CZK/€ 24.885 +0,48%

CZK/$ 23.151 +0,16%

CZK/£ 29.465 +0,56%

CZK/CHF 26.179 +0,52%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

10. 11. 2023

0 komentářů

Analýza: Vliv války mezi Izraelem a Hamásem na evropské trhy

 

V neustále se měnícím prostředí globální geopolitiky se ukázalo, že finanční trhy jsou tváří v tvář turbulencím pozoruhodně odolné. V uplynulých čtyřech desetiletích akciové trhy přečkaly krátkodobé poklesy v reakci na různé geopolitické krize. Co je možná ještě pozoruhodnější, je rychlé zotavení, které obvykle následuje po těchto poklesech. Vyplývá mimo jiné z analýzy Freedom Finance Europe.

Loading



 

Dokonce i po tragických událostech, jako bylo 11. září, nebo uprostřed válečných konfliktů, jako je ten na Ukrajině, prokázaly evropské indexy pozoruhodnou schopnost odrazit se ode dna. V této souvislosti vyvolává nedávný konflikt mezi Izraelem a Hamásem otázky ohledně jeho možného dopadu na evropskou ekonomiku a finanční trhy.

Z historického hlediska v posledních 40 letech evropské indexy (jako zástupný ukazatel se používá index DAX) vykazovaly krátkodobé stažení kotací v den různých geopolitických událostí (války, vojenské operace, teroristické činy apod.). Zároveň se do měsíce od začátku geopolitické události ve většině případů index vyšplhal do kladných hodnot (včetně útoků z 11. září, teroristických útoků v Londýně a Madridu a vojenských konfliktů na Ukrajině).

  V den události 1 týden po

 

1 měsíc po

 

3 měsíce po 6 měsíců po
Invaze na Grenadu, říjen 1983 0,84 -1,37 -1,72 5,60 0,99
USA bombarduje Libyi, duben 1986 -1,32 0,55 -10,74 -13,39 -7,52
Invaze US na Panamu, prosinec 1989 1,67 5,76 5,88 13,96 10,42
Invaze Iráku na Kuvajt, srpen 1990 -1,24 -6,08 -12,83 -23,30 -24,03
Válka v Zálivu, leden 1991 -0,22 2,73 15,76 21,22 22,90
Bombardování World Trade Center, únor 1993 1,53 -0,09 -1,37 -2,96 13,08
Bombardování Oklahoma City, únor 1995 -0,55 4,35 6,20 12,34 13,05
Bombové útoky na velvyslanectví USA v Africe, srpen 1998 1,15 -2,39 -13,63 -13,79 -8,97
Operace NATO v Jugoslávii, březen 1999 -2,74 2,18 8,69 14,40 9,59
Bombardování USS Cole, říjen 2000 -1,47 2,38 5,98 -2,25 -7,16
Teroristické útoky z 11. září, 2001 -8,49 -1,84 10,41 19,92 23,45
Válka v Afghánistánu, říjen 2001 0,17 1,19 8,13 18,32 15,24
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN povolující použití síly proti Iráku, únor 2003 -2,93 -0,84 0,31 9,78 36,12
Teroristické útoky v Madridu, březen 2004 -3,46 -1,99 2,78 2,38 -1,38
Londýnské bombové útoky, červen 2005 -1,85 3,73 6,56 11,90 21,77
Druhá libanonská válka, červenec 2006 0,39 -1,75 -0,17 8,51 16,47
Konflikt na Ukrajině, březen 2014 -3,44 -1,00 2,83 6,24 1,28
Válka na Ukrajině, únor 2022 -3,96 -2,52 1,81 -0,31 -5,55
-1,44 0,17 1,94 4,92 7,21

Je také důležité poznamenat, že citlivost evropských indexů na řadu nedávných konfliktů mezi Izraelem a jeho sousedy je relativně nízká, což naznačuje, že současná eskalace v regionu bude mít pravděpodobně také velmi omezený dopad na ekonomiku a akciový trh Evropské Unie.

  V den události 1 týden po 1 měsíc po 3 měsíce po 6 měsíců po
Irácké raketové útoky na Izrael, 17. ledna 1991 6,9 -2,8 8,2 14,8 14,4
Intifáda Al-Aksá, 27, září 2000 0,7 0,1 1,6 -8,3 -14,6
Operace “Lité olovo“, 27. prosince, 2008 1,6 5,9 -4,0 -10,7 3,8
Operace „Pilíř obrany“, 13. listopadu 2012 0,0 0,1 5,8 6,5 16,3
Operace „Unbreakable rocks“, 25. července 2014 -1,5 -4,5 -3,2 -6,2 10,4
Operace „Black Belt“, 12. listopadu 2019 0,6 -0,5 -0,5 1,6 -18,5
Izraelsko-palestinská krize, 6. května 2021 0,2 0,0 3,3 3,3 5,5
Operace  „Breaking Dawn“, 5. srpna 2022 -0,6 1,6 -3,9 -3,3 14,0

Izrael je 25. největším obchodním partnerem EU a v roce 2022 představoval pouze 0,8 % celkového obchodu se zbožím v EU. To je důvod, proč si myslíme, že pokud se do konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezapojí noví velcí účastníci (např. Írán), skutečný dopad na evropskou ekonomiku a evropské společnosti nebude tak výrazný.

