U velké části IPO, převážně těch z technologické oblasti, nakonec k stabilnímu toku zisků nedošlo a nic netušící veřejnosti se přinášejí jen neuvěřitelné historky o jejich růstu.
Pokud chceme s jistotou zjistit, zda se IPO může pokazit, je třeba přijít na to, jak plánují se svým novým bohatstvím naložit první investoři. Mnoho technologických firem je financovaných z rizikového kapitálu (venture capital), a proto raději věřte, že investoři poskytující tento kapitál si svůj podíl ve firmě ponechají a budou si zároveň myslet, že daná firma má větší cenu, než jakou za ni platí trh.
K tomu ale dochází jen jednou za čas a ve většině případů k této situaci nedojde nikdy. První den vyletí jejich IPO rychle nahoru, a pak z něho všichni vycouvají. Ale taková je podstata celého tohoto byznysu.
Všichni podléháme módním trendům
Pokud chce investor budovat své bohatství s rozumem, jen zřídkakdy jde do IPO naplno. Je ironií, že mnoho investorů si to zřejmě uvědomuje, ale zdá se, že všichni na to zapomněli. Je to stejné jako s novými atletickými botami, které v noci světélkují. Všichni by je chtěli. A všichni také touží po rychle rostoucích akcích.
Podíval jsem se na několik posledních IPO technologických firem a jejich výkonnosti. Výsledky přitom překvapily dokonce i mě. Těmto IPO se dařilo dokonce méně, než jsem očekával. Jen 4 z 10 IPO měli od svého uvedení kladné absolutní výnosy. Celkem 9 z 10 zaznamenalo ve srovnání s indexem Nasdaq horší výkon a dařilo se jen firmě Zynga, a ta překonala Nasdaq jen o nepatrných 0,3
REKLAMA
Všimněme si také, že výkonnost IPO je mírně ovlivněna cenovou hladinou, což jsem vyjádřil jako poměr ceny k prodeji / tržbám v roce IPO. Poměr P / S (price / sales – cena / prodeje) jsem použil prostě proto, že většina z těchto firem negeneruje v roce svého IPO žádné zisky, a tedy ukazateli P / E chybí smysl. Dále je důležité zdůraznit, že výkonnost indexů S & P a Nasdaq byla pozitivní během všech různých období, které jsme brali v úvahu. To nám ukazuje, že celkový sentiment investorů na tomto trhu nebyl negativní, a to by mohlo ovlivnit vnímání těchto rizikových technologických IPO.
I když nemůžeme na 100 procent určit vztahy mezi oceněním (P / S) a výnosy po IPO, můžeme si všimnout, že společnosti jako HomeAway, Renren a Pandora Media i přes své extrémně vysoké ocenění nakonec utrpěly od svého IPO velké ztráty, konkrétně 59, 79 a 73 procent. Nejlépe se dařilo firmě Zynga, jejíž ocenění bylo relativně nízké a poměr P / S byl 2,2.
V případě Facebooku očekáváme, že v okamžiku IPO bude firma oceněna na hodnotu kolem 100 miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že tržby Facebooku v roce 2011 byly 3,7 miliardy dolarů, můžeme firmu ocenit na P / S okolo čísla 27 a P / E pak na 100. Tyto hodnoty naznačují, že akcie Facebooku budou pěkně drahé a budou se v rámci výše uvedených společností pohybovat v horní cenové hladině.
Avšak stejně jako LinkedIn, i Facebook by měl být schopen udržet si své extrémně vysoké ocenění alespoň po dobu, kdy mu poroste uživatelská základna. A to prostě díky tzv. síťovému efektu. V něm platí, že cena zboží, v tomto případě sítě nebo komunity, stoupá s počtem uživatelů. Tento efekt minimálně podrží vysoké ocenění, a to alespoň na chvíli.
REKLAMA
Abych tedy technologické IPO shrnul – inklinují k velmi drahým akciím s neotestovaným byznys modelem. Facebook má však byznys model pevnější a daří se mu generovat solidní a stále rostoucí zisky. Jen v roce 2011 to byla 1 miliarda dolarů.
Otázkou je, zda se vyplatí investovat do akcií 100miliardové firmy a předpokládat jejich další možný růst. Zřejmě ne, a ačkoli to většina lidí bude vědět, mnoho z nich do toho půjde. Přesně v duchu teorie „většího blázna“ – se budou spoléhat na to, že akcie pak prodají ještě většímu bláznovi, než jsou oni sami. Ale nakonec zjistí, že největšími blázny byli právě oni.
Autor je akciový analytik Saxo Bank
Článek vyšel na Investujeme.sk
