Pátek 26. května. Svátek má Filip.

Banky nabídnou nižší splátky

Bydlení Petr Fejtek 24.01.2008 | 07:05 35 komentářů

Mohly by vás zajímat možnosti, jak svoji hypotéku změnit při konci fixace. Banky přicházejí s atraktivními nabídkami, vznikají i nové hypoteční produkty. Téma zde otevřel PETR FEJTEK.

Splácíte hypotéku a blížíte se ke konci takzvané fixace? Pak by vás mohly zajímat možnosti, jak svoji hypotéku změnit. Banky přicházejí s atraktivními nabídkami, vznikají i nové hypoteční produkty, určené právě pro vás.

Blíží-li se doba fixace, čeká klienta rozhodování možná těžší, než při původní volbě banky, u které si hypoteční úvěr vzal. Zůstat u stávající banky, anebo jak porovnat možnosti refinancování u jiných? Jakou fixaci zvolit? Anebo část úvěru splatit?

Některé banky se navíc k "již lapeným" klientům nechovají právě vstřícně, je možné s nimi "vyjednávat"? To jsou otázky, na které většinou nedokáží sami odpovědět, proto lze o to víc doporučit specializované hypoteční poradce.

HYPOTÉKY JEDOU
Počet hypoték českých domácností se do konce minulého roku přiblížil číslu čtvrt milionu (možná je i přesáhl). Jen za rok 2006 domácnosti čerpaly z hypotečních úvěrů úctyhodnou sumu kolem 100 miliard korun.

Přesto jsme ve srovnání s vyspělými zeměmi ještě prakticky v plenkách: zatímco průměr EU 25 ukazuje průměrné zadlužení hypotečními úvěry přes 10 000 eur na každého obyvatele, u nás jsme teprve pod úrovní 1000 eur na obyvatele. Další růst hypotečního trhu je tedy nejen jistý, ale i přirozený.

S KÝM POKRAČOVAT
U nás se bude v tomto roce rozhodovat 50 až 100 tisíc klientů, zda svůj nesplacený hypoteční úvěr převede do konkurenční banky, nebo budou splátky posílat do "své banky" i v dalších letech. Přibližně tolika lidem totiž podle odhadu bankéřů skončí období fixace. Tedy doby, během níž mají od banky zaručeny pevné úroky – nejčastěji na jeden, tři a pět let.

Na rozdíl od uplynulých let si klienti bank budou moci zřejmě vybírat nejen ze současné nabídky, ale i ze specializovaných hypoték, určených právě na přefinancování úvěrů. Takové typy úvěrů, při kterých se úvěr zaplatí jiným úvěrem s nižší úrokovou sazbou, by se měly začít objevovat právě v tomto roce.

JE Z ČEHO VYBÍRAT
Hledání těch "nejvýhodnějších podmínek” bude tedy ještě těžší, než je nyní – a to již dnes není snadné, vybrat si z nabídek 13 hypotečních bank a 6 stavebních spořitelen.

Jako první přišla před koncem loňského roku se specializovanou nabídkou refinancování hypoték BAWAG bank, další se však jistě brzy přidají. Připravují se na to zejména lídři trhu, tedy Česká spořitelna a Hypoteční banka.

Změnit banku v době, kdy klientovi skončí úroková fixace, je možné již několik let. Jedná se však o "nahrazení” klasickou hypotékou, kterou se zaplatí původní hypoteční úvěr. To je zatím obvykle spojeno i s dalšími náklady, jako je například poplatek za vyřízení úvěru. Specializované nabídky se ve velkém teprve začnou objevovat.

HYPOTÉKA NA 40 LET?
Od 1. prosince je u Hypoteční banky maximální doba splácení hypotéky 40 let a zvyšuje se také hranice věku, do které je nutné úvěr splatit, a to ze 65 na 70 let u všech účelových úvěrů (tj. hypotéky na bydlení) do výše 70 % hodnoty zastavované nemovitosti. Obě novinky tedy zpřístupňují hypotéky i těm, kteří na ně dosud nedosáhli buď kvůli vysokým splátkám, nebo vyššímu věku.

