Středa 21. února. Svátek má Lenka.

Co přinese euro

Představy, co se může u nás dít po přijetí eura, nám přináší ve svém novém článku ekonom PAVEL KOHOUT, analytik PPF.

Co se stane, až Česká republika přijme euro?
V prvních dnech a měsících překvapivě málo. Změní se ceny v obchodech, částky na výplatních páskách a na bankovních účtech – ale převážně půjde pouze aritmetický přepočet. Pokud přechodu na euro využijí někteří obchodníci ke zdražování, asi to nebude mít velký význam, tím spíše, že ceny budou ještě nějakou dobu uváděny v korunách.

Úrokové sazby se patrně nijak nezmění – koneckonců již nyní jsou české úrokové sazby velmi blízké eurovým. Nevzniknou tedy patrně žádné pozorovatelné efekty z hlediska dostupností a cenou hypoték či jiných typů úvěrů.

Podstatnější bude, co nastane za rok, za dva nebo ještě déle po přijetí eura. Zatímco krátkodobý efekt bude mizivý, v delším horizontu možná zažijeme různá překvapení.

Česká republika je malá otevřená ekonomika, která má ve světovém měřítku velmi velký objem zahraničního obchodu vzhledem ke své velikosti. Něco podobného platí i pro toky kapitálu. Lze s určitostí předpokládat, že intenzita kapitálových toků po přijetí eura vzroste vzhledem k odstranění měnového rizika.

Co to v praxi znamená? Zamysleme se nad tím, proč si občané některých členských zemí eurozóny stěžují na drahotu, přestože cenové indexy hlásí nízkou inflaci. Cenový index HICP (Harmoinsed Index of Consumer Prices) je konstruován tak, aby nadproporcionálně zahrnoval ceny tzv. obchodovatelných položek, kam patří textil, elektronika, automobily, nábytek a většina zboží dlouhodobé spotřeby. Tyto položky jsou předmětem mezinárodního obchodu a jejich ceny podléhají mezinárodní konkurenci. Proto takto konstruovaný index z podstaty věci bude prakticky vždy signalizovat nízkou inflaci.

Životní náklady běžných občanů však obsahují podstatný podíl tzv. neobchodovatelných položek, kam patří ceny nemovitostí, náklady na bydlení, služby nejrůznějšího druhu, dodávky vody, elektřiny, atd. Jen samotné bydlení a služby spojené s ním zaujímá typicky několik desítek procent běžných rodinných výdajů.

V indexech HICP je však zastoupeno jen v řádech jednotek procent. Proto například obrovský boom cen nemovitostí ve Španělsku nebo v Irsku neměl prakticky vliv na tamní cenové indexy, třebaže dopad na ceny a dostupnost bydlení v těchto zemích byl obrovský.

Po vstupu do eurozóny se nicméně nestane skoro nic s cenami českých bytů v krátkodobém horizontu, podobně jako se nic zvláštního nedělo v roce 2004, po vstupu do EU. To hlavní nastane o několik let později.

Růst objemu peněz v ekonomice – jehož zrychlení bude po přijetí eura prakticky jisté – bude mít za následek mohutnou stavební aktivitu; alespoň ve většině ekonomik srovnatelných s ČR tomu tak bylo po zavedení eura. Zda nabídka nových bytů převýší nad efektem růstu cen, je otázkou, ale odpověď je spíše ano.

Pochopitelně, že základem pro valorizaci důchodů a mezd bude oficiální "krotký" harmonizovaný index. Proto je vysoce pravděpodobné, že početné skupiny obyvatelstva si budou stěžovat (právem) na drahotu, zatímco ekonomové z centrálních úřadů budou jejich stížnosti bagatelizovat.

Máme euro přijmout raději dříve, anebo není kam spěchat?
Toto je obtížná otázka bez jednoznačné odpovědi. Euro má svá pozitiva i negativa. Teoreticky si lze představit oba extrémy: okamžité přijetí, stejně jako zachování koruny na věčné časy. Ani jeden z těchto scénářů by nebyl katastrofický. Okamžité přijetí by asi mělo za následek poněkud rychlejší tempo růstu životních nákladů – viz předchozí bod. Konvergence hospodářské výkonnosti by šla inflační cestou.

Nicméně růst obchodu a investic by tento efekt alespoň zčásti neutralizoval. Rychlé přijetí eura by nicméně poškodila majitele pevně úročených cenných papírů, včetně penzijních fondů a kapitálového životního pojištění. Dobré by bylo – nikoli překvapivě – pro majitele akcií a nemovitostí. Investorům by také odpadlo měnové riziko při nákupu širokého spektra zahraničních cenných papírů.

Lze si představit i případ, kdy česká koruna zůstane spolu se švýcarským frankem jednou z posledních "nezávislých" měn té vyspělejší části Evropy. Nebyla by to tragédie, jak někteří šiřitelé poplašných zpráv tvrdí, a ani by nevadilo, že Česká republika není zdaleka tak hospodářsky silná jako Švýcarsko. Konvergence by se odehrála neinflační cestou, prostřednictvím postupného posilování koruny, což je jev, který z období 2001-2007 důvěrně známe.

Zachování samostatné měny by bylo z investičního hlediska lepší pro majitele dluhopisů a termínových vkladů; relativně méně ve srovnání se scénářem rychlého přijetí by se radovali akcionáři a nemovitostní magnáti.

Zachování samostatné měny by zřejmě poněkud zpomalilo hospodářský růst, ale zároveň by zmírnilo nebezpečí přehřátí ekonomiky "španělského typu".

Euro dříve, později nebo nikdy – správná odpověď je nutně subjektivní. Optimální odpovědí pro většinu populace zřejmě je šalamounské "tehdy, až to bude optimální". Což bude možná kolem roku 2012. Možná jindy: optimalitu nelze bohužel v tomto případě přesně vyčíslit.

