Středa 21. listopadu. Svátek má Albert.

Burzovní pokles: proč nastal a proč ne

Investice Pavel Kohout 24.01.2008 | 17:07 2 komentáře

Světové akciové trhy začínají být secvičeny skoro jako sokolové na sletu, říká ekonom PAVEL KOHOUT z PPF.

Nejprve si ujasněme, co důvodem poklesu nebylo. Vývoj pražské burzy neměl nic co do činění ani s politikou, ani s výsledkem voleb a dokonce ani s makroekonomickými čísly prezentovanými v poslední době.

Pokud tyto faktory měly vůbec nějaký vliv, pak zcela neměřitelný. Důvod poklesu totiž vězí jinde. Ve stavu globální ekonomiky.

Při pohledu na burzy jiných zemí je totiž zřejmé, že pokles byl globálním jevem, který postihl Brazílii, Austrálii, Japonsko, Spojené státy, západní Evropu, Čínu, Indii, Rusko, stejně jako třeba Maroko.

Globalizace zašla tak daleko, že graf vývoje indexu PX od korejského KOSPI na první pohled nelze téměř rozeznat. Odborníci hovoří o tom, že vzájemné korelace výnosů jednotlivých akciových trhů – byť v různých částech světa – se rychle sbližují. Světové akciové trhy začínají být secvičeny skoro jako sokolové na sletu.

Dobrá, ale jaký je vlastně mechanismus této globální synchronizace? Existují dvě vysvětlení, která si navzájem neodporují. První hovoří o vlivu úrokových sazeb a inflace. Roste-li hrozba inflace (což se právě v posledních měsících dělo, zejména v USA a v Evropě), očekává se růst úrokových sazeb.

Z finanční matematiky vyplývá, že vyšší sazby nutně znamenají pokles vnitřních neboli fundamentálních hodnot akcií. Pokles trhů je logickým důsledkem růstu cenových indexů.

Samotná inflace však nestačí. Druhé vysvětlení proto hovoří o relativním poklesu objemu globální měnové zásoby. Měnová zásoba je množství peněz, které se pohybuje v ekonomice. Od roku 2001 pumpovaly centrální banky velkých ekonomik (USA, Eurozóna, Japonsko) do světa obrovské množství peněz, aby odvrátily recesi.

Podařilo se: donedávna dokonce bez hrozby inflačních tlaků. Ty vystoupily až nyní. Celosvětové nafukování objemu peněz však bylo účinným "hnojivem" na růst cen akcií. Nepatrný a navíc jen relativní pokles objemu peněz v nedávné době pak tento růst ukončil.

Finanční katastrofa se však zatím nekoná. Inflace není neřešitelný problém a dlouhodobý pokles peněžní zásoby není reálný. Ale přesné načasování obratu k lepšímu je mimo možnosti i těch nejlepších odborníků.

2 komentáře: “Burzovní pokles: proč nastal a proč ne”

  1. Anonym napsal:

    Pane Kohoute, dokážete odhadnout, jak se tyto trendy mohou projevit i na trhu nemovitostí, především u nás či ve střední Evropě? Lidé stále nakupují jak diví, a to nejen přímo nemovitosti, ale například i akcie rakouské nemovitostní firmy Immofinanz, brzy přijdou nemovitostní fondy…díky

    • Pavel Kohout napsal:

      Děkuji za zajímavý dotaz, právě pracuji na projektu zaměřeném přesně na toto téma. Výstupy budou snad už někdy začátkem července.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.