Čtyřicetiletá splatnost je u nás unikátní a mohou ji využít především klienti, kteří potřebují kvůli svým příjmům co nejnižší splátky nebo si chtějí půjčit větší částku.

Další velká výhoda tak dlouhého úvěru spočívá v tom, že i bohatší klient může platit nižší splátky a "zbylé” peníze investovat, což mu v takto dostatečně dlouhém horizontu vydělá víc, než kolik zaplatí bance na úrocích.

Reflex č. 2/2007

35 komentářů: “Banky nabídnou nižší splátky”

  1. Paní Tian Scot .. napsal:

    Já jsem paní Tian Skot soukromý a finanční půjčky věřitelem jsem nabídku z
    úvěr v maximální nízká míra 3%, v případě zájmu nás kontaktujte e-mailem
    (Mrstinaloaninvestment@google.com) Pro více informací máte k nám poslat
    Níže uvedené informace,

    Vypůjčitel DATA `S FORMULÁŘ
    Celé jméno ,,,,,,,,,,,,,,,,,
    Vaše země ,,,,,,,,,,,,,,,
    Váš stát ,,,,,,,,,,,,,,,,
    Věk ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
    Telefonní číslo ,,,,,,,,,,,,,,
    Zaměstnání ,,,,,,,,,,,,,,,,
    Měsíční příjem ,,,,,,,,,,,,
    Domů Adresa ,,,,,,,,,,,,,,
    Částka potřebná ,,,,,,,,
    Doba trvání úvěru ,,,,,,,,,,,,,

    Pokud jste intrested kontaktujte nás na adrese
    mrstinaloaninvestment@google.com pro více informací …
    Díky a Bůh vám žehnej
    Paní Tian Scot ..

  2. Jozef Šulík napsal:

    Díky, pane Scherksi.
    Vaše kalkulačky pro Výpočet efektivního úroku, refinancování hypotéky a změny sazby jsou prostě perfektní. Je to výborná pomůcka pro každého, kdo se zabývá úvěry.

  3. Jan Lener napsal:

    Nějak tady nerozumím té diskuzi. Je přeci holou pravdou, že banky klienta po fixaci natáhnou jak ponožky. Tedy některé. Skákání po nejnižších sazbách pak opravdu může přinést značný užitek klientovi. A dokonce bych se nebál tak primárně určit strategii. Opřenopu o výpočty.

    • Jozef Šulík napsal:

      Existence produktů vhodných na přefinancování úvěrů (možnost skákání po nejnižších sazbách) opravdu může přinést značný užitek klientovi a navíc může přinutit banky, aby si více vážili svých stávajících klientů a pro další dobu fixace jim nabídli srovnatelné úrokové sazby (a nenatahovali je jako ponožky).

    • Roman Scherks napsal:

      A čemu nerozumíte, pane Lenere?
      Píšete, že banky klienta natáhnou…. To jistě může být pravda, ale taky nemusí, jak správně konstatujete. Ale nejde přeci jen o to, o kolik se sazba zvýší a kolik nabídne nová banka. Jde zejména o další poplatky – odhad a poplatek za vyřízení úvěru.
      Pokud bude jen nižší sazba a klient nezaplatí žádné další poplatky, tak není co řešit, přechod k nové bance je výhodnější. Ale jakmile započítáte další náklady, tak už musí být rozdíl v úrocích pořádný, aby to stálo za to.
      Zkuste si najít na penize.cz ten článek nebo tu kalkulačku a udělejte si několik propočtů a uvidíte.

      • Jozef Šulík napsal:

        Jeden konkrétní případ:
        úrok při uzavření úvěrové smlouvy = 3.05%
        úrok po fixaci na 1 rok = 5,91%
        Myslím, že takový rozdíl již stojí za to. Jaký je Váš názor?

