Paradox bezpečného přístavu: Proč cena zlata strádá?
Svět znovu zažívá specifická geopolitická rizika a zlato místo očekávaného impulzivního růstu hodnoty ztrácí dech. Aktuálně se pohybuje pod přibližně 4800 USD za unci a odepisuje zhruba 14 procent ze svých lednových maxim, což mnohé investory mate. Vysvětlení? Státy ho dnes neprodávají kvůli nedostatku důvěry, ale proto, že ho potřebují jako okamžitou likvidní záchrannou brzdu pro financování.
Likvidita
Hlavním faktorem současného poklesu není ztráta důvěry v krále drahých kovů, ale akutní potřeba hotovosti v rozvíjejících se ekonomikách. Adrian Ash ze společnosti BullionVault tento fenomén popsal trefně: „Koupili jste zlato pro případ krize. Teď krize přišla.“
Zlato se tak v rukou centrálních bank proměnilo v likvidní pokladnici, kterou státy otevírají, aby financovaly obranu, pokryly rostoucí ceny energií nebo chránily své oslabující měny. Tento trend je nejvíce patrný právě v zemích, které jsou pod největším geopolitickým a ekonomickým tlakem. Shaokai Fan z World Gold Council zdůrazňuje, že schopnost bank prodat zlato právě v momentě stresu potvrzuje jeho skutečnou hodnotu – je to majetek, který je vysoce likvidní a lze ho okamžitě zpeněžit, když selhávají jiné zdroje.
Turecký scénář a boj o stabilitu na rozvíjejících se trzích
Nejvýraznějším prodejcem letošního roku je zatím Turecko, jehož oficiální zlaté rezervy jen v březnu klesly o masivních 131 tun. Turecká centrální banka přitom využila přímé prodeje i swapy, a to s jediným cílem – stabilizovat liru, která od začátku konfliktu s Íránem oslabila vůči dolaru o téměř 1,7 procenta. Podobně reaguje i Rusko, které snižuje své rezervy na financování rozpočtových deficitů, stejně jako Ghana, která hledá devizovou likviditu.
Dokonce i Polsko, které bylo v předchozích dvou letech největším kupcem zlata, začalo v rámci obranných výdajů uvažovat o zpeněžení části rezerv. Pro země závislé na dovozu ropy, jejíž ceny zatěžují jejich platební bilanci, se zlato opět stalo velmi efektivním nástrojem řízení rizika.
REKLAMA
Jestřábí Fed a výnosy z dluhopisů
Kromě výprodejů ze strany centrálních bank čelí tento drahý kov také neúprosným makroekonomickým faktorům v USA. Jestřábí postoj amerického Fedu a růst výnosů z amerických státních dluhopisů vytvářejí prostředí, ve kterém zlato jako aktivum nenesoucí úrok ztrácí část své atraktivity. Data z Natixis uvádějí, že zatímco v letech 2022 až 2024 centrální banky nakupovaly rekordních tisíc tun ročně, v roce 2025 poptávka kvůli rekordní volatilitě klesla na 863 tun.
Hledání příležitosti
Navzdory současné korekci však není důvod k panice, ale spíše ke strategické obezřetnosti. Současná korekce může být pouze zajímavou příležitostí k nákupu za výhodnější cenu, zejména s ohledem na to, že výhledově se v roce 2026 očekává další růst ceny zlata i ve druhé polovině roku.
Současná situace nás učí, že tento žlutý kov není jen bezpečným přístavem a statickým majetkem, ale aktivním nástrojem měnové a obranné politiky. Na závěr je důležité zdůraznit skutečnost, že zlato momentálně neprodává trh, který by v něj nevěřil, ale trh, který potřebuje zvládnout narůstající rizika plynoucí z geopolitiky.
Autorka: Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd.
