30. 03. 2026
Situace v Íránu se dál dramatizuje, česká inflace se v březnu může vrátit nad 2 %
Velikonoční týden na trzích bude bohužel i nadále ve znamení “sčítání škod” americko-izraelského střetu s Íránem. Po víkendu se zdá, že zatím konflikt nepolevuje a na trzích dnes pravděpodobně uvidíme další růst cen ropy a plynu. V Česku budeme mít jasno o intenzitě prvního nárazu íránského šoku do místní ekonomiky po Velikonocích – bude zveřejněná inflace za březen.
V té by měly hrát prim zatím “pouze” ceny pohonných hmot, které se samozřejmě projevují ve spotřebitelském koši jako první – na rozdíl od cen zemního plynu, elektřiny či sekundárních přelivů do cen potravin a zbytků spotřebitelského koše. Jak už jsme psali několikrát, nejbližší týdny rozhodnou o hloubce a délce energetického šoku a jeho celkových přelivech do ostatního zboží i služeb v Česku. Klíčové je uvědomit si, že “přepnutí do extrémnějšího scénáře” (ropa 150 USD/barel, plyn 110 EUR/MWh) s sebou může přinést nejen dražší pohonné hmoty a energie, ale především výrazně silnější sekundární efekty drahých energií do potravin ve zbytku spotřebitelského koše. Čím hlubší a delší energetický šok, tím vyšší pravděpodobnost, že v nastalé nejistotě začnou v ekonomice podniky preventivně zvyšovat ziskové marže jako “pojistku” proti “budoucí drahotě”. Tím by výrazně vzrostla inflační očekávání, síla sekundárních efektů i délka odeznívání inflačního šoku v Česku. V takovém scénáři by pak podle nás musela zasahovat i Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb.
To však není “hudba” tohoto týdne a nebude se to přímo týkat ani březnových inflačních čísel (po Velikonocích). V těch promluví zejména vyšší ceny nafty (za březen vstoupí do inflace o více než +40 %) a benzínu (za březen přes +20 %). Zejména kvůli nim vzrostou ceny ve spotřebitelském koši, meziměsíčně v březnu přibližně o 0,8 % a meziroční inflace se posune z 1,4 % do blízkosti 2 %. Pokud nepřepneme do “extrémnějšího” scénáře” předpokládáme sekundární dopady drahých pohonných hmot primárně do cen potravin s odstupem 3-6 měsíců, zatímco ve zbytku spotřebitelského koše nemusí být sekundární dopady tak výrazné. V takovém případě by se inflace v letošním roce mohla držet v průměru v blízkosti 2 % a příští rok pod vlivem dražší elektřiny, plynu a potravin poposkočit do okolí 3 %. To vše však za relativně optimistického předpokladu, že se situace na Blízkém východě v nejbližších dvou týdnech uklidní…..
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