        • Jozef Šulík napsal:

          Zapomenul jsem napsat, že se jedná o úvěr ve výši 4 320 000 Kč.

        • Roman Scherks napsal:

          Děkuji za domácí úkol. :-))
          Pro přesný výpočet je potřeba znát u původního úvěru:
          výšku úvěru, dobu splatnosti, fixaci a úrok starý i nově nabízený (ty jste už napsal)
          u nového úvěru – novou fixaci a nový úrok a pak taky poplatek za vyřízení a poplatek za odhad. Pak Vám mohu dát přesnější čísla, protože jinak by to nebylo seriózní.
          A úplně na okraj by mě docela zajímalo, která banka si tohle dovolila klientovi nabídnout?
          Děkuji.

          • Jozef Šulík napsal:

            Přesný výpočet v tomto případě již není nutný, protože banka novou dobu fixace i změnu úrokové sazby provedla.
            Zajímala by mne ,,přijatelná? úroková sazba pro přefinancování úvěru.
            Původní úvěr:
            4 320 000Kč, doba splatnosti 20 let (240 měsíčních splátek á 24 045,21Kč), fixace 1 rok, úroková sazba původní 3,04%, nabízená pro fixaci na 1 rok 5,91%,( á 30 412,34)
            Nový úvěr:
            4 160 576 Kč, doba splatnosti 20 let, fixace 1 rok, nová úroková sazba ?, poplatek za vyřízení max. 30 000 Kč, poplatek za odhad v tomto případě 2 x 1000 Kč.

            • Roman Scherks napsal:

              Vezmu to postupně.
              Docela mě fascinuje, že klienta neklepla pepka a na něco takového přistoupil, nicméně je to jeho věc. Jestli mohu znovu poprosit o jméno banky, klidně přímo do mého mailu, pokud to tady nechcete napsat naplno. Moc by mě to zajímalo ze studijních důvodů. :-))
              Vaše čísla jsem hodil do stroje, sazbu nové banky jsem stanovil na 4% ( to by mohlo být klidně reálné) a výsledek je celkový finanční rozdíl ve prospěch nové banky ve výši lehce pod 47 000,- za ten jeden jediný rok. To jste asi ostatně tušil, že to vyjde u nové banky lépe, neníliž pravda?
              Nevím, co máte přesně na mysli pod pojmem přijatelná úroková míra pro přefinancování. Jestli tím myslíte, kde je ta hranice, vyjádřená v nárůstu % v úroku, kdy už refinancovat a kdy ještě ne, tak Vás zklamu, protože to nelze takto říct. Doopravdy se to musí spočítat.
              Uvedu příklad:
              úvěr 1 mil na 20 let, roční fix, stará sazba 3,8 a nová sazba 4% – vše u staré banky
              nová banka nabídne zase 3,8% na roční fix. Pokud by tam nebyly žádné poplatky, tak finanční rozdíl činí necelé 2 000,- Kč. A tady nastává to dilema, zda to stojí za to nebo ne. Jakmile by u nové banky byl nějaký poplatek, tak už to nemá cenu.
              U stejného úvěru, ale na 4 mil, rozdíl bez poplatků činí cca 7 600,- za rok.
              Ale takto bychom mohli pokračovat a to asi není účelem této diskuse.

              • Jozef Šulík napsal:

                Díky, pane Scherksi.
                Vaše odpověď je pro mne dostatečně obsáhlá a srozumitelná.
                K té pepce neměl klient moc daleko. A to hned dvakrát.
                Poprvé:
                Když se dozvěděl jakou novou úrokovou sazbu mu banka nabízí. Klient si ale pořád myslel, že se jedná o nějakou chybu, omyl nebo nedorozumění. S bankou dosud neměl žádný problém. Dokonce si ji pochvaloval, že je vstřícná a velice ochotná hledat a najit řešení.
                Podruhé:
                Když mu banka 4 dny před ukončením roční fixace odpověděla na jeho Žádost o prověření nové úrokové sazby, a zaslala mu ,,děkovný? dopis. Cituji část tohoto dopisu:
                ,,Financování komerčních objektů k pronajímaní fyzickou osobou ? občany není v současné době bankou masově nabízeno, proto nebyly úrokové sazby uveřejněny.
                Děkujeme Vám proto za upozornění na tuto skutečnost. Na základě Vašeho podnětu jsou nyní zveřejněny na webových stránkách všechny úrokové sazby pro financování objektů k pronajímání?.

      • Jan Lener napsal:

        Když napíšu, že nerozumím diskuzi, tak tím myslím, že nerozumím diskuzi. 🙂
        Pane Scherksi, opravdu jde o další poplatky. Je třeba si to spočítat. Pro každý individuální případ. To je jasné. 🙂
        Kalkulátory bank v sobě často obsahují standardní sazbu a zvýhodnění pro nové klienty, není tak těžké zjistit, kolik klient dostane po otočce fixu. A rozdíly v řádu 1% jsou běžné. Msíčně se tak může splátka 3000000 hú lišit o cca 1500 x 5 x 12 =75000 rozdíl. Do toho se poplatek za úvěr a odhad vejdou.

        • Roman Scherks napsal:

          Ok, tak konečně k věci.:-) Děkuji.
          Osobně jsem si vědom pouze jedné, a to Hypoteční banky ( s ní se veze samozřejmě i ČSOB), která dává do kalkulátoru zvýhodnění pro nové klienty. U dalších mi to není známo a to mám k dispozici většinu z nich – RB, ČS, KB, ŽB a W HB (+ samozřejmě HB). U dalších dvou (HVB a e Banka) snad vím co a jak, ale vzhledem k jejich spojování s novými kupci je to tam trošku složitější. S GE nespolupracujeme a s Volks taky ne. Takže snad možná tam. Tím samozřejmě nechci říct, že různé individuální odchylky nejsou někde možné, ale není to jaksi natvrdo nastaveno. Pokud mi rozšíříte obzory budu jedině rád.
          Tím chci taky říct, že pouze u HB vím, o kolik bude vyšší sazba pro příští období.
          Jinde se na to mohu zeptat, ale moc se toho nedozvím, protože mi řeknou, že úrokové sazby pro další období se stanovují individuálně, nicméně v hypotékách se pohybuji dlouho, takže ze zkušenosti a od klientů vím, jak to kde chodí. V mojí praxi se zvýšení pohybuje okolo 0,2 – 0,4% p.a.
          Osobně jsem se s tak drastickým navýšením setkal snad jen u RB, jinde skutečně ne. Opět ale budu rád poučen.
          Předem děkuji za reakci.

          • Jan Lener napsal:

            Obdobné sazby má v kalkulátoru (xls) ČS, ŽB se otevřeně přiznává, o GEMB se to ví a přiznává to. HVB také deklaruje svůj postup (dává sazby stejné vyjma akčních slev) a úplně jste mě dostal zmíněným postupem u RB. Máte k tomu něco bližšího?

            • Jan Traxler napsal:

              Myslím, že půjde asi o nějakou jinou situaci, než o nabídnutí vyšší sazby pro stávajícího klienta… já se sice v hypotékách denodenně nepohybuji… ale RB je jedna ze třech bank, o kterých vím, že dávají stejné sazby. Dokonce to „veřejně“ prohlašují za konkurenční výhodu. Takže dát mi vyšší sazbu, tak jim jí omlátím nejen o hlavu, ale klidně i o talár. :-))

              • Jozef Šulík napsal:

                RB – úroková sazba s fixací na 1 rok se mění denně. Nebude snadné zjistit jestli opravdu dávaji stejné sazby.