Za podmínky eskalace konfliktu spočívá klíčové potenciální riziko pro Evropu v rovině narušení dodávek ropy (např. narušení Hormuzského průlivu) a v důsledku toho skokového zvýšení cen ropy. Předpokládáme však, že takový scénář je nepravděpodobný. Obecně neočekáváme žádné omezení dodávek ropy nebo LNG ze strany zemí Blízkého východu.

Souvisejícím rizikovým faktorem je větší tlak na Írán ze strany USA a EU, který může snížit jeho produkci ropy – od března 2023 Írán zvýšil produkci podle tradingeconomics.com o 0,48 milionu barelů denně. V případě rozšíření vojenského konfliktu (bez omezení dodávek ropy) by se ke kotacím ropy mohla přidat další geopolitická cenová přirážka, která může v krátkodobém horizontu vyvíjet tlak na růst evropské inflace. Vyšší inflace a vyšší úrokové sazby jsou pro evropskou ekonomiku zranitelným faktorem.

Předpokládáme, že v případě eskalace konfliktu mezi Izraelem a spojenci Hamásu může dojít ke krátkodobým tlakům na následující sektory – spotřebitelský sektor, finance, průmysl, technologie a materiály.

Neočekáváme, že by dopad konfliktu na Blízkém východě měl dlouhodobý vliv na trh a na náladu investorů v Evropě. Jak vidíme, po třech dnech poklesu výnosů desetiletých německých státních dluhopisů se výnosy během týdne vrátily na lokální maxima a index DAX byl v první den pod tlakem, poté dvě obchodní seance rostl. Ceny ropy rostly po dobu 2 týdnů z 82 dolarů na 93,3 dolaru na vrchol, ale poté ztratily podstatnou část naakumulovaného růstu. Celkově zachováváme neutrální pohled na region: současné ocenění je pod historickou úrovní, zatímco Evropa nadále balancuje na hraně recese (HDP ve 3. čtvrtletí klesl o 0,1 % mezičtvrtletně).

Jak jsme uvedli dříve, konflikt na Blízkém východě bude mít pravděpodobně omezený charakter a nebude mít znatelný dopad na EU. Současně, s ohledem na scénář eskalace nebo potenciálního zhoršení hospodářské situace v EU, se investoři mohou zajistit následujícími způsoby:

  1. Zvýšit podíl zlata v portfoliu na 7 – 10 %;
  2. Zvýšit podílu dluhopisů na 25 – 35 % portfolia. Rozložení pozic mezi krátkodobé a dlouhodobé dluhopisy může být rovnoměrné – růst geopolitických rizik a/nebo růst rizik recese bude stimulovat pokles výnosů dlouhodobých dluhopisů.
  3. Zvýšit podíl defenzivních sektorů v portfoliu na 25 – 35 %, včetně utilit, zdravotnictví, v menší míře spotřebitelský sektor.
  4. Zvýšit podíl společností obranného sektoru v portfoliu na 10 – 20 %. Obranný sektor může patřit mezi beneficienty jak růstu geopolitického napětí, tak vzhledem k nedávným prohlášením politických představitelů může dostat impuls v důsledku zvýšení vojenských rozpočtů EU.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Americký akciový index S&P 500 pravděpodobně klesne minimálně o 30 procent

Hlavní americký akciový index S&P 500 se od poloviny května pohybuje na nových historických maximech kolem 5300 bodů, aktuální hodnota indexu přitom činí 5278 bodů. Tato úroveň amerického akciového indexu přitom odpovídá valuačnímu ukazateli P/E na úrovni 25x. Jinak řečeno, investoři nyní musí za americké akcie v […]

Text: Milan Vodička

Foto: Shutterstock

19. 06. 2024

Zákon o daních z příjmu se bude měnit. Na co se připravit, když novela projde?

V souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví Ministerstvo financí ČR koncem května předložilo návrh na změnu zákona o daních z příjmů. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2025. Rozsah navrhovaných změn zákona o daních z příjmů je značný a některé pasáže zákona jsou zcela koncepčně přepracovány. Do zákona […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

17. 06. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *