Na evropské ekonomice by se jednak přímo projevil slabší výkon Británie ve slabších vývozech – nejvíce zasažené by z tohoto pohledu byly ekonomiky Nizozemí a Irska. Pokud bychom předpokládali podobný propad evropských vývozů do Británie jako po pádu Lehman Brothers, tak to ale největším evropským ekonomikám nesebere z dynamiky HDP odhadem více než 0,1–0,2 p.b.
Větším strašákem je scénář, ve kterém by odchod Británie z EU oslabil celkově důvěru ve schopnost EU i eurozóny řešit své vnitřní problémy.Takový strach by mohl být o to větší, pokud by se eventuální Brexit promítl do rostoucích preferencí antievropských stran (častokrát volajících po podobných referendech) před blížícími se volbami ve Francii a v Německu (2017). Takový nárůst napětí může vést řadu podniků k dokládání investic a mít tak minimálně dočasně negativní dopad do dynamiky HDP v celé EU. Nejvážněji podle našeho názoru v takovém případě mohou být zasaženy ekonomiky se slabším bankovním sektorem – Portugalsko, Itálie.
Je ale velice těžké říci, jak moc by Brexit důvěru v EU oslabil. Pokud bychom počítali s nárůstem napětí ve finančním sektoru podobném jako při vrcholu euro-krize v roce 2012 (měřeno na CDS a implikované volatilitě indexu DAX), mohlo by to eurozóně sebrat až 0,7 procentního bodu ze současné dynamiky růstu (v Česku 0,3–0,4 p.b.). V takovém případě by ECB pravděpodobně ještě urychlila a natáhla dnešní měnovou expanzi a euro by nemělo na růžích ustláno.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