            • Roman Scherks napsal:

              Asi si nerozumíme pane kolego., resp. zřejmě máme navzájem mišmaš v názvosloví nebo možná v chápání, jak banky komunikují úrokové sazby. Podotýkám, že se stále bavíme o úrokové sazbě pro první fixační období.
              Hypoteční banka skutečně deklaruje a taky dodržuje, že novému klientovi dá slevu ve výši 0,4% z deklarovaných sazeb, které má 3 – A, B, C. Tato sleva však platí pouze pro první fixační období, protože pak už to pro ni není nový klient.
              Dále jsou pak možné různé slevy – za účet v ČSOB, za pojištění apod.
              Dále pak je možné jednat o tzv. VIP sazbě, která je v pravomoci ředitele pobočky, případně vyšších pracovníků. Obdobný postup je u ČSOB.
              Česká spořitelna má nastaveny garantované sazby, které dostane každý klient, který splní ostatní podmínky. Pak je samozřejmě možnost jednat o snížení sazby, což je v pravomoci ředitele pobočky. Bývá to tak 0,2%. No a pak je možné žádat o VIP sazbu, kterou schvaluje centrála. Tam jsou poměrně tvrdé podmínky.
              Živnostenská banka má nastavené úroky podle toho, kdo úvěr sjednává, tedy velký makléř, malý makléř nebo vlastní pobočka banky. Samozřejmě i zde jsou možná jednání o nějaké slevě.
              HVB sleduji tak nějak zpovzdálí, takže uplně přesné a čerstvé informace nemám, nicméně vím, že vzhledem ke koupi ze strany Unicredito je snaha sjednotit postupy se ŽB.
              RB má nastavené sazby podle splnění dalších podmínek – výška úvěru, příjmy, délka fixace atd. Svým způsobem by se dalo hovořit o garantovaných sazbách. V RB, i když budete mít strejdu generálním ředitelem, tak jednání o nějakém snížení jsou naprosto bezpředmětná.
              GE neděláme, takže nemohu sloužit.
              KB má nastavené garantované nejnižší sazby, které se zvyšují vždy o 0,1% za „nesplění“ každé ze tří podmínek: – životní pojištění od Komerční pojišťovny, pojištění nemovitosti od Allianz, přesměrování mzdy alespoň jednoho žadatele do KB. Max. přirážka je tedy 0,3%. Jednání o slevách jsou možná postupně směrem nahoru – pobočka, regionální pobočka, centrála.
              W HB má nastavené garantované sazby a sazby minimální.
              No a teď k té RB. Jednak to mám ze svojí vlastní zkušenosti, kdy při otočce bylo navýšení cca 0,8% a jednak z jednání o nových úvěrech. Osobně se kloním k ročním fixům a je mi to vždy vymlouváno, protože předem mi oznamují, že navýšení bude na příští období více než vysoké a jednak nemají roční sazby vůbec příznivé. Je to prostě politika banky, roční sazby moc nechtějí. Je to jejich právo.

              • Linda Fejtková napsal:

                Hezký den, pane Scherksi,

                zajímavá diskuze na toto téma.
                Jen jsem chtěla doplnit pár informací k GE, ŽB, HVB a Volksbank z mé zkušenosti. Všechny si to při otočce navýší cca o 0,2-0,3% u tří a pětiletých fixů. Jednoleté fixy mohou být omaržovány opravdu ještě o více, tedy také jsem se setkala s o 1% vyšší sazbou, než jakou by nabídli novému klientovi.
                Posledním je také mé překvapení u Vašeho příkladu RB – ten o 0,8% vyšší úrok Vám vyšel i v jejich kalkulátoru, anebo tím myslíte odchylku oproti sazbě u nového klienta ve stejné době? Moc díky

                • Roman Scherks napsal:

