CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: redakce

12. 05. 2021

8 komentářů

Dláždí zrušení superhrubé mzdy cestu k rychlejšímu přijeté eura?

 

Foto: Shutterstock

Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.  

Loading



 

Vyšší průměrný schodek už podle Evropské komise vykážou za roky 2021 a 2022 jen Itálie, Malta, Litva a Rumunsko.

ČR mezi pěticí zemí, které pandemii zvládají nejhůře

Česko před pandemií patřilo mezi pět zemí EU, které vykazovaly nejnižší veřejný dluh v poměru k HDP. A zároveň mezi pětici členských států EU, které jej v předpandemických letech rovněž nejvýrazněji snižovaly. Nyní se však ocitá mezi pěticí zemí, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska udržitelnosti veřejných financí, resp. tedy s nejhlubším vyhlíženým schodkem.

Průměrný schodek za celou EU má letos a příští rok dle prognózy Evropské komise činit 5,6 procenta HDP.

Z hlediska ratingových agentur není ještě problematická situace v letošním roce, neboť s enormními schodky se potýkají i četné další země EU. Příští rok ale již řada jiných zemí své schodky výrazně sníží. Česko se tak ocitne mezi zeměmi, které v pokrizové konsolidaci svých veřejných financí zaostávají za srovnatelnými ekonomikami. To ratingové agentury pravděpodobně „oznámkují“ nepříznivě, a to zhoršením výhledu a posléze dost možná i samotného ratingu dluhu ČR. Obsluha dluhu českého státu se tak prodraží.

REKLAMA

ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura

Klíčovým důvodem hlubokých schodků je loňské zrušení superhrubé mzdy. To podpořilo vládní hnutí ANO a opoziční ODS. Koalice Pirátů a STAN nyní předesílá, že pokud se bude po říjnových parlamentních volbách podílet na vládnutí, může se o snížení schodků veřejných financí zasadit i prosazením vstupu ČR do Mechanismu směnných kursů II (ERM II). To je jakýsi „předpokoj“ v procesu přijímání eura.

Koalice Pirátů a STAN předpokládá, že účast v mechanismu by snížila náklady na obsluhu dluhu, což je úvaha, která nepostrádá ekonomické opodstatnění. Úrok na českém dluhu by se totiž účastí v mechanismu vskutku snížil. Mezinárodní investoři by totiž z důvodu vyhlíženého členství v eurozóně, jejíž centrální banka už léta uskutečňuje masivní program odkupu vládních dluhopisů, snížili rizikovou přirážku na českém dluhu. Zároveň by ovšem samozřejmě zásadně stoupla pravděpodobnost, že Česko euro přijme. Dánsko, které setrvává mimo eurozónu, sice také do mechanismu vstoupilo, ale to má vyjednánu trvalou výjimku z přijetí eura. Všechny další země, které se do mechanismu v minulosti zapojily, nebo se v něm nacházejí nyní, což je případ Bulharska a Chorvatska, euro přijaly či v dohledné době přijmout hodlají.

ODS, která dlouhodobě euro odmítá, tak paradoxně může poskytnout politickým rivalům validní záminku k jeho přijetí. Pokud tedy nebude schopna předložit adekvátní plán úspor, které by zajistily uspokojivé snížení vyhlížených schodků a minimalizovaly riziko zhoršení ratingu. Takové plány ale ODS, resp. koalice SPOLU, jejíž je součástí, ve svém nedávno představeném volebním programu v uspokojivé míře a realisticky nenabídla.

Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom, Trinity Bank, redakčně upraveno

Loading

Vstoupit do diskuze 8 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024

Analýza: Zpátky do reality – pravidelný příjem v roce 2024

Investování za účelem dosažení pravidelného příjmu se oproti předpandemické době nízkých úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování radikálně změnilo. Poprvé po mnoha letech může být úrok na peněžním vkladu lákavou alternativou. „Uložení“ peněz v ultradefenzivní hotovosti však obnáší vlastní rizika a nenabízí žádnou příležitost ke kapitálovému zhodnocení. Rok […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Greenback

    12 května, 2021

    Jestli každý měsíc odsouvám ušetřené 2/3 příjmu do akcií a tvrdých peněz (zlato, stříbro, bitcoin) z CZK či EUR, mi je v podstatě jedno.
    Jestli mi oficiální 3 a reálnou 10% inflaci generuje CZK, nebo EUR, mi je jedno. V obou případech jsem nucen pomalu 2x do roka s klienty vyjednávat nové ceny 🙁 Jako bych neměl nic lepšího na práci.
    Jestli mám nula (časem minus) úrok na korunovém či eurovém účtu, mi je jedno.
    Jestli mě časem postihne hyperinflace koruny či eura mi je jedno.

