Sobota 19. října. Svátek má Michaela.

Do Švýcarska daleko…

Česká republika bývá označována za bezpečný přístav střední Evropy po vzoru Švýcarska. Do Švýcarska ovšem Česku mnohé chybí. Co je hlavní výhodou Švýcarska?

Země helvétského kříže patří mezi nejvyspělejší státy světa, zaujímá třeba přední postavení v klubu ekonomicky nejvyspělejších zemí světa sdružených v organizaci OECD, a to takřka ve všech indikátorech ekonomického vývoje. Jako jedna z mála zemí světa (o Evropě nemluvě) se Švýcarku dařilo zvyšovat svou ekonomickou úroveň i v časech globální ekonomické krize.

Švýcarský úspěch je dán nejenom výborným bankovnictvím či produkty, které vyrábějí švýcarské společnosti, ale do značné míry je o důsledek nastavení hospodářské politiky. Ta umožňuje souběh ekonomického růstu a vnitřní a vnější makroekonomické rovnováhy. Není se pak čemu divit, že švýcarská ekonomika rostla za poslední dekádu ve srovnání se zeměmi eurozóny nadprůměrně.

I když se ani švýcarská ekonomika nevyhnula určitým problémům a spadla do recese v roce 2009, ale to se jednalo jen o krátkodobý výkyv. Ten byl navíc způsobem krátkodobým propadem soukromých investic. Důvěra investorů však byla rychle získána zpět. K čemuž pomohlo především stabilní podnikatelské prostředí (to je něco, o čem si v ČR můžeme nechat jen zdát). Čtyři roky po sobě (2009 až 2012) obsadilo Švýcarsko první místo ve světovém indexu konkurenceschopnosti.

Indikátory

Míra nezaměstnanosti může patřit k výkladním skříním švýcarské hospodářské politiky a konkurenčního prostředí.  Ani v krizových letech totiž nepřekročila 4 %. To v situaci, kdy se takové Španělsko potýká s 25% nezaměstnaností, je výborný výsledek. Z pohledu ekonomických teorií je ve Švýcarsku v podstatě plná zaměstnanost. Navíc růst zaměstnanosti, produktivity a mezd mají poměrně stabilní trend. Růst mezd není vyšší než růst produktivity, čímž si země pod Alpami nezadělává na budoucí problémy.

Dalším specifikem ekonomiky alpské země je, že i přes vysokou zaměstnanost nevznikají inflační tlaky a inflace je proto dlouhodobě nízká a stabilní. O solidnosti švýcarského bankovního sektoru asi není třeba nijak dlouze hovořit. Švýcarské banky mají své bilance v pořádku a „nepotřebovaly“ tak vládní pomoc.

Švýcarský veřejný rozpočet vykazuje přebytky, a to i navzdory dluhové krizi v Evropě. To je důsledkem zákonného nastavení, podle nějž musí být veřejné rozpočty vyrovnané. Výdajová stránka těchto rozpočtů nepřesahuje 34 % HDP. V porovnání se zbytkem Evropy vykazuje Švýcarsko nízký stupeň přerozdělovacích procesů a zdanění, což pomáhá konkurenceschopnosti ekonomiky. Tomu všemu napomáhá i běžný účet platební bilance, který zpravidla dosahuje dvojciferných přebytků, což svědčí o efektivních přímých investicích v zahraničí.

Není vše jen růžové

Problémem švýcarské ekonomiky je příliš silný frank. Zvláště stoupající zájem investorů o dluhopisy Švýcarska jej dostal pod silný „posilovací“ tlak. Švýcarská centrální banka proto provedla několik opatření, které alespoň částečně přispěly k oslabení měny. Některé z těchto nástrojů byly nepříliš konvenční, např. stanovení horního limitu na výměnu eura za frank.

I ve Švýcarsku se uvažuje o změnách v daňové oblasti. Mělo by dojít k odlehčení u daňové zátěže fyzických osob a přesunutí zátěže na širší platformu daně z přidané hodnoty.  Třeba v ČR se provedlo v podstatě jen zvýšení DPH, ale zapomnělo se na snížení přímé daňové zátěže u fyzických osob (a podle proklamací momentálně stále ještě hlavní opoziční strany bude v tomto směru ještě hůře).

Vzhledem k problémům mnoha evropských (světových) bank, kdy mnoho z nich „muselo“ být zachráněno ze státního rozpočtu příslušných zemí, se i Švýcaři rozhodlo „více regulovat“ své bankovnictví. Mělo by dojít ke zvýšení kapitálové přiměřenosti dvou největších švýcarských bank o pět procent (jaký to rozdíl v porovnání s kroky EU či některých jiných států).

Není přístav jako přístav

Švýcarsko je, a to zcela po právu, označováno jako bezpečný přístav (anglicky „Safety heaven“). Zásluhu na tom má politická a ekonomická stabilita, stejně jako vysoce konkurenční podnikatelské prostředí.

Svého času byla za stejný přístav, alespoň pokud jde o střední Evropu, rovněž považována Česká republika. Tehdy se zdálo, že situace české ekonomiky je lepší, než byla skutečnost. Ovšem do pozice Švýcarska nám v mnoha ohledech ještě mnoho schází. O stabilním ekonomickém prostředí, nízké nezaměstnanosti či dobré bilanci veřejného rozpočtu si můžeme v české kotlině nechat jen zdát.

Nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti země, jako je zákon o vyrovnaném rozpočtu, výdajové limity, nízké daně, přesunutí rozhodovacích procesů do regionů či pružnost na trhu práce, se jen tak nedočkáme.

Je český stát efektivní?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.