                  Dobrý den slečno Lindo. Už jsem Vás nikde v diskusích dlouho „neslyšel“. Že by Vás tatík schovával? :-))
                  Možná to z mých příspěvků nevyplynulo nebo tady motáme dvě věci – nové klienty a přístup bank při otočce.
                  Můj předchozí dlouhý příspěvek se věnoval novým klientům.
                  Nijak nerozporuji fakt, že banky při otočce přihodí nějakou tu desetinku nad normální sazbu, která je platná v té době. Tedy alespoň většinou. Co já vím, tak to dělá i ČS a další. Klient má ale možnost se bránit a smlouvat. Vím, že to jde.
                  U RB to bylo při otočce ročního fixu. Jinak se RB chová naprosto normálně podle kalkulátoru, jen při té otočce, zekména ročního fixu, bývají poněkud drsnější.

                  • zinfo napsal:

                    O kolik jste schopni ponížit sazbu u úvěru oproti sazbě veřejně nabízenou bankou. V případě normálního klienta či klienta VIP? Hraje roli i výše úvěru? Kolik činí Vaše provize při sjednání hypotéky?

                    • Roman Scherks napsal:

                      Mám dojem, že na tomto serveru platí pravidlo, diskutovat pod svým jménem, nicméně udělám výjimku a odpovím, i když asi ne zcela budete spokojen.
                      O kolik jsme schopni snížit sazbu …. – nelze přesně odpovědět, protože se to různí banka od banky. Někde to nelze vůbec a jinde se dá mluvit o snížení v pásmu 0,2 – 0,5%. Samozřejmě záleží taky na fixaci. U roční sazby toho moc neuhádáte, u pětiletého fixu můžeme být úspěšnější.
                      V případě normálního … – jde o to, jak má která banka nastavenou definici VIP klienta. Někde to je člověk, který má v bance uloženo x peněz nebo tam jeho firma protočí miliony ročně, jinde říkají, že to musí být nějaký ředitel významného podniku, jinde je to zase veřejně známá osoba (poslanec, herec, starosta, atd). Jinde o tom je možno diskutovat. V případě normálního klienta se dá uvažovat o slevě cca 0,2. Jde taky o to, jakje klient nebo poradce „drzý“ a dokáže vyhádat slevu s odkazem na nabídku konkurečních bank. Rovněž výše příjmů je pro toto rozhodování důležitá.
                      Výška úvěru taky rozhodně hraje roli. U 800 tis se nikdo v bance moc nepřetrhne. U 4 mio je to samozřejmě jiná káva.
                      Obecně se dá říct, že provize se u bank pohybují v pásmu od 0,4% do 2% z objemu úvěru. Záleží to na objemu produkce, velikosti firmy, kvalitě „kmene“ atd. Taky samozřejmě na tom, zda pracujete jen jako doporučitel nebo zpracovatel. Takový obecný normální průměr je mezi 1 – 1,3 %.
                      Stačí?

                    • zinfo napsal:

                      Děkuji za odpověď. Chápu vaše pravidlo vystupovat pod svým jménem, ale nejsem z oboru a opravdu nemám zájem svoje jméno zveřejňovat. Vystupovat pod svým jménem je zcela oprávněný požadavek po zprostředkovatelích, ale nikoli od ostatní veřejnosti. Vymýšlet si jiné jméno je dle mého větší pochybení, než vystupovat pod nickem navýzaným na mail.
                      Neberte to jako útok, ale pokud jako klient jsem schopen sám si dojednat sazbu u ČS o 0,3% pod její garantovanou sazbu při fixu 3-5 let, pak nevidím nějakou podstatnou přidanou hodnotu poradce. Čím přesvědčíte klienta?

