dohromady mi říká, že pro srozumitelné články o penězích je v médiích stále místa dost. A jsou potřeba! Pokud patříte mezi finanční poradce, kteří mají co sdělit, počítejte s tím, že se v lednu sejdeme v Praze, abychom se něco naučili.

Nepůjde o banální základy žurnalistiky, ale o špičkový seminář napasovaný na naši branži. Osobně to organizuji a tohle je předběžný průzkum zájmu… Kolik místa budeme potřebovat?

2 komentáře: “Editorial ze dne 19.11.2006”

  1. Jan Lener napsal:

    Skvělé, jedno místo obsazeno jest.

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Rád se přijdu také podívat. Minule jsem byl zrovna 2. ročníku konference investičních příležitostí. Bylo nás tam velmi mnoho a asi se to tak nějak potkávalo nebo křížilo s tím veletrhem o kterém se tu psalo. SK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.