20. 05. 2026
Válka v Perském zálivu vrací výrobní inflaci do hry
Pokles cen v průmyslu skončil s tím, jak se do nákladů začaly stále více propisovat zdražující suroviny. V průmyslu ceny poskočily meziročně o 1 %, nicméně v jeho hlavní části – zpracovatelském průmyslu – o více než tři procenta.
Důvod? V první řadě dražší rafinérské výrobky reagující na růst cen vstupních surovin, nicméně ty se začínají propisovat i do vyšších cen dalších průmyslových oborů jako je chemický průmysl nebo výroba stavebních materiálů.
Cenová nákaza je zatím omezená, ale postupně se šíří. Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu neuklidnila ani po dvou měsících, je jen otázkou času, kdy se do výrobní inflace propíšou i vyšší náklady za plyn a elektřinu. Asi těžko čekat, že firmy zůstanou imunní vůči zdražování základních energií.
Pokud jde o potraviny, které výrazně ovlivňují vývoj spotřebitelské inflace, je vidět, že ze zemědělství zatím žádný výrazný tlak nepřichází. Rostlinné produkty jsou meziročně levnější o téměř 12 %, dražší jsou naproti tomu některé druhy masa a vejce. I v potravinářském průmyslu jsou aktuálně ceny s výjimkou pekárenských výrobků níže než loni, takže tlak na inflaci z této strany v nejbližší době nehrozí. Potraviny tak mohou fungovat jako inflační brzda ještě několik málo měsíců. Tato brzda však nebude fungovat věčně.
Výrobní inflace ukazuje, jak se začíná efekt drahých komodit přelévat do nákladů tuzemských firem. Zatím jsme víceméně na začátku, protože zatím jde jen o PHM a chemii, pokud ale konflikt brzy neskončí, přijdou na řadu energie v plné síle – a tím se zdražování plošně rozlije napříč ekonomikou.
REKLAMA
Výrobní inflace není konec příběhu. Je to jeho začátek.
Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
