30. 04. 2026
Fed sazby nezměnil, inflační tlaky v Německu sílí
Fed ponechal úrokové sazby beze změny (v souladu s všeobecným očekáváním), takže cílový interval pro základní sazbu je nadále na úrovni 3,5 % – 3,75 %. Hlasování bylo jednomyslné s jedinou výjimkou hlasující pro nižší sazby, kterou (jako obvykle v poslední době) byl Trumpův nominant Miran. Končící předseda Jerome Powell nicméně přiznal, že v rámci výboru FOMC, který o sazbách hlasuje, se názory na situaci různí a debata o vyznění doprovodného prohlášení byla „energická“.
Dále sdělil, že po nástupu Kevina Warshe, který ještě čeká na potvrzení Senátu, hodlá zůstat řadovým členem FOMC (nejdéle do konce jeho mandátu v lednu 2028), a to zejména kvůli riziku, že na něj bude znovu podána žaloba v souvislosti s údajně předraženou renovací některých budov Fedu. Půjde tak o první případ od roku 1948, kdy skončivší předseda výboru zůstane nadále jeho řadovým členem. Svým setrváním ve výboru Powell bere Trumpovi možnost dosadit do výboru dalšího svého člověka, který by Miranovi a Warshovi pomáhal tlačit základní sazbu dolů, jak si to přeje Trump.
Rychlý odhad inflace v Německu za duben (2,9 %; trh čekal 3,0 %; skutečnost v březnu 2,7 %, v únoru 1,9 %) ukázal na zřetelný růst inflačních tlaků v eurozóně. Primárním zdrojem je prudké zdražení energií (mzr. růst o 10,1 %). Zároveň je ale patrné určité zmírnění jádrových tlaků: jádrová inflace (bez energií a potravin) klesla na 2,3 % z březnových 2,5 %. Částečně tak kompenzovala dopad rychle zdražujících energií na celkový index.
Dá se předpokládat, že cenový vývoj bude v hrubých rysech podobný i v dalších zemích eurozóny. Trhy podle aktuálních zpráv nadále očekávají, že Evropská centrální banka na dnešním zasedání sazby nezmění, ale že v červnu už je zvýší (a do konce roku ještě dvakrát).
Vrásky na čele lidem ve vedení ECB jistě přidaly i čerstvé výsledky průzkumu spotřebitelských očekávání (Consumer Expectations Survey) prováděného touto institucí. Podle tohoto průzkumu domácnosti v eurozóně očekávají inflaci na horizontu tří let ve výši rovných 3 % (v únoru čekali 2,5 %). Jde o nepříjemný náznak odpoutávání inflačních očekávání od dvouprocentního inflačního cíle ECB ve výši 2 %. Pokud ekonomické subjekty začnou vyšší inflaci považovat za normu, hrozí, že se následně na vyšších úrovních bude pohybovat i inflace skutečná.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
