Česká národní banka identifikovala několik oblastí, v nichž investiční a pojišťovací zprostředkovatelé chybují a za které může udělit pokuty až do výše 20 mil. Kč u investičních a 10 mil. Kč u pojišťovacích zprostředkovatelů. Takto vysokou sankci uděluje jen výjimečně, nicméně pokuty v řádu jednotek milionů se již dostávají na denní pořádek. Na co se ČNB zaměřuje?
V rámci zprostředkování v pojišťovnictví je terčem dozorového orgánu především klamavá prezentace pojistných produktů, mis-selling, vytváření nepřípustných pyramidových struktur a zprostředkování pojištění bez příslušného povolení. Drobností se v tomto kontextu jeví neohlášení změn do registru. Investiční zprostředkování je postihováno za podněcování zákazníků k nadměrnému obchodování, neoprávněné poskytování investičních služeb a rovněž za mis-selling.
Pojišťovací zprostředkovatelé a přečiny
Nejčastějším přečinem pojišťovacích zprostředkovatelů je klamavá prezentace pojistných produktů, zejména v oblasti investičního životního pojištění (IŽP). To je často prezentováno jako forma spoření, přestože je s ním spojeno investiční riziko. Mnohdy zprostředkovatelé klamavě informují o garanci zhodnocení, která se může vyskytnout pouze u IŽP navázaném na zajištěné fondy.
|
Za klamavé praktiky uložila ČNB v roce 2012 sankci např. společnosti AMV Group ve výši 2,2 mil. Kč za tvrzení, že klientům bude za uzavření IŽP zprostředkován úvěr. Zároveň společnost zamlčovala informaci o určení odkupného. Pokutu ve výši 2 mil. Kč obdržela ZFP akademie za povinnost uzavřít „kombinaci“ – IŽP, KŽP, penzijní připojištění a stavební spoření. Zároveň společnost prezentovala zavádějící informace o výnosech těchto produktů. |
Zprostředkovatelé „opomíjí“ informovat o poplatkové struktuře IŽP, které navíc prezentují jako alternativu k 2. pilíři. Na druhé straně je tato pojistka prodávána jako produkt na krátkodobé zhodnocení finančních prostředků.
Prodej IŽP podle poznatků ČNB probíhá často bezhlavě bez ohledu na potřeby klientů. S pojištěním tak končí studenti, ženy na mateřské či lidé v důchodovém věku. Navíc je mnohdy minimalizována pojistná část – a tak pojistka nekryje potřebná rizika. Zprostředkovatelé ovšem potřeby pojištěných často ani neznají, neboť potřeby klientů vyhodnocují nedostatečně.
Některé společnosti vytvářejí nepřípustné pyramidové struktury. Nejedná se o běžně užívaný multilevel marketing, ale o struktury, do jejichž zapojení musí nováček uzavřít vlastní pojistné produkty, zaplatit vysoký vstupní poplatek nebo povinně do společnosti přivést další lidi.
|
Pyramidovou strukturu vytvářela např. společnost IFP Institut finančního poradenství. „Vyfasovala“ za to v roce 2011 pokutu 6 mil. Kč. Společnost požadovala uzavření IŽP na 2 000 Kč měsíčně se závazkem 2 roky smlouvu nevypovědět. Závazek si zajistila bianco směnkou. Za obdobný prohřešek pokutu ve výši 500 tis. Kč v roce 2009 obdržela společnost Eurofinancial CZ i její přejmenovaná verze EF CZ v roce 2011 ve výši 1,5 mil. Kč – tedy za období, kdy již byla ve vlastnictví pojišťovny AXA. |
Tabulka 1: Počty správních řízení a sankcí u pojišťovacích zprostředkovatelů
|
Rok |
Počet ukončených řízení |
Výše uložených pokut |
|
2008 |
0 |
0 Kč |
|
2009 |
1 |
500 tis. Kč |
|
2010 |
4 |
22 tis. Kč |
|
2011 |
8 |
1,575 mil. Kč |
|
2012 |
17 |
10,45 mil. Kč |
|
1. pol. 2013 |
8 |
2,99 mil. Kč |
Zdroj: ČNB, prezentace členky bankovní rady Evy Zamrazilové
Investiční zprostředkovatelé a přečiny
Nejčastějším přečinem investičních zprostředkovatelů je podněcování zákazníků k nadměrnému obchodování (churning). K tomu využívají např. praktiku, kdy na nenahrávaném telefonním čísle přesvědčí klienta, aby jim na nahrávanou linku zadal konkrétní příkaz. Tím se snižuje pravděpodobnost postihu nekalého zprostředkovatele.
|
Nejvyšší pokuty udělila Česká národní banka společnosti BFC Capital v roce 2011 (7,5 mil. Kč) za nevyhodnocování investičního profilu zákazníků a nenahrávání komunikace s klienty, sankci 1 mil. Kč a zrušení registrace obdržela společnost Stone de Witt za nadměrné obchodování a vázaný zástupce Jan Werner obdržel pokutu 1,3 mil. Kč za obhospodařování majetku klienta, za kterého se při telefonické komunikaci vydával. |
ČNB má omezené pravomoci v případě, že zprostředkovatel předává pokyny zahraničnímu obchodníku s cennými papíry. Často se stává, že takový obchodník nemá ani oprávnění k poskytování služeb na českém území. Tito obchodníci sídlí nejčastěji v daňových rájích ve Velké Británii či na Kypru, ale také na Slovensku.
Mis-selling je dalším závažným problémem. Klientům je často nabízený produkt neodpovídající jejich zkušenostem a finančním možnostem. Nejčastěji se jedná o deriváty, k jejichž nabídce investiční zprostředkovatelé mnohdy ani nemají oprávnění, obchodování „na krátko“ (short selling, tedy prodej nejčastěji akcií, které klient nevlastní) či pákové obchodování s úvěrem (margin). Může se ale jednat i o klasický prodej rizikovějších podílových fondů, s nimiž je spojena vyšší provize než s konzervativními.
Aby se hůře prokazoval mis-selling, dochází k ovlivňování zákazníků při vyplňování investičních dotazníků. Podpisem investičního dotazníku klient stvrzuje dostatečné zkušenosti a možnosti, aniž by je skutečně měl.
Tabulka 1: Počty správních řízení a sankcí u pojišťovacích zprostředkovatelů
|
Rok |
Počet ukončených řízení |
Výše uložených pokut |
|
2008 |
1 |
50 tis. Kč |
|
2009 |
0 |
0 Kč |
|
2010 |
3 |
1,6 mil. Kč |
|
2011 |
7 |
9,36 mil. Kč |
|
2012 |
9 |
2,025 mil. Kč |
|
1. pol. 2013 |
9 |
3,185 mil. Kč |
Zdroj: ČNB, prezentace členky bankovní rady Evy Zamrazilové
Co se chystá dál
Rozpuštěná sněmovna nestihla dotáhnout ke zdárnému konci schvalování novely zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech, nicméně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík je přesvědčen, že bude znovu uvedena do legislativního procesu. Jedná se podle jeho názoru o odbornou, nikoli politickou normu, proto nevidí problém v jejím schválení.
ČNB do novely zákona prosadila několik základních principů, z nichž nejvýznamnější je zodpovědnost pojišťoven a finančně poradenských společností za své podřízené pojišťovací zprostředkovatele (PPZ), zvýšení kvalifikačních nároků a pravidelný obnovovací poplatek za udržení v registru ČNB. Pravidelný poplatek by měl vyčistit databázi PPZ, kterých nyní ČNB eviduje přes 150 tisíc.