Zdraží nebo zlevní euro úvěry?
To bude záležet na tvarech výnosových křivek v roce 2012 (anebo v jiném roce, kdy bude přijato euro.) V současnosti, tj. koncem února 2007, jsou korunové úrokové sazby mírně nižší pro krátkodobé úvěry, ale o něco vyšší pro dlouhodobé úvěry (soudě podle výnosů jednoletých a desetiletých státních dluhopisů.)

Jak budou výnosové křivky konkrétně vypadat za pět let, je otázka pro kvalifikovaného proroka, ale jisté je, že během přístupového období se obě křivky sblíží natolik, že okamžikem přijetí eura nenastane žádná šok. Z hlediska dostupnosti úvěrů bude mít euro menší vliv, než jaký měla privatizace bank po roce 1997.

Nicméně je téměř jisté, že dostupnost úvěrů se nezhorší – a to už je z toho důvodu, že český podnik (a možná i český občan) bude moci být obsluhován stovkami bank po celé Evropě. Konkurence v bankovním sektoru bez nejmenších pochybností výrazně přitvrdí.

Dočkáme se vyšších výnosů z termínových vkladů?
Zde budou eurooptimisté asi zarmouceni. Nelze očekávat, že by dlouhodobě vzrostly sazby termínových vkladů na "atraktivní" úroveň. Měnová politika Evropské centrální banky bude orientována na udržení nízké a stabilní inflace.

Ta je však měřena již zmíněným indexem HICP, který, již díky své konstrukci, bude usnadňovat udržování nízkých úrokových sazeb. O nízkou inflaci měřenou HICP se totiž postará spíše konkurence v zahraničním obchodu než měnová politika.

Proto lze formulovat odvážnou, leč fakty podpořenou hypotézu, že úrokové sazby v eurozóně budou v horizontu příštích třiceti let mnohem nižší než během minulých třiceti let.

Tagy akcie Apple

9 komentářů: “Co přinese euro”

  1. pepa napsal:

    přijetí eura tz. společné měny bude katastrofa pro důchodce a lidi snižším výdělkem, což je převážná část obyvatelstva. Pokud bnebude provedena důchodová reforma a výrazně snížen rozpočtový deficit, nemá žádnou cenu hledat termín pro zavedení. Pokud byl neprozíravě při vtupu do EU uveden nejzaší termín 2020, tak to vidím, že to bude nejrozumější co se dá dělat. Jinak proč nemá zájem Skandinávie, VB, Dánko, Svýcarsko, Chorvatsko ( ta ani do EU), to je pro nás určitý signál. K euru se hlásí pouze chdší zemně Pobaltské rep.,Malta, Kypr u nichž není témněř žádná industrie. V současné době uvažovat o euru je naprostý nesmysl i z hlediska dalšího rozvoje ekonomiky ČR. Komise slíbila, že se nás nebude nutit, tak to nechte u ledu a stále neroštujte pofidérní výhody.

    • Jan Traxler napsal:

      Můžete sem napsat i konkrétní důvody, proč bude zavedení eura katastrofou pro důchodce a lidi s nižším příjmem? Proč Vy osobně se stavíte proti přijetí eura? Jaké výhody považujete za pofidérní?

      … btw, co takhle odpovědi napsat pod vlastním jménem, ať zde můžeme seriózně diskutovat?

  2. Marek Jašek napsal:

    Dobré čtení jako od Pavla Kohouta vždy. A za přečtení stojí i sekce Euro na webu Tomáše Prouzy – http://www.prouza.cz Je to sice psáno spíše z pohledu jednotlivců než finančních trhů, ale i na to se určitě lidé budou stále více ptát.

  3. Jiri Ziegler napsal:

    Mam dotaz. Kde se daji nejlepe vymenit valuty na koruny? (konkretne 50 eur na koruny)? Rad bych si neco pro sebe koupil a nejsem si jist, zda se da eurama platit vsude tak, aby mi bylo vraceno v korunach, protoze to je ma podminka, nechci, aby mi bylo vraceno opet v eurech. Dekuji.

    • Vladimír Kutálek napsal:

      Co vím v každém hypermarketě, kde berou ?, vracejí jen v Kč. Vezmou ale nejnižší možnou částku, pokud částku máte v několika bankovkách. (Nemýlím-li se berou jen bankovky)

  4. Mario napsal:

    Pane Kohoute, zdravím Vás. Vaše články stojí za přečtení.
    Myslím, že existují objektvní příčiny se domnívat, že euro nebude přijato hlavně v severských státech. Je to podle mě dáno i odlišným přístupem severských národů k myšlenkám EU. Svědčí o tom i neustálé diskuse, zda vůbec mělo cenu vstupovat v polovině 90. let do Eurozóny, když na to severský stát doplácí. Jejich konkurenceschopnost, sociální tradice a tradiční velké investice do vědy a know-how jim umožňuje zůstat stranou v určitých směrech pochybným myšlenkám EU. Navíc od začátku vystupují jako donor EU. Takže pokud někdo nepřijme Euro, nebudeme to my, ale určitě někdo jiný:-)). My si takový „luxus“ dovolit nemůžeme…

  5. Michal Kára napsal:

    > Zachování samostatné měny by bylo z investičního hlediska lepší pro …
    > … Investorům by také odpadlo měnové riziko při nákupu širokého
    > spektra zahraničních cenných papírů.

    Spise naopak – prodlouzila by se doba, kdy bude vuci papirum v EUR menove riziko, ne?

    • Pavel Kohout napsal:

      Máte pravdu, šlo o překlep. Uvedená věta patří do odstavce, který pojednává naopak o výhodách eura. Za omyl se omlouvám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.