Sobota 18. listopadu. Svátek má Romana.

Alojz Ryšavý: Diamanty nejsou investice jen pro bohaté

Investice do diamantů a šperků by se mohla pohybovat až kolem 10 % investičního majetku. Jsou lepší investiční diamanty, nebo diamanty zasazené ve šperku? A je vhodnější kupovat spíše menší, nebo větší kameny? V rozhovoru odpovídá Alojz Ryšavý, zakladatel a majitel ALO diamonds.

Zabýváte se zpracováním diamantů a diamantových šperků. Pro koho je podle vašeho názoru vhodná investice do diamantů?

Nemyslím si, že investice do diamantů je pouze pro movitější klienty, jak se často mylně uvažuje. Když si člověk koupí např. hezký diamantový prstýnek za 30 tis. Kč, tak má také bezpečně uložené peníze a zároveň hodnotný dárek, který si v dnešní době svou cenu drží a v budoucnu zvyšuje.

Aktuálně jsou v kurzu dva hlavní směry. Někdo investuje pouze do diamantových šperků a někdo jenom do diamantů. Jsou i lidé, kteří oba přístupy kombinují.

Šperk s diamantem při dnešním kurzu koruny a vývoji ceny zlata za posledních 10 – 15 let nebo i ceny diamantů má mnohem větší hodnotu než před 10 – 15 lety. Cena zlata vyrostla přibližně o 300 %, přestože v poslední době klesla a u diamantů roste průběžně.

Pomiňme uměleckou hodnotu a hodnotu pro člověka, kterému přináší radost, a podívejme se na trh s diamanty. Ten je ovládán pěti hlavními rodinami v čele s De Beers. Nedochází z jejich strany k přílišnému ovlivňování ceny diamantů?

Doba, kdy De Beers měl jakýsi nepsaný monopol je už minulostí. Pět nejsilnějších rodin bylo dominantních ještě za dob rozdělené Evropy na východní a západní. Diamanty se dnes těží po celém Rusku, v Austrálii, v Jižní Africe… to ani nejde koordinovat. Doly vlastní různé společnosti a ty si nenechají cenovou politiku diktovat. Nemyslím si, že by byly ceny diamantů ovlivněné cenovou politikou pěti rodin.

Nový impuls, jakési uvolnění přineslo například otevření trhu v Sovětském svazu, kde se objevila řada menších společností, jež na diamantový trh vstupují přímo. Určitě se dá říci, že trh s drahokamy je dnes více konkurenční, neboť každý chce dnes prodávat.

Vývoj ceny investičních diamantů je vykazován s prakticky kontinuálním 5% růstem. Čím si vysvětlujete, že dochází k takto stabilnímu růstu, pokud nedochází k ovlivňování ceny?

Ono je to přibližně 5 % průměrně. Když se podíváte na různé kameny, různé suroviny a různé kvality, tak to není 5 %. Některé kameny rostou třeba 20% ročním tempem. A jiné kameny rostou jen o 1 či 2 %. Máme drahokamy, které za posledních 5 let rostly o 40 %, a máme kameny, které rostly o 20 %. Je to dané poptávkou a nabídkou.

Pokud je poptávka po určitém typu diamantu, ať už rozměru, barvě, či brusu, tak jeho cena logicky roste. Pokud se stanem trendem, tak se poptávka ještě zvyšuje. Ale nabídka je stále omezená. Tedy cena těchto drahých kamenů může vyrůst o desítky, ale i stovky procent. Např. u barevných kamenů rostla cena o 100 % za poslední tři roky. Hodně moderní jsou tmavě žluté diamanty. Jejich cena v posledních pár letech vyrostla o desítky procent.

Je důležité si uvědomit, že různé společnosti těží různé suroviny. Žádná společnost nemá všechny typy diamantů, a proto koordinovat cenu ani z tohoto pohledu není možné. A těžařů diamantů jsou tisíce…

Stran investic do diamantů vyvstává i technologická otázka. Již dnes se vyrábí umělé diamanty, které laik od přírodních nerozezná. Jak vnímáte toto riziko?

Diamanty se vyrábí již několik let. To není žádná novinka. U umělých kamenů jsou ale zásadní věci a to, že jsou absolutně čisté a nedosahují takové tvrdosti jako přírodní. U umělého diamantu se stále nedaří vytvořit tvrdost č. 10. Shrnuto, vlastnosti umělého diamantu nejsou tak dobré, jako u toho, co vytvořila příroda.

Navíc u přírodního diamantu člověk platí za jeho jedinečnost a je jich vyčerpatelné množství. Umělý proto takovou hodnotu nemá a kupec by za něj tolik nezaplatil.

Vědecko-technický pokrok ale postupuje kupředu. Může nastat situace, kdy umělé diamanty budou nerozeznatelné od přírodních a budou mít i shodné vlastnosti. Mohl by pak být trh s diamanty ohrožen?

To nevím. Ale každopádně vývoj technologií bude určitě něco stát a to by se případně promítlo i do ceny umělého diamantu s parametry pravého. Budu to v každém případě řešit, až taková situace nastane. Nyní je to hodně daleko.

Jen hypoteticky. U malých diamantů se výroba nerozeznatelných umělých diamantů pravděpodobně nevyplatí. U velkých možná ano, ale bavme se také o tom, že jsou různé diamanty různých barev a velikostí. Technika by musela hodně pokročit, aby bylo možné všechny vyrábět.

Před nedávnem jste se vrátil z Hong Kongu, kde jste nakupoval diamanty pro váš obchod. Jak vypadá obchod s diamanty v Hong Kongu?

