MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY – DEFLACE KVŮLI ROPĚ BY ČNB VADIT NEMĚLA

Prognóza vývoje reálné ekonomiky oproti říjnovému vydání žádných zásadnějších změn nedoznala. Za celý loňský rok zřejmě česká ekonomika rostla tempem 2,3 %, což znamená nejlepší výsledek od roku 2008. Stejnou růstovou dynamiku předpokládáme i v letošním roce. Navzdory obavám z dopadu intervence ČNB, novým geopolitickým faktorům (Rusko-Ukrajina) a zejména ve druhé polovině loňského roku slábnoucího hospodářského růstu eurozóně jsme byli vloni svědky razantního růstu spotřebitelské i podnikatelské důvěry na předkrizové úrovně, což pomohlo k oživení domácí poptávky.

Domácí poptávka bude letos ještě markantnější, a to díky působení všech tří složek – spotřeby domácností, spotřeby vlády i investiční aktivitě firem. Výdaje domácností podporuje rostoucí zaměstnanost, růst nominálních mezd stimulovaný fiskálním impulsem v podobě zvýšení mezd státních zaměstnanců promítající se díky nízké inflaci i do silného vzestupu reálných mezd a další fiskální opatření. Investiční aktivitu podporují pozitivnější očekávání ohledně budoucího vývoje, růst vlastních finančních prostředků firem v důsledku vzestupu provozní ziskovosti. A ani v tomto segmentu nezapomínejme na fiskální politiku a záměr vlády razantně zvýšit investiční aktivitu zejména v infrastrukturní oblasti.

Loňský hospodářský růst byl široce založen, podílely se na něm v podstatě všechny sektory národního hospodářství a platit to bude i letos. Průmyslová výroba by se měla v následujících čtvrtletích dále zvyšovat, když po loňském průměrném meziročním růstu o 4,9 % by letos měl průmysl přidat 6,5 %. V podobném duchu by se mělo dařit i stavebnictví. To v loňském roce zaznamenalo růst poprvé po pěti letech trvajícího poklesu. V tomto ohledu letos sehraje výraznou úlohu fiskální expanze podporující infrastrukturní projekty, lepší vývoj patrně nastane i v sektoru residenčních nemovitostí, kde pomáhají nízké úrokové sazby při očekávaném růstu cen bytů.

V důsledku pádu cen ropy jsme výrazným způsobem revidovali letošní inflační výhled. Za celý letošní rok tak po loňské inflaci ve výši pouhých 0,4 % očekáváme dokonce mírnou deflaci ve výši –0,1 %. Dna deflačního vývoje ve výši cca –0,5 % by mělo být dosaženo v únoru, do kladných čísel by se inflace měla vrátit v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Z pohledu centrálních bankéřů je klíčové, že jádrová inflace by se do červených čísel dostat neměla, navíc inflace by se měla v příštím roce vrátit na svůj inflační cíl a domácí poptávka dále letos zesilovat. Prozatím tak nepředpokládáme změnu v nastavení intervenčního režimu ČNB.

Rizika prognózy vidíme ve vnějším prostředí. Oproti krizovým letům ale by ale případná realizace těchto rizik neměla mít tak razantní dopad, jelikož pokles vnější poptávky by měla tlumit domácí poptávka. Růst deflačních rizik plynoucích z eurozóny by však mohl tlačit centrální banku k dalšímu oslabení koruny.

^REKLAMA