Vedle nového fondu ESM (500 mld. eur) by měl dál také fungovat stávající EFSF. Budou z něj dál financovány stávající programy pro Irsko, Portugalsko a Řecko (200 mld eur) a zbylých 240 mld eur má být ponecháno jako rezerva, kdyby Španělsko nebo Itálie potřebovaly pomoci dříve, než bude naplněn nový fond ESM. Kombinovaná palebná síla obou fondů by ale neměla nikdy překročit 700 mld. eur.
Je otázka, zda to bude stačit Mezinárodnímu měnovému fondu. Ten navýšení svých prostředků podmiňoval výrazným navýšením stávajících záchranných fondů EU a 700 mld. eur nemusí stačit. To zvlášť ve chvíli, kdy má MMF problém s jakýmkoliv navyšováním svých vlastních zdrojů a čelí výraznému tlaku zemí BRICS, které výměnou za nové peníze požadují navýšení hlasovacích práv.
Další neznámou je, zda o pomoc z navýšených fondů bude někdo stát… Největší otázky vzbuzuje v tuto chvíli Řecko. Druhá půjčka Řecku má fakticky pouze umožnit splácet stávající pomoc a zbylý dluh v držení soukromých subjektů je minimální. Ve chvíli, kdy bude mít Řecko primární přebytek (příští rok) a Unie řeckým bankám pomůže odepsat z knih dluhopisy vlastní vlády, budou Řekové daleko vzdorovitější. Lákadlo nesplácení dluhu a jednostranného vystoupení z eurozóny bude pro Řeky daleko vyšší, než ochota úsporami držet ekonomiku v recesi šestý rok v řadě.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