    Jediný rozdíl mezi CZK a EUR je v tom, kdo řídí monetární politiku. Kdo mě okrádá inflací. Kdo drží ten represivním aparátem vynucený monopol na tisk barevných papírků. Zda Příkopy, nebo Frankfurt.
    Příkopy by teoreticky mohly monetární politiku řídit víc dle potřeb CZ ekonomiky.
    Frankfurt na CZ ekonomiku kašle a jde mu hlavně o záchranu (prodloužení agónie) eurozóny, čili jeho hlavní starostí je zabránění bankrotu Itálie, Řecka, Španělska a dalších (prostřednictvím nákupu jejich nesplatitelných dluhopisů za natištěné peníze – ať se severoevopský spořílek třeba po****).
    Jenže to by platilo, kdyby centrální banky fungovaly tak, jak tvrdí jejich propagační materiály. Jenže ony jsou pravidelně mimo ve svých prognózách a cyklus pravidelně spíše zesilují, podléhají lobbystickým a politickým tlakům, atd…
    Takže zda nám bude lépe s CZK či EUR je vlastně o náhodě.

    Odpovědět

  • Kamil J.

    12 května, 2021

    http://www.bawerk.eu/clanky/recenze-knih/jsou-centralni-banky-za-zenitem-sve-slavy–recenze.html

    Odpovědět

  • Kamil J.

    12 května, 2021

    bawerk.eu/clanky/recenze-knih/jsou-centralni-banky-za-zenitem-sve-slavy–recenze.html

    Odpovědět

  • Kamil J.

    12 května, 2021

    Adresa:
    bit.ly/3bjDSvS

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    13 května, 2021

    Proč bychom se měli kvůli QE cpát do eurozóny, když ČNB může spustit QE taky?

    Odpovědět

  • Tak my jdem....

    16 května, 2021

    Přesně. QE v EU, QE v USA, QE v ČR…
    … jestli něco přijmout, tak měnu, která žádné podobné podvody, manipulace a ředění kupní síly úspor neprovádí.

    Odpovědět

  • Petr

    16 května, 2021

    Já se na euro těším. Přijmout ho chce i Chorvatsko. Takže lepší než se nechávat okrádat nevýhodným kurzem a směnárníkama přijedu do země se svojí výplatou a budu platit svejma penězma a jako bonus na těch penězích bude českej lev a z druhý strany mapa Evropy. Za mě naprostej cajk. Euro se chystá přijmout i Bulharsko a Rumunsko. Už nebude prakticky žádná častá dovolenková destinace (snad kromě Turecka a Egypta), kde nebude euro. Na chalupě přeskočím hraniční potok a jdu na pivko do Německa. Ceny tam jsou skoro podobné. Takže další pohoda. A konečně člověk nebude muset řešit nevýhodné kurzy českých bank Revolutem a podobně. Takže i bezhotovostní platby zlevní a budou výhodnější. Jestli nám to zaručí i nižší inflaci, tj. že mi budou míň mizet úspory, tak jedině další plus. Euro jsme už měli dávno mít, ale je jasné, že ta proruská politická reprezentace nás chce držet co nejvíc na Východě.

    Odpovědět

  • The LOGYKA

    16 května, 2021

    To, že euro přijme Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko…
    … a že ho již přijalo Řecko, Itálie, Španělsko či Portugalsko…
    … je naopak docela vážným důvodem ho nepřijmout.

    Podle vaší logiky bychom do eurozóny měli spěchat ještě intenzivněji, kdyby euro přijala Indie, Bangladéš a Somálsko?

    Nebo ještě jinak: Do eurozóny klidně vstoupit, ale až všechny členské země začnou konečně dodržovat (maastrichtská) kritéria, která si sami nastavili!

    Odpovědět