                    • Jan Traxler napsal:

                      Třeba tím, že mu spočítám, zda je pro něj výhodnější varianta hypotéky, nebo úvěru ze stavebního spoření… zda bude lepší použít vlastní prostředky, nebo si půjčit 100%… třeba tím, že mu vysvětlím, že při změně fixace dostane od ČS o cca 0,5% vyšší sazbu než nový klient a že se mu to při délce hypotéky 30 let pravděpodobně nevyplatí… třeba tím, že budu mít informaci o tom, že banka ABC má zrovna slevu na poplatku za zpracování… apod.
                      Pokud někoho baví počítat a hledat informace a má na to čas, pak poradce nepotřebuje. Asi stejně jako když se vyzná v zákonech a baví ho právničina, tak nepotřebuje právníka a může si napsat smlouvu sám. Pokud ho to však nebaví nebo na to nemá čas… pak právě v tom je přidaná hodnota poradce.
                      Poradce není od toho, aby vyhledával lepší varianty, než by si dovedl najít klient sám. Poradce má především šetřit čas a nervy a dávat klientovi pocit jistoty, že nenaletěl triku nějakého finančního ústavu.
                      Otázkou ale je, jak poznat, že nenaletěl triku nějakého poradce. :-))

                    • Roman Scherks napsal:

                      Prakticky všechno za mě již odpověděl p. Traxler, tímto mu děkuji.
                      Za sebe bych ještě dodal, že není všechno zlato, co se třpytí. Taky se setkávám s tím, že klienta zajímá jen a pouze výška úrokové sazby. Jenže ono to jen o úrokové sazbě není. Každá banka má různé „vychytávky“, které se normální klient ani nemá šanci dozvědět. Taková ta různá „jestliže, a když a protože“. Kdysi jsem o tom napsal článek na penize.cz, takže to tady nebudu dále rozvádět, protože toho bylo asi na 2 strany textu. A dále jsou to další poplatky atd. Všechny náklady je třeba dát do vzorce na výpočet efektivního úroku, který byl před nějakým časem rovněž na peníze.cz ( snad mě p. Majer už neutluče, že tady pořád jmenuju konkurenci, ale jsou to fakta), který taky mám k dispozici.

                    • Jozef Šulík napsal:

                      Pane Scherksi, jestli Vás to nebude obtěžovat, zašlete mi prosím, ten vzorec na výpočet efektivního úroku. Moc mě to zajímá. Děkuji.

                    • zinfo napsal:

                      Děkuji za příkladnou obhajobu. To, co řekl pan Traxler by mohlo být krédem finančního poradce.

                    • Linda Fejtková napsal:

                      Vzorec pro výpočet RPSN je následující (snad nebude rozskákaný, je to způsobeno pevným formátem příspěvků) – vychází z rovnosti dvou sum, hledaným efektivním úrokem resp. rpsn je ono „i“, které se v děliteli po přičtení jedničky mocní na t*k :

                      k=m k’=m‘
                      Ak A’k‘
                      ∑ ???? = ∑ ????
                      tk tk‘
                      k=1 (1+ i ) k’=1 (1+ i )

                      přičemž
                      k=pořadové číslo půjčky téže osoby; k’=číslo splátky; Ak =výše půjčky číslo k; A’k‘ =výše splátky číslo k‘; m=číslo poslední půjčky ; m‘ je číslo poslední splátky
                      tk=interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m; tk’j=interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m‘

                      Pomohlo Vám to ? :))

                    • Linda Fejtková napsal:

                      Bohužel to není čitelné. Obrázek Vám leda mohu popslat emailem.
                      Každopádně pointa je v tom, že vzorec je značně komplikovaný.

                    • Jozef Šulík napsal:

                      Dobrý den, slečno Fejtková.
                      Děkuji Vám za ten vzorec. Musím se ale přiznat, že i kdybych využil všechny mé ,, počtářské? vědomosti, tak já na ten vzore prostě ,,nemám?.

