Bez pracovníků ze zahraničí se neobejdeme. Myslí si to 7 podnikatelů z 10

Hospodářská komora České republiky (HN ČR) uvádí, že firmy dlouhodobě nemohou najít zaměstnance s potřebnou kvalifikací. Na trhu práce je sice velký počet zájemců. Bohužel ale mají jinou kvalifikaci, než firmy vyžadují. HN ČR to zjistila na základě šetření mezí 615 zaměstnavateli všech velikostí a oborů. Sedm podnikatelů z deseti je proto přesvědčených, že se česká ekonomika neobejde bez zahraničních pracovníků.

Na tento problém upozorňují i další průzkumy, například jedné z největších personálních společností ManpowerGroup. Dočtete se v něm, že 65 procent českých zaměstnavatelů má potíže s náborem nových lidí. Pouze 25 procent jich hlásí, že s obsazením volných pracovních pozic problémy nemají, a 10 procent firem ještě neví.

Je to běh na dlouhou trať

Základem pro zlepšení situace tuzemským firem, je kvalitní vzdělávací systém a užší spolupráce škol a zaměstnavatelů. Podle prezidenta HN ČR Vladimíra Dlouhého je to běh na dlouhou trať. Řešením je podle něj efektivní nábor pracovníků ze třetích zemí.

Tuzemští podnikatelé podle odborníků potřebují také zvyšovat svoji konkurenceschopnost a přidanou hodnotu. Kromě méně kvalifikovaných zaměstnanců ze třetích zemí je proto nezbytné zaměřit se na vysoce odborné profese.

^REKLAMA

„Tento problém zaznamenáváme zejména u IT firem nebo vývojářských podniků, kterým nepružnost pracovního práva neumožňuje rychle získávat kvalifikované zahraniční odborníky – hlavně kvůli byrokracii a nepružné legislativě,“ podotýká Vladimír Dlouhý s tím, že jedině liberální a administrativně jednoduše nastavený vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem umožní podnikatelům rychleji získat potřebné personální kapacity a lákat špičkové odborníky v zahraničí.

Celkem 29 procent firem je pro maximální otevření pracovního trhu pro cizince, přičemž mezi velkými podniky je takových dokonce třetina. Ani pandemie personální problémy firem nesnížila. Jejich zájem jasně ilustruje, že se bez zahraničních zaměstnanců obejít nelze.

Karenční doba a minimální mzda

Z komorového šetření mj. vyplynulo, že firmy požadují i výrazné změny pracovního práva. Nejčastěji volají po znovuzavedení prvních 3 dnů nemoci bez náhrady mzdy. Takzvaná karenční doba byla i přes odpor zástupců zaměstnavatelů zrušena v červenci 2019. Zaměstnavatelé vnímají růst mzdových nákladů především v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost, ale i v souvislosti s nutností najímat další pracovní sílu. „Mzdy v České republice nesrovnáme s Německem jednoduše tím, že se to nařídí podle přání levicových stran nebo odborů. Skutečným řešením je zvyšování produktivity práce,“ říká předseda Hospodářské komory.

S minimální mzdou se totiž zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v 8 stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle nejnovějšího návrhu ministerstva práce by se tedy vyplácely od 18 000 do 36 000 Kč. Už mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun, což může hlavně pro nejmenší zaměstnavatele znamenat výrazný nárůst nákladů a v konečném důsledku i propouštění.

^REKLAMA

Část zaměstnavatelů je také proti plošnému zavádění pěti týdnů dovolené. Delší dovolená je podle nich benefitem, který přispívá k soutěži na trhu práce. Povinných 5 týdnů může vyvolat dominový efekt a řada zaměstnavatelů bude tlačena k šesti nebo i sedmi týdnům. Mnozí drobní zaměstnavatelé přitom reálně nemají ani zdroje k pátému týdnu volna.

„Zaměstnavatele výrazně tíží i sociální a zdravotní odvody, které jsou v ČR jedny z vůbec nejvyšších v celém vyspělém světe. Jejich snížení požaduje 61 % firem. U mikro a malých firmem do 50 zaměstnanců, které jsou pilířem českého hospodářství, se tato potřeba ozývá vůbec nejintenzivněji,“ zmiňuje Tomáš Prouza.