Česká republika se v roce 2013 mírně vzdálila průměrné ekonomické úrovni Evropské unie, zejména úrovni tzv. starých zemí. „Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly se snížil na 74,1 % průměru vyspělých evropských zemí skupiny EU 15, zatímco předchozí tři roky stagnoval na 75 %,“ řekla analytička ČSÚ Drahomíra Dubská. Pokračující hospodářská recese však nevychýlila ekonomiku výrazněji z rovnováhy, protože deficit vládních institucí se významně zlepšil a jejich zadluženost se v relaci k HDP snížila. Nerovnováha vnějších ekonomických vztahů se prakticky nezměnila.
Pokles ekonomiky se promítl i do finanční situace českých domácností. „Jejich celkové příjmy ve formě mezd a platů, zisků živnostníků, čistých příjmů z majetku a z přerozdělení klesly v roce 2013 v reálném vyjádření už potřetí v řadě,“ uvedl analytik ČSÚ Lukáš Kučera. Přitom pokles kupní síly domácností nabral na intenzitě. „Zatímco v roce 2011 příjmy domácností reálně klesly o 0,7 %, v následujícím roce o 1,3 % a v roce 2013 už o 3,1 %“, upřesnil Kučera.
Přes nepříznivý vývoj posledních let se však podle analýzy vybraných ukazatelů charakterizujících kvalitu života obyvatel České republiky v průběhu posledních zhruba dvou dekád nevede českým domácnostem v evropském kontextu špatně. Existuje ale významná regionální diferenciace. „Lidé v ČR jsou nejméně ohroženi příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením ze všech zemí EU, ale v Moravskoslezském regionu se v roce 2013 toto riziko týkalo 23 % lidí a v regionu Severozápad dokonce více než čtvrtiny jeho obyvatel,“ podotýká Dubská. Především nízkopříjmové domácnosti, vydávající vyšší podíl svých příjmů za potraviny, pocítily jejich zdražení. „Za poslední čtyři roky vzrostly ceny potravin v tuzemsku o 19,2 %, zůstávají však stále jedny z nejlevnějších v EU,“ upozornil Lukáš Kučera.
Příznivé výsledky, pokud jde o kvalitu života, vykazuje ČR především v charakteristikách spojených s množstvím a kvalitou práce, příjmových nerovnostech, počtech nedobrovolných pracovních úvazků a v malém podílu domácností s velmi nízkou intenzitou práce. Analýza ČSÚ se dále zabývá takovými parametry kvality života, jako je bydlení, bezpečnost, vzdělání, výdaje na zdraví a vybrané volnočasové aktivity.