  4. Roman Scherks napsal:

    Zdravím Tě Petře a díky za článek, který se opět věnuje mojí zájmové oblasti. Vzhledem k tomu, že je článek převzatý z Reflexu, resp. původně byl určený pro tento časopis, tak samozřejmě chápu, že musí být zkratkovitý a nemůže jít do detailů (už mi to před časem na jiném článku vysvětloval p. Majer). Protože kdyby to tak nebylo, tak bych Tě musel napadnout, že je hrozně obecný a nekonkrétní. :-))
    Pamatuju se, že kdysi byl na toto téma publikován podobný článek na penize.cz z pera Lva Dvoroka (nebo se tenkrát autor podepsal svým skutečným jménem? – oba víme o koho jde) a byla přidána kalkulačka na výpočet, zda se to vyplatí nebo ne. Mě se ji z autora následně podařilo vymámit a musím konstatovat, že pořád je mi velice dobrým pomocníkem při rozhodování, zda refinancovat či nikoliv.
    Všiml jsem si, že poslední dobou se na toto téma začíná objevovat čím dál tím více článků, které se zmiňují o speciálních „produktech“ na refinancování hypoték. Když jsem se tím začal zabývat, nabývám čím dál tím více dojmu, že se jedná pouze o marketingové tahy jednotlivých bank, které normální hypotéky vydávají za něco víc než skutečně jsou. A proč?
    Pro získání „normálního“ HÚ je dnes většinou potřeba už skutečně jen pár papírů. Tedy pokud se jedná o zaměstnance a obyčejnou koupi bytu. Uznávám, že podnikatelé a stavby RD to mají s papírováním o trošku horší.
    Potvrzení příjmů, výpis a snímek z KN, nabývací titul, kopie OP. A to je všechno. No a samozřejmě odhad. Tedy tím chci říct, že podobné podklady se musí předložit i u refinancování, snad s výjimkou odhadu, kdy může banka použít ten starý – takže tady je úspora nákladů. Jenže si nemyslím, že banka by mohla použít odhad starý 5 let, tedy tato úspora asi bude jen u refinancování krátkých fixací ( 1 – 2 roky).
    Takže proto si myslím, že se jedná jen o marketingový tah.
    Nebo se mýlím?

    • Petr Fejtek napsal:

      Máš prakticky ve všem pravdu, Romane – navíc téhle branži rozumíš víc než já (což ostatně leckdo). Jen se pokouším ponoukat těch čtvrt milionu lidí s hypoškama, aby se starali a poradce, aby jim hledali to nejlepší možné.
      A zejména samozřejmě žraloky, aby se o ty své „ulovené“ setsakra starali a zároveň vymýšleli (v rámci konkurenčního boje) jak ukořistit čili přetáhnout klienty od jiných… I proto někdy sklouznu do „popíku“ 🙂

      • Roman Scherks napsal:

        Já jsem to taky tak pochopil, proto jsem to napsal, jak jsem napsal.
        Dobře jsi ponoukal, jen jsi tam měl ještě připsat můj mail a telefon. :-))))))))
        Ale vážně.
        Neříkám, že mnohdy se refinancovat nevyplatí, ale mám z tohodle už teď poněkud mrazení v zádech, protože si docela živě dovedu představit (ale rád bych se mýlil), co bude následovat. Stovky a možná tisíce „poradců“ z různých firem, které tvrdí, že dělají poradenství v úvěrech ( a přitom nabízejí jednu či dvě banky ), budou přesvědčovat klienty, aby refinancovali. A pokud tyhle názory nebudou opřeny o důkladné propočty a analýzu a naopak budou opřeny o „upravené“ tabulky, jak je občas vidět, tak to bude pěkná mela.

        • Jan Majer napsal:

          Pane Scherksi, co na Petrův článek v Reflexu navázat a tahle varování publikovat? Zvládneme to do čtvrteční uzávěrky?

        • Jan Traxler napsal:

          Njn, to máte jako s pojištěním, penzijním připojištěním… zprostředkovatelský byznys je tvrdý prodej – prodej něčeho, co lidem mnohdy nepřinese žádný užitek… podobně jako 90% veškerého spotřebního zboží. Ježí se mi z toho chlupy na těle. Ale je to hold realita. Lidi dovedou kupovat hrozné blbosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.