Vrcholu dosáhly v polovině roku 2014, kdy se pohybovaly okolo 4 bilionů USD, a od té doby nepřetržitě klesají. Řada tržních hráčů přitom dnešním oficiálním číslům nevěří a odhaduje pokles devizových rezerv až na dvojnásobek. Z čínských statistik také nelze vyčíst v jaké struktuře jsou devizové rezervy drženy – tj. existuje podezření, že – podobně jako v Rusku – ne všechny jsou uloženy v kvalitních a likvidních instrumentech. Pokud by pokračoval odliv kapitálu ze země stávajícím tempem, mohly by do konce roku devizové rezervy poklesnout o dalších 10–15 %.
V tomto týdnu se dostanou do centra pozornosti i další čínská čísla včetně dnes zveřejněného zahraničního obchodu a zítra publikované inflace. Při absenci významnějších zpráv mohou být zásadním hybatelem nejen akciových trhů.
Právě další eskalace čínských potíží je také jedním z posledních faktorů, který by mohl Fed nahlodat před klíčovým zářijovým zasedáním. Výraznější zpomalení Číny může na jedné straně ohrozit globální růst, na druhé srazit dolů inflační prognózu. Inflace ale zjevně není to jediné, co dnes Fed trápí. Delší období super-levných peněz vede již řadu hráčů k nepřiměřeně riskantním investicím. To potvrzuje i dnešní článek Financial Times o tom, že se v USA opět začínají upisovat dluhopisy kryté méně kvalitními hypotékami nabízejícími vyšší výnos za vyšší riziko….jen tentokrát dostaly trochu jiná jména.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
