Středa 25. listopadu. Svátek má Kateřina.

Carl Icahn: Král a postrach manažerů

Manažeři firem jej nenávidí, protože je zbavuje jejich teplých místeček. Akcionáři jej milují, protože nákup akcií Carlem Icahnem je téměř jistotou zisku. Dokáže vydělat, i když mu jeho původní záměr se společností nevyjde. Král Icahn.

Carl Icahn sice u nás nepatří mezi nejznámější investory, to však nic nemění na tom, že patří mezi nejúspěšnější a nejvýdělečnější investory na světě.  V řebříčku nejbohatších lidí magazínu Forbes se nachází na 26. místě s majetkem kolem 20 miliard dolarů. Není to žádný mladíček, už mu pomalu táhne na osmdesátku (77 let), ale stále je aktivní a stále vymýšlí způsoby jak vydělat peníze sobě i klientům jedné z jeho tří společností (dva hedge fondy Icahn Partners a Icahn Management LP a realitní společnost American Real Estate Partners) a jak vystrašit nějakého neschopného generálního manažera firmy, která se octne v jeho hledáčku.

Rozený Newyorčan ze židovské učitelské rodiny vystudoval filozofii na Princetonské univerzitě a pokoušel se také o studium medicíny v New Yorku, ale toto studium nedokončil. Klienti jeho fondů tak mohou být vděčni jeho nechuti pracovat s mrtvolami. Na Wall Streetu začal v roce 1961 a již v roce 1968 založil společnost Icahn & Company, která se zaměřovala na arbitráže a obchodování s opcemi.

Bezohledný nájezdník

Jedním z hlavních rysů investiční politiky Carla Icahna je vstoupení do společnosti, kterou považuje za podhodnocenou, a zisk co možná největšího podílu, který by jej opravňoval k tomu, aby mohl ovlivňovat její fungování. Často stojí za odvoláním šéfa společnosti, což koresponduje s jeho výrokem, že „generální ředitelé jsou placeni za strašnou práci. Pokud by v systému nebyl takový bordel, tak chlapi jako já nikdy nevydělají takové peníze.“ Pokud se Icahnovi zdá, že společnost v takové formě, v jaké je, nemůže dále fungovat, postará se o její rozdělení a části pak rozprodá se ziskem.

Svou politiku, díky níž je považován za bezohledného „firemního nájezdníka“ (corporate raider) začal využívat v osmdesátých letech a první velkou obětí byly aerolinky Trans World Airlines, které svého času patřily mezi největší aerolinky v USA. Icahnovo „řádění“ ve společnosti skončilo jejím prodejem konkurenční společnosti American Airlines.

Icahnova genialita však spočívá v tom, že dokáže vydělat i tehdy, když se mu jeho záměr nepodaří. Příkladem může být společnost Time Warner, kterou se v roce 2006 pokusil rozdělit, přičemž se chtěl zbavit šéfa Richarda Parsonse. Cíl se nepovedl, ale společnost přistoupila k odkupu akcií o obejmu 20 miliard dolarů, přičemž její akcie stouply o 30 % a Icahnův fond vydělal 250 milionů dolarů. „Je to hezký způsob, jak prohrát,“ řekl k tomu Icahn.

O něco podobného se v současnosti pokouší u společnosti Apple, kterou se snaží přesvědčit o zpětném odkupu akcií v objemu 150 miliard dolarů. Zatím se mu to ale také nedaří, v každém případě však informace o tom, že Icahn nakupuje akcie společnosti, vedou k jejich posilování. K šéfovi společnosti se ale vyjádřil, že „odvádí zatraceně dobrou práci.“

Pozornost v posední době také budila jeho snaha o převzetí společnosti Dell, do níž vstoupil ve druhém čtvrtletí a v níž vlastní podíl 9 %. Natahovaná, kterou hrál se zakladatelem společnosti Michaelem Dellem, pro něj nakonec neskončila úspěchem, protože boj o převzetí společnosti vzdal, a to přesto, že nabízel vyšší cenu za akcii (15 USD oproti 13,65 USD) než jeho protivník. Dellovi se samozřejmě není co divit, protože si je patrně vědom, že jeho společnost by skončila podobně, jako mnoho jiných, zejména když v posledních letech ztrácí své tržní postavení.

Průmysl, technologie a energie

Z posledních odstavců vyplývá, že v Icahnově portfoliu v současné době mají technologie silné zastoupení. Nejsilnější zastoupení (ke konci června) ale mají společnosti z oblasti průmyslu (37 %) a energetického sektoru (26 %), následovány zmiňovanými technologiemi (16 %) a spotřebním zbožím (15 %).

Mezi jeho nejlepší investice za poslední rok patří akcie společnosti Netflix, které začal nakupovat ve druhé polovině minulého roku poté, co za jeden rok klesly z 292 dolarů na cenu těsně nad 50 dolarů (za cenu 54 – 95 dolarů za akcii) a získal na nich více než 350 % (dnes je cena akcie 325 dolarů). Když někdo chce příklad toho, jak se nakupuje při minimech, lepší snad ani nenajde.

Velmi dobře si vede také holdingová společnost s jeho jménem a širokým zaměřením, Icahn Enterprises, která za poslední rok posílila o 150 % (ale od vrcholu v roce 2008 je stále poměrně daleko). Zajímavou investicí je také společnost Herbalife (oblíbenec George Sorose), která je podle některých ekonomů typickým letadlem, ale v posledním roce (Icahn do společnosti investuje od začátku roku) její akcie vydělaly již více než 100 %. Desítky procent mu ale přinášejí i jiné společnosti, jako jsou Chesapeake Energy, Oshkosh Corporation (tu již prodal) apod.

Ti, kteří chtějí mít informace o Icahnovi přímo z první ruky, mohou sledovat jeho krátké zprávy na Twitteru, kde patří mezi poměrně aktivní uživatele a píše o svých záměrech, nákupech a prodejích akcií, nebo o tom, jak se mu daří ovlivňovat dění ve společnostech, jejichž akcie momentálně vlastní. Naposledy například o tom, že nakoupil 6% podíl ve společnosti Talisman Energy nebo že se mu podařilo dosadit Dave Schechtera a syna Breta Icahna (kterého má se svojí první manželkou, českou baletkou Líbou Trejbalovou, s níž byl ženat od roku 1979 do roku 1999) do vedení společnosti Nuance Communications, jejíž akcie začal nakupovat ve druhém čtvrtletí (zatím je od té doby ve ztrátě).

I když se všeobecně tvrdí, že investovat na základě doporučení nebo podle velkých a známých investorů nemusí vést k tiskům, výsledky Carla Icahna dokazují, že i v tomto případě existují výjimky, které potvrzují pravidlo.

Zdroj titulního obrázku: Forbes

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.