Další finanční stimuly v USA, hrozí citelná inflace

Financovat jej Bidenova administrativa zamýšlí vyššími daněmi, resp. částečným zrušením daňových úlev podnikové sféře v USA, které prosadila přechozí Trumpova administrativa. Biden hodlá zvýšit podnikovou daň z 21 na 28 procent. Plánuje také zvýšit minimální daň ze zahraničních zisků amerických podniků, a to z přibližně třinácti na 21 procent.

V dubnu přitom Bílý dům zamýšlí přijít s dalším zásadním balíkem rozpočtových opatření, a to v rozsahu jednoho bilionu dolarů.  Ten by měl být zaměřen na naplňování cílů v sociální oblasti a ve sféře veřejné zdravotní péče.

Současná hlava Spojených států přitom nedávno podepsala balík opatření pro boj s ekonomickými dopady covidové krize v objemu 1,9 bilionu. Celkem tedy Biden prosadil či hodlá v nejbližší době prosadit balíky v souhrnném objemu přesahujícím pět bilionů dolarů, což historicky nemá obdoby. Dost možná může jít o zlomový moment, který spustí výraznější inflaci.

O již schváleném proticovidovém balíku za 1,9 bilionu dolarů exministr financí USA a jeden z nejvlivnějších amerických ekonomů současnosti Larry Summers v únoru prohlásil, že může vyvolat „inflační tlaky neviděné po generaci, které poznamenají hodnotu dolaru a finanční stabilitu.“

^REKLAMA

Nyní, po oznámení dalších balíků, se Summersova obava zřejmě ještě umocní. Byť lze argumentovat, že rovněž oznámené zamýšlené zvýšení daní by mělo působit protiinflačně, neboť podniky budou mít méně peněz na své investice a třeba i odkup vlastních akcií, zatímco jejich akcionáři, včetně třeba penzijních fondů, se nedočkají takového růst cen akcií, případně se dokonce budou muset smířit s méně příznivým vývojem dividendové politiky.

Autor: Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonom Trinity Bank, redakčně upraveno