Bezplatné vedení chráněných účtů může být protiústavní. Věc přezkoumá Ústavní soud

Podstata chráněných účtů

Povinnému musí být v exekuci nebo insolvenci vždy ponechána alespoň nezabavitelná částka. V praxi se však dříve mohlo stát, že povinný přišel i o nezabavitelné minimum. Pokud měl totiž více než jednu exekuci, jeden z exekutorů by mohl postihnout jeho mzdu, zatímco druhý by obstavil účet. Této situaci chtěl zákonodárce zabránit přijetím právní úpravy chráněných účtů.

Aby banka chráněný účet dlužníkovi zřídila, musí mít nejprve jiný účet, který je již obstaven. Plátce příjmů následně vyplní příslušný formulář podle § 304d odst. 1 občanského soudního řádu (tzv. Potvrzení k chráněnému účtu – Exekuce). Potvrzení je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Součástí potvrzení je informace, z jakého bankovního účtu a na jaký běžný účet zasílá plátce příjmů finanční prostředky povinnému. Následně zašle povinný toto potvrzení exekutorovi. Exekutor bance oznámí číslo účtu, ze kterého povinný dostává chráněný příjem a číslo obstaveného účtu, z něhož má banka převést finanční prostředky na účet chráněný. Až tehdy může povinný banku požádat o vedení chráněného účtu. Banka musí účet založit a vést zcela zdarma.

Banka nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu

Právě bezplatné vedení chráněných účtů považuje skupina sedmnácti senátorů Senátu ČR za protiústavní. V návrhu doručeném Ústavnímu soudu 8. června 2022 navrhují senátoři zrušení ustanovení § 304c odst. 1, věta třetí občanského soudního řádu, tedy že „peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu“.

^REKLAMA

Důvodem má být rozpor tohoto ustanovení s Listinou základních práv a svobod, konkrétně články 1, 11 a 26, a také s Dodatkovým protokolem č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Bezplatnost vedení chráněných účtů byla do zákona začleněna pozměňovacím návrhem, připomínají senátoři.

„Vzhledem k tomu, že napadené ustanovení bylo přijato na základě pozměňovacího návrhu, není k němu k dispozici důvodová zpráva, a to včetně předpokládaných hospodářských a finančních dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet a na podnikatelské prostředí České republiky (…),“ píší senátoři. Podle navrhovatelů nucená bezplatnost vedení chráněných účtů zvýhodňuje povinné, čímž „upřednostňuje formálně nevyslovený veřejný zájem na ochranu těchto osob na úkor subjektů, podnikajících v oblasti peněžnictví a bankovnictví“.

Nedůvodné zvýhodnění povinných v exekuci oproti jiným zranitelným skupinám

Skupina senátorů v návrhu uvádí, že citované ustavení je ve své podstatě regulací cen. K té již v minulosti Ústavní soud vyslovil, že cenová regulace „nesmí evidentně snížit cenu tak, aby ta vzhledem ke všem prokázaným a nutně vynaloženým nákladům eliminovala možnost alespoň jejich návratnosti, neboť v takovém případě by vlastně implikovala popření účelu a všech funkcí vlastnictví“.

Navrhovatelé též připomínají, že má-li být cílem úpravy pomoc slabším a potřebným, jde o selektivní a neodůvodněný výběr jen jedné skupiny osob.

„Povinný, resp. dlužník, je jistě v tíživé sociální situaci, nicméně v té se mohou ocitnout i další osoby, například starobní důchodci s minimálními důchody, osoby evidované na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání apod.,“ stojí v návrhu.

I peněžní ústav je jistě s to nést ze svého náklady na bezplatné vedení chráněných účtů, nicméně nelze přehlédnout agendu s tím spojenou, která je na straně peněžního ústavu daleko rozsáhlejší než u povinného,“ uzavírají navrhovatelé.

Podle dat České bankovní asociace vedly banky ke letošního pololetí přibližně 500 chráněných účtů.