Čtvrtek 22. října. Svátek má Sabina.

David Marášek: Přijde kolaps velkých bank?

Zvolení Donalda Trumpa bylo pro trhy překvapením. Kroky budoucího amerického prezidenta jsou těžko předvídatelné. Hrozí zavedení zlatého standardu či splasknutí dluhopisové bubliny? „Donald Trump může změnit svět k lepšímu na úkor kolapsu mnoha velkých finančních institucí,“ tvrdí hlavní analytik společnosti Zlato David Marášek.

Kroky Donalda Trumpa nejsou zatím zcela jasné. Co si myslíte vy?

Je zajímavé, že drtivá většina investičních analytiků nevěřila ve zvolení Donalda Trumpa, ale nyní mají perfektně zmapováno, co Donald Trump udělá. Byl bych velmi opatrný, ani on sám neví, kterým směrem půjde. Donald Trump má tendenci rozhodnutí zejména ty stěžejní měnit velmi rychle. O reálných krocích se můžeme bavit až v prvním kvartále příštího roku.

Nemůžeme ani tušit, kterým směrem se Donald Trump ubírá? Například z výběru jeho kabinetu?

Ministrem financí se jak známo stal Steven Mnuchin z Goldman Sachs. Donald Trump si evidentně nechce poškodit silná pouta s Wall Street. Jeho vize je velmi dobře naplánovaná, stávající mosty pálit nebude. Nasvědčují tomu i vztahy s Čínou či Ruskem. Očekávám, že přijde s něčím progresivním. Zda se mu to povede, nebude pouze jeho vůle. Bude to ale o jeho síle, houževnatosti, vytrvalosti. Podle mně může svět změnit k lepšímu. Přivést ho do velmi silné fáze prosperity, samozřejmě na úkor něčeho.

Co je to něco?

Dojde ke kolapsu mnoha velkých finančních institucí v Americe, ale i západní Evropě. Fenománální růst amerických dluhopisů posledních let se během několika týdnů otočil. Roli hrálo i přesvědčení trhu, že Fed bude zvyšovat sazby. Při zvyšujících se úrokových sazbách padají a budou padat ceny dluhopisů. Přispívá k tomu i výprodej dluhopisů mnoha silných hráčů (Saúdská Arábie, Čína a další).

Drtivá většina peněz se netočí v nemovitostech ani v akciích, ale v dluhopisech. A kdo vlastní americké dluhopisy? Primárně pojišťovny, zajišťovny, velké banky a fondy. Dluhopisy samy o sobě mohou přinést kolaps finančnímu systému. Dluhopisová bublina je ve stádiu splasknutí.

Kdy tedy bublina splaskne?

Je to podobné jako u Itálie. Není otázkou, zda se to stane, ale kdy se to stane. Úrokové sazby se již osmým rokem drží globálně velmi blízko nuly. Při nízkých úrokových sazbách, je dluh velmi levný a zároveň cena velmi atraktivní. Ženeme se do neprobádaných vod monetárního experimentu. Panuje dobrá víra, že tato situace může ještě nějaký pátek vydržet, ale všechno může být během jednoho týdne úplně jinak. Kdokoliv investuje v současné době, by neměl zapomínat, že kapitál je velmi rizikový.

Někdo může argumentovat, že s Donaldem Trumpem může přijít hospodářský růst?

Donald Trump zatím neřekl konkrétně, co bude dělat. Bude na své kroky potřebovat peníze. V prvních letech vládnutí se hovoří o navýšení státního dluhu o 25 až 30 %, tedy o pět bilionů dolarů.  Ženeme se někam, kde jsme zatím nebyli. Těším se na to, protože je to doba neskutečně vibračně dynamická. Nejen pohyby měn, které jsou v posledním období extrémní, ale také pohyby zlata a dluhopisů. Celý svět je rozkolísán. Bývá to tak, že když se zvedá vítr, tak přijde bouře.

Kam tedy v takovou chvíli investovat?

Určitě teď držet v hotovosti alespoň 50 %, ale určitě ne v korunách. Vsadil bych si na kombinaci relativně silných měn. Z dlouhodobého hlediska vidím velmi atraktivní britskou libru, která bude v horizontu tří až pěti let silnou měnou. 30 až 40 % bych vložil do amerického dolaru, ale úplně bych nezatracoval ani euro.

Neprotiřečíte si trochu z pohledu na euro? Říkal jste, že eurozóna tady do dvou let nebude v tom stavu, v jakém tady je…

Připomenu slova Volaira: „Všechny papírové měny skončí na své začínající hodnotě.“ Takže i euro skončí na nule. Musíme si uvědomit, že velkou částí eura je marka či rakouský šilink, tedy měny, které dlouhodobě stabilitu vykazovaly a ekonomiky se mají o co opřít. Eurozóna se začne rozpadávat do pár let, nebude to ovšem přes noc.

A co akcie?

Akciové burzy mohou propadnout velmi ostře. Donald Trump řekl, že akciové trhy jsou jedna velká bublina, která dříve či později splaskne. Lidé by měli být na pozoru, protože exponenciální růst amerických titulů nepotrvá věčně. Během několika dalších měsíců může přijít nepříjemné probuzení.

Akcie ano, ale vybrané tituly.  Zaměřil bych se spíše na akcie třetích trhů – EEM. Paradoxně Česká republika k selekce nepatří, podíváme-li se na vývoj PX50, který se plácá kolem nuly již několik let. Na pražské burze budou naopak zářit například akcie Fortuny, nebo E4U. Země třetího světa nabízejí neskutečně zajímavý profil riziko výnos – především jihovýchodní Asie, Čína či Indie. Ale i vybrané dluhopisy třetího světa mohou být pořád zajímavé.

Jak byste tedy rozložil portfolio?

V každém portfoliu by samozřejmě nemělo chybět zlato, ovšem ne ke spekulaci. Například Rogers či Marc Faber říkají, že portfolio by mělo být rozloženo: 25 % zlato, 25 % hotovost, 25 % akcie a 25 % nemovitosti. Na tom nemůžete prodělat. Především v dobách, kdy se někam řítíme. Poslední recese začala v roce 2008. Ta další je uměle zadržovaná, ale nad hospodářským cyklem nezvítězíte.

Vy ve zlato tedy věříte? Nejen po amerických volbách se ale propadlo…

Zlato se sice propadlo po amerických volbách, po italském referendu, ale je to pojistka, která by měla v portfoliu mít zastoupení. Navíc se propadlo v amerických dolarech, v českých korunách nebyl pokles tak výrazný (kolem pěti procent). Krátkodobě jde o protichůdné pohyby – roste dolar, klesá zlato a naopak. Dlouhodobě ale pro Čechy roste jak zlato, tak dolar. Během dvou let se dostaneme na historický rekord zlata v korunách.

Mohou nějaké kroky Donalda Trumpa vývoj zlata ovlivnit?

Stačí, aby Trump a nebo někdo z jeho okolí zmínil dvě magická slova „gold standard“ a zlato se dostane do opět záře reflektorů. Cena zlata může vylítnou o 200 či 300 dolarů během jediného týdne, i když to z dnešního pohledu vypadá, že je to nemožné. Všechno je možné.

Donald Trump má dlouhodobě vztah ke zlatu a bude muset přesvědčit Kongres o navýšení dluhové stropu. Nehodlá znovu objevovat pomyslné „kolo“…to už je zdě 5000 let. Zlato plní svou monetární roli již dlouhou dobu. Pokaždé když systém akceptoval zlatý standard a dodržoval ho opravdu ortodoxně, tak ekonomika prosperovala, protože se velmi málo zadlužovala a měla munici vzdorovat krizím. Proto si myslím, že přijde s plánem zavěsit enormní a bujivý americký dluh na zlatý standard, i když to bude pouze částečné krytí.

Na zavedení zlatého standardu ukazuje i výběr lidí, kterými se Donald Trump obklopuje. Například Judy Shelton, John Alison či Ted Cruz jsou dlohodobí protagonisté zlatého standardu.

Poroste cena zlata, i když Donald Trump nezavede zlatý standard? 

Trend bude jednoznačně nahoru.

Cena zlata ale nemůže růst do nekonečna?

Dluh také mohl růst do nekonečna. Jsou zde určité limitace. Jim Rickards říká, že kdybychom měli veškerou vytištěnou měnovou bázi dolaru navázat na zlato, tak se bavíme o ceně 11700 dolarů za trojsou unci. Vezmeme-li oběživo v juanech, eurech, librách a dalších měnách, tak se můžeme bavit o ceně zlata, která může být ještě vyšší. Myslím si, že nikdo si nebude přát enormě vysokou cenu, odradilo by to spoustu lidí. Systém bude navíc daleko lépe prosperovat, když cena bude graduálně stoupat s tím, jak se bude rozjíždět prosperita.

Cena zlata ale několik týdnů padá?

Ano jeví se to z dnešního pohledu jako iracionální. Trump překvapivě vyhrál,  italské referendum dopadlo v neprospěch eurozóny. Je to dáno tím, že po dlouhá léta centrální banky manipulují téměř všechno. Centrální banky se snaží kontrolovat téměř vše (byť to zní konspirativně) – počínaje dluhopisy (QE), ČNB manipuluje s měnou, to samé dělá Bank of Japan či Bank of China, ta dokonce otevřeně přiznává intervence na jejich akciích.

Centrální banky jednoznačně ovlivňují chod finančních trhů. Je to svým způsobem logické – dosud měly banky dvojí mandát, a to cenová stabilita a plná zaměstnanost. V posledních letech si přidaly i mandát třetí – stabilita finančních trhů (čtěte manipulace). Banky začaly uvažovat o tom, že kdyby ponechaly trhy volatilní a došlo by k propadu akciových trhů, mohlo by to mít negativní vliv na portfolia penzijních fondů, portfolia velkých bank, což by mohlo způsobit chaos. Někdy jsou však manipulace tak očividné, že některé banky dostanou „kosmetickou“ pokutu. Jako například 60 mil. dolarů pro Deutsche bank, zrovna minulý týden. Připomíná mi to situaci, kdy krachl starý komunistický režim. „Poručíme větru dešti“ a pak nastal konec. Centrální instituce ale nemůžou nad trhem vyhrát. Trh dříve či později převezme roli, bude si trend určovat sám a nezapomeňme, že přichází Trump.

Děkuji za rozhovor.

Jeden komentář: “David Marášek: Přijde kolaps velkých bank?”

  1. Karásek napsal:

    „Přijde kolaps velkých bank?“
    Děkuji za otázku. Klidně se ptej cokoliv a ve dne v noci. My ti všichni rádi odpovíme, ať už se ptáš cokoliv. Pokud to není jen žert, jako „Kolik je hodin?“. Nebo věci z našeho soukromí. Kolaps velkých bank nepřijde. A další velkou finanční krizi v Evropě a USA bych čekal kolem roku 2088.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.