Pátek 25. května. Svátek má Viola.

Daňové přiznání investora: Poraďte si s příjmy z kapitálového majetku

I drobní investoři se mohou dostat do situace, kdy musí podávat daňové přiznání. Jak si s ním poradit? Jak zdanit příjmy z prodeje cenných papírů? Co s příjmy v cizích měnách? Zdanit musíte i dividendy.

Drobní investoři, kteří investují za účelem realizace kapitálového zisku, se musí naučit pracovat s šestiměsíčním časovým testem. To znamená, že cenné papíry prodané v roce 2007 musíme testovat na takzvané dodržení šestiměsíčního časového testu. Jedná se o rozdíl mezi dnem prodeje a dnem nákupu těchto cenných papírů.

Při dodržení šesti a více měsíců (mezi nákupem a prodejem) je příjem z pohledu daňových povinností osvobozen. V opačném případě ho musí investor – fyzická osoba zdaňovat v rámci § 10 Ostatní příjmy.

Na níže uvedeném příkladu vidíme zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů u investora, který prodal v roce 2007 akcie nejmenované české společnosti za 495 821 Kč a nakoupil je za 456 342 Kč (doba mezi nákupem a prodejem nepřesáhla šest měsíců). Rozdíl těchto dvou částek je dílčím daňovým základem dle § 10.

Daňové přiznání - příklad

Pokud jste podlehli v lednu 2008 výprodejové panice na akciových trzích a prodávali jste, tak nepodlehněte pro změnu daňové psychóze. Jestliže jste prodali vaši pozici až v roce 2008, tak jste v tomtéž roce realizovali i příjem a navzdory nedodržení časového testu tato transakce nepatří do daňového přiznání za rok 2007, které právě v těchto dnech vyplňujete.

Se ztrátou je to horší – paragraf 10 pracuje pouze kladným úhrnem nebo nulou

Na výše uvedeném příkladu je patrné, že se poplatníkovi povedl vcelku výnosný obchod a realizoval zisk z prodeje cenných papírů. Život na kapitálových trzích ovšem přináší i méně slunečná období a i v roce 2007 se dalo na burze prodělat.

Co s takovou transakcí, kde nákupní cena převyšuje cenu prodejní a výsledkem je ztráta? Investor v červenci 2007 nakoupil pozici v nejmenovaném elitním titulu na pražské burze za 456 342 Kč a v důsledku finanční tísně ho prodal za 395 821 Kč. Samozřejmě byl nucen zkousnout ztrátu více než 60 000 Kč.

V daňovém přiznání ovšem není možné vytvořit ztrátu a ponížit o ni další dílčí základy daně. V oddíle daňového přiznání pro § 10 je povinnost poplatníka vyjádřit do rozdílového řádku úhrn kladných rozdílů mezi příjmy a výdaji (nejnižším číslem je nula v logice věci).

Prosím vložit list 2př1 z souboru modelDPFOztrata.XLS

Daňové přiznání - příklad 

Zdaňování příjmů z prodeje tuzemských cenných papírů jsme se věnovali detailně v seriálu ke zdaňování cenných papírů.

Tuzemské dividendy bez problému, s těmi zahraničními je to horší

Drobní investoři, kteří inkasují příjmy z držby cenných papírů (nejčastěji jde o dividendy nebo různé formy úrokových výnosů) musí rozlišit, odkud dividenda přichází.

Jestliže je plátcem dividendy nebo jiné formy výnosu tuzemská společnost (její daňový domicil je v ČR), tak se uplatní zvláštní sazba daně (takzvaná srážková daň 15 %). Drobnému investorovi je připsána již čistá dividenda (po sražení daně) a tím jeho daňové povinnosti končí. Plátce (společnost, jejíž akcie investor vlastní) je povinna srážkovou daň odvést finančnímu úřadu.

U dividend přijatých ze zahraničí není daňová povinnost automaticky vypořádána ani v případě, kdy investorovi byla sražena jakákoli daň v zahraničí. Tuzemský daňový rezident má totiž celosvětovou daňovou povinnost a musí takové příjmy zahrnout do našeho daňového přiznání. V tomto okamžiku nastupují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které mají přednost před naším zákonem o daních z příjmů.

Příjmy z cenných papírů v jiných měnách – použijte jednotný kurz pro 2007

Jestliže máte cenné papíry v jiných měnách než je česká koruna, tak pro účely českého daňového přiznání je nezbytné jakoukoli jinou měnu přepočíst na tuzemskou měnu. Drobný investor sám o sobě není účetní jednotkou a zákon mu neukládá povinnost vytvořit závaznou směrnici na přepočet jakékoli cizí měny na českou.