Nakupuji ve třech střediscích  – Antverpy v Belgii, Izrael a Hong Kong. Mezi největší na světě patří Hong Kong, neboť čínským sběratelům se v současnosti prodává hodně drahých kamenů. Neobvyklé tvary a speciality v diamantech mají dnes největší trh v Asii a tam se také soustředí nejvíc nestandardních diamantů k prodeji.

Standardní suroviny – bílé diamanty, velké diamanty – dovážíme z Belgie, kde je nejstarší diamantová burza na světě. Ale dražší diamanty nakupujeme v Hong Kongu.

Člověk, který by se rozhodl investovat do diamantů větší částku peněz, jakým způsobem by měl nakupovat diamanty? Přes některou českou společnost, nebo navštívit některou z burz?

Určitě doporučuji nakoupit u někoho, koho zná a komu důvěřuje. Pokud by chtěl jít přímo na burzu, tak tam nepochodí. V prvé řadě ho tam ani nepustí. Navíc obchodník na burze pozná, že tomu ten člověk vůbec nerozumí a prodá mu něco, co pro něj nebude tak výhodné. Osobně doporučuji využít domácí klenotníky, firmy, které jsou známé a kam může zákazník přijít za pár let s reklamací nebo se zpětným odkupem.

U svého rodinného klenotníka nebo u renomované firmy mám jistotu toho, že to, co kupuji, má tu hodnotu. Rozhodně bych nenakupoval někde na letišti v Dubaji, kde dostanu obrovskou slevu a myslím si, jak dobře jsem nenakoupil, ale ve finále i s tou slevou jsem nakoupil hůř než v Česku.

Naši zákazníci do diamantů a šperků investují tak 5 – 10 % svého majetku. Začnou sbírat např. diamantové šperky a každoročně do nich část peněz uloží.

Koho považujete za svou největší konkurenci v Česku?

Největší naší konkurencí jsou Cartier, Tiffany nebo Boucheron. Jsou to špičkové, kvalitní, renomované firmy. Je to konkurence, která bojuje správnými prostředky – vysokou kvalitou diamantů a zpracováním šperků.

Jaký typ diamantu či velikost by si měl vybrat člověk, který chce začít investovat do diamantů?

Záleží také na tom, kolik chce do diamantů uložit peněz.

Někdo chce uložit např. 1 – 3 mil. Kč a má strategii jednoho většího kamene, nebo někdo jiný stejnou sumu chce rozdělit na menší kameny. Já osobně radím klientům koupit si spíš víc menších kamínků, protože je možné v případě potřeby prodat jen část investice, a prodej je také jednodušší než u velkého kamene.

O jaký typ šperků mají největší zájem vaši zákazníci?

Nejvíc na odbyt jdou šperky s kulatými diamanty. Dnes vítězí bílé zlato, ale do módy se vrací růžové zlato v kombinaci s barevnými kameny.

Z hlediska větších investičních šperků často chtějí rodinný klenot, věc s výrazným designem, která bude předávaná napříč generacemi.

Jaké problémy by hrozili člověku, který by si v některé „konfliktní zemi“ např. na dovolené koupil diamant?

Základní je, že bude mít problém diamant prodat. Nemá k němu příslušný certifikát. Neprodá ho tak hodnotně a tak dobře, jako by prodal šperk s certifikací. A samozřejmě by měl člověk takový diamant zdanit.

Pokud si diamant či šperk kupuje proto, že se mu to líbí, tak to je jiné. Ale pokud chce, aby kupoval udržitelnou hodnotu, měl by nakupovat v důvěryhodných obchodech.

Jeden z našich autorů popisoval příběh ruského milionáře, který opouštěl Rusko s diamanty, které byly certifikované, nepocházely z konfliktních oblastí, a přesto měl v Evropě problém je prodat, protože pocházely z Ruska. Je to běžné?

To mi připadá divné… ruská surovina je momentálně jedna z nejkvalitnějších na světě. Diamanty, které jsou těženy v Rusku, jsou extrémně čisté a bílé. Ruská surovina je dnes hodně populární.

Děkuji za rozhovor.

Investujete do diamantů?

Nahrávání ... Nahrávání ...

2 komentáře: “Alojz Ryšavý: Diamanty nejsou investice jen pro bohaté”

  1. xyz napsal:

    Pán na fotce je přesně týpek, od něhož bych si nekoupil ani rohlík.

    • napsal:

      Mě bohatě stačila zkušenost s MLM firmou D.I.C, český multilevl s diamanty (její bývalý majitel a generální ředitel pan Synek už sedí v lochu).

      V níže uvedeném článku se píše, že „Osobně nemám nic proti modelu pyramidy, pokud je postaven zajímavě, dá se na tom velmi participovat – ale nad čím bych se rád zamyslel, že Synek z prvotního nadšení, kdy tento byznys (byznys s diamanty) byl založen vlivnými Židy na formě, poddání si rukou, se z jeho obchodování vytrácí. Vlivní židovští obchodníci se zajímají o praktiky Synka již několik posledních měsíců, a může to dospět do stádia, kdy jako člen Antverpské burzy s diamanty bude Synek vyloučen.

      Diamanty z D.I.C. jsou vhodné pro východoevropský trh, případně pro Rusko, ale v žádném případě nejsou určeny pro trh, který rozumí diamantům, a do zemí ve kterých je tradice s obchodováním s diamanty. Protože mít marže až 35% na kameni, již není židovský byznys, ale bezohledná zlodějna!

      Standardní rabat na diamantu je kolem 5 až 10%, nicméně cena diamantu by vždy měla být minimálně 10% pod rapaport, což D.I.C. nikdy nenabídne – velmi úsměvné.

      http://www.ovb-business.com/blog/po-synkovi-z-d-i-c-jde-mossad/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.