Z předešlých vyjádření šéfa Bundesbanky Jense Weidmanna vyplývá, že preferovaným nástrojem k uvolnění měnové politiky zůstává snížení základní sazby a posunutí depozitní sazby (za kterou ukládají banky u ECB) do záporu. Může to být účinný nástroj k oslabení eura, jehož síla v kombinaci s padající inflací ležela prakticky všem evropským centrálním bankéřům v žaludku.
Další opatření, se kterým Jens Weidmann pravděpodobně nebude mít problém, je zastavení sterilizačních opatření u programu SMP (mohlo by bankám poskytnout dodatečnou likviditu v objemu až 170 miliard euro). Nevadilo by zřejmě příliš ani natažení dlouhodobých repo-operací (případně zavedení nových) a přímé skupování omezeného objemu cenných papírů krytých komerčními úvěry (ABS). Jak daleko v použití těchto nástrojů ale ECB zajde, bude také záležet na nové inflační prognóze. V tuto chvíli je poměrně jasné, že inflační výhled na rok 2014 bude revidován dolů (z 1 %). Pokud ale červnová prognóza ponechá beze změny inflační výhled na rok 2016 (1,5 %), může nakonec v červnu zůstat “pouze” u snížení sazeb a zrušení sterilizačních operací.
Nehledě na výsledek červnové prognózy je jedna věc čím dál jasnější. Mimo hru pro tuto chvíli pravděpodobně zůstává velký projekt kvantitativního uvolňování – skupování vládních dluhopisů v objemech 500 mld. euro a víc.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
