21. 01. 2026
Německá stagnace snad už pomalu končí
Lednová hodnota indexu ZEW (názory expertů německého finančního trhu na tamní ekonomiku) přinesla (po prosinci druhé) zřetelné zlepšení, a to na úroveň 59,6 bodu (meziměsíční růst o téměř 14 b.), zatímco trh čekal nárůst daleko menší. Doprovodný komentář uvádí, že jakkoliv je německý vývoz zatížen zvýšenými americkými cly, v některých odvětvích průmyslu (ocelářský, kovodělný, strojní, automobilový, chemický, farmaceutický) to vypadá na zřetelné zlepšování situace. Tyto výsledky dobře ladí s listopadovým vývojem průmyslové výroby a objednávek (tam došlo taktéž k nečekaně dobrému vývoji). K optimismu vývozně orientovaných odvětví nejspíš přispělo uzavření dohody s blokem Mercosur. Brzdou pro německý průmysl je ovšem i nadále nepředvídatelná americká celní politika.
Po ostrém nárůstu objemů zhruba od jara 2023 do jara 2025 se český hypoteční trh v druhé polovině loňského roku dost zklidnil. Meziroční nárůst objemu nově poskytnutých hypoték v prosinci 2025, který je poslední dostupný (skrze Hypomonitor ČBA), sice činil úctyhodných 45 % (na téměř 29 mld. Kč), ale to je do značné míry dědictví rychlého růstu v prvních měsících loňského roku. Z meziměsíčního pohledu už byly růsty v posledních měsících oproti obvyklé sezónnosti poměrně tlumené.
Loni na podzim se taky zastavil předchozí (velmi pozvolný) pokles průměrné úrokové sazby; konkrétně v prosinci 2025 se dle údajů ČBA pohybovala těsně pod úrovní 4,50 %. Počet nových hypoték během většiny minulého roku kolísal kolem hodnoty 6 500. Jediný ze základních parametrů, který už po řadu kvartálů pokračuje ve vcelku rovnoměrném a zřetelném růstu je tak průměrný objem nové hypotéky: na konci loňského roku dosáhl už výše 4,5 milionu Kč (o rok dříve to bylo jen 3,9 milionu Kč).
Největší frakce v Evropském parlamentu se shodly na pozastavení ratifikace obchodní dohody s USA sjednanou loni ve snaze nedopustit, aby Trumpova administrativa uvalila na dovozy z EU drakonická cla. Pozastavení ratifikace je reakcí na nové Trumpovy celní hrozby, které mají donutit Francii k zájmu o členství v Trumpově „Radě míru“ a celou EU k ukončení protestů proti Trumpovu návrhu převést Grónsko do vlastnictví USA.
Nejvyšší soud USA pořád ještě nerozhodl o tom, zda loňské jarní navýšení dovozních cel prezidentem Trumpem bylo zákonné (rozhodnutí se očekávalo poprvé už před téměř dvěma týdny). Dnes se tentýž soud začne zabývat Trumpovou snahou vyštípat z vedení Fedu Lisu Cookovou, aby namísto ní mohl dosadit svého člověka (a tím posílit šanci, že Fed výrazně sníží úrokové sazby, což by mj. snížilo Trumpově administrativě náklady na dluhovou službu).
REKLAMA
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
