Čínským technologickým gigantům přituhuje
Zdroj: Pixabay.com
Čínský technologický sektor zažíval za poslední roky dobu nebývalého rozkvětu. Množství tamějších firem již přerostlo západní konkurenci. Čínské firmy nadále pokračovaly v růstu, což přinášelo body i celé ekonomice. Komunistické vedení země však i přesto v poslední době utahuje šrouby i v tomto, dříve nepříliš regulovaném, odvětví.
Řada ekonomicky orientovaných médií si v průběhu minulého týdne všimla, že prostředí kolem technologických gigantů v Číně se mění. Tamější ekonomika dala vyrůst mnohým firmám do obrovských rozměrů a britský týdeník The Economist považuje technologický segment za jeden z největších úspěchů čínského hospodářství, dříve zaměřeného hlavně na výrobní odvětví, za poslední dvě dekády. Jako příklady uvádí třeba Alibabu nebo Tencent. S tím lze souhlasit, navíc s vědomím, že mnoho čínských firem přeskočilo ty západní a řadu úspěchů si připsaly i tamější start-upy.
Změna smýšlení?
Jenže firmy patrně rostly tak dlouho a tak vysoko, až to tamější politické reprezentaci přestává být příjemné. A investoři jsou posledními kroky úřadů nemile překvapeni. Například jedno z nedávných nařízení vyzývá společnosti podnikající ve vzdělávacím sektoru, aby se zbavily investic proudících z ciziny. Mezi technologické firmy přichází také úctyhodné množství pokut, přičemž problémy se nevyhýbají ani těm největším hráčům. Režim dlouho držel ochranou roku nad zmíněným e-shopem Alibabou, ale ani ten nevyvázl bez ztrát.
„Je pravděpodobně důležité, zejména pro mezinárodní investory, aby si všimli, že dochází k velké a hluboké změně filozofického myšlení o hospodářské politice, což je v čínské ekonomice důležitější,“ řekl ekonomickému serveru CNBC. com Zhu Ning, profesor financí a proděkan Shanghai Advanced Institute of Finance s tím, že zahraničí investoři by měli s novou situací počítat a připravit se na ni.
Monopoly proti malým firmám
Tvrdá opatření proti firmám, které přinášejí Číně prosperitu, jsou přinejmenším překvapivá. Jenže The Economist uvádí, že komunistické vedení země si od nich slibuje spíše ještě posílení svého technologického sektoru. Roli prý může hrát i, jak tomu často bývá, mezinárodní konstelace. Například nedostatečný přístup k americkým komoditám – třeba důležitým polovodičům – může čínské autority motivovat, aby jejich firmy více spoléhaly na své vlastní zdroje.
REKLAMA
Patrně nejdůležitějším aspektem aktuálně přitvrzující politiky je obava, že se z technologických firem stávají mocné monopoly, navíc disponující daty a schopností dosahování svých zájmu i na poli zaměstnanecké politiky, což pro jejich pracovníky nemusí být zrovna výhra. Peking se také chce zaměřit na nerovnosti a „obecné dobro“.
Podle informací CNBC v Číně v oboru funguje téměř 140 milionů malých firem, které si v poslední době stěžovaly pekingským úřadům na stále horší podmínky. Za své obtíže vinily právě velké firmy. Zátah na monopolní hráče může být odpovědí na jejich stesky.
