V posledních týdnech, od poloviny května, jsme byli svědky razantních poklesů akciových trhů. Došlo k nim napříč regiony i sektory, od vyspělých trhů (USA, EMU, Japonsko) po trhy rozvíjející se.
Hlavní příčinou byly rostoucí obavy z růstu inflace v hlavních ekonomikách v důsledku dlouhodobě vysokých cen komodit a souvisejícího zvyšování úrokových sazeb, ke kterému přistupují centrální banky ve snaze další růst inflace zpomalit.
Pokud by úrokové sazby vzrostly přespříliš, vedle utlumení inflačních tlaků by mohlo dojít i k nežádoucímu utlumení ekonomického růstu, což by bylo pro akciové trhy negativní.
Vývoj na akciových trzích byl těžce ovlivněn právě obavami ze zpomalení globálního ekonomického růstu – někteří analytici vytáhli ze svého slovníku termín stagflace, označující období zpomalujícího ekonomického růstu a rostoucích inflačních tlaků.
Situaci neuklidnil ani nový šéf americké centrální banky Bernanke, který šokoval trhy prohlášením, že inflace opravdu představuje pro vývoj americké ekonomiky nebezpečí. Od té chvíle reagují akciové trhy velmi citlivě na každý nový makroekonomický údaj, který lze dát do souvislosti s očekávaným vývojem inflace.
REKLAMA
Rozvíjející se akciové trhy, ke kterým střední Evropa stále patří (i když by se pravděpodobně více hodil termín konvergující trhy), byly zasaženy ještě hlubším propadem než trhy vyspělé.
Logikou takového vývoje je zpětná vazba, při které by zpomalení vyspělých ekonomik způsobilo pravděpodobně ještě výraznější zpomalení růstu rozvíjejících se ekonomik s ohledem na klesající exportní možnosti, atd.
Svůj vliv má i absolutní výše úrokových sazeb v USA (krátkodobé sazby jsou nyní na úrovni 5%), které zvyšují atraktivitu dolarových aktiv a mohou vést k odlivu aktiv z "rizikovějších" rozvíjejících se trhů.
Klidu na finančních trzích ve střední Evropě jistě nepomáhá ani politická situace – patový výsledek parlamentních voleb v ČR i právě probíhající volby na Slovensku mohou ovlivnit další směřování ekonomiky (penzijní a zdravotní reforma, daně).
REKLAMA
Propad středoevropských (a zejména českých) akcií však byl natolik razantní, že řada analytiků (včetně nás) považuje většinu z nich při současném tržním ocenění za atraktivní.
Propad na pražské burze byl navíc umocněn skutečností, že systém obchodování umožňuje investorům využít výrazného pákového efektu, tj. investici vypůjčených peněz od obchodníka s cennými papíry.
Pokud však se vývoj na trhu obrátí, dostává se investor do výrazné ztráty a cenné papíry prodává v podstatě za každou cenu. Přispívá tak k roztočení cenové spirály a dochází až k panickým výprodejům. I tato skutečnost přispěla k tomu, že akcie na pražské burze ztratily ještě více než na okolních trzích a dostaly se tak na atraktivní úrovně.
Akciové trhy jsou volatilní a v krátkodobých časových horizontech rizikové. Vždy tomu tak bylo, je a určitě i bude.
Ne nadarmo je proto pro akciové investice doporučován dlouhodobý investiční horizont, ve kterém se s vysokou pravděpodobností efekt krátkodobých poklesů ztratí. I při zachování tohoto pravidla však celkovou výkonnost investice může výrazně ovlivnit, ve kterém okamžiku byla provedena.
V současné situaci na trzích nelze s jistotou tvrdit, že dno již bylo dosaženo a kurzy akcií půjdou od této chvíle vzhůru.
Trhy jsou ovlivňovány nejen fundamentálním pohledem analytiků, ale též psychologií investorů a čas od času i zcela nepredikovatelnými událostmi. Zkušenost však ukazuje, že v situacích jako je tato nebývá dobré podlehnout psychologii, ale řídit se fundamentální analýzou.
Převažující názor většiny brokerských domů a jejich analytiků (i nás) je, že současné kurzy středoevropských akcií vybízejí k nákupu, nikoli k prodeji. Přeji vám všem správná investiční rozhodnutí.
