Data o hospodářském výkonu eurozóny se letos nesou v převaze pozitivních překvapení

Podíváme-li se na data o ekonomické aktivitě v eurozóně, tak lze konstatovat, že od počátku letošního roku přinášejí zprávy z eurozóny překvapení na pozitivní straně. Ekonomika eurozóny profituje z i nadále nízkých cen ropy, z oslabení eura, k němuž došlo od loňského května a jež úzce souvisí s měnovou politikou Evropské centrální banky. V neposlední řadě je z úhlu pohledu hospodářského růstu příznivěji než v minulých letech nastavena i rozpočtová politika v eurozóně. Za celý rok 2015 by ekonomika eurozóny měla vykázat růst HDP 1,5 procenta a další zrychlení by mělo následovat v roce 2016 (náš odhad růstu HDP eurozóny pro rok 2016 činí 1,7 procenta).

Evropská centrální banka je se zprávami o hospodářském růstu eurozóny celkově jistě spokojena, stejně tak jako se známkami postupně se oživující inflace. To ale nic nemění na výhledu měnové politiky ECB: nákupy vládních dluhopisů a dalších dluhopisů v rámci politiky tzv. kvantitativního uvolňování bude ECB provádět alespoň do konce 3. čtvrtletí roku 2016.

Detailní pohled na HDP za letošní první čtvrtletí ukazuje růst HDP ve většině zemí eurozóny. Pokles vykázalo Řecko, Finsko a některé další pobaltské ekonomiky. Růst 0,4 procenta vykázal v mezikvartálním vyjádření také HDP za Evropskou unii jako celek. S mezičtvrtletním růstem HDP 3,1 procenta zde na prvním místě stojí jasně Česká republika. Růst HDP byl ale v případě české ekonomiky výrazně rozkolísán růstem spotřební daně u tabákových výrobků a Česká republika takto silný mezičtvrtletní nárůst HDP v dohledné době nezopakuje. Nicméně, za celý letošní rok čekám růst HDP České republiky na úrovni 3,2 procenta, což by byl v rámci Evropské unie jednoznačně nadprůměrně dobrý výsledek, zároveň zapadající do mozaiky velmi dobrého výkonu ekonomik středoevropského regionu.

Radomír Jáč, hlavní analytik  Generali Investments CEE