Podle představ ministerstva by totiž pro pojišťovacího agenta mohl pracovat zprostředkovatel až po předchozí dvouleté odborné praxi a složení zkoušky před komisí ČNB.
Do té doby by mohl nabízet pouze nekonkurenční produkty, což je pod pojišťovacím agentem holý nesmysl. Agenti by tak v praxi museli výrazně omezit své sítě – přijímat by do nich mohli pouze ty, kteří by před tím dva roky působili v některé z přímých sítí pojišťoven.
Zajímalo by mne, zda si autoři této myšlenky uvědomují, že takovým opatřením výrazně posilují pozici přímých sítí pojišťoven, tedy těch, kteří nabízejí produkty jedné jediné pojišťovny? K tomu totiž není podle představ MF potřeba žádné odborné praxe ani zkoušky před komisí ČNB.
Ve své praxi jsem vždy u klientů našel největší „zvěrstva“ tam, kde působil obchodní zástupce, který měl k dispozici jediný produkt, který musel za každou cenu prodat.
Opravdu se někdo na MF domnívá, že správná cesta k ochraně klienta spočívá v posílení pozice těchto výhradních zprostředkovatelů na finančním trhu a oslabení těch, kteří ke klientovi přinášejí vzájemně konkurenční nabídku?
REKLAMA