Doporučujeme všem použít pro přepočet cizoměnových transakcí jednotný kurz, který byl zpětně na rok 2007 vyhlášen přibližně v polovině ledna letošního roku.

TIP:

Spočítejte si svou daňovou povinnost!

Budete danit příjmy z investic?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

12 komentářů: “Daňové přiznání investora: Poraďte si s příjmy z kapitálového majetku”

  1. Petr napsal:

    Berou se zálohy na SP a ZP za prosinec splatné nejpozději do 8. ledna do DP za rok 2007? I když jsem zálohy zaplatil 8. ledna 2008, tedy poslední den splatnosti? Nebo jak je to v praxi? Bude to patřit až do DP za rok 2008?

    • JUDr. Jan Nový napsal:

      ano jde to do roku 2007 v ZP a SP, ale daňově nepůjde nic, protože od roku 2008 není ZP a SP daňově uznatelný náklad. Předpokládám, že vedete daňovou evidenci.

      • Petr napsal:

        Takže raději SP a ZP zaplacené v lednu 08 dávat do DP za rok 2007 nebo ne?

        • Petr Šafránek napsal:

          Pokud vedete daňovou evidenci, která neumožňuje tzv. časové rozlišení, tak NE. Pokud vedete účenictví (dříve podvojné účetnictví), tak ANO.

        • Petr Šafránek napsal:

          Ještě zbývá upozornit, že pokud jste podnikal již v roce 2006, tak zálohy za prosinec 2006 zaplacené v lednu 2007 naopak při daňové evidenci dáte do nákladů roku 2007, takže se Vám to přibližně srovná (pokud nebyl velký nárůst příjmů).

  2. Adam napsal:

    Mam prakticky dotaz k podani DP, konkretne k vydajum. Mohu si uplatnit vydaje, ktere jsem mel se svym zubnim lekarem a s tim spojenou dopravou? A mohu si uplatnit naklady na reprezentaci, tedy nakup obleku, atp.?

    • Výdaje napsal:

      Pokud jste modelka a zuby jsou vaší pracovní pomůckou tak ano, ale to pochybuji :), Oblek v přiměřené výši, Já doporučuji přiměřenost, asi nejlepší je u všeho uplatňovat % poměr, nejlépe 50%. Přístup FÚ je vždy odlišný, úřad od úřadu. Principielně oblůek ano, ale vzhledem k tomu, že oblek používate i pro osobní potřebu vždy je nutné zvolit přiměřený a obhajitelný postup.

      • Adam napsal:

        Rozumíme si dobře. Ale jinak pracuji také ve financích 🙂 Myslíte % poměr z těch jednotlivých výdajů, že? Ne výdaje uplatňované procentem z příjmu? Takže můžu tedy do DP dát 50% výdajů na prezentaci, oblek, boty, dejme tomu ten zubař, třeba i telefon, který používám i k osobnímu telefonování, doprava, atd. Takže vždy je lepší brát pouze třeba 50% z celkových výdajů, když něco nepoužívám na 100% při podnikání?

  3. Petr Šafránek napsal:

    Na http://sweb.cz/Miroslav.Pitak/statistika.htm jsem doplnil odkaz na statistiku k 20.3.2008.

    Dle objemu přenosu dat usuzuji, že o html verzi statistiky je zájem (mě se také lépe s ní pracuje než s verzí v MS Excel). Nyní připravuji rozšíření sledovaných podkladových aktiv o více než 110, převážně se bude jednat o sektorové indexy regionů Latinská Amerika, Asie+Pacific, Afrika + Střední východ a menší státy emerging markets, alternative energy apod. Nyní nejsem schopen určit, kolik času budu potřebovat, odhaduji to v řádu týdnů.

    Hlavní tabulku statistiky do html verze převádět neplánuji, protože by zvhledem k svému rozsahu byla nepřehledná.

  4. Adam napsal:

    Kdo v praxi vyplňuje přílohu 2,3 a 4? Můžete mi někdo uvést konkrétní příklad? Děkuji

  5. JR napsal:

    Můžete ukázat nějaký příklad toho jak vypadá doklad pro doložení příjmů a výdajů obchodování s akciemi? Jsem začátečník a ještě jsem nikdy nevidel žádný výpis a nevím co pak doložit na FÚ společně s daňovým přiznáním. Je to vůbec potřeba nebo stačí když do DP napíšu jen dvě čísla – příjem/výdej a hotovo